ADVAITA.cz

V.5 - Poznání (z knihy Dásbódh)

6. 7. 2018 - Aleš

|| Šrí Rám ||

1. Dokud není ryzí poznání opravdu pochopeno, je tu poznání tohoto prázdného ´vše´. A bez ryzího poznání ustaranost nezmizí. (Toto pochopení pocitu ´já jsem´ je májou; je to zdání na tomto nevnímatelném Já, a dokud se navždy neodevzdáte svému pravému ztotožnění se s tímto bez-myšlenkovitým Já, toto ´já jsem´ nemůže být udržováno a jednoho dne zajisté upadnete zpět do tělesného vědomí.)

2. Jestliže označíte toto ´já jsem´ jako skutečné poznání, pak vyvstane zmatek. Můj drahý žáku, jak bys mohl získat pravou esenci, když bereš toto ´já jsem´ za Pravdu? Proto je pro pochopení tohoto ryzího poznání nejprve nutné pochopit, co toto poznání není.

3. Jestliže znáte minulost, budoucnost a přítomnost, vytvořili jste oddělenost v tom, co je neoddělitelné. A i když se toto ´já jsem´ (být v přítomnosti) nazývá poznáním, přesto to není toto ryzí poznání.

4. Můžete mít toto poznání tohoto ´vše´; můžete mít poznání hudby a tance a poznání šesti emocionálních stavů; můžete mít nastudované védy a šástry a můžete je umět recitovat, ale to není bez-myšlenkovité poznání.

5. ´Mnohost´/ mysl má poznání vyčerpávajícího úsilí; ´mnohost´/ mysl má poznání jednání a praktik; ´mnohost´/ mysl má poznání, které je získáno ze zkoušek; ale to není toto bez-myšlenkovité poznání.

6. ´Mnohost´/ mysl má poznání žen; ´mnohost´/ mysl má poznání mužů a ´mnohost´/ mysl má poznání lidstva; ale to není toto bez-myšlenkovité poznání.

7. ´Mnohost´/ mysl má poznání koní; ´mnohost´/ mysl má poznání slonů; ´mnohost´/ mysl má poznání divokých zvířat (přirozeností mysli je vnímat mnohá rozdílná jména a formy); avšak to není bez-myšlenkovité poznání (žádné jméno, žádná forma a žádné poznání).

8. ´Mnohost´/ mysl má poznání domácích zvířat; ´mnohost´/ mysl má poznání ptactva; ´mnohost´/ mysl má poznání hrubých elementů; avšak to není bez-myšlenkovité poznání.

9. ´Mnohost´/ mysl má poznání všech způsobů přenosu Átman (´mnohá´ těla); ´mnohost´/ mysl má poznání masek tohoto Átman; ´mnohost´/ mysl má poznání své síly, kterou pociťuje (´já dělám toto a já mohu udělat tamto´); avšak to není toto bez-myšlenkovité poznání.

10. ´Mnohost´/ mysl má poznání kovů; ´mnohost´/ mysl má poznání mincí; ´mnohost´/ mysl má poznání drahokamů; ale to není bez-myšlenkovité poznání.

11. ´Mnohost´/ mysl má poznání kamenů; ´mnohost´/ mysl má poznání dřeva; ´mnohost´/ mysl má poznání hudebních nástrojů; ale to není bez-myšlenkovité poznání.

12. ´Mnohost´/ mysl má poznání hrubého elementu země; ´mnohost´/ mysl má poznání hrubého elementu vody; ´mnohost´/ mysl má poznání hrubého elementu ohně (od hrubého po jemnější; čímž se stává méně objektivní); ale to není bez-myšlenkovité poznání.

13. ´Mnohost´/ mysl má poznání výtažků; ´mnohost´/ mysl má poznání semen; ´mnohost´/ mysl má poznání výhonků; ale to není bez-myšlenkovité poznání.

14. ´Mnohost´/ mysl má poznání květů; ´mnohost´/ mysl má poznání ovoce; ´mnohost´/ mysl má poznání popínavých rostlin; ale to není bez-myšlenkovité poznání.

15. ´Mnohost´/ mysl má poznání bolesti a zármutků; ´mnohost´/ mysl má poznání nemocí; a ´mnohost´/ mysl má poznání svých znaků a symptomů; ale to není bez-myšlenkovité poznání.

16. ´Mnohost´/ mysl má poznání manter; ´mnohost´/ mysl má poznání janter (symbolických diagramů pro uctívání); ´mnohost´/ mysl má poznání idolů; ale to není bez-myšlenkovité poznání.

17. ´Mnohost´/ mysl má poznání posvátných míst; ´mnohost´/ mysl má poznání domů, ´mnohost´/ mysl má poznání hrnců a nádob; ale to není bez-myšlenkovité poznání.

18. ´Mnohost´/ mysl má poznání toho, ´co bude´(naděje a sny); ´mnohost´/ mysl má poznání příležitostí; ´mnohost´/ mysl má poznání logického myšlení; ale to není toto bez-myšlenkovitého poznání.

19. ´Mnohost´/ mysl má poznání dohadů; ´mnohost´/ mysl má poznání toho, co je správné a vhodné; ´mnohost´/ mysl má poznání metod a cest; ale to není toto bez-myšlenkovité poznání.

20. ´Mnohost´/ mysl má poznání nauky; ´mnohost´/ mysl má poznání uměleckých směrů; ´mnohost´/ mysl má poznání chytrosti; ale to není toto bez-myšlenkovité poznání.

21. ´Mnohost´/ mysl má poznání slov; ´mnohost´/ mysl má poznání jejich významů; ´mnohost´/ mysl má poznání jazyků; ale to není toto bez-myšlenkovité poznání.

22. ´Mnohost´/ mysl má poznání not a tónů; ´mnohost´/ mysl má poznání tříd a druhů; ´mnohost´/ mysl má poznání umění psaní; ale to není toto bez-myšlenkovité poznání.

23. ´Mnohost´/ mysl má poznání názorů; ´mnohost´/ mysl má´ poznání znalostí; ´mnohost´/ mysl má poznání chování; ale to není toto bez-myšlenkovité poznání.

24. ´Mnohost´/ mysl má poznání formy; ´mnohost´/ mysl má´ poznání chutí; ´mnohost´/ mysl má´ poznání vůní; ale to není toto bez-myšlenkovité poznání.

25. ´Mnohost´/ mysl má poznání tohoto hrubého světa; ´mnohost´/ mysl má´ poznání této rozpínavosti/expanze; ´mnohost´/ mysl má´ poznání objektů; ale to není toto bez-myšlenkovité poznání.

26. I když jste usazeni v této ´řeči´ a i když dáváte ´odpověď´ každým okamžikem (´řečí´ a nejlepší ´odpovědí´ je toto pochopení ´já jsem´); a i když dokážete složit právě v tento okamžik tuto báseň (viz 1.7.; touto básní je ´já jsem On´), přesto to není toto bez-myšlenkovité poznání.

27. Někdo dokáže znát jazyk očí a ví, jak číst záměry druhých; někdo dokáže chápat jazyk těla a rukou a ví, jak změnit mysl druhého; někdo dokáže číst mezi řádky a rozpozná náznaky a stopy; ale to není toto bez-myšlenkovité poznání.

28. Někdo umí skládat básně a písně; někdo dokáže složit celé hudební dílo a někdo je skvělým tanečníkem; někdo může být výřečný na setkávacím místě a dokáže si hrát se slovy; přesto toto není to bez-myšlenkovité poznání.

29. Někdo dokáže okouzlit a uchvátit druhé svým proslovem; někdo dokáže krásně zpívat; někdo zná smích, potěšení a radost ze hry; někdo zná způsoby, jak přivodit smyslová potěšení; ale to není toto bez-myšlenkovité poznání.

30. ´Mnohost´/ mysl zná umění malby; ´mnohost´/ mysl zná hudební koncerty; ´mnohost´/ mysl zná různé druhy umění, přesto toto není to bez-myšlenkovité poznání.

31. Někdo zná všech šedesát čtyři uměleckých druhů a má i poznání tohoto ´já jsem´, které se liší od těchto uměleckých druhů ´mnohosti´. Někdo může mít poznání čtrnácti druhů poznání a dokonce siddhi tohoto ´vše´; ale přesto toto není to bez-myšlenkovitého poznání.

32. Je tomu tak! Někdo může být mistrem tohoto umění ´vše´ a někdo dokáže být dokonale znalý ve všech naukách; Skutečnost dokáže být expertem ve všech těchto věcech, ale potom by to nemělo být označeno jako ryzí poznání.

33. Toto bez-myšlenkovité poznání se stalo tímto projeveným poznáním, ale Nejvyšší poznání se o toto vše nestará. Učiní z šílenosti tohoto projevu prakrti ´zde´ zcela zbytečnou věc.

34. Když znáte toto ´já jsem´uvnitř džívy, pak to je vnímáno jako toto bez-myšlenkovité pravé poznání. Ale to není Sebe-poznání/átma džňána.

35. Sebe-poznání je velká zkušenost. Je to velká moudrost získaná poté, kdy je mysl zlikvidována a ponechána stranou. Avšak to Samo-jediné uvnitř tohoto ´vše´ přivolalo mysl a něco takového by se nikdy nemělo stát.

36. Proto poznejte, že třebaže se vnitřní prostor pocitu ´já jsem´ nazývá Nejvyšším poznáním, přesto tento druh osvobození není nic než dosažení múla máji a to není tímto ryzím poznáním. (Za spoutaností a osvobozením leží toto ryzí poznání)

37. Toto ´vše´ je cestou poznání a díky tomuto ´vše´ je získáno toto Nejvyšší poznání. Když múlamája/´vše´ získá Konečné Osvobození/sajúdžja mukti, potom tu je toto ryzí poznání, a to je zcela odlišné.

38. Co je pak tím poznáním, které uděluje úplnou spokojenost/samádhan? Toto bez-myšlenkovité poznání by mělo být sdělováno tomuto (omezenému) ´já´.

39. Pokud je ryzí poznání vyhubeno, pak se Skutečnost stává těmito slovními rozpravami. Proto je zapotřebí, aby posluchač zůstal bdělý a vyslechl si následující kapitolu.

Tímto končí 5.kapitola 5.dášaky knihy Dásbódh s názvem „Poznání“.

Z anglického překladu Johna Norwella přeložil Aleš Adámek

Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)