ADVAITA.cz

3. října 1979 – Cokoliv, co je, je jenom vědomím (z knihy Semena vědomí)

8. 1. 2019 - Gábina, Aleš, Jirka

3. října 1979

Tazatel: Vraťme se k tomu filmu, o kterém včera Maharadž hovořil. Zajímalo by mne, zdali po otázce: „Kdo jsem já?" je odpovědí jakákoliv idea, která právě probíhá na filmu. Pak otázky „Kdo jsem já?" a „Kdo toto dělá?" jsou v tomto filmu jaksi spojené. Je to správně řečené?

Maharadž: Od té doby, kdy se ve vás objevila podstata bytí, se vše, co se provádí prostřednictvím tohoto poznání, děje jako úplný výsledek pěti elementů, které pracují skrze vás a skrze jakékoliv poznání „já jsem", které jste z těchto elementů získal. „Já jsem" je tu ještě před poznáním „já jsem", ale to, co pracuje prostřednictvím poznání, je v tomto momentu touto osobností, kterou jste přijal jako sebe. Ale ve skutečnosti je to výsledek esence potravy, která vychází z pěti elementů. Dokud se zcela nezklidníte a nestabilizujete sebe sama v „poznání já jsem", bude tento výsledek světských činností oddělen od „já jsem". Musíte se proto nejprve stabilizovat zde.

Tazatel: Je svědek částí filmu pozorující přitom část filmu?

Maharadž: Svědek je tu ihned poté, jak se ve vás objeví vjem „já jsem", když se probudíte, ale ihned po tomto momentu se zjeví uvnitř tohoto vjemu „já jsem" úplný projev a tento svědek začne pozorovat úplný projev.

Svědek je tím, co ve vás svitne tehdy, když se proberete z hlubokého spánku a vysvitne ve vás vjem „já jsem". Před tímto momentem jste nevěděl, že jste, proto zde nebyl žádný svědek, žádné poznání „já jsem".

Dostal jste důkaz toho, že jste tu ihned poté, jak se ve vás objevilo vědomí, ale jakmile jste tento důkaz obdržel, ihned se toto vědomí chytilo tělesné totožnosti. V okamžiku, jak se toto vědomí podrží tělesné identity, je nuceno se chovat podle jakýchkoliv myšlenek, které se objevily v tomto projevu. Nazýváme to sklonem neboli myslí.

Tazatel: Je tento základní koncept, neboli vjem „já jsem", tím, co samo ve skutečnosti provádí pozorování, nebo je toto pozorování určitým aspektem podobným neosobní pozorující kvalitě?

Maharadž: Vědomí je pro mě nebo pro vás individuálním tělem. Já říkám, že jsem si vědom, vy říkáte, že jste si vědom; takže kromě vědomí je tu princip, který si je vědom tohoto vědomí.

Tazatel: Takže to je originální stav, který je svědkem vědomí. Není to ovšem osobní záležitost. Maharadž říká, že v originálním stavu není třeba vyvolávat žádné úsilí, protože se to automaticky děje.

Maharadž: Cokoliv, co je, je jenom vědomím. Je to veškerý kapitál, který máme. Tohoto originálního stavu dosáhnete automaticky ihned poté, jak se toto vědomí od všeho vyčistí. Avšak kdybyste chtěl znát tento stav, vězte, že úplné toto poznání zde bude odkryté. Znát tento svůj originální stav vyžaduje pochopení, a tak se musíte vzdát ztotožňování svého Já s tělem a musíte být přesvědčen, že nemáte žádnou formu nebo tělo. To je vše, co musí být učiněno.

Dokud se ztotožňujete s tělem a myslí, jste podmíněn. Jakmile se stabilizujete v poznání „já jsem" nepodmíněně, jste projevené „jáství", což znamená, že již nejste individualitou. V projeveném stavu „jáství" tu není žádné místo na tvrzení, že něco děláte, neboť se již nikdy více neprojevujete jako individualita. Cokoliv, co se stane, se stane ve vašem vědomí. Takže jakmile se něco uskuteční prostřednictvím tohoto projeveného principu, budete to dopředu vědět, ale nebudete se zabývat tím, zdali se má cokoliv dělat, či zdali máte něčím být.

Z dešťové vody vyrostou špatné, ale i dobré věci. Za vznik špatných věcí se dešťové vodě nepřisuzuje žádný hřích ani žádná zásluha za vznik dobrých věcí. Jaký smysl by potom měla úvaha o znovuzrození dešťové vody nebo otázka, zdali je dešťová voda plná hříchů či zásluh?

Tazatel: Toto „já" a „já jsem" beze slov nejsou tím já, o kterém tu přemýšlíme?

Maharadž: Předtím, než jste to pojmenoval, jste věděl, že jste. Na této úrovni je všechno vaším Já, včetně špíny, slunce a měsíce. To je Já. Vše je vaším projevem, ale vy jste stále za tím vším.

Nyní jděme o jeden krok výše. Vědomí značí tento svět, tento projev, neboli podstatu bytí, vjem „jáství". Toto vědomí má všechny barvy. Je velmi objemné, bohaté, nekonečné. Já, Absolutno, nejsem vodou, zemí, ohněm, vzduchem ani prostorem (neboli pěti elementy). Já jsem nezranitelný a neuchopitelný ničím. Ovšem když tu zvažujeme „já" jako „jáství", podstatu bytí, potom veškerý tento projev je mnou. A v tomto projeveném „jáství" jsem také nedotknutelný jakýmikoliv hříchy či zásluhami.

Tazatel: Rád bych věděl, proč je početí dítěte důležitější než jakýkoliv jiný moment k určení budoucnosti tohoto dítěte.

Maharadž: Početí je momentem, kdy se nevědomě a spontánně vezme fotografický snímek rodičů a kromě toho je také v ten okamžik zaznamenána vnější situace přítomného okamžiku celého vesmíru.

Tazatel: Tibetští buddhisté zastávají názor, že to není dříve než ve třetím až čtvrtém měsíci vývoje plodu, kdy duše vstoupí do lůna.

Maharadž: Co je lůnem?

Tazatel: Není to moje domněnka. Já to pouze cituji.

Maharadž: Veškerý tento svět je kombinací pěti elementů. Jsme v pěti elementech, jsme součástí těchto pěti elementů. Veškerá hra probíhá v pěti elementech.

Tazatel: Kdy byly tyto elementy zrozeny?

Maharadž: V tomto okamžiku tu něco jako čas neexistovalo.

Tazatel: Nemůžete vyhrát!

Maharadž: Nezkoušejte to.

Tazatel: Kdo počal tyto elementy? Byly vytvořeny v čase nebo mimo čas?

Maharadž: Vytvořil je tento primární koncept — tato múla mája, neboli zdroj iluzí. Kdo vytvořil všechny tyto domy a stavby? Mentální koncept.

Z knihy Semena vědomí

Překlad: Aleš Adámek