Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
Jóga Vasištha - Kniha IV. - O existenci - IV.011 - IV.013
17. 1. 2018 - Lenka
Stejně tak existuje pouze nejvyšší Brahman. Protože je všemohoucí, stává se rozmanitost vesmíru přirozeným projevem jeho neomezených vlastností. Rozmanitost nemá skutečnou existenci kromě toho, že existuje v představivosti jedince. „Toto vše je absolutní Brahman“, ustáli se pevně v této pravdě. Oprosti se od jiných představ. Stejně jako vlny nelze oddělit od oceánu, nelze oddělit věci od Brahman. Stejně jako je v semínku v možnosti ukryt celý strom, existuje celý vesmír navždy v Brahman. Tak jako různobarevnou duhu vytváří sluneční svit, je veškerá rozmanitost viděna v Jediném. Tak jako netečnou pavučinu vytvořil živý pavouk, vyvěrá netečný projevený svět z neomezeného Vědomí.
IV.11
VASIŠTHA pokračoval:
Na popud Času neboli boha Jamy použil mudrc Bhrigu vnitřní zrak, aby zjistil, jak žije jeho syn. V mysli okamžitě spatřil celou posloupnost synových zrození. Omráčen tím, co vidí, vrátil se opět do těla a jeho připoutanost k synovi v tu ránu zmizela.
BHRIGU řekl:
Pane, jsi opravdový znalec minulosti, přítomnosti i budoucnosti, zatímco já chápu jen velmi málo. Projevený svět, který ač neskutečný, se jako skutečný jeví, zmate i velké muže poznání. Všechno se nachází v tobě a jen ty znáš pravdu o přeludu vytvořeném představivostí mysli.
Můj syn není mrtev, a přesto jsem byl rozrušen, když jsem ho za mrtvého považoval. Myslel jsem, že mi byl odebrán dříve, než nastal jeho čas. Pane, třebaže chápeme běh pozemských událostí, přikláníme se k radosti či smutku podle toho, co považujeme za štěstí či neštěstí.
Zlost dohání člověka na tomto světě k tomu, aby udělal to, co by dělat neměl, ale klid a vyrovnanost dovoluje člověku udělat to, co se má vykonat. Dokud trvá iluze projeveného světa, je tu i důvod rozlišovat mezi vhodným a nevhodným jednáním. A je nevhodné nechat se rozrušit tím, co je tvou přirozenou úlohou, tedy úlohou Času, a co má za následek zdánlivou smrt zrozených bytostí.
Díky tvé milosti jsem opět viděl syna a pochopil jsem, že tělo je jen mysl a že právě mysl vytváří vidinu projeveného světa.
ČAS pravil:
Velmi dobře jsi to řekl, mudrci. Tělo opravdu znamená mysl, neboť stejně jako hrnčíř dělá hrnce, tak mysl vytváří tělo pouhými myšlenkami. Vytváří nová těla nebo zase ničí to, co existuje, a to vše skrze svá přání. Je zřejmé, že mysl má schopnost vytvářet iluzi a klam a že v ní existují myšlenky snové a iracionální, jejichž výsledkem je přelud. Tak si mysl vytváří tělo, ale nevědomý člověk se vnějším zrakem dívá na fyzické tělo jako od mysli odlišné a na ní nezávislé.
Tři světy (bdělý stav, snění a hluboký spánek) nejsou nic jiného než projev schopností mysli a ten lze chápat jako skutečný i neskutečný zároveň. Je-li mysl formována vnímáním různosti, pak vidí různost.
ČAS pokračoval:
Mysl je zapletena v projeveném světě skrze bezpočet představ jako „jsem slabý“, „jsem nešťastný“, „jsem hlupák“. Jakmile přijde pochopení, že to vše jsou jen falešné výtvory mysli a že jsem, jaký jsem, pak do vědomí člověka vstoupí klid a mír.
Mysl je jako nedozírný oceán, jenž v sobě ukrývá nekonečnou rozmanitost všech možných bytostí a na jehož povrchu vznikají a zas zanikají vlny různých velikostí. Malá vlna se domnívá, že je malá, a velká vlna má za to, že je velká. Vlna, jež byla větrem rozehnána, se domnívá, že zanikla. Jedna si o sobě myslí, že je chladná, jiná, že je teplá. Všechny vlny však nejsou nic jiného než voda oceánu. Když řekneme, že žádné vlny nejsou a existuje jen oceán, je to pravda. Pravdou je však i to, že vlny v oceánu jsou!
Stejně tak existuje pouze nejvyšší Brahman. Protože je všemohoucí, stává se rozmanitost vesmíru přirozeným projevem jeho neomezených vlastností. Rozmanitost nemá skutečnou existenci kromě toho, že existuje v představivosti jedince. „Toto vše je absolutní Brahman“, ustáli se pevně v této pravdě. Oprosti se od jiných představ. Stejně jako vlny nelze oddělit od oceánu, nelze oddělit věci od Brahman. Stejně jako je v semínku v možnosti ukryt celý strom, existuje celý vesmír navždy v Brahman. Tak jako různobarevnou duhu vytváří sluneční svit, je veškerá rozmanitost viděna v Jediném. Tak jako netečnou pavučinu vytvořil živý pavouk, vyvěrá netečný projevený svět z neomezeného Vědomí.
Podobně jako bourec tká svůj hedvábný kokon a sám sebe tak spoutává a omezuje, představuje si neomezené Vědomí tento vesmír a je v něm zachyceno. Jako se snadno osvobodí slon, je-li přivázán jen k dřevěnému kolíku, tak se ze svého omezení snadno osvobodí Já. Neboť Já je tím, za co se samo považuje. Ve skutečnosti pro Nejvyššího neexistuje ani omezení, ani osvobození. Nechápu, jak představy omezení a osvobození vůbec mohly vzniknout! Omezení ani osvobození neexistuje, spatřit lze jen neomezené Bytí. A přece je to věčné zahaleno závojem dočasného, což je hotový div, či úžasná iluze.
Jakmile se v neomezeném Vědomí projevila mysl, vznikly představy rozmanitosti. Tyto představy existují v neomezeném Vědomí. Následkem toho začalo ve vesmíru existovat nesčetně božstev a bytostí různých druhů. Některé žijí dlouho, jiné krátce, některé jsou velké, jiné malé, některé jsou šťastné, jiné nešťastné. Všechny tyto živé entity nejsou ničím jiným než představami v neomezeném Vědomí. Některé se považují za nevědomé a omezené, jiné jsou od nevědomosti oproštěny, a tak osvobozeny.
IV.12, 13
ČAS pokračoval:
Ó mudrci, bohy, démony a lidské bytosti nelze od tohoto kosmického oceánu Vědomí, jemuž se říká Brahman, oddělovat. Taková je pravda a ostatní tvrzení jsou nepravdivá. Bozi, démoni i lidé zakoušejí mylnou představu „nejsem Absolutno“, a tak na sebe nabalují nečistotu a pocit úpadku. Přestože navěky přebývají v oceánu Vědomí, vidí se od Brahman odděleni a žijí tak v omylu. Přestože jsou navždy ryzí a čistí, nanášejí na sebe nečistotu a ta je pak semínkem všech jejich činů i příslušných následků, štěstí nebo neštěstí, nevědomosti či osvícení.
Některé z těchto bytostí jsou ryzí jako Šiva a Višnu, jiné mírně poskvrněné jako bozi a lidé, některé v silné iluzi jako stromy a keře, jiné oslepeny nevědomostí jako ubozí červi. Některé bytosti se poznání vzdalují, jiné dosahují stav osvícení a osvobození jako Brahma, Višnu a Šiva.
Ačkoli se jedinec točí v kruhu nevědomosti a iluze, jakmile dojde poznání o nejvyšší Pravdě, je okamžitě spasen.
Svaté knihy nejsou pro ty, jež jsou jako stromy pevně zakořeněny v iluzi, ale ani pro ty, kteří se své iluze již zbavili. Svaté knihy vytvořili osvícení lidé jako pomůcku pro ty, kteří takové vedení hledají, tedy pro ty, kteří se probudili ze spánku nevědomosti poté, co vymizely špatnosti v jejich povaze a jednání.
Ó mudrci, potěšení a bolesti tohoto světa zakouší mysl, nikoli fyzické tělo. Tělo je ve skutečnosti jen plodem představ mysli, není to skutečnost, která by byla na mysli nezávislá. Všechno, co si tvůj syn v mysli přál, to zakusil. Za to my odpovědnost neneseme. Všechny bytosti získají na tomto světě pouze to, co vyvěrá ze studnice jejich možností a předpokladů. Nikdo jiný není za činy zodpovědný, žádný nadčlověk ani bůh.
Pojď, vydáme se tam, kde tvůj syn poté, co si na krátko užil potěšení nebe, vykonává pokání.
Jakmile Čas neboli bůh Jama domluvil, vzal mudrce a odvedl ho pryč.
V tuto chvíli byl osmý den Vasišthova vyprávění u konce a shromáždění se rozešlo.
překlad Lenka Vinklerová