Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
Jóga Vasištha - Kniha V. - O zániku - V.041
14. 11. 2018 - Lenka
Myšlenky na znechucení světem či vzdání se světa napadají jen nevědomce. Jen nevědomá bytost si může myslet, že utrpení je tu tehdy, když tu je tělo, a je-li tělo odloženo, utrpení zmizí. „To je radost“, „to je bolest“, „to je“, „to není“ – tak se točí mysl nevědomce, nikoli mudrce. Představa „já a ten druhý“ existují jen v mysli toho, kdo nechal moudrost daleko za sebou. „To je třeba získat“, „toho je třeba se vzdát“ – takové myšlenky vznikají pouze v nevědomé mysli. Je-li Tebou všechno prostoupeno, kde je „ten druhý“ či „to druhé“, co má být získáno nebo odmítnuto? Celý svět je prostoupen Vědomím, není tu, co získat, ani co odmítnout.
V.41
PRAHLÁDA řekl:
Pane, byl jsem přemožen únavou a jen na krátkou chvíli jsem spočinul. Díky tvé milosti jsem dosáhl poznání, že není rozdíl mezi rozjímáním a nerozjímáním. Dlouhou dobu jsem Tě vídal uvnitř sebe a nyní Tě vidím před sebou. Zažil jsem v sobě zkušenost neomezeného Vědomí, kde není zármutek, iluze, snaha o nezaujatost, touha vzdát se těla ani strach z projeveného světa. Je-li poznána jediná Skutečnost, kde je pak utrpení a zánik, strach či jeho nepřítomnost? Co znamená tělo a co projevený svět? A takový stav Vědomí ve mně spontánně vznikl a já se v něm nacházel.
Myšlenky na znechucení světem či vzdání se světa napadají jen nevědomce. Jen nevědomá bytost si může myslet, že utrpení je tu tehdy, když tu je tělo, a je-li tělo odloženo, utrpení zmizí. „To je radost“, „to je bolest“, „to je“, „to není“ – tak se točí mysl nevědomce, nikoli mudrce. Představa „já a ten druhý“ existují jen v mysli toho, kdo nechal moudrost daleko za sebou. „To je třeba získat“, „toho je třeba se vzdát“ – takové myšlenky vznikají pouze v nevědomé mysli. Je-li Tebou všechno prostoupeno, kde je „ten druhý“ či „to druhé“, co má být získáno nebo odmítnuto? Celý svět je prostoupen Vědomím, není tu, co získat, ani co odmítnout.
Tázal jsem se na sebe v sobě samém a spočinul na chvíli bez představ bytí a nebytí, přijímání a odmítání. Nyní jsem dosáhl Sebepoznání a udělám, co si přeješ. Přijmi prosím vyjádření mé hluboké úcty.
Prahláda vykonal slavnostní obřad, a když ho dokončil, Višnu k němu promluvil.
VIŠNU řekl:
Prahládo, jmenuji tě nyní králem podsvětí a bohové i mudrci nechť pějí ku tvé chvále. Buď vládcem podsvětí tak dlouho, dokud budou na nebi zářit Slunce a Měsíc. Ochraňuj tuto říši, aniž bys podlehl touze, strachu či nenávisti, a pohlížej na vše nezaujatě. Užívej si královských potěšení, nechť tě provází úspěch. Počínej si však tak, aby se bohové na nebi ani lidé na zemi nemuseli znepokojovat. Jednej vhodným způsobem, aniž by ses nechal ovládnout myšlenkami či záměry. Pak nebudeš svými činy spoután. Ó Prahládo, všechno již znáš, co dalšího bys potřeboval vědět? Od této chvíle budou bohové i démoni žít v přátelství a bohyně a démonky v harmonii. Ó králi, zdržuj se nevědomosti a žij osvícený život, přičemž vládni tomuto světu po dlouhý čas, který ho ještě čeká.
Překlad Lenka Vinklerová