ADVAITA.cz

V.6 - Ryzí Poznání (z knihy Dásbódh)

13. 7. 2018 - Gábina

|| Šrí Rám ||

1. Opusťte myšlenky a naslouchejte. Tato pozornost je poznáním. Ale ryzí poznání znamená poznání Já/Átma-džňána. Jakmile pochopíte sebe sama, toto „já jsem“ zmizí a zůstane ryzí poznání.

2. Měli byste poznat tohoto Nejvyššího Boha; měli byste rozpoznat tuto pravou svarúpu. Když tu je bez-myšlenkovost toho, co je Věčné, pak se toto „já jsem“ stává ryzím poznáním.

3. Jakmile skončí viditelná prakrti a celé stvoření pěti elementů je rozpuštěno, když je dualita naprosto popřena, pak se toto „já jsem“ stalo ryzím poznáním.

4. Je za myslí a intelektem/buddhi; nelze ho pochopit pomocí logiky. Když tu je to, co je před vyřčením „já jsem“ této řeči para, pak je tu ryzí poznání.

5. Ryzí poznání si tuto viditelnou máju neuvědomuje, ale jakmile se poznání/vědění máji objeví, pak se bez-myšlenkovitá svarúpa stane nevědomou. Potom se tato ryzí svarúpa poznání nazývá tímto „já jsem“.

6. Toto je stav turíja, pozorování tohoto „vše“ a má se za to, že je tímto ryzím poznáním. Měli byste však vědět, že pak se tato Skutečnost stala tímto bezcenným poznáním objektu (tj. objektem je toto poznání „vše").

7. Jakmile je rozpoznáno toto viditelné „vše“, pak vězte, že jde o objektivní poznání. Nicméně jakmile je pochopena ryzí a samojediná svarúpa, pak se toto „já jsem“ (objektivní poznání) stalo (bezobjektivním) poznáním svarúpy.

8. Původně tu nebylo ani toto „vše“ máji. Jak tedy může být Svědek tohoto „vše“ uvnitř Skutečnosti pravý/skutečný? Tudíž stav túrija by neměl být považován za ryzí poznání.

9. Ryzí poznání znamená ne-dualitu a turíja je zkušenost duality. Toto Věčné ryzí poznání je proto zcela odlišné.

10. Když nasloucháte tomuto „já jsem“, pak se ryzí poznání prosté pozornosti na něco stalo pozorností. Pak se tato ryzí svarúpa stala vámi („já jsem zde“). Toto „já jsem“ uvnitř naslouchajícího by mělo poznat toto ryzí poznání.

11. Čtyři velká prohlášení Véd(např. Tat Vam Asi – Ty jsi On) jsou moudrá učení/upadéša, která je třeba pochopit a nikoli je jen opakovat jako džapu. A jednou provždy musí sádhaka pochopit – já neexistuji.

12. Jsou zde velká prohlášení („já jsem“) a esencí tohoto učení/upadéša je – já neexistuji. Toto bez-myšlenkovité pochopení ale musíte přijmout; jeho pouhé opakování je k ničemu, protože to temnotu iluze nerozežene.

13. Přijměte *význam *(Maharadž – významem je paramátman) těchto prohlášení/mahávákja; vy nejste vskutku nic jiného než neduální Já. Pouhé opakování těchto prohlášení je ale zbytečná práce.

14. Jakmile významná prohlášení prozkoumáte, pak se poznání „já jsem“ stane tímto bez-myšlenkovitým Nejvyšším. Když extrahujete/vyjmete esenci významu, pak nejste nic jiného než Já.

15. Završili jste Sebe Sama, tedy toto bez-myšlenkovité poznání, což bylo to nejobtížnější, čeho bylo možno dosáhnout. Pak je tato mája „já jsem“, od začátku do konce, tímto samo-existujícím Já a přirozenou svarúpou.

16. Toto bez-myšlenkovité Já se v máje projevilo jakožto „vše“, tudíž toto „vše“ máji bude rovněž rozpuštěno. Když se dostaví ryzí poznání, rozlomí tato pouta falešné představy/klamu.

17. Dogmata a rozličné názory jsou následkem neměnného brahman, jevícího se „zde“. Ale když tu je toto nejjemnější a bez-myšlenkovité pochopení, pak dojdete k pochopení Jednoty (tj. neměnné brahman).

18. Když je mája, která je kořenem všeho živého i neživého, touto ryzí svarúpou bez jakékoliv poskvrny, pak je toto „já jsem“ ryzím poznáním. Takovéto pochopení se nazývá védántou.

19. Jakmile pátráte po místě svého vzniku/původu, nevědomost zmizí; to, co zůstane, je tento přirozený stav. Pak se toto „já jsem“ stalo poznáním brahman/brahman-džňán; dárcem Konečného Osvobození.

20. Jakmile se setkáte se Znalcem tohoto „vše“ uvnitř tohoto „vše“, rozpoznáte Sebe Sama. Pak je fáma o tom, že je Skutečnost omezená, zcela anulována. (tj. vy jste tímto nezničitelným Já, které na sebe bere roli Svědka/Znalce, když tu je něco k pozorování/k poznání, jinak je On šťastný ve Svém vlastním Já.)

21. Pokud zkoumáte, kdo jste, pak se vyjeví tato původní inspirace „já jsem“. Když se jí pevně držíte, přijde pochopení, které je za všemi čtyřmi těly. Jakmile je to jasně pochopeno, nezůstává tu nic jiného než svarúpa.

22. Nejvyšší z nejvyšších tu je a vždy bylo. Ale jedině díky tomuto poznání „já jsem“ dorazíte na druhý břeh a je dosažena Pravda. Naslouchejte proto nyní tomuto „já jsem“ (tj. všechno zapomeňte).

23. Žili tu velcí světci jako Vjása a Vasištha; i Šuka a Nárada přebývali v této úplné spokojenosti; existovali velcí džňáninové jako král Džanaka, který také dosáhl tohoto bezmyšlenkovitého poznání.

24. Žili tu velcí Mistři jógy jako Vámadév; pánové rišijů jako Válmíki a Atri; a byli tu tací jako Šaunak, který dosáhl esenci Jednoty díky pochopení védánty(tj. konec vědění).

25. I Sanaka a další přebývali v tomto Nejvyšším poznání. Byli tu Ádináth, Matsjendranáth a Gorakšamuni. Když pochopíte toto „já jsem“, pak tu může být bezmezné poznání, které se nachází uvnitř tohoto božského „slova“.

26. Jsou tu siddha, muni a významná zkušenost a je tu puruša s vnitřním pochopením tohoto „vše“. A je to díky tomuto „já jsem“, že si mahádév/šiva nepřetržitě libuje v (naprosté) spokojenosti.

27. Když se toto „já jsem“ *Véd a Šáster*(Písma vás toho mohou naučit hodně; např. Ty jsi To neboli nétinéti.) stane touto bez-myšlenkovitou esencí – já neexistuji–, pak se nazývá siddhántou/Konečnou Pravdou, a to je přímá zkušenost Já. Toto největší štěstí získá ten, kdo je upřímným oddaným.

28. Minulí, přítomní i budoucí Sádhuové, Světci a sadždžanové mají toto skryté poznání tohoto „vše“. Nyní zanechte myšlenek, zůstaňte v tomto pochopení a toto „vše“ bude rozpuštěno.

29. Toto „vše“ nelze získat prostřednictvím (svatých) poutí, skládáním slibů či prováděním pokání; nelze jej dosáhnout tím, že se budete věnovat charitě nebo trýznit tělo (jako např. vdechovat kouř). Ani meditací uvnitř pěti ohňů nebo pojídáním kamenů z kravského měchýře.

30. Toto „vše“ je ovocem sádhany a vrcholem tohoto poznání je toto ryzí poznání (ne-vědění). Pak je toto „vše“, tedy kořen a primární pochybnost (múla mája), zcela vykořeněna.

31. Existuje 56 jazyků a mnoho duchovních textů v těchto jazycích. A uvnitř těchto jazyků leží védánta. Obsahuje skrytý význam tohoto „slova“ a není ničím jiným než tímto Jedním Jediným Já.

32. Tato mája uvnitř původního Jednoho Jediného by neměla být známa. Toto „já jsem“ Véd je mája a ta zmizí. Nyní lze tuto Skutečnost pochopit právě v tuto chvíli díky milosti Gurua.

33. Není pochopena v sanskrtských textecha není zpřístupněna ani v textech v maráthí. Toto „já jsem“, tato podoba milosti a Sadguru svámí přebývá v mém srdci.
    (Poznámka: Tento nevyřčený jazyk „já jsem“ se nachází v „mnoha“ jazycích. Guruové a Védy vám mohou dát pochopení tohoto „já jsem“/poznání, ale jedině Sadguru vám může udělit pochopení – Já neexistuji neboli ne-vědění).

34. Nyní (tím, že vyvstalo pochopení „já jsem“) nepotřebuji znát sanskrt ani skladby běžného jazyku, protože Svámí spolu s Jeho milostí přebývá v mém srdci.

35. Bez studia Véd či dokonce snahy naslouchat/šravana; bez úsilí jakéhokoliv druhu tu je sladkost milosti Sadgurua.

36. Texty v sanskrtu mohou být sice považovány za významnější než ty v maráthí, ale o védántu jde tehdy, když je uvnitř sanskrtského textu pochopeno toto bez-myšlenkovité brahman.

37. Kromě védánty tu je toto „vše“, a to rozhodně není nadřazené védántě(tj. konec poznání; ne-vědění). Mája je lůnem Véd a toto „vše“ se narodilo z ní.

38. Puruša je védántou a tato védánta je výsledkem pozorného myšlení. Puruša je tím neskrytějším, a to je paramártha, Konečné završení, a To jste vy. Proto nyní naslouchejte.

39. Můj drahý, tím nejskrytějším z nejskrytějšího je tato bez-myšlenkovitá svarúpa. Věz, že ty jsi tímto božským „slovem“ Sadgurua(nejdříve vám Sadguru řekne, že jste poznáním.) A díky božskému slovu Sadgurua tu je tato bez-myšlenkovitá spokojenost/samádhan.

40. Pak je toto božské „slovo“ Sadguruavédántou; pak je toto božské „slovo“ Sadguruasiddhántou(ne-duální Pravdou); pak je toto božské „slovo“ Sadguruadhádántou(vaší vlastní nezpochybnitelnou zkušeností Já). Proto nechť tu je nyní tato ryzí zkušenost.

41. Pak je božské „slovo“ mého Svámího tím nejskrytějším, a to „já neexistuji“. Díky mému „jáství“ byla dosažena tato nejvyšší spokojenost/samádhana.

42. Tato bez-myšlenkovitá svarúpa je tajemstvím mého žití. A já vám ho nyní odhalím. Pokud mi budete věnovat naprostou pozornost, pak nyní v tomto „já jsem“ tu bude tato bez-myšlenkovitost – já neexistuji.

43. Šišja pronášel toto „já jsem“ jemně a držel se pevně chodidel Svého Mistra (tj. Jeho pochopení). Pak začal Gurudév promlouvat.

44. „Já jsem brahman“ (aham brahmasmi) je jedno z velkých prohlášení Véd a jeho význam se příčí logice máji. Vypráví o Jednotě mezi Guruem a žákem.

45. Můj drahý žáku, šišjo, naslouchej a pak pochopíš tuto esenci, která je za májou. „Pouze Ty sám jsi tím přirozeným, samozřejmým Brahman.“ Uctívej toto bez-myšlenkovité Já a nedrž se klamné představy, že máš tělo.

46. Existuje devět druhů uctívání a uvnitř nich je tím nejvyšším nabídnutí „Já“ tomuto Jednomu Jedinému Já/Átman. To bude nyní učiněno prostřednictvím tohoto „já jsem“.

47. Bylo stvořeno pět velkých elementů, ale ty jsou jeden po druhém zničeny, jakmile skončí představivost/vytváření konceptů. Pak se prakrti a puruša stanou tímto bez-myšlenkovitým brahman(když ono poznané nezůstane, není potřeba Znalce a je tu neduální bez-myšlenkovitost.)

48. Jakmile je tato vnímatelná prakrti rozpuštěna, pak nezůstanete popravdě ani vy. Nejdříve pochopte „já jsem“ spojení prakrti/puruši a posléze tuto Jednotu neduality, která je u kořene.

49. Pak tu neexistuje žádná fáma o hrubohmotném stvoření a u kořene přebývá Jednota. Pokud pak chcete znát pindu (tělo) a brahmándu (univerzální tělo), kde je budete hledat?

50. Jakmile vzplane oheň poznání Já, pak odpad viditelného shoří a kořen oddělenosti je vykořeněn díky nerozdílnosti (je tu jen jedno jediné).

51. Kvůli falešnosti všeho se toto „já jsem“ obrátí dovnitř, a když je toto viditelné učiněno ničím, je realizován Znalec (to viditelné je tu, ale nejste jím dotčeni; chápete, že je falešné, stejně jako sen.) Toto je přirozenost a bez-myšlenkovitost; tímto se míní „odevzdání se Já/Átman“.

52. Takto to je! Místem Gurua je nerozdílnost (tam, kde je jedno jediné bez druhého), jak tu tedy „vy“ můžete přemýšlet? Neměli byste zůstat neoddaným tím, že přetrváváte v oddělenosti.

53. Nyní, když je toto bez-myšlenkovité pochopení neochvějné a pevné, provádíte bhadžanSadgurua. A díky Sadguruovubhadžanu tu je dokonalá spokojenost.

54. Když se žákovo/šišjovo „já jsem“ rozpustí, je tu poznání Já/Átma-džňán(šišja ani guru již neexistují). Díky bez-myšlenkovitosti se strach a svázanost světského života stanou naprosto falešnými a je dosaženo úplné spokojenosti.

55. Když puruša cítí „já jsem tělo“, pak se stane člověkem a vy byste si měli uvědomit, že jste zabijákem Já/Átma. Protože kvůli pýše na tělo musí Jedno Jediné znovu a znovu trpět v cyklu zrození a smrti.

56. Pochopte, že se lišíte od čtyř těl; lišíte se od karmy zrození; jste uvnitř i vně tohoto „vše“ a celého stvoření.

57. Kvůli této falešné představě „já jsem“ se tomuto Jednomu Jedinému, které není nikdy spoutáno, přihodila zaslepenost a zapomnění Svého vlastního Já. Vy se pak pevně držíte pýchy na představu, že jste tělo.

58. Můj drahý šišjo, měl bys být usazen v „samojedinnosti“ a odpočívat ve své svarúpě. Díky pevnému ukotvení této ryzí sattvaguny by tu mělo být bez-myšlenkovité Nejvyšší Završení/paramártha.

59. Když vy, nepřerušené Brahman, nasloucháte tomuto „já jsem“ (tj. šravana) a zůstáváte zde (tj. manana), jedině pak je dosaženo úplné spokojenosti/samádhána. Jakmile je toto „já jsem“ opuštěno, je tu toto úplné a dokonalé poznání Brahman.

60. Můj drahý šišjo, pokud jsi na základě pocitu, že „jsi osvobozený“, tvrdohlavý a tvé smyslové orgány jsou neklidné/nespoutané, pak strach nezmizí.

61. Když však vyvstane vajrágja(zřeknutí se) těchto smyslových objektů, dostaví se této Skutečnosti dokonalé poznání. Pouhým zahozením drahokamu království nedosáhnete. (SiddharaméšvarMaharádž – bez vzdání se myšlenky na objekty je vzdání se objektů velmi obtížné).

62. Drahokam byl vyroben pouze z rohoviny, ale tato Skutečnost se ho držela s intenzivní touhou. A kvůli Své hlouposti zapomněla na království.

63. Drahý šišjo, nasloucháš-li nyní pozorně (když zanecháš své myšlenky a touhy toho či onoho, a vzpomínky na včerejšek a sny o zítřku, pak se setkáš s tímto věčně přítomným „nyní“), pak nezůstane budoucnost a dokonce ani toto „já“ (všechny koncepty se rozpustí). Když múla mája medituje sama na sebe, jedině pak realizuje múla puruša Svou Skutečnost. (Múla mája a múla puruša jsou spolu neoddělitelně spjati; třebaže je puruša Znalcem, přesto na Sebe sama zapomněl a vnímá se jako Svůj odraz. Pokud však pochopí, že je od všeho, co zná, oddělen, tak na Sebe sama nezapomene. A když se tento Znalec vzdá vědění/poznání, pak to, co zůstane, je Skutečnost.)

64. Proto má být nevědomost odhozena a měli byste se pevně držet ryzího poznání. Díky této ryzí sattvaguně je záhy dosažen ten, kdo je neustále ctěn v celém světě (tj. puruša).

65. Dostanete-li vysokou horečku a začnete blouznit, představujete si mnoho děsivých věcí a jste vděčni za lék, který vám uleví.

66. Stejně tak se nám kvůli blouznění nevědomosti zjevilo to falešné. Když si však vezmete lék v podobě ryzího poznání, pak ono falešné zcela zmizí.

67. Toto Átma naříkalo ve svém snu a to přivodilo probuzení. Tato Skutečnost zbavená strachu tak dosáhla svého dřívějšího stavu „já jsem“ (jdete za Mistrem a On vám řekne, že tento svět není nic než sen; probudil jste se díky zapomenutí, ale přesto, původní sen zůstal.)

68. Tento stav „já jsem“ je falešný, ale byl vnímán jako pravdivý (Maharadž – poznání považuje sebe sama za pravdu), a díky této ryzí sattva guně vědění se objevilo utrpení (tento pocit „já jsem“ a vědění nejsou touto Skutečností zbavenou strachu, a proto znovu přinesou tělesné vědomí.) Byla tu falešný koncept „já jsem tělo“, ale i když byl zničen, nedošlo ještě k završení bez-myšlenkovité svarúpy. (Cítíte, že jste vzhůru, ale nejste skutečně probuzeni. Toto je poznání, a nikoli ne-vědění – já neexistuji.)

69. Probuzení je sice stále falešné, ale je lepší než zmatené poblouznění toho, kdo tvrdě spí. Pokud se ale toto Jedno Jediné probudí do Své Skutečnosti, pak tu již neexistuje žádný strach (pak je tu tato Skutečnost zbavená strachu, protože oba sny jsou pryč; sen „já jsem tělo“ a sen „já jsem“.)

70. Pokud však spánek nevědomosti/avidja(„já jsem tělo“) přetrvává, pak je toto tělo „vše“ tohoto „já jsem“ naplněno šílenstvím pocitu „já jsem tělo a potřebuji to či ono“. Proto byste měli Jedno Jediné probudit pomocí naslouchání (šravany) a rozjímání o učení (manana) (tj. osvobodit se od hrubého tělesného vědomí).

71. Jakmile je toto probuzení rozpoznáno, měli byste naslouchat tomuto „já jsem“. Ale přesto pochopte, že ten, kdo naslouchá, je popravdě Skutečností (přebývejte nepřetržitě s tímto pocitem „já jsem“, ale s pochopením, že ani on není skutečný.) A pak, když tento puruša nechce od tohoto „já jsem“ (prakrti) vůbec nic, Je úplný/dokonalý (Nechce dokonce ani vědět.)

72. Pokud se toto „já jsem“ nestane bezžádostivým a pořád chce vědět, pak ho rozpoznejte jakožto hledajícího/sádhaku. Potom sádhana, kterou je nutné provádět, zanechává stranou vaši „velikost“ (toto „já jsem“).

73. Pokud se mysl nesnaží poznat toto „já jsem“, protože má pocit, že život je úplný/dokonalý, potom by se dotyčný člověk měl nazývat spoutaným/baddha. Aspirant/mumukšu je pak moudřejší než tento baddha a zaslouží si získat poznání.

74. V tuto chvíli vyvstala v žákovi otázka (v tichosti pochopení vyvstal v jeho mysli dotaz). Jaká je pozornost spoutaného/baddha) a jaká je pozornost mumukši? A jak poznat znaky hledajícího/sádhaky a dokonalého siddhy? (Po pravdě jsou žákovi tyto otázky k ničemu, protože jeho jedinou povinností je přebývat v tomto pochopení „Já jsem On“. Ale jeho mysl má ve zvyku se na něco ptát.)

75. Tato „odpověď („já jsem“) bude žákovi dána v následujících verších. Proto zůstaňte pozorní a buďte prostřednictvím pozornosti na toto „já jsem“ dobrým posluchačem. 

Tímto končí 6.kapitola 5.dášaky knihy Dásbódh s názvem „Ryzí Poznání“.

Z anglického překladu Johna Norwella přeložila Gabriela Adámková

Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)