Navigace


Nová kniha:

Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980.  Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.

Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.

proste_budte_n.jpgJóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.

proste_budte_n.jpgÁtma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI

Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

IV.5 - Uctívání (z knihy Dásbódh)

13. 4. 2018 - Martin

Existují „mnohé“ studny, rybníky a vodní nádrže a je tu onen chrám poznání, jenž má na věži špičku vidžňány (Tedy každá bytost tohoto světa je malou nádržkou na „živoucí vodu“ či „já jsem“ neboli poznání, vědomí, čajtanju atd., pro tento princip existuje velice mnoho jmen. A každé stvoření existuje v tomto poznání. A toto poznání je manifestací onoho nevnímatelného Já.) Je tu okouzlující dvorek (tedy poznání) s *vrundávanem a v tomto chrámu „já jsem“ je skrytá komnata (já neexistuji). *(Vrundávan = malá věžovitá stavba z hlíny a kamenů – tedy tělo – často umístěná na dvoře indických domů, v níž je zasazeno svaté tulsi, bazalka posvátná***. Randžit Maharádž řekl: tulsi znamená rozpustit sebe sama.)

 4.5 Uctívání

//Šrí Rám//

  1. Předtím jsme pojednali o čtvrtém druhu oddanosti. Nyní buďte pozorní a naslouchejte nirúpaně o pátém druhu oddanosti.

  2. Tento pátý druh oddanosti se nazývá uctívání (árčanabhakti) a spočívá v tom, že je potřeba všechny bohy a všechna pravidla, která se jich týkají a byla stanovena v posvátných knihách, nechat stranou/úplně zničit.***

*** Tedy púdža znamená uctívání, ale také znamená něco vynechat, vypustit či úplně zničit; SiddharaméšvarMaharádž: „Púdža znamená znát.“ Poznání je to, co tu zůstane poté, kdy zahodíte všechny koncepty. Potom je to, co bylo původně viděno fyzickýma očima a intelektem, zcela zničeno.

  1. Jsou tu „mnohé“ ásany/pozice a prostředky a nástroje; jsou tu „mnohé“ formy překrytí a zdání; jsou tu mnohá propracovaná uspořádání a zkrášlení, ctnosti a dovednosti. Ale když člověk medituje na Boží podobu/obraz (múrti-dhjána) (tedy „zapomeň na vše a je tu poznání“), potom se světská mysl rozpustí v tomto poznání „já jsem“. Tomu se říká pátý druh oddanosti, kterým je uctívání.

  2. Je-li tu púdža (rozpuštění všech konceptů) na Boha, na brahmína a na oheň, púdža na Světce a na nenadálého hosta; púdža na asketu, na někoho s „velikou zkušeností“ (mahá-anubháva) a na Gájatrí mantru, potom tu je toto „já jsem“ a jedná se o pátý druh oddanosti (tedy nic tu není).

  3. Tato púdža (jejíž podstatou je totální zničení všech konceptů) na podoby vyrobené z kovu, kamene a hlíny; na kresby či malby těch, kteří si zasluhují úctu, je uctíváním toho Boha, jenž je ukryt v každém z nás, a to je pátý druh oddanosti.

  4. Tato púdža/rozpuštění na různé symboly, jako například na určité kameny se sedmi či devíti značkami, na kameny nazývané šáligrám, na malé korálové obrazce kruhových tvarů, na lingamy, na kameny zvané súrjakánt, čandrakánt, bána, tándalé a na kameny narmada nalezené v řece, je náležitým uctíváním Boha.

  5. Toto „já jsem“ je púdžou/rozpuštěním božstev jako bhairava, bhagavatí, malhárí, mundžjá, nrusinha, banašankarí; je to púdža/rozpuštění „mnoha“ věcí, které lidé uctívají, jako je symbol kobry a mincí; a je to púdža na pančájátana (pančájátana= Višnu, Slunce, Ganapati, Bohyně a Šiva dohromady).

  6. Tento obraz „já jsem“ je uctíváním Ganéši, Šárady, Vitthala, Ranganátha, Džaganátha, tančícího Šivy, Šrírangy, Hanumanta a Garudy, a to je púdža.

  7. Tento obraz „já jsem“ je uctíváním inkarnací Višnua – Matsji, Kúrmy a Varáhy (inkarnace v podobě ryby, želvy a divokého kance); tento obraz „já jsem“ je Narasimha, Vámana a Bhárgava; je to Ráma, Krišna a Hajagríva; to je púdža a jedná se o uctívání Boha. (Jedná se o deset inkarnací Višnua.)

  8. Tento obraz „já jsem“ je púdžou na Kéšavu, Nárájanu, Mádhavu, Góvindu, Višnua, Madhusúdanu, Trivikramu, Vamanu, Šrídhara, Hrišikéše (Hṛṣīkeśa = jméno Višnua – hṛṣīka = smysly + īśa = pán; Pán smyslů) a Padmanábhu.

  9. Tento obraz „já jsem“ je púdžou na Damódaru, Sankaršanu, Vásudévu, Pradjumnu, Aniruddhu, Purušóttamu, Adhókšaju, Narasimhu, Ačjuta, Džanardanu a Upendru.

  10. Toto „já jsem“ je uctíváním onoho nekonečného Harihara (Zapomeň na vše/Hara/Šankar a je tu On/Hari/Višnu); je to uctívání Bhagavanta, tedy átma a Pána světa. Jakmile jsou „mnohé“ obrazy obrazem tohoto obrazu „Šiva-Šakti“, potom se jedná o púdžu a uctívání Boha.

  11. Tento obraz „já jsem“ je púdžou na Ašvathhla-Nárájanu, Súrja-Nárájanu, Lakšmí-Nárájanu, Trimalla-Nárájanu, Šríhari-Nárájanu, Ádi-Nárájanu, Šéšasájí-Nárájanu, a Paramátma.

  12. Když se snažíte pochopit ono nezměrné Nejvyšší Já, potom je tu Jeho obraz, toto „já jsem“. Tomu se říká uctívání átma, a to je pátý druh uctívání.

  13. Tento obraz v podobě „já jsem“ je oddělen od rodinných božstev a rituálního uctívání. Nejprve se vzdejte těchto rituálů a pochopte saguna „já jsem“, a nakonec opusťte i to a buďte oním nirguna Já. Měli byste provádět jedině toto nejvyšší (nirguna) nebo prostřední (saguna) uctívání, ale toho nejnižšího uctívání, čili těchto rituálů, byste se měli vzdát.

  14. Říká se jim Džákhamátá, Májarání, Bálaá, Bagulá a Mánaviní; měla by být provedena jejich púdža/zničení, a stejně tak v případě Mánginí, Jóginí a dalších rodinných božstev.

  15. Měli byste provádět púdžu na bohy a „mnohá“ poutní místa, která jste navštívili. Všechny vaše „mnohé“ snahy a prostředky by měly být odevzdány Nejvyššímu Já.

  16. Rituál pančámrut, při němž se používá santalové dřevo, barevná rýže, květiny, silné voňavky, ghí a knoty, je tu kvůli tomuto „vše“. A toto „vše“ je tu zase kvůli onomu nezměrnému paramátma. Dokonce i kafr, jenž hoří při áratí, je tu kvůli onomu nírándžan. (tedy kvůli tomuto Sebe-osvětlujícímu paramátma; všechno, ať dobré či zlé, ctnostné či hříšné, se odehrává uvnitř tohoto „vše“ a je osvětlováno tímto Já.)

  17. Jsou tu „mnohé“ úžasné delikatesy nabízené při uctívání; je tu „mnoho“ druhů ovoce a betelových listů (támbóla/pán) a darů pro brahmímské kněží; jsou tu „mnohé“ propracované ozdoby, obleky a květinové věnce.

  18. Jsou tu „mnohé“ slunečníky, sedátka, baldachýny, symbolické obrazy slunce, vlajky, stožáry, korouhve, činely (tála), bubny (mrudanga) a tamburíny (ghóla).

  19. Je tu „mnohost“ hudebních nástrojů a „mnohé“ veliké oslavy. Jste-li oddáni Harimu a zpíváte Jeho píseň, potom se tyto „mnohé“ věci stanou oním místem setkání tohoto „vše“. (Opustíte-li „mnohá“ jména a formy, pochopíte poznání a zpíváte Boží píseň – „jsem tu jen Já“.) Potom setrváváte v Bohu.

  20. Existují „mnohé“ studny, rybníky a vodní nádrže a je tu onen chrám poznání, jenž má na věži špičku vidžňány (Tedy každá bytost tohoto světa je malou nádržkou na „živoucí vodu“ či „já jsem“ neboli poznání, vědomí, čajtanju atd., pro tento princip existuje velice mnoho jmen. A každé stvoření existuje v tomto poznání. A toto poznání je manifestací onoho nevnímatelného Já.) Je tu okouzlující dvorek (tedy poznání) s *vrundávanem a v tomto chrámu „já jsem“ je skrytá komnata (já neexistuji). *(Vrundávan = malá věžovitá stavba z hlíny a kamenů – tedy tělo – často umístěná na dvoře indických domů, v níž je zasazeno svaté tulsi, bazalka posvátná***. Randžit Maharádž řekl: tulsi znamená rozpustit sebe sama.)

*** https://en.wikipedia.org/wiki/Ocimum_tenuiflorum

  1. Je tu ono místo uctívání s baldachýnem mraků nad ním (tedy tato hrubá existence) a je tu onen chrám dharmy (poznání; být a vědět je vaší vrozenou přirozeností/dharmou). A uvnitř tohoto Božího chrámu je místo pro poutníkův odpočinek – „já neexistuji“. Jinak tu jsou jen „mnohé“ prostředky uctívání a „mnohé“ obleky a potřeby k vykonání uctívání.

  2. Kvůli tomuto zakrytí poznání jsou tu „mnohé“ obaly a závoje a slavnostní síně; kvůli tomuto překrásnému „vše“ jsou tu „mnohé“ přitažlivé trsy drahokamů a perel. „Množství“ slonů a koní, kteří jsou obětováni „mnohým“ chrámům, by mělo být obětováno tomuto chrámu Božímu. (Přestaňte se dívat očima intelektu a dívejte se očima poznání; nemyslete si „toto je velice nádherné“, řekněte „není to žádná velká sláva/není to ani úžasné ani hrozné“.)

  3. Jsou tu „mnohé“ ozdoby a jsou tu také příjemci hodní těchto ozdob. Jsou tu „mnohá“ projevení a je tu i jejich zasloužilý příjemce. Je tu tato „potrava a voda“ (toto „já jsem“ je potravou a vodou života) a je tu také zasloužilý příjemce této „potravy a vody“. Jsou tu „mnohé“ formy a je tu také „já jsem“, jež je uvnitř; co si vybereš? (Bůh/Puruša je zasloužilým příjemcem tohoto vše.)

  4. Jsou tu lesy, sady a zahrady a jsou tu místa, kde mohou přebývat asketové. To vše by mělo být úplně odevzdáno „Pánu tohoto světa“. (Tedy „nic není skutečné“.)

  5. Papoušci, ptáčci šáriká, pávi, kachny, posvátní ptáci čakravákové (husice rezavá/brahmínská kachna), čakorové (koroptve), kukačky, antilopy a jeleni by měli být obětováni v tomto chrámu. (Znič či obětuj všechna tato jména a všechny tyto formy a dívej se pouze očima poznání.)

  6. Jeleni kasturi (pižmový jelen), kočky, krávy, buvoli, býci a opice; „mnohé“ objekty a vaše vlastní děti, to vše by mělo být obětováno v tomto chrámu „já jsem“.

  7. Vaše tělo a řeč by měly být obětovány myslí; vaše myšlení, poznané objekty, džíva a prána, to vše by mělo být obětováno. Je-li Bůh uctíván s pochopením, že „tu nic není“, potom je „já jsem“ odkryto a tomu se říká uctívání a jedná se o pátý druh oddanosti.

  8. Takové uctívání, které je prováděno bez pocitu, že tu je něco „ode mne odděleného“, se stává bhadžanem sadgurua. Toto „já jsem“ je bhadžanem Boha a jedná se o pátý druh oddanosti.

  9. Púdža, která není rozpuštěním mysli, není správně provedenou púdžou. Proto by měla být mysl úplně obětována onomu Nejvyššínu Já.

  10. Vaše mysl by měla provádět tuto púdžu. Správná púdža mysli znamená, že obětujete nejen svou představivost, ale dokonce i toto „vše“.

  11. Když něco chcete, potom si ona Skutečnost začne představovat toto „já jsem“ (i když nic nepotřebujete, protože tu je ono Jedno bez druhého.) Ale když nechcete vůbec nic, potom neexistujete, a to je púdža mysli.

    Tímto končí 5. kapitola 4. dášaky knihy Dásbódh s názvem „Uctívání“.

    Z anglického překladu Johna Norwella přeložil Martin Vinkler

    Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)