ADVAITA.cz

V.2 - Pozornosti Guruů (z knihy Dásbódh)

8. 6. 2018 - Aleš

//Šrí Rám//

1. Ten, kdo dokáže odhalit tuto úžasnou hru pocitu ´já jsem´, by měl být nazván guruem. Ale Sadguru to není, neboť On je dárcem Konečného Osvobození (Guru sice může udělit pochopení poznání tohoto universálního ´vše´, ale pouze Sadguru vás může dostat za poznání).

2. Díky tomuto přitažlivému místu setkání ´já jsem´ se necháte očarovat a oklamat. Potom jsou prováděny mantry (tj. pouze slova), čáry a triky (představivost; toto je chlapec a toto je žena atd., všechno jsou to triky lidstva), a je tu stvoření nespočtu různých tvarů a forem v ´mnohosti´. Tyto divy ´mnohosti´ jsou tu díky zázraku universálního ´vše´, které tu je díky této nepředstavitelné Skutečnosti.

3. Když toto jedno Jediné Já začne používat ´mnohé´ medicíny, jak potom mohou být tyto hrubé elementy (´já jsem tělo´) přeměněny v toto zlato (´já jsem´)? Neboť Jedno Jediné bylo náhle hypnotizováno touhami a chtíčem (bylo oklamáno tím způsobem, že začalo spatřovat něco, co není, tedy hrubý svět mnoha jmen a forem).

4. Potom se tento harmonický ´zpěv´ universálního ´vše´ stává myslí, včetně poznání devíti pocitů jako je zlost, touha, strach atd. Poté se tento ´zpěv´ universálního ´vše´ a ´tanec´ universálního ´vše´ stává ´mnoha´ hlasy a hudebními skladbami. Potom Jedno Jediné učí lidi hrát na ´mnoho´ hudebních nástrojů a stane se učitelem/guruem tohoto oboru.

5. Je tu poznání, které učí, jak vypudit* duchy a všechny triky projevů ´mnohosti´. Jakmile mysl překryje toto ´já jsem´, pak To Jedno Jediné učí tyto různé předměty. *(Pouze ten, kdo věří na pověry a duchy, může být ovládán duchy; koncept se nejprve musí ustanovit, a až pak jsou vytvořeny představy různých věcí, které se pak před tím, kdo jim uvěří, objevují.)

6. Když se všudypřítomnost pozorujícího puruši stane ´mnoha´ kastami (tj. tělesné vědomí), potom Jedno jediné učí pouze světské záležitosti, tedy jak naplnit žaludek. Jedná se o určitý druh učitele/gurua, vskutku se ale nejedná o Sadgurua.

7. Naše vlastní matka a otec jsou také v podstatě učiteli/guruy.*** Avšak Sadguru, který vás přivede na druhý břeh, je zcela odlišný.

*** Siddharaméšvar Maharadž: Měli byste se zcela odevzdat Sadguruovi. Váš otec a matka vás vtahují do tohoto hmotného života, ale syn gurua, jenž se odevzdá guruovi, je osvobozen od světského života. Pravý žák slouží s pochopením ´já náležím Sadgurovi´ a udržuje přesvědčení, že ´guru je má matka, otec, rodina, přátelé, bohatství, atd. – tedy vše, co vlastním´. Pouze syn gurua, který se vzdáním pýchy na tělo zcela odevzdal, se probudí do stavu brahman. ´Já je služebník služebníka gurua.´ Jedině ten, kdo má takovou neochvějnou víru, je oddaným Nejzazšího Dosažení. Pouze díky oddanosti/bhakti ke guruovi zde bude sklizeno poznání. Jinak pokud budete tvrdit ´já jsem někdo´, moje žena je moje, já mám rodinný život, atd., pak vaše ego zůstane a není zde možnost záchrany.

8. Jeden Jediný, jenž správně vyslovuje * gájatrí mantru***, je pravým guruem universálního ´vše´. Bez tohoto poznání nelze dosáhnout druhého břehu. * (SiddharaméšvarMaharadž – znát sandhi/prostor mezi každou myšlenkou znamená správně vyslovovat gájatrí).

*** Siddharaméšvar Maharadž: Brahmínovou třetí povinností po koupeli je provést modlitby, a tomu se říká sandhjá. Provést sandhjá neznamená recitovat gájatrí mantru, ale jasně a nesporně rozpoznat sandhi/prostor mezi každou činností, každým slovem a každou myšlenkou. V tomto prostoru září světlo Já. Neustále zde mít ukotvenou svoji pozornost značí provádět/recitovat gájatrí mantru. Proto když se řekne ´provádět sandhjá´, značí to pochopit význam vyjádřený slovy gájatrí, a prošetřit si na základě své vlastní zkušenosti, že světlo Já je tu v tomto prostoru. Čeho by jinak mělo být dosaženo pouhým recitováním slov a nepochopením významu?

9. Tento pozorující puruša učí poznání brahman a On rozežene temnotu nevědomosti a spojuje átman džívy s Nejvyšším Já/Paramátman.

10. Oddělenost Boha a oddaného je tu kvůli dualitě džívy a šivy. Jeden Jediný, jenž jednotu Boha s oddaným přemění ve Skutečnost, je Sadguru.

11. Tygr světskosti se dostal mezi krávu (poznání) a její telátko (žák) a oddělil je od sebe. Jeden Jediný, jenž toto spatří a spěchá jim na pomoc, aby je zbavil tohoto velkého nebezpečí, by měl být znám jako Sadguru.

12. Individuality, chycené v práně, upadly do sítě máji a velmi trpí neštěstím samsáry. Jeden Jediný, jenž je osvobodí pomocí (universálního) ´já jsem´, by měl být znám jako Sadguru.

13. V práně, zcela vyčerpáni, skončíte zaplaveni v rozvodněné řece tužeb. ´Odtamtud´ (z druhého břehu) se objeví Jeden jediný, jenž skočí do této řeky a zachrání vás. On by měl být označen jako Sadguru.

14. V těchto mnoha a mnoha zrodech a úmrtích naleznete jen velká břemena a sevření. Je zde omezení ve formě této svazující touhy ´já jsem´. Jeden Jediný, který nám dává poznání, které nás okamžitě osvobozuje, je Sadguru Svámí (Maharadž: v ten okamžik ty jsi On. Jak dlouho to zabere … stačí to pochopit).

15. Tím Jedním Jediným, jenž odkryje vnitřní prostor ´slova´ a jasně odhalí bez-myšlenkovité Já, jež je naší vlastní esencí, není nikdo jiný než Sadguru. On je mateřským domovem strádajících.

16. Džíva je ubohá omezená bytost. Díky této vždy přítomné zkušenosti saguna (s kvalitami) Sadguru učiní džívu (neomezeným) Brahman (v ten okamžik ty jsi On). Právě jen díky tomuto božskému ´slovu´ je zničena svázanost samsáry.

17. Uvnitř véd se nachází universální ´já jsem´, a On se rozdá a věnuje se šišjovi (žákovi), stejně jako matka krmící své dítě. Během žákova (šišja) naslouchání tu je díky Jeho záchraně božského ´slova´ plnost ryzího poznání.

18. Véda a šástry se stávají právě touto velkou zkušeností ´já neexistuji´, pokud pochopíš, že to je čistě jen Onen Samo-jediný, který se stává zkušeností ´já jsem´. Je tu jedině Samo-jediný guru-rádža a jeho formou je pocit Jednoty.

19. Když je tělesné vědomí zcela spáleno a naše vlastní vrozená přirozenost/svadharma je láskyplně a pečlivě chráněna, pak přestanete vést všechny povrchní/marné řeči, jež se liší od véd.

20. Když se mysl stane příjemcem universálního ´já jsem´, pak může Skutečnost přirozeně osvobodit Sebe Samu. Guru není žebrákem, prahnoucím po objektech (Maharadž: příjemce je požadován).

21. Jestliže není šišja usazen v této sádhaně a nemá ani kontrolu nad svými smyslovými orgány, potom je (pro něho) guru lehce dostupný v ceně tři za haléř, nicméně je třeba ho odmítnout.

22. Samo-jediný, který vykládá ryzí poznání, které je uvnitř tohoto ´vše´, a jenž zcela vykoření nevědomost/avidja (´já jsem tělo´) a ustanoví kontrolu nad smyslovými orgány, by měl být znám jako Sadguru.

23. Avšak když je To Samo-jediné vyměněno/prodáno za bohatství ´mnohosti´ (tj. konceptualizace a touhy), potom se takový guru stal jen pouhým služebníkem šišji. Samo-jediný se stává kvůli svým nadějím, jež jsou na hony vzdáleny Átmanu, velmi utrápenou formou.

24. Potom ho baví zůstávat pouze v mysli a šišju zahrnuje chválou a lichotkami za účelem něco (od něho) získat (Jak může být v tomto případě přesvědčení o naprosté nepravdivosti čehokoliv?). Tímto způsobem je guru v zajetí hříšných tužeb.

25. Když guru plýtvá chválou svých žáků, neomezené Brahman se tím zajisté stává nejnižším z nejnižších; on je potom, prost morálních zásad, zlodějem, pokrytcem a podvodníkem, bažícím jen po penězích (Maharadž: Ten, kdo říká, že je Učitel, není Učitel, to vám povídám!).

26. Je jako nemravný doktor, jenž oloupí pacienta o jeho jediné bohatství (´já jsem´) a tomu, kdo k němu má úctu, nedokáže nijak pomoci.

27. Guru by neměl být takový, neboť potom mine Boha. Kvůli úctě k falešnému učiteli nebo strachu z něho se Samo-jediné nechá spoutat ve spleti potíží. (Maharadž: Střídání guruů vás dostává do větší spoutanosti, to vám povídám!).

28. Když je náročná sádhana činností universálního ´vše´ a ryzí poznání Brahman se stane přítomností/´zde´, pak k tomu došlo jen díky Sadguruovi a před vašima očima se odkryje tento skrytý poklad.

29. Ale je-li dychtivě předváděna show, kdy guru hromadně šeptá mantru žákům do ucha, potom je guruovo poznání jen povrchní. Skutečnost se pak stane tímto nízkým/podřadným poznáním, jež je velice vzdálené Bohu.

30. Jedině tam, kde bylo ryzí pochopení uvnitř této triády (znalec, poznané a poznání) plně vstřebáno, je tato ryzí pozornost gurua. Jen ´Tam´ by měl aspirant s naprostou úctou a láskou směřovat a odevzdat se tomu.

31. Díky ne-duální rozpravě tu je tento neuchopitelný řečník (já neexistuji). Ale jestliže se klaníte smyslovým objektům, pak Sadguru nebude moci naplnit váš životní cíl.

32. A pokud je jeho rozprava jen o ´mnohosti´, pak se mysl stává neužitečnou, stejně jako ´mnohé´ zbytečné myšlenky, a potom nelze prožívat vítezství této ustanovené Pravdy.

33. Uvnitř ryzí rozpravy se nalézá tato síla ´všeho´ a siddhi (síly, které se prostřednictvím pochopení mohou přirozeně projevit). Ale jestliže je vaše mysl během naslouchání/šravana svedena falešnými nadějemi, které jsou na hony vzdálené Átmanu, pak je připoutána k ´mnoha´ zázrakům.

34. Tento předchozí stav ryzího poznání byl vytvořen Znalcem, který je bezžádostivý; on je pravým oddaným a je totožný s Bohem. Potom tu je tato úžasná síla universálního ´vše´ a siddhi, spojené s tímto ´vše´ (tj. přicházejí přirozeně/spontánně, ale jsou uvnitř máji).***

***Siddharaméšvar Maharadž: Jestliže bylo vtištěno do mysli zcela pevné rozhodnutí „Já jsem Brahman“, pak přichází dvojí sláva. První je sláva Já/svarúpa a další je sláva podmíněného stavu. Nyní je třeba, aby sláva pravého Já byla věčná/nitja, zcela dokonalá/Paripúrna, nirandžana, nesmrtelná/amara, atd. To je nabytí této „duchovní síly“, jež je mimo všechny omezující koncepty. Znalci Brahman zůstávají nesmrtelní umístěním svých chodidel na hlavu Času. Potom tu jsou slávy podmíněného stavu Poznání. To přináší úspěch, slávu (tj. všudypřítomnost) a sílu saguna. Takové „duchovní síly“ jsou bez námahy získány džívou. Kvůli Poznání se dostaví síla, ale nejděte a nepátrejte, zda tato síla přišla či nikoliv. „Bez žadonění perly získáte, ale když o ně žadoníte, pak se vám nemusí dostat ani almužny!“„Já jsem velký jako celý svět/saguna a Já jsem Pánem světa/nirguna.“ To by mělo být nejhlavnějším přesvědčením. Potom se dostaví duchovní síly samy od sebe. Nebuďte netrpělivý s tímto očekáváním: „Síly by měly přijít, nechť už přijdou!“ Netrpělivý ženich si oblékne svatební šat určený pro tuto příležitost (bašing), ale navleče si ho do úrovně kolen (pozn. J.N.:Říká se, že když se mladík chce co nejdříve oženit, tak protože je moc mladý, oblečení na svatbu mu je velké, a místo aby mu sedlo v ramenou, šaty mu spadnou ke kolenům). Nedovolte, aby nějaký takový stav nastal. „Já jsem král. O co bych měl žádat?“ Nemějte touhu po něčem. Jen toto je zapotřebí, abyste byli bez žádostí. Měli byste setrvávat v tomto pochopení: „Já jsem zcela dokonalé Nejvyšší Já.“

35. Taková je síla Skutečnosti; zatímco poznání, které máme, je jednoduše bezcenné a prázdné. Taková ´lačnost´ po této síle přebývá uvnitř tohoto vnitřního prostoru pocitu ´já jsem´ (když toto pochopení roste, potom se to stane vaší potřebou a vy toužíte být jen a jen v tom; Maharadž: měli byste být lační po Skutečnosti).

36. S Bohem se setkáte, jedině když jsou zcela odstraněny falešné naděje. Pokud si ve své mysli nadále uchováváte falešné naděje, pak se Skutečnost stane děsnou, a To Samo-jediné, které zná toto ´slovo´, se stává plným tužeb.

37. Potom se toto ´vše´ uvnitř Znalce stane neovladatelné a poblázněné touhami. A tito ubozí hlupáci zemřou kvůli dychtivosti této touhy být/existovat (toto ´já jsem´ se nespokojí ve své společnosti a touží po jiných věcech v domnění, že tím bude uspokojeno).

38. Velmi vzácný je světec, který je zcela osvobozen od tužeb. Pochopení tohoto ´nezničitelného´ se zcela liší od pochopení individuality.

39. To ´nezničitelné´ má poklad tohoto ´vše´ ve svém vlastnictví, ale pokud nerozseknete pouta universálního těla ´vše´, pak přehlédnete tu (jedinou) cestu Boha.

40. Když se objeví siddhi a tato síla universálního ´já jsem´, tak je kladena důležitost jen na universální tělo ´vše´ a Skutečnost je silně ovládnuta tělesným přesvědčením***.

***Siddharaméšvar Maharadž: Pokud aspirant začne praktikovat „Já jsem Brahman“, pak „já“, které se drželo těla (ztotožňovalo se s tělem), se zvedne a přilne k Brahman. Malé „já“ se stalo velkým. Toto je jediná změna, ke které dojde. …. Proto nejenom že ego nezemřelo, ale začalo vykřikovat „Já jsem Brahman.“ Bez zabití tohoto „já“ nebude ego zlikvidováno. Třebaže lze zabít vše ostatní, zabití vlastního já zůstává nevykonáno a tento úkol lze velmi stěží splnit bez pomoci Sadgurua.

41. Když se Skutečnost stane hlupákem, potom odmítne radost ´nezničitelného´, a zatouží po síle tohoto ´já jsem´. A jakmile přichází utrpení způsobené nepřetržitými a stále se měnícími touhami, pak tu dokonce není ani toto ´já jsem´.

42. ´Mnoho´ tužeb vyvstane, když je ´já jsem´ bez svého puruši. Potom se Skutečnost smíchá s třemi gunami a je tu objektivizace a ´mnohá´ utrpení. Pokud je přijmete za své, pak To Samo-jediné poklesne do této mrtvoly v práně.

43. Potom dojde kvůli tělesnému vědomí k ukončení universálního těla ´vše´, a tato síla ´já jsem´ je odebrána. Nakonec je Bůh přehlížen a ztracen kvůli těmto gunám touhy.

44. Proto ten, kdo je bez tužeb, a je neustálou podporou neochvějného intelektu, se stane Sadguruem a dostane se za oceán světského života.

45. Toto bez-myšlenkovité pochopení je pozorností Sadgurua a v podstatě prahne pouze po ryzím poznání. Toto je nesporná a úplná spokojenost přirozenosti Já/svarúpa.

46. Pochopíte-li toto ´já jsem´ a udržujete tuto mocnou vajragju (´já nic nechci´), potom se toto vritti (postoj) odpoutanosti (zapomenete-li na vše, pak je tu toto vědění) stává ryzím poznáním. Avšak nejprve tu musí být ryzí satva guna, neboť toto samotné poznání a jednání z pozice poznání úzce souvisí se svadharmou (úroveň za poznáním; kdy jste ve své svarúpě/přirozenosti).

47. Když je toto ´já jsem´ pochopeno, pak posloucháte ´příběh´ Hariho. A když je ´zde´ bez-myšlenkovité pochopení, potom se jedná o Nejzazší Dosažení/paramártha, a to je Parabrahman.

48. Když je ´zde´ bez-myšlenkovitá esence, pak jste vyjmuti z tohoto světa a poté ´tam´ zůstává jedině Brahman. Avšak nejprve by se mysl měla stát universálním ´vše´ pomocí těchto devíti (druhů) oddanosti.

49. A když je ´zde´ ustanovena sádhana devíti forem bhadžanů (devět druhů uctívání), pak se dostaví bez-myšlenkovitost. Ryzí pozornost Sadgurua by měla být rozpoznána uvnitř posluchače.

50. Když je v tomto vnitřním prostoru (pocitu ´já jsem´) ryzí poznání Brahman, pak jsou smysly absorbovány v provádění Jeho bhadžanu/uctívání. A ´tam´ oddaný mysli získává klid a odpočinek ne-mysli. *(Individuální smysly, které vycházely neustále ven, aby nalezly uspokojení v něčem novém, nalezly uspokojení v bezstarostném postoji ´jakákoliv zkušenost, která má přijít, ať přijde, a to, co má odejít, ať odejde´).

51. Když tu není podpora v podobě tohoto uctívání/upásana*** , pak Paramártha nemá žádnou oporu a potom není ničeho hodnotného dosaženo. Bez tohoto vedení poznání (bez usilovného vědění) tu je pouze nevhodné chování, které přivodí akorát zmatek („Měl bych dělat to či ono; je to správné nebo špatné“).

***Siddharaméšvar Maharadž: Upásana značí přenést mysl, která byla umístěna na smyslové objekty, a umístit ji blízko Boha . Viz 15.9.28.29

52. Proto by tu mělo být poznání/džnána, zřeknutí se/vajragja a bhadžan. To je činnost svadharmy, jež je jedinou opravdovou sádhanou. To je naslouchání/šravana ´příběhu´ Boha a zavedení této rozpravy se nazývá manana. A dodržování toho všeho je uctěním pravdivosti a spravedlnosti.

53. Ale pokud je Samo-jediné (Svědek puruša) uvnitř pocitu ´já jsem´ ztraceno, potom se Skutečnost jeví jako něco jiného. Proto pochopte, že ´mnohost´, a i toto ´vše´ existuje a září kvůli Sadguruovi.

54. Sadguru je ochráncem universálního ´vše´ a Jeho je myšlení tohoto ´vše´. ´Mnohost´, sádhana pocitu ´já jsem´ a ne-dvojnost – všechno toto náleží Sadguruovi.

55. Pokud je Paramártha respektována bez sádhany pocitu ´já jsem´, pak Átman samo od sebe opět upadne do zmatku. Ale pokud je pocit ´já jsem´ praktikován/zachován, pak se tomu, jehož postoj byl na hony vzdálen od Átman (kdo viděl mnoho jmen a forem), přihodí tato úžasná zkušenost (já neexistuji).

56. Když přestanete provádět uctívání/upásana (´já jsem On´), pak Skutečnost spatřuje vše pouze skrze zmatek ne-oddanosti. Potom se spalují uvnitř neomezené Skutečnosti ohně tužeb (a touhy přinášejí zlost, strach, atd.). Tento oheň lze uhasit pochopením tohoto ´vše´.

57. Tam, kde je uctívání/upásana bez víry, tj. je neloajální (a mysl vychází ven a usadí se na objektech), dojde k odchýlení se od toho ´tam´. Sídlem Boha a Nejvyššího Já/Paramátman se stane nízká/obyčejná mysl a ta se bude se hrbit před místem setkání pocitu ´já jsem´ a ve světském životě bude terčem posměchu.

58. Jestliže guru náleží nižší kastě (neboli se držíte tělesného vědomí a vaše mysl je vaším guruem), pak pochopení ´já neexistuji´ bude zostuzeno a na tomto setkávacím místě brahmína (tj. Znalec) se bude ukrývat jako zloděj (mysl ukradne malou část tohoto poznání ke svému použití a drze prohlašuje ´já jsem konající´).

59. Třebaže jste vskutku přítomni na tomto setkávacím místě brahmína (tj. i když všechno se děje v tomto ´já jsem´ poznání), přesto nepřijímáte tuto posvátnou vodu, která vychází z Jeho chodidel a nezakoušíte Jeho požehnání/prasád. Jak můžete být potom očištěni? (pokud se budete po setkání s Mistrem nadále pokládat za tělo a jednat jako tělo, jaký význam má pak Jeho požehnání ´Ty jsi On´? Jestliže vám ukáže vaši pravou přirozenost, ale vy ji nepřijmete, čí je to vina a jak můžete být očištěni?) ***

***Siddharaméšvar Maharadž: „Jakou odměnu může dát Guru žákovi, který nevěnuje pozornost instrukcím Satgurua a chybuje v jednání? Namísto toho žák jen recituje ´Guru brahma, guru višnu …´ a dělá púdžu s tyčinkami, arátí lampou a prasádem. Dejme tomu, že Mistr žákovi přikáže, aby mu přinesl vodu, ale ten místo toho začne tančit dokola a říkat „Ó, Mistře, jakou nádhernou máte tvář, jak jste překrásný“. Když se bude žák chovat takto, jakou odměnu může od Mistra čekat? Stejným způsobem pokud žák provádí jen púdžu se sladkými řeči, jak může být Sadguru na vině?

60. Jestliže nepřijmete posvátnou vodu a prasád, potom ´tam´ budou spatřovány objekty světa a oddanost Sadguruovi je náhle zničena.

61. A kdybyste chovali úctu ke guruovi ´mnohosti´, pak bude vskutku klid brahmína vyrušen. A jestliže ´tam´ hledáte ochranu tohoto brahmína, pak bude tento guru ´mnohosti´ znepokojen (tento klid setkávacího místa universálního ´vše´ brahmína je novou zkušeností pro mysl, která je zvyklá běhat sem a tam. Mysl se cítí nepříjemně a je vyvedena z míry. Chce se vrátit na místo, které velmi dobře zná, tj. tělesné vědomí).

62. Když tu je toto uvěznění/omezení múla máji a múla puruši, potom ´tam´ není nic než smutek. Avšak pomocí tohoto ´já jsem´ nedojde k dotyku gurua nižší kasty (tj. vaší zmatené a pochybující mysli).

63. A jestliže rádi zůstáváte jako džíva, pak sebe sama jen oklamáváte. Potom mysl klame toto ´vše´ a bez-myšlenkovitá svarúpa je rázem zkažena.

64. Nyní, když došlo k pochopení pocitu ´já jsem´, nechť je tu ona bez-myšlenkovitá esence. Proto by měl být guru z vaší vlastní kasty (vy jste brahmín; to je učení Sadgurua). Pokud není guru z vaší kasty, potom si buďte jisti, že se necháte oklamat (jak vás guru může dostat do Skutečnosti, když sám nezná Skutečnost?).

65. Universální ´vše´ múla máji je nejvyšší guna (tj. ryzí sattva guna/šudha sattva). Jedná se o pozornost Sadgurua, jenž nemá na nic upřenou pozornost. A tento bez-myšlenkovitý Sadguru může být poznán jedině pomocí pocitu ´já jsem´.

66. Samo-jediné se stalo mnohými guruy. Někteří guruové udělují mantru; někteří guruové učí jantru (symbolické podoby boha) a jiní učí rituály a činnosti spojené s obětmi, atd. (tantra). Další guruové učí tanec a hudbu, atd. a je tu i ten, kterého lidé ve světě nazývají guru krále.

67. Někteří jsou rodinnými guruy; jiné si zase vybrali jejich žáci. Někteří guruové učí různé nauky a jiní vyučují i škodlivé znalosti. Jiní o sobě tvrdí, že jsou sadguruy, ale ve skutečnosti jsou falešnými guruy; další jsou guruy určité kasty a jsou považováni za vhodné pro udělování rozsudků a trestů.

68. Guruem je matka a guruem je otec; guruem je král a guruem je Bůh. A ten, kdo mluví tímto uměním* ´všeho´ by měl být nazván džagadguru (guru světa). * (Umění vědění; zapomeň vše a buď On).

69. Tímto způsobem se bez-myšlenkovitá svarúpa stala těmito sedmnácti guruy. Je tu mnoho dalších guruů kromě těchto uvedených. Proto naslouchejte tomuto ´vše´ a potom lze pochopit tuto bez-myšlenkovitost Paramátman (proto opusťte všechny další guruy a buďte touto bez-myšlenkovitou Skutečností, vysvětlenou Sadguruem).

70. Někteří guruové přicházejí ve snu; jiní guruové udělují zasvěcení. Někteří říkají: „Podoba Boha je guruem´ a jiní říkají: ´Vy sami jste svým vlastním guruem.

71. Ať už děláte jakékoliv zaměstnání či podnikání, Skutečnost se stane guruem pro toto určité povolání (tělesné vědomí rozděluje jednu jedinou Skutečnost). Avšak pokud chápete bez-myšlenkovitost pocitu ´já jsem´, pak tu je jen a jen toto rozsáhlé Nejvyšší Já/Paramátman (pouze bez-myšlenkovitý Sadguru vás může dovést do bez-myšlenkovitého bezstavového stavu).

72. Tímto způsobem se neomezené bez-myšlenkovité Já stalo guruy s ´mnoha´ formami pochopení. Avšak to Samo-jediné, jež je dárcem osvobození, je zcela odlišné. On(o) je Sadguruem. (Je tu ´mnoho´ guruů; jsou tu guruové, kteří mohou udělit toto pochopení saguna poznání, a je tu Sadguru)

73. Je tu ´mnoho´ myšlenek a konceptů, ryzí satva guna a bez-myšlenkovité ryzí poznání. I toto ´já jsem´ je požehnání udělené Sadguruem. To je pozornost bez-myšlenkovitého bezstavového Sadgurua, a tu by měl správný posluchač poznat.
    
    
    Tímto končí 2. kapitola 5. dášaky knihy Dásbódh s názvem „Pozornosti Guruů“.

    Z anglického překladu Johna Norwella přeložil Aleš Adámek

    ---

    Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)