Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
Jóga Vasištha - Kniha V. - O zániku - V.015-V.016
8. 8. 2018 - Lenka
Jakmile toužení zmizí, životní síla člověka je očištěna a do jeho nitra vstupují božské vlastnosti a ctnosti. Řeka toužení proudí jen v nitru nerozumného člověka. Tak jako zvíře, které touží po jídle, snadno padne do pasti, tak člověk, následující bez rozmyslu svá chtění, upadá do pekla. Těžká slepota objevující se ve stáří není nic v porovnání s oslepující iluzí, kterou touha v okamžení zaseje do nitra člověka.
V.15
VASIŠTHA pokračoval:
Jakmile Já zapomene samo sebe a začne poznávat viděné či jinak zakoušené objekty, ztratí svoji čistotu a dojde ke vzniku omamujících tužeb, které umocní iluzi. S ohněm kosmického zániku si bohové jako Šiva jsou schopni poradit, ale spalující oheň tužeb nevydrží nikdo. Všechna neštěstí a utrpení světa jsou plody chtění a toužení. Oheň touhy, ač neviděn, je schopen zničit tělo s masem, kostmi i krví. V jednu chvíli se zdá, že touha ustupuje, ale v následujícím okamžiku se vrátí s o to větší silou. Člověk postižený touhou je hodný politování, je slabý, bez energie, zmatený a ubohý.
Jakmile toužení zmizí, životní síla člověka je očištěna a do jeho nitra vstupují božské vlastnosti a ctnosti. Řeka toužení proudí jen v nitru nerozumného člověka. Tak jako zvíře, které touží po jídle, snadno padne do pasti, tak člověk, následující bez rozmyslu svá chtění, upadá do pekla. Těžká slepota objevující se ve stáří není nic v porovnání s oslepující iluzí, kterou touha v okamžení zaseje do nitra člověka.
Toužení učiní člověka malým a shrbeným. I Pán Višnu se stal trpaslíkem, jakmile se rozhodl žebrat. Tohoto toužení, jež je zdrojem veškerého utrpení a ničí životy bytostí, je třeba se s rozhodností zříci.
Přesto v důsledku touhy ozařuje Slunce Zemi, vane vítr, tyčí se hory a Země nese živé bytosti. Všechny tři světy existují jen kvůli touze. Všechny bytosti ve třech světech jsou spoutány provazem touhy. I nejsilnější provaz na světě je možné přetrhnout, ale osvobodit se z pout tužeb je velmi obtížné.
Proto, Rámo, zanechej toužení tím, že se vzdáš myšlení a vytváření představ, bez kterých mysl nemůže existovat. Nejprve nedovol vzniknout představám „já“, „ty“ a „toto“, neboť právě kvůli nim vznikají všechny naděje a očekávání. Budeš-li schopen zbavit se vytváření těchto představ, budeš považován za člověka poznání. Toužení znamená totéž jako pocit ega. A pocit jáství je příčinou všech špatných činů. Odřízni kořeny pocitu jáství mečem poznání ne-já. Osvoboď se od strachu.
V.16
RÁMA řekl:
Pane, říkáš mi, abych odstranil pocit jáství a z něho vyvěrající toužení. Pokud se ale zbavím pocitu ega, pak se zbavím i těla a všeho, co je na pocitu ega založeno. Tělo a životní síla na pocitu ega závisí. Jakmile usekneme kořen, strom, tedy tělo, zemře. Jak se mohu zbavit pocitu já a zůstat naživu?
VASIŠTHA odpověděl:
Rámo! Zbavit se všech představ a podmíněností lze dvojím způsobem. Jeden je založen na poznání a přímém pochopení, druhý na rozjímání. Podrobně ti to popíšu.
Člověk by si měl být vědom pomýlených představ, podle nichž uvažuje takto: „Patřím k objektům tohoto světa a můj život na nich závisí. Nemohu bez nich žít a ony nemohou žít beze mne.“ Po důkladném přezkoumání přemýšlí jinak: „Nepatřím k těmto objektům a ony nepatří ke mně.“ Když se takto pomocí hlubokého rozjímání vzdal pocitu ega, může se zabývat činnostmi, které k němu spontánně přicházejí, ale dělá to s klidným srdcem a tichou myslí. Takové oproštění se od pocitu ega a podmíněností je známo jako stav ne-já dosažený rozjímáním.
Je-li tu poznání a přímá zkušenost neduální pravdy, člověk se vzdá pocitu ega i podmíněností a nezakouší už pocit „to je moje“ ani ve vztahu k tělu. Tomu se říká přímé zakoušení stavu ne-já.
Kdo se oprostil od pocitu ega skrze rozjímání, je osvobozený během žití. Kdo vykořenil pocit jáství pomocí přímé zkušenosti, setrvává svobodný v rovnováze. Džanaka a jemu podobní následují cestu rozjímání. Jiní, s přímou zkušeností stavu ne-já, jsou sjednoceni s Brahman a povznesli se nad vědomí těla. Jedni i druzí jsou nicméně osvobozeni a jedno s Brahman.
Za osvobozeného mudrce je považován ten, kdo není ovlivňován žádoucím či nežádoucím a kdo v tomto světě žije a pracuje, ačkoli je od světa vnitřně odpoután a jedná, jakoby setrvával v hlubokém spánku.
Když Vasištha domluvil, byl další den u konce a shromáždění se rozešlo.
překlad Lenka Vinklerová