ADVAITA.cz

10. září 1979 - Nepřijímejte nic kromě svého bytí (z knihy Semena vědomí)

25. 9. 2018 - Gábina, Aleš a Jirka

10. září 1979

Tazatel: Proč nás Maharadž žádá zavrhnout hrubou formu?

Maharadž: To nedělám. Všechno, tj. špína, tělo aj., je mnou, ale proces přeměny probíhá neustále. Tato hrubá forma je opětovně přeměněna do prostoru a cyklus pokračuje dál.

Tazatel: Proč bychom se tedy měli znepokojovat zrychlováním cyklu?

Maharadž: Kdo to zrychluje?

Tazatel: Toto všechno děláme my.

Maharadž: Kdo vás tedy žádal, abyste se tím znepokojoval, když již rozpoznáváte sebe sama od špiček u nohou po vrchol své hlavy?

Tazatel: Jsou zde dvě věci: svět a má bolest.

Maharadž: To je sídlo vaší tělesné totožnosti.

Tazatel: Měl bych tedy vše kolem sebe ignorovat?

Maharadž: Když dosáhnete tohoto zvláštně výjimečného stupně pochopení a přizpůsobení, budete to prožívat a současně se z toho budete radovat. Ovšem jakmile to překročíte, odvrhnete to jako fekální odpad. Stal jsem se brahma-dévou, pochopil jsem kvalitu brahma-dévy, ale pokud by tu bylo něco lepšího než kvalita brahma-dévy, získal bych to, přičemž bych tu starou kvalitu odmítl, atd. Toto jsou mezní hranice neboli stupně rozdílných hodnotových kvalit.

Co se mne týče, nevyvstává tu otázka jakéhokoliv pohybu. Jsem ovšem také tím, co je samo o sobě dynamické a nevyčerpatelné. I když tu je tento proud, nemohu jej vyčerpat. Všechno ve světě se rozpouští ve mně, spočine ve mně a odpočívá ve mně.

Není pochyb o tom, že Guruové jsou velice nutní a významní, nicméně i oni se nakonec rozplynou do prostoru. Cokoliv, co přijmete, obejmete a připoutáte si k sobě, je odsouzeno k tomu, aby to odešlo. Proto se všeho vzdejte a pochopte, co jste.

Tazatel: Mám otázku. Včera Maharadž říkal, že pokud někdo chce realizovat to, čím ve skutečnosti je, měl by jen čistě přijmout a držet se vědomí „já". Je to něco podobného či dokonce stejného jako je vztah mezi žákem a učitelem (Guruem)?

Maharadž: Když se stanete s tímto poznáním jednotní, uvědomíte si, že poznání „já jsem" je pravým Guruem vesmíru.

Tazatel: Ptám se proto, že k Maharadžovi cítím lásku a plně ho respektuji a zároveň pociťuji, že mi odpovídá velmi jednoduchým a přímým způsobem. Potřeboval jsem ho, aby mi pomohl začít milovat a plně přijmout toto vědomí „já jsem", a tak jsem potřeboval jeho úplnou moudrost. Moje pocitová náklonnost k němu vzrostla. Nyní potřebuji pochopit vztah mezi Guruem a žákem.

Maharadž: Cokoliv, co má být poznáno, je obsažené v té věci samotné. To, co bylo řečeno, je správné.

Tazatel: Od té doby, kdy jsem tu byl naposled, se mi neustále zjevuje Maharadžův výraz a všechna jeho slova, ale zároveň si také vzpomínám, že řekl, že se musíme osvobodit ode všech konceptů, a to i od konceptu Gurua.

Maharadž: To, co říkáte, je velmi dobré. Guru je projevem poznání, kterým během času budete také.

Tazatel: Přijímám to, co říkáte. Měl bych tedy nějakým způsobem jednat nebo mám nechat věci přicházet a odcházet?

Maharadž: Není zde nic, co by se mělo dělat. Nechte to plynout, pouze vše pozorujte a nedělejte s tím nic. Slunce svítí, paprsky směřují tam, kam směřují. Uvažte, že tu máte nějakou figurku vyrobenou z cukru. Tato figurka je pouze jen cukrem. Stejně tak je to v případě, kdy vidíte podobu Gurua, která reprezentuje čistě jen poznání, vaše vědomí. Tato podoba může být ve formě Gurua, Krišny, Krista apod. Nezapomeňte ale, že je to projev poznání, kterým jste vy.

Tazatel: V tomto procesu mi spontánně do mysli vstupuje poznání jakéhokoliv druhu, všechny možné koncepty a to jak universální, tak i osobní. Když toto všechno probíhá, zdá se, jako by všechny tyto koncepty zasahovaly lidi, dotýkaly se jich a měnily vztahy. Věci se dějí ve světě a já přesně nevím, jak s nimi nakládat.

Maharadž: Jednat jako osobnost, iluzorní individualita, by nebylo správné. Jakékoliv činnosti, které se uskuteční prostřednictvím vás a bez vašeho osobního zaujetí, jsou vhodnými a spontánními činnostmi.

Tazatel: Dříve jsem hodně cestoval a v průběhu tohoto mého hledání jsem narazil na různé druhy Guruů. Některý učil mantra jógu, druhý kundaliní jógu apod. Co je ale tou základní skutečností? Musí ten, kdo hledá skutečnost, znát vše o probuzení kundaliní (hadí síly) nebo o čakrách?

Maharadž: Když se stabilizujete v poznání své podstaty bytí, veškeré další poznání se vám stane dostupné.

Tazatel: Kamkoliv se vydám, zdá se mi, jako by mě toto poznání kundaliní jógy pronásledovalo. Chci znát, zdali bych to měl odvrhnout nebo se na to dívat.

Maharadž: Odvrhněte to, ale zároveň se chytněte a držte svého bytí, svého vlastního Já. Nepřijímejte nic kromě svého bytí. Prostě jen buďte. Jediným čistým poznáním je poznání pravého Já.

Tazatel: Objevil jsem v jedné knize Gajátrí mantru. Našel jsem si v ní určité zalíbení a užitek.

Maharadž: Nedělejte si z ničeho jiného užitek než z poznání „já jsem". Zapomeňte na všechno ostatní. Uvažte, že máte před sebou obrovský strom s mnoha větvemi a listy. Jděte ke kořeni a ne k větvím.

Tazatel: Proč měli Guruové určitý druh zasvěcení, který prováděli se svými žáky?

Maharadž: To je jejich přirozeností. Po svatbě se také novomanželům narodí dítě. To je přirozeností manželské lásky. Zasvěcující akt mezi Guruem a žákem je přirozeným procesem.

Tazatel: Provádí se také zde zasvěcení?

Maharadž: Ó, ano. Je vám dána určitá věta a je na vás požadováno, abyste byl bdělý a zůstal v souladu s významem těchto svatých slov.

Tazatel: Co musí člověk dělat, nebo čím má být, aby dosáhl této pozice?

Maharadž: Pouze mějte pevné přesvědčení, že význam posvátné věty (mantry) je vaše skutečné Já. Musíte být bdělý a vaše pozornost musí být stále přítomná.

Tazatel: Je na tom něco špatného, kdybych vás požádal o zasvěcení?

Maharadž: Není na tom nic špatného. Jestliže chcete zasvěcení, bude vám uděleno. Ve skutečnosti je to formální zasvěcení, nicméně celá tato promluva je procesem zasvěcování.

Tazatel: Jsem si toho vědom, ale přesto bych rád dostal formální zasvěcení.

Maharadž: Bude uděleno. Ale s touto promluvou dostáváte něco víc než formální zasvěcení. Celá ta myšlenka spočívá v tom, že vy musíte být totožný s tím. Musíte plně věnovat pozornost významu slov. Zkrátka musíte vědět, že jste pouze toto a nic jiného.

Z knihy Semena vědomí

Překlad: Aleš Adámek