Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
13. ledna 1980 – To, co Je vždy, není vnímatelné (z knihy Semena vědomí)
14. 5. 2019 - Gábina, Aleš, Jirka
Maharadž: Podle svých vlastních konceptů se rozhodujeme, zdali je něco čisté nebo není. Někteří lidé používají výkal z divokého kance jako lék na určité nemoci. Ukazuje se, že tento prostředek je velice účinný a dokonce pomáhá těm, kteří jsou na pokraji smrti. Takže to, co jiní považují za špínu, je někým užíváno k léčení. I lidské tělo je vytvořeno z toho, co může být považováno za něco špinavého. Mohl by ten, kdo zváží, z čeho je toto tělo vytvořeno, stále klást důraz a důležitost své individualitě?
13. ledna 1980
Maharadž: Podle svých vlastních konceptů se rozhodujeme, zdali je něco čisté nebo není. Někteří lidé používají výkal z divokého kance jako lék na určité nemoci. Ukazuje se, že tento prostředek je velice účinný a dokonce pomáhá těm, kteří jsou na pokraji smrti. Takže to, co jiní považují za špínu, je někým užíváno k léčení. I lidské tělo je vytvořeno z toho, co může být považováno za něco špinavého. Mohl by ten, kdo zváží, z čeho je toto tělo vytvořeno, stále klást důraz a důležitost své individualitě?
Co se mne týče, nevěřím ničemu, co bylo řečeno, a to se týká třeba i véd. Stavím pouze na svých vlastních zkušenostech.
Měl jste mnoho vizí. Je v těchto vizích nějaká pravda? Co je základem všech těchto vizí?
Tazatel: Vědomí „já jsem".
Maharadž: Z tradičního hlediska se Brahmovi přisuzuje stvoření světa, Višnu svět udržuje a Šiva ho ničí. Není právě tento brahma — stvořitel světa stejným principem, jako je brahmarandhra, ze které vychází vjem „já jsem"? Co jiné než toto „jáství" je brahmou? Jsou tomu přisuzovány všechny možné názvy. Cokoliv, co je časově omezené, je vytvořené z podstaty bytí. Pochopil jste tento základní koncept?
Tazatel: Cokoliv, co se uskuteční v naší zkušenosti, bychom potom měli vidět neutrálně, nezaujatě, tzn. jako ani ne dobré, ani ne špatné, že ano?
Maharadž: Proč takto mluvíte? Co je tím podstatným bodem?
Tazatel: Správně.
Maharadž: Jediná věc, o které by se mělo přemýšlet, je tato: „Jak vznikla tato forma a toto bytí? Nechtěl jsem je mít." Jaká je tato základna, ze které nahlížím na kohokoliv, kdo sem přichází?
Tazatel: To všechno je stejnou věcí?
Maharadž: Je to tento vjem „já jsem". Tím, čím jsem já, jsou i druzí. Jestliže přijmete to, co jsem vám řekl, jakou ideu sám o sobě máte?
Tazatel: Toto já, které známe u sebe, není o moc více skutečnější než to, co známe u druhých. Jinými slovy, toto všechno je iluze.
Maharadž: Co si myslíte, že se vám stane?
Tazatel: Doufám, že nakonec objevím něco, co je skutečné, čím se vyvážu z časového omezení.
Maharadž: Proč? Jestliže jste realizoval ten fakt, že cokoliv, co vidíte, je falešné, kdo je pak tím „já" ve vás, kdo se po skutečném pachtí? Existuje tu nějaká odpověď'?
Tazatel: Ne.
Maharadž: Co jste nalezl na konci svého hledání? Co je vaším závěrem?
Tazatel: Usadil jsem se prostě jen do pozice, ze které nahlížím na vše, co se děje.
Maharadž: Jde o očekávání nebo je to něco, k čemu jste donucen?
Tazatel: Nic z toho. Prostě se to uskutečňuje bez jakýchkoliv očekávání. V této pozici jsem nyní. Znamená to tedy, že kromě přirozenosti tu nic není?
Maharadž: Kromě slova „přirozenost" tu není nic, na co bychom se mohli zavěsit a v čem bychom mohli hledat naši podporu. Víte, z čeho pozorujeme tvoření? Jak chápete proces tvoření jakýchkoli jmen a forem?
Tazatel: Rozumím tomu pouze v termínech naší vlastní zkušenosti
Maharadž: Co je to?
Tazatel: Začínám sám se sebou, neboli s tím, co vypozoruji uvnitř sebe sama. Nestavím za tím nějaké teorie.
Maharadž: Co pozorujete?
Tazatel: Všechno, co přichází a odchází.
Maharadž: Podstata bytí pozoruje spontánně. K čemu je vám tento proces spontánního pozorování vaší podstaty bytí užitečný?
Tazatel: Opravdu nevím, ale přijímám stanovisko, že v tomto pozorování iluzornosti a neskutečnosti je skryta hodnota.
Maharadž: Jaký smysl má potom vaše existence, když jste to pochopil?
Tazatel: Je smyslem existence těla to, aby se navrátilo do stavu, který je před ním?
Maharadž: Kdo to říká? Prozraďte mi jeho totožnost?
Tazatel: Nemohu.
Maharadž: Proč tedy hovoříte, jestliže mi nemůžete sdělit žádnou totožnost?
Tazatel: Jednoduše v poddanosti, kterou chovám k Maharadžovi.
Maharadž: Je to jednoduše proto, že na této úrovni se samotné dotazování stává nemožným. Od momentu, kdy nebudete mít potřebu se na nic ptát, tu nemá smysl zůstávat, že?
Tazatel: Do stavu prázdnoty a ztotožnění se s ní nemáme úplný vhled. Je tu ještě něco malého, čeho se potřebujeme zbavit.
Maharadž: To co je úplně rozpuštěno nebo zničeno, je pozorováno. To, co Je vždy, není vnímatelné. Tento princip tu vždy zůstává.
Kdokoliv, kdo toto, co jsem tu řekl, jasně pochopil, sem nemusí již chodit.
Tazatel: Pochopil jsem to intelektuálně, ale nerealizoval jsem to. Stále jsem nemocen, což je důvod toho, proč sem musím stále chodit.
Maharadž: Proč tedy stále lpíte na neskutečném principu, když s plným přesvědčením víte, že cokoliv, co vidíte, je neskutečné.
Tazatel: Musíme mít útočiště v této víře či důvěře?
Maharadž: Ano. Co je touto vírou nebo důvěrou? Je to pouze tento princip „já jsem".
Z knihy Semena vědomí
Překlad: Aleš Adámek