Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
Jóga Vasištha - Kniha V. - O zániku - V.005-V.007
4. 7. 2018 - Lenka
Tak jako není obloha ovlivněna částicemi prachu rozptýlenými ve vzduchu, tak není Já ovlivněno tělem. Tak jako je mylné si představovat, že prachové částice mohou oblohu pošpinit, tak se radost a bolest mylně přisuzuje člověku. Ve skutečnosti radost a bolest nejsou spojeny ani s tělem, ani s Já, které vše přesahuje. Pochází pouze z nevědomosti, nevědomé mysli. Jejich ztráta ztrátou není. Radost ani bolest nepatří nikomu. Všechno je Já, nejvyšší klid a mír, Absolutno. Toto pochop, Rámo.
V.5
VASIŠTHA řekl:
Ó Rámo, vyslechni toto poučení o zániku vesmíru a dosažení nejvyššího klidu a míru.
Podobně jako je velká stavba podpírána sloupy a pilíři, je projevení světa, jež se zdá být bez konce, udržováno a podporováno hloupostí (tamasem) a nečistotou (radžasem) svých bytostí. Ale jako se had svlékne ze staré kůže, tak snadno se od světa oprostí ten, kdo má čistou povahu. Člověk, jehož přirozeností je čistota, sattva, a jehož činnost (radžas) je na čistotě založena, nežije svůj život mechanicky, ale hledá původ a povahu projeveného světa. Je-li hledání provázeno studiem textů a společností světců, pak jako se šíří světlo od lampy, tak vznikne v jedinci, který zahlédl pravdu, čisté pochopení. Dokud jedinec tuto pravdu nevnímá skrze hledání a dotazování, nemůže dojít k opravdovému pochopení. Ó Rámo, jsi čisté povahy, proto zkoumej podstatu pravdy a klamu a buď oddán pravdě. Jak by mohlo být to, co na začátku neexistuje a po čase zmizí, považováno za skutečné? Skutečné je jen to, co vždy bylo a vždy bude.
Zrození je záležitostí mysli, Rámo, a vývoj či růst je věcí mysli též. Je-li pravda plně pochopena, je mysl osvobozena od vlastní nevědomosti. Nechej mysl následovat cestu správnosti studiem svatých textů, pobýváním v blízkosti světců a pěstováním klidu. Je-li jedinec tímto obdařen, měl by pobývat u nohou mistra, jenž má dokonalé poznání, a postupně věrným následováním jeho slov dosáhne stavu naprosté čistoty.
Rámo, tak jako Měsíc svým klidným pohledem obejme celý prostor, pohleď svým Já na Já skrze přímé hledání a dotazování. Tak dlouho je člověk jako kus stébla vrhán do oceánu tohoto iluzorního světa, dokud nezíská útočiště ve člunu Sebepoznání. Tak jako se zrnka písku rozptýlená ve vodě usadí na dně, když se voda zcela uklidní, tak i mysl člověka spočine v naprostém klidu a míru, získá-li člověk Sebepoznání. A jestliže je jednou poznání Pravdy dosaženo, nemůže být ztraceno, podobně jako není pro zlatníka problém rozpoznat kus zlata v hromadě popela. Dokud Pravda pochopena není, jsou tu zmatky a nejasnosti, ale jakmile je tu skutečné Poznání, zmatení tu být nemůže. Příčinou všeho utrpení je neznalost Já. Poznání Já vede k radosti a klidu.
VASIŠTHA pokračoval:
Vyřeš problém tkvící v tom, že mylně považuješ tělo za Já, a budeš spočívat v klidu a míru. Spadne-li kus zlata do bláta, zlato se tím nepokazí. Stejně tak tělo nemůže nijak pošpinit Já. Opakuji a provolávám, že „Já je jedno a tělo je druhé, tak jako voda a lotos“, nikdo mě však neposlouchá! Dokud netečná a nevědomá mysl následuje cestu potěšení, nemůže být rozptýlena temnota iluzornosti projeveného světa. Jakmile se však člověk z této iluzornosti probudí a prozkoumá podstatu Já, je temnota rozptýlena. Člověk by se měl vytrvale snažit probouzet mysl přebývající v těle, neboť jen probuzená mysl je schopna přenést se přes proces neustálých změn a právě změna je spojena s utrpením.
Tak jako není obloha ovlivněna částicemi prachu rozptýlenými ve vzduchu, tak není Já ovlivněno tělem. Tak jako je mylné si představovat, že prachové částice mohou oblohu pošpinit, tak se radost a bolest mylně přisuzuje člověku. Ve skutečnosti radost a bolest nejsou spojeny ani s tělem, ani s Já, které vše přesahuje. Pochází pouze z nevědomosti, nevědomé mysli. Jejich ztráta ztrátou není. Radost ani bolest nepatří nikomu. Všechno je Já, nejvyšší klid a mír, Absolutno. Toto pochop, Rámo.
Já a svět nejsou totožné a nejsou ani rozdílné. Vše je jen odraz Pravdy. Neexistuje nic jiného než Brahman. Je nesmyslné se domnívat, že „jsem jiný než to a to“. Vzdej se takové představy, Rámo. Jediné Já vnímá Sebe uvnitř Sebe jako neomezené Vědomí. Proto neexistuje utrpení ani iluze, zrození ani stvořená bytost. Cokoli je, je Brahman. Osvoboď se od utrpení, Rámo. Osvoboď se od dvojnosti a ustáli se v Já oproštěním se i od vlastního blaha. Spočívej s tichou myslí ve vnitřním klidu. Ať v tvé mysli není žádný smutek. Spočívej ve vnitřním tichu. Zůstaň sám, bez sebestředných myšlenek. Buď statečný a podrob si mysl a smysly. Buď bez tužeb, spokojený s tím, co k tobě samo přichází. Žij bez usilování, aniž bys chtěl něco vlastnit či se něčeho zbavit. Osvoboď se od zvrhlostí mysli a oslepujících iluzí. Spočívej spokojený ve vlastním Já. Takto se oprosti od všeho trápení. Jako nedozírný oceán zakoušej i ty plnost svého Já. Jako paprsek Měsíce zářící štěstím, raduj se v Já skrze Já.
V.6, 7
VASIŠTHA pokračoval:
Ó Rámo, osvobozen je ten, kdo ví, že podobně jako se v křišťálu všechny okolní věci odrážejí, aniž by měl křišťál takový záměr, tak se i všechny činnosti ve Vědomí dějí samy od sebe. Bytosti, které ani v lidském vtělení tuto nezáměrnou činnost Vědomí nezkoumají, přecházejí z nebe do pekla a zpátky, a tak pořád dokola.
Některé bytosti se oddávají nečinnosti a veškerou činnost zavrhují či potlačují. Ty přecházejí z pekla do pekla, z utrpení do utrpení, z obav do dalších obav. Jiné jsou svými sklony a touhami připoutány k plodům svých činů a rodí se jako červi, pak stromy či rostliny a znovu jako červi. A některé bytosti jsou požehnané, neboť znají Já tím, že důkladně prozkoumaly podstatu mysli a překonaly všechny tužby. Takové přecházejí do vyšších úrovní Vědomí.
Ten, kdo se rodí ve svém posledním zrození, je obdařen světlem a čistotou, sattvou, jen s malou příměsí nečistoty, radžasu. Od narození dozrává ke svatosti. Snadno vstřebává ty nejlepší znalosti. Všechny ušlechtilé vlastnosti jako přátelství, soucit, moudrost, dobro a šlechetnost ho vyhledávají a nacházejí u něho svůj domov. Dělá, co je třeba dělat, ale bez závislosti na tom, zda mu výsledek činnosti přinese zisk nebo ztrátu, pocit nadšení či stísněnost. Jeho srdce je čisté a tak přitahuje druhé. Člověk takových ušlechtilých kvalit vyhledá a následuje osvíceného mistra, který mu ukáže cestu Sebepoznání. Pak pochopí Já, jež je jediným kosmickým Bytím.
Takto osvobozený jedinec probudí dosud spící vnitřní inteligenci a probuzená inteligence rozpozná sebe sama jakožto neomezené Vědomí. Člověk požehnaný tím, že si je neustále vědom vnitřního světla, se pak povznáší do dokonale čistého stavu.
To je běžný vývoj, Rámo, jsou tu ale výjimky. Pro ty, kteří se zrodili do tohoto světa, existují dvě možnosti, jak dosáhnout osvobození. Buď hledající následuje cestu ukázanou mistrem a svého cíle, osvobození, dosahuje postupně, anebo hledajícímu spadne Sebepoznání doslova do klína a jde o náhlé osvícení.
Budu ti vyprávět příběh, který popisuje druhý typ osvícení. Pozorně naslouchej.
překlad Lenka Vinklerová