ADVAITA.cz

VI.7 - Saguna bhadžan (z knihy Dásbódh)

5. 10. 2018 - Aleš

|| Šrí Rám ||

Siddharaméšvar Maharadž: Připomínat si v každé činnosti svou přirozenost/svarúpu je bhadžan.

1. „Pokud se díky ryzímu poznání stane tato viditelná saguna falešnou, je pak nutné provádět tento saguna bhadžan? Co z toho tato Skutečnost získá? Toto bych potřeboval vysvětlit.“ (Proč provádět saguna bhadžan, když je saguna neboli poznání ve skutečnosti nepravdivé? Pokud existuje po pravdě pouze tato nirguna neboli Skutečnost, pak proč nebýt Touto Skutečností?).

2. „Pokud neexistuje nic většího než ryzí poznání, pak proč by tu mělo být toto uctívání saguna? Co získají ti, kdo uctívají toto poznání saguna?“

3. „V předchozí části jste mistře vysvětlil, že když ´tam´ je Nejvyšší esence nirguna, pak saguna není spatřována, a přesto mi říkáte, abych prováděl tento bhadžan saguna.“

4. „Když je toto ´vše´ mula máji zničitelné, pak z jakého důvodu by mělo Paramátma provádět tento saguna bhadžan? Neboť potom je Pravda ponechána stranou a je tu bhadžan tohoto ´já jsem´.“

5. „Když přišlo pochopení nirguna této nepravdivé saguně, potom přeci není zapotřebí se stále držet této nepravdivé praxe, ne? Proč bych měl ponechat stranou to skutečné a nechal se zaplést do tohoto zmatku?“

6. „Je to díky pochopení nirguny, že tu je pravé osvobození a všechny smyslové zkušenosti se stávají pochopením nirguna. Proto vás svámí (mistře) prosím, objasněte mi, co mi může dát toto pochopení saguna?“

7. „Řekl jste nám, že saguna je zničitelná, a přesto říkáte, abychom prováděli saguna bhadžan. Proč bychom ho tedy měli provádět?“

8. „Z úcty k svámídžímu (tj. Skutečnosti), by zde nemělo být ani zmíněno toto ´já jsem´(neměla by tu být ani saguna a mělo by tu být pochopení ´já neexistuji´). Jinak se toto bez-myšlenkovité Já stává tímto ´já jsem´(saguna) a nirguny si nebudeme vážit. Když bylo dosaženo toho, čeho mělo být dosaženo, proč potom znova podstupovat opětovné dosažení/sádhanu?“

9. Řečník/Mistr řekl: „Tato ´řeč´ posluchače se stala zmatenou a toto ´slovo´ znejistělo, proto si vyslechněte tuto odpověď (z pozice) ´já jsem´.

10. Je-li toto božské ´slovo´ Gurua opatrováno, potom tu bude tato bez-myšlenkovitá nirguna, nejvyšší pozornost paramárthy. Ale jestliže je toto božské ´slovo´ přerušeno, pak to, co je přirozené, se jeví jako něco odlišného. (Vy si pouze myslíte, že jste pochopili, ale vaše pochopení je na intelektuální úrovni. Všechny tyto otázky a pochybnosti nejsou znakem toho, kdo spočívá v pochopení pocitu ´já jsem´/saguna, natož pochopení ´já neexistuji´/nirguna. Nepochopili jste´já jsem´, a tudíž každá vaše myšlenka překrývá tento pocit ´já jsem´ a je tu pak mnoho jmen a forem pocitu ´já jsem někdo/já jsem ten a ten´.)

11. Proto byste měli s úctou uposlechnout nařízení svámího a měli byste si vážit tohoto bhadžanu saguna.“ (tj. každá pochybnost by měla být vypuzena a měli byste si vážit tohoto ´slova´) Ale potom posluchač řekl: „Proč je bez-myšlenkovitým Bohem považováno toto za nezbytné?“ (Pokud jsem bez-myšlenkovitý Bůh nirguna, pak proč je tu potřeba této saguny neboli poznání?)

12. „Toto ´já jsem´ je úžasná laskavost, která mi byla poskytnuta, ale proč k němu mít úctu, když přišla přímá realizace této skutečnosti (sákšátkára)? Jestliže máme úctu k této saguně, potom jak zde může dojít k ukončení mé prarabdha karmy? Neboť jedině tento (neprojevený) Bůh nirguna může vyhladit každé jednotlivé písmeno mé prarabdha karmy (pokračující karmy)."

13. „Vše, co se má stát, se stane; přesto se toto bez-myšlenkovité paramátma nemění. Proto proč by měli lidé provádět tento bhadžan saguna? Přeci když je tato bez-myšlenkovitá svarúpa pochopena, potom tu není ani domněnka a dokonce ani toto ´vše´, ne?" (Toto ´vše´ saguny je vaše prarabdha karma. Je to nevyhnutelný výsledek minulých činností. Nyní jestliže jste jako svědek, tj saguna, pak nepřidáváte nic dalšího do svého skladiště činností/karmy. Přesto však toto není pochopení ryzího poznání. V ryzím poznání vy neexistujete.)

14. „Svámí řekl, že bychom měli provádět saguna bhadžan, a jeho pokyny by neměly zůstat neuposlechnuty, ale přesto nechápu, proč by měla být uskutečňována tato ryzí sattva guna pocitu ´já jsem´.

15. Řečník/Mistr řekl: „Je to díky této ostražitosti saguny, že tu je dokonalá pozornost ryzího poznání. Ale řekněte mi, nepotřebujete tuto ´věc´ k tomu, abyste vykonávali každou činnost? (Pouze neustálým odhodlaným úsilím můžete pochopit toto poznání ´já jsem´. A jen poté je možné překročit toto poznání. Pochopte, že bez tohoto poznání ´já jsem´ nemůže být nic v tomto světě vykonáváno. Poznání je základem každé vaší činnosti. Proto nejprve buďte poznáním.)

16. Kvůli této činnosti (tj. poznání) přijímáte potravu a pijete vodu. A i když je tato pozornost vyžadována při takových činnostech jako je vyměšování nebo močení, přesto není Skutečnost přerušena. (Všechno se děje v této ´věci´/poznání, ale tato Skutečnost zůstává tímto vším nedotčena.)

17. Jestliže lidé mají zůstávat v této spokojenosti/samádhána, potom ´cizinec´* by měl být rozpoznán jako váš vlastní. A když tu je toto bez-myšlenkovité poznání, pak kdo je tím, kdo by tu měl přerušit tento bhadžan saguna? (Toto bez-myšlenkovité poznání se nerozhodne tím způsobem, že řekne, Áh! Nyní bych měl přestat s tímto saguna bhadžanem. Proč byste s ním potom měli přestat vy? On zmizí sám od sebe.) *(Maharadž: cizincem se myslí poznání, které je však pociťováno jako cizí... držte se toho; nespočet životů jste se pokládali za tělo a nyní je být poznáním cítěno jako něco cizího.)

18. Díky tomuto rozlišování/vivéka poznání se ´mnoho´ věcí stává falešnými. Ale pokud neodhodíte veškeré představy mysli, pak jak můžete provádět tento saguna bhadžan? Odpověz mi, můj drahý. (Posluchačovo namítání je samo o sobě znakem toho, že dosud neprováděl tento saguna bhadžan.)

19. V práci pozdravíte svého šéfa, ukloníte se mu a chováte se jako podřízený. A přesto nechcete vzdát úctu Bohu? (tj. odevzdáním svých myšlenek provádíte saguna bhadžan Jemu. A tímto způsobem se před Ním klaníte.) Jak tu pak může být toto bez-myšlenkovité poznání?

20. I když tu je Hari, Hara a Brahman, tj. tři guny, přesto tu je tato bez-myšlenkovitá svarúpa a saguna bhadžan dodržující Jeho pokyn. Vy jste tímto Samo-jediným, a přesto se stáváte nuzným žebrákem v tomto světě. Jestliže neprovádíte bhadžan Jemu, potom je vaše ztráta tak obrovská!

21. V rámci naší linie tu je Pán Ráma a je to díky Němu, že dosahujeme tohoto konečného završení/paramártha. (Vy sami jste Ráma, ale Ráma zapomněl na Sebe sama a stal se nuzným žebrákem. To znamená, že potom toužíte mít toto a tamto v domnění, že pak budete šťastní. A jestliže budete provádět paramárthu, pak On si připomíná Sebe sama.) Ráma je největší z největších a On osvobozuje dokonce i Bohy ze spoutanosti. (Bohové jsou guny, elementy, smysly atd.)

22. My jsme Jeho služebníci a poznání je získáno prostřednictvím naší služby Jemu. (Tzn., když provádíme, co nám On řekne, tj. nechť všechno, co má přijít, přijde, pak to je Jeho současný příkaz.) A jestliže tu není žádná víra, potom Brahman ´tam´ zajisté upadne do tělesného vědomí.

23. Posluchač řekl: „Když nám Guru dává pochopení podstaty, proč bychom pak měli změnit podstatu v to nepodstatné (tj. toto poznání ´vše´)"? Řečník se ptá a vysvětluje: "Jak vám může být vysvětlena bez-myšlenkovitost? Tutu bez-myšlenkovitost může vysvětlit jedině ten, kdo se stal moudrým. (Ten, kdo se stal moudrým, je ten, kdo nejdříve pochopil toto "já jsem".)

24. Ale vy jste nechali stranou toto bez-myšlenkovité neduální Já a přijali jste místo toho tyto myšlenky mysli. Měli byste vědět, že kvůli tomuto falešnému postoji se Skutečnost stala tou nejubožejší osobou. Je to podobné, jako když král ztratí svůj trůn a stane se z něho ubohý žebrák.

25. Ten, kdo ve své mysli pociťuje "já jsem ten nejmocnější/největší", není Brahmandžňánin. A bez-myšlenkovitost poklesla v tělesnou pýchu a je tu tudíž vnímání skrze smysly.

26. Je pravdou, že zatímco provádíte bhadžan na Já, není tu žádný konatel, ale nemělo by se říkat (pyšně prohlašovat) "tady není žádný konatel" (pouze do té doby, dokud zde zůstávají koncepty, tu připadá v úvahu otázka konání a nekonání.) Toto bez-myšlenkovité Já by mělo vědět, že tu stále zůstává koncept "já jsem tělo", třebaže je skrytý. (Vy jste toto bez-myšlenkovité Já, přesto to zůstává jen na intelektuální znalosti.)

27. Když tu není toto ryzí poznání a neprovádíte toto uctívání/bhadžan saguna, pak se z nehybného a klidného Já stává tělesné ego. Zde vaše pochopení nirguna není ničím jiným než domněnkou.

28. Toto byste tudíž neměli dělat a to, co je třeba dělat, je stabilizovat se v tomto uctívání/bhadžanu saguna pána Rámy/Skutečnosti. Poté tato Skutečnost pochopí, co je tímto ryzím poznáním, které nelze padělat. (I tato saguna bude padělaná; avšak za/před pocitem "já jsem" se setkáte se svým Já.)

29. Toto uctívání/bhadžan saguna ničí toho, kdo je na hony vzdálen od Átman, a je oporou tomu, kdo je oddaným. Tento zázrak vždy-přítomné zkušenosti pocitu "já jsem" je hybatelem tohoto nehybného a bez-myšlenkovitého Paramátman. (Tato zkušenost saguna je požadovaným předpokladem k Sebepoznání a ničí tělesné vědomí. Toto "já jsem" je prvním pohybem v jednotě nedvojnosti.)

30. Pokud držíte toto pociťování "já jsem" pevně v mysli, pak bude skutečnost pochopena a tato kalamita světa smyšleného z nespočtu věcí, bude zcela zlikvidována. Tato skutečnost saguna se dostaví díky požehnání/krupa* Pána Rámy . *(Maharadž říká, slovo krupa je složeno ze slov kara a paha, což značí udělej to a uvidíš sám.)

31. Pomocí tohoto uctívání/bhadžanu Rámy získáte poznání a rozvine se vaše velikost. Proto byste měli provádět tento bhadžan, který je na počátku. (Tato zkušenost saguna je počátkem; a před tímto počátkem a po ukončení je tu toto nevyjádřitelné Já.)

32. A když tu je tato bez-myšlenkovitá ryzí zkušenost, pak nepociťujete zkušenost pocitu "já jsem". Proto byste měli stabilizovat toto pochopení nirguna a získat tak přímou realizaci sákšátkára (přímá realizace vašeho vlastního Já).

33. Toto universální/"vše" konání byste měli provádět pomocí připomínání* si Rámy a potom tu nebude nic dalšího a nikdo další. Takto je získán status Siddhi. (tj. ten, kdo je úplným a dokonalým Já.) Nejdříve pochopte, že konatelem je Ráma a poté nechť tato bez-myšlenkovitost přebývá ve vašem vnitřním prostoru. *(připomínání je zapomínání.)

34. Konatelem je pán Ráma a já nejsem. Takové je odevzdání se této saguně. A jedině až tu bude Skutečnost a nic dalšího, pak bude tento "konatel" absorbován v této nirguně Já.

35. Říkáte-li věci jako "já jsem konatel", pak nikdy nedosáhnete ani tohoto (universálního postoje) "vše". Ale pokud je pochopena tato zkušenost saguna, pak nyní v tento okamžik je vnímáno toto (universální) "vše" (v tomto okamžiku je odhozena mysl a ego a to, co zůstává, je tím, co tu je stále).

36. Když říkáte "Já jsem konatel", pak Skutečnost překrylo utrpení v podobě ega/"já"; a když říkáte "Ráma je konatel", pak tu je úspěch, všudypřítomnost a sláva (tj. všechny kvality realizace saguna).

37. Ale protože to Jedno jediné počalo vymýšlet to a ono, vznikla zde oddělenost mezi vámi a Bohem. A když věříte, že "Konatelem je Bůh", pak obdržíte požehnání "božského vhledu" (zapomeňte na vše a On pak dělá vše).

38. Vy tu jste jen na dva dny a Bůh je časem tohoto (universálního) "vše" (když se pokládáte za tělo, pak tu je včerejšek a zítřek; ale pak tu není toto "nyní" a postoj Boha). Vás zná jen pár lidí, ale tři světy zná Bůh (On je svědkem před/za touto myšlenkou "já jsem tělo").

39. Pomocí této "řeči" tu je bhadžan Pána Rámy a potom se mysl stává universálním postojem tohoto "vše" a má k Němu úctu. Pak se Pán Brahma a další (tj. guny a elementy) společně nechají pohltit v tomto bhadžanu Pány Rámy (když ustane objektivizace způsobená smícháním gun).

40. Když je toto poznání ustálené a přesně stanovené, nazývá se uctíváním. Ale když lidé hrdě prohlašují "My jsme oddaní!", pak tu není vskutku žádná úcta k Rámovi a toto "já jsem" upadlo v důsledku neoddanosti do jámy tělesného vědomí.

41. Jestliže je Bůh opomíjen kvůli vaší vlastní "důležitosti", pak je ztracena nesmírnost tohoto Paramátman (vy sami jste Paramátman, ale lpíte na své důležitosti a ztrácíte své pravé Já). A když Já ztrácí svou autoritu, pak tu není ani toto chvályhodné "já jsem" a ani toto nejvýznamnější bez-myšlenkovité pochopení "já neexistuji".

42. Ale pokud je Bůh řádně uctíván pomocí vivéky, pak vy/individualita byste neměl dále zůstávat. Takový je bez-myšlenkovitý stav Světce uvnitř tohoto vnitřního prostoru.

43. Toto ´vše´ je falešné/neskutečné, neboť přichází a odchází (když spíte, kde je toto poznání?), přesto však je díky tomuto bhadžanu Pána Rámy možné realizovat tuto bez-myšlenkovitou nirgunu. Díky tomuto bez-myšlenkovitému pochopení džňánina je viditelné "vše" spatřováno jako pouhý sen.

44. Prošetřením je prokázán tento vykonstruovaný svět za falešný, podobně jako je prokázán za falešný váš snový svět poté, co se prostě probudíte. Když sádhu prozkoumá toto viditelné "vše", pak dojde k pochopení, že ani ono není skutečné."

45. Tento posluchač se nechal něčím rozptýlit a jeho naslouchání (učení Mistra) tím bylo přerušeno. Zeptal se pak: "Jestliže to není skutečné, pak proč to vidíme?" Odpověď na tuto otázku naleznete v následující kapitole (správnou odpovědí neboli nápravou je pocit "já jsem" a ten je tu stále. Avšak my vítáme a přijímáme ´mnohé" myšlenky).

Tímto končí 7. kapitola 6. dášaky knihy Dásbódh s názvem „Saguna bhadžan“.

Z anglického překladu Johna Norwella přeložil Aleš Adámek

Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)