Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
11. listopadu 1979 – Existence světa a poznání světa je dětskou hrou (z knihy Semena vědomí)
5. 3. 2019 - Gábina, Aleš, Jirka
Maharadž: Proč se znepokojujete atrakcemi tohoto světa? Svět a Bůh jsou zde jenom tehdy, když jste zde vy.
Kvůli čemu je zde tato podstata bytí, je tou nejposlednější otázkou, na kterou musíme nalézt odpověď'. Jakmile pochopíte, že podstata bytí je produktem potravinové esence, víte, že nemůžete být touto podstatou bytí. K meditaci neexistuje žádný objekt. Koho by měl člověk uctívat, když dojde k závěru, že tu není nic kromě jeho Já? Ten, kdo to zjistí, je vším.
11. listopadu 1979
Tazatel: Chodí ke mně lidé a ptají se na Maharadžovo učení. Co bych jim měl říci?
Maharadž : Jestliže znáte odpověď', samozřejmě ji lidem sdělte, ale nepovažujte se za někoho nadřazeného. Pokud se o to bude někdo zajímat jen velmi povrchně, stačí, když mu dáte krátkou odpověď' bez přípravy. Jestliže tu je ale opravdový zájem, kdy bude mít tazatel silnou touhu znát esenci učení, proberte to s ním. Neměl byste dávat přesné poznání někomu, kdo se o to ze srdce nezajímá. Mohlo by to zničit nejenom jeho, ale i ostatní, se kterými o tom bude hovořit.
Tazatel: Nevím, zdali dokáži vysvětlit podstatu Skutečnosti, Já.
Maharadž: Vnímáme věci, musíme však pochopit, že my jsme tím principem, který nám toto vnímání umožňuje. Běžně se individualita ztotožňuje s čímkoliv, co vidí nebo vnímá. Musíte pochopit základní příčinu své vlastní přítomnosti zde. Narození své osobní identity je většinou spojováno s plodem v lůně, a tento celý proces tudíž musí být jasně pochopen. Mnozí, kdo se považují za Gurua, to ve skutečnosti nepochopili. Následují pouze tradiční význam slov. Něco si vyslechnou a z toho bodu pokračuji, místo toho, aby šli zpět ke kořeni vzniku této hmoty. Bylo zde mnoho proroků, kteří podle svých vlastních myšlenek a představ vymysleli mnoho různých náboženství. Tato náboženství předepisují různé kodexy chování ve smyslu: „Dělej toto," „Nedělej tamto". Došlo vůbec po všech těchto příkazech a zákazech v základních lidských instinktech k nějakým změnám?
Když hinduista hodí kámen na krávu, která důsledkem toho zemře, bude si myslet, že spáchal velký hřích. Kdyby se to stalo někde jinde, kde by bylo jiné náboženství, lidé by zpracovali tělo mrtvého dobytka a měli by spousty masa jako potravu. Pro ně by to nebyl žádný hřích. Řezník a jeho rodina by byli spokojeni, protože by se měli dobře. Vůbec by se netrápili nějakým hříchem. Hinduista by ovšem začal provádět mnoho rituálů a konvenčních činů, aby si odpykal svůj hřích. Nezahrabávejte se v těchto společensky uznávaných kodexech. Jděte ke kořeni.
Jste zrozen ze semene, z lůna početí. V momentě početí je vaše podstata bytí ve skrytém, latentním stavu a díky její přítomnosti nastává formování těla od samého zárodku. Jste to vy?
Nejste mentálně zcela upevněn. Kdykoliv mluvím, chci, abyste šel zpět ke zdroji. Vy ovšem místo toho stále vycházíte ze sebe. Nejste schopen vnímat tento zdroj. Můžete položit nějakou otázku?
Tazatel: Jak se stvořilo první tělo?
Maharadž: Je jedno, zdali to je první nebo poslední tělo, protože podstata procesu je vždy stejná.
Tazatel: Jestliže tu není žádný začátek, znamená to, že tu není vůbec nic. Nic nezačalo, nic nekončí.
Maharadž: Zde nedostanete slovně vyjádřenou odpověď'. Spočiňte ve zdroji. Stabilizujte se v něm a tam dostanete svoji odpověď'.
Jsou tu dva principy: prakrti a puruša. Princip puruša znamená neprojev, nepohyb a princip prakrti je pohyb, projev. Nemají žádnou formu či tělo. Začněme přímo z prostoru, který je stálý a kde se vyskytne pohyb vzduchu, prakrti. Takže projekce prakrti začínají zde. Mezi vzduchem a nebem vzniká tření, výsledkem čehož je teplo, jehož ubývání se transformuje do kapalné formy. Voda se vypařuje a z nebe padá déšť, který začíná zavlažovat půdu, ze které potom nastane pučení vegetace.
Toto vše je hrou prakrti a puruši. Formace těl, forem, tvarů nastává v té fázi vývoje, kdy na zemi vzniká vegetace. Potom se rodí různé druhy hmyzu, zvířat a dochází i ke zrodu lidských bytostí. Ovšem veškeré zformování je již rozhodnuto v prostoru. V prostoru je již zpečetěn osud.
V prostoru dochází k spojení puruši a prakrti, jehož konečným vyvrcholením je stvoření lidských těl, zvířat apod. Podle hinduistické mytologie zde existují osmdesát čtyři milióny druhů živočichů.
Tazatel: Co umožňuje to, že dojde k stvoření?
Maharadž: Ve skutečnosti není žádné tvoření reálné, ovšem v říši máji (iluzi) je to reálné. Pochopte celou tuto hru a dostaňte se z ní.
Tazatel: Proč se to máme snažit pochopit, když to není skutečné?
Maharadž: Abyste pochopil, jak bezvýznamné a marné je vlastnění tohoto tvaru. V procesu dotazování objevíte, že ničím takovým nejste. Ten, kdo realizuje skutečnost, která se dá vyjádřit stanoviskem: „Nemám nic co do činění se záležitostmi prakrti a puruši", se stane okamžitě osvobozen.
Tazatel: Jak může být tento životní princip v lůně tím mnou neboli mojí podstatou bytí?
Maharadž: Vaše dotazování začíná z hrubší úrovně. V důsledku toho u vás vyvstávají otázky ohledně „já" a pocitu „moje". Pochopte celý proces. Jste v tomto univerzálním procesu skutečně někým, kdo je součástí těch iluzí?
Tazatel: Jak se dostaneme z tohoto cyklu?
Maharadž: Nejsme odděleni? Vy jste tady a já jsem zde. Pochopte, že toto je univerzální hrou prakrti a puruši. Vy tím nejste a ani v tom nejste. Je to jednoduché a logické. Představte si, že umře některý z vašich příbuzných a jeho tělo je pochováno. Je pochován příbuzný? Pochovává se přeci jen mrtvé tělo. On není tělem. Životní dech také opouští tělo. On přeci ale není ani životním dechem.
Představte si, že se tu stala velká katastrofická nehoda, při které zahynuly stovky lidí. Zaslechl jste, že i váš nejlepší přítel byl účasten této nehody, takže jdete na místo a dotazujete se kolem. Když se dozvíte, že váš přítel přeci jenom nebyl účasten, stanete se okamžitě šťastným a osvobodíte se od znepokojení. Stejně tak v případě, když přešetříte celý tento proces, zjistíte, že v něm nejste obsažen. Potom se od tohoto cyklu osvobodíte.
Tazatel: Je tu příliš mnoho světských přitažlivostí a Bůh.
Maharadž: Proč se znepokojujete atrakcemi tohoto světa? Svět a Bůh jsou zde jenom tehdy, když jste zde vy.
Kvůli čemu je zde tato podstata bytí, je tou nejposlednější otázkou, na kterou musíme nalézt odpověď'. Jakmile pochopíte, že podstata bytí je produktem potravinové esence, víte, že nemůžete být touto podstatou bytí. K meditaci neexistuje žádný objekt. Koho by měl člověk uctívat, když dojde k závěru, že tu není nic kromě jeho Já? Ten, kdo to zjistí, je vším.
Tazatel: Je tu pouze To (Absolutno), ale Ono je obšírné, mnohé.
Maharadž: Znáte to velice dobře, ale otočil jste se k tomu zády. Jakmile se někdo stane džňáninem, stane se jednotným s Absolutnem, ale co se týče jeho těla a jeho zvyků, bude od jiného džňánina odlišný. Pro džňánina neexistuje žádný jednotný vzor (design), neboť on není individualitou. Nestará se o to, jak se toto tělo bude chovat.
Tazatel: Jaká je opravdová poklona džňáninovi?
Maharadž: Můžete si myslet, že jsem džňánin, ale z mého pohledu je vše, co vidím, prostou dětskou hrou. Existence světa a poznání světa je dětskou hrou. Toto dítě je třiaosmdesát let staré a toto, co vidíte, je hrou této dětské iluze.
Co je to za hru, která se tu hraje? Narodilo se novorozeně a tento věk náleží tomuto novorozeněti, ale ne mně. Pouze jeden ze sta tisíců opravdu pochopí poznání, které je zde předloženo. Většina lidí se nevzdá svého tělesného vjemu.
Všechny tyto hovory jsou jako hra mezi matkou a dítětem. Je to prostě jen zábavná hra, která v sobě nemá žádný skutečný význam. Narozené dítě žije prostě v přítomnosti, tzn. jen pro současný moment. Nemá žádné starosti ani zodpovědnost a je tomu stejně tak, i když je tomuto dítěti osmdesát tři let.
Toto vědomí, které umožní vnímání, je átman. To, co si uvědomuje vědomí, je brahman. Mluvím každý den o stejném subjektu. Problém je, že i když si něco vyslechnete, stejně to zapomenete.
Z knihy Semena vědomí
Překlad: Aleš Adámek