ADVAITA.cz

II.5 - Pozornost radža guny (z knihy Dásbódh)

27. 10. 2017 - Aleš

|| Šrí Rám ||

Maharadž: radža guna... víte něco a to je poznání, ale nevíte, co to je, a to je nevědomost.

1. Příčinou hrubého těla jsou tři guny – sattva, radža a tama. A uvnitř sattva guny je vyšší/dokonalá guna (ryzí sattva guna).

2. Kvůli této sattva guně je tu oddanost k Bohu. Kvůli radža guně tu je znovuzrození a kvůli tama guně se váš stav uvnitř prány zhorší.

Šlóka: V gítě je verš, ve kterém je uvedeno: Ti, kdo jsou v sattvě, stoupají výše ve svém vývoji. Ti, kdo jsou radžasičtí, stagnují a ti, kdo jsou v té nejnižší kvalitě, tj. ti tamasičtí, ve svém vývoji upadají.

3. Uvnitř těchto tří gun těla tu je dělení na čisté a nečisté. Proto by mělo být pochopeno toto „vše“. A když je pročištěno, stává se jasnou a osvobozenou Skutečností zbavenou jakýchkoliv závad. Ale když se „vše“ stane nečistým, měli byste poznat, že to je překážka (tj. toto „vše“ je počátek gun v případě, kdy nechápete, a jejich koncem v případě, kdy chápete).

4. Poslouchejte pečlivě a buďte si vědomi pozornosti čistého a nečistého. Vězte, že ten, jehož pozornost je čistá, žije v paramártě, a ten, jehož pozornost je nečistá, je v samsáře.

5. Když stav samsáry přijde do Skutečnosti (resp. překryje Skutečnost), pak to Jedno Jediné existuje jakožto tři guny uvnitř těla a je džívou. Jakmile je Jedno Jediné, které je uvnitř prakrti/puruša, prozkoumáno a potkáno (vyvstane na povrch), potom tyto tři guny přestanou existovat (a to Jedno Jediné je nirgunou, jež je za gunami).

6. Ale jestliže je tu radža, tama a sattva, je tu život v džívovství (individualitě). Nyní bude ukázáno, že uvnitř tohoto „vše“ dochází k „mnoha“ činnostem této radža guny (tj. poznání je základnou tohoto světa).

7. Když se uvnitř těla/formy „vše“ objeví radža guna, jak se to projeví ve vašem chování? Buďte pozorní a „naslouchejte“ s bdělostí/moudrostí.

8. „Toto je můj dům a můj rodinný život. Proč do toho vnášet Boha?“ Když puruša pronese takovéto tvrzení, pak se Jedno Jediné, které nevyžaduje žádnou podporu, stává radža gunou. (My jsme popravdě tímto purušou, ale kvůli tomu, že jsme na to zapomněli, se pokládáme za tělo).

9. Matka, otec, žena, syn, dcera a snacha. Když se staráme (přemýšlíme) ve své mysli/čittě jen o toto, pak je toto Átma radža gunou.

10. To nejlepší (tj. Átma) by mělo žít spokojeně; to nejlepší by si mělo užívat plody minulých činů; to nejlepší by mělo být nádherně ozdobeno, a to nejlepší by mělo být krásně ošaceno. Když toto „vše“ dychtí po těchto věcech, potom je Átma puruša radža gunou. (Poznat Átma značí žít spokojeně; pak se můžete těšit z plodů minulých činů a jste krásně oděni v tomto „vše“. Ale pokud je toto „vše“ zapomenuto, potom Átma bere hrubé tělo za své vlastní, a „já“/ego si přivlastňuje tyto činnosti a kvality a říká: „Mé tělo by mělo žít spokojeně a já bych si měl užívat plody minulých činů a já bych měl vypadat dobře a nepřijít k žádné újmě.“)

11. Pak se Jedno Jediné ptá: „Co je dharma a co je dobročinnost? Co džapa a meditace?“ Když tu není toto ryzí pochopení, pak tu je hřích a cnost a Átma je radža gunou.

12. Když neznáte skutečnou pouť ke svatému místu a nevíte, jak si řádně plnit své náboženské sliby („vše“ je skutečným poutním místem a „Já jsem On“ by mělo být vaším slibem; ale tato fakta jsou zapomenuta a je tu pouze symbolické uctívání); když nevíte jak uvítat nezvaného hosta (tj. zapomenutím všeho uvítáte poznání; toto poznání je tu vždy a nevyžaduje žádné pozvání; je třeba ho jen uvítat dovnitř), a když tato vnitřní inspirace („já jsem“) přebývá s těmito nečistými způsoby chování, pak je Átma radža gunou.

13. Když jsou hromaděny peníze a úroda a mysl je připoutána k projeveným jménům a formám (vy jste ve skutečnosti neprojevené Átma); když žije člověk jako *lakomec, potom je Átma radža gunou. *(lakomec hromadí věci a obává se ztráty svého nahromaděného majetku).

14. Když říkáte: „Jsem mladý, krásný, silný, chytrý, jsem nejlepší ze všech,“ pak je Átma radža gunou. (Toto jsou přídavná jména „řeči“ tohoto „vše“ a ego /já si je přivlastnilo, resp. je zneužilo).

15. „Má země, moje vesnice, moje sídlo, mé místo.“ Když jsou v mysli drženy takovéto připoutanosti, pak je Átma radža gunou.

16. „I když je toto „vše“ ztraceno, stejně bych měl (já/ego) mít to nejlepší“ (když bylo „vše“ ztraceno, potom nelze dosáhnout tohoto nejlepšího/Átma; přesto ego říká: „Já chci to nejlepší.“). Když toto spontánní „vše“/poznání začne vzpomínat, pak je Átma radža gunou. (Maharadž: „Když si vzpomínáte, tak zapomínáte své Já. Když zapomínáte, pak si připomínáte své Já).

17. Když tu je závist a zlomyslnost; když se v těle objeví pohrdání či touha, pak je Átma radža gunou.

18. Když tu je obrovská láska k dítěti (převážně k chlapci) a kvůli této lásce je tu připoutanost k manželce; když roste lačnost po všem, pak je Átma radža gunou.

19. Když je člověk plný úzkosti o své nejbližší a nejdražší (třebaže jste všude, zapomínáte na to a stáváte se úzkostlivými o své nejdražší); když se tato múla mája obává smrti, pak Skutečnost kráčí po cestě smrti a stává se radža gunou.

20. Když je toto „vše“ obtěžováno samsárou a ptá se „Jak toto skončí?“ Když mysl vzpomíná, pak vyvstávají problémy a Átma je radža gunou.

21. Když si múla mája libuje v něčem z minulosti (múla mája je přítomné teď), pak je sama Skutečnost připomínána v mysli. Potom vyvstává velká lítost a Átma je radža gunou.

22. Vznešenost tohoto „vše“ byla pocítěna a následně poté se v mysli zrodila záliba (vidět něco specifického, spatřit „mnoho“ objektů a nikoli jen jeden objekt tohoto „vše“); kvůli této guně *naděje je stvořena beznaděj (svět duality) a potom je Átma radža gunou. *(radža guna zapomene na přítomné „nyní“ a sní o něčem, co bude získáno v budoucnu).

23. Když tato vize múla máji („já jsem vždy a všude“) poklesne do tělesné formy a tato Skutečnost žebrá od mysli, a když nedostane to, co chce a pocítí žal, potom se Átma stane radža gunou.

24. Když se mysl zcela stará o potěšení ze slávy a bohatství a zpívá tak písně smyslnosti; když vášeň pro lesk a hru přináší chtění a ješitnost, pak je Átma radža gunou.

25. Když je tu posmívání, vměšování se a pomlouvání; když se v bez-myšlenkovitém pochopení objeví debata a hádka; když si někdo dělá legraci z tohoto Věčného a vysmívá se mu, pak je Átma radža gunou.

26. Když silně vyvstane *lenost a je tu „mnoho“ her a činností; když je tu zmatek z požitků, pak je Átma radža gunou. *(Ve Védantě lenost značí být zapleten v mnoha světských činnostech a nedělat to, co by člověk dělat měl, to jest všechno zapomenout a připomínat si „Já“).

27. Když je tu dovednost a mistrovství co se týče „mnohosti“; když je někdo velmi odhodlaný a zapálený v tomto světském dramatu; když se v této hře „mnohosti“ toto Jedno Jediné vzdá svého bohatství a vlastnictví, pak je Átma radža gunou.

28. Když je zde velká záliba v opájení se projevem (tj. jména a formy, objektivizace); když jsou v čittě připomínány smyslové vjemy; když jste nadšeni ve společnosti toho nízkého; pak je Átma radža gunou.

29. Když v džívovi vyvstane ukradené poznání; když je tato „řeč“ pociťována jako nějaká podřadná a cizí promluva „mnohosti“; když je mysl unavena Věčností a již je v tom utvrzena, pak je Átma radža gunou.

30. Když se člověk stydí zúčastnit se oslavy Boha; a když neúnavně usiluje o svůj osobní prospěch; když má pozorující puruša v oblibě světský život, pak je Átma radža gunou.

31. Když je člověk posedlý hltat samá potěšení; když je nadmíru starostlivý o své individuální tělo; když nedokáže dodržet půst, tak to vše je kvůli radža guně.

32. Když máte v oblibě to smyslné a nemáte rádi oddanost a odříkání; když je „dovednost poznání“ (když tu není nic, všechno je poznáno) nuceně rozšířena do „mnoha“ objektů („chci vidět toto a tamto“), pak je Átma radža gunou.

33. Když neznáte paramátma; když milujete „mnohost“ uvnitř tohoto „vše; když Jedno Jediné úmyslně (díky vašemu přání) přijme zrození, pak to je radža guna.

34. Budiž! Taková je přirozenost radža guny. Kvůli intenzivní touze mít tělo vzniká posloupnost zrození a smrti. Vězte, že Átma se uvnitř této světské existence stane nečistým a Jedno Jediné je donuceno hrozně trpět.

35. Takže, pokud toto pochopení „já jsem“ neodsekne radža gunu nebo toto bez-myšlenkovité Já nepřeruší toto světské prožívání, tak je tato *vásana zapletena uvnitř této světské existence. Jak zde pak může být tento lék/náprava v podobě „já jsem“? *(Viz, 9.8.16, vásana je touha být; kvůli radža guně se ale člověk považuje za tělo a tato vásana chce existovat jakožto hrubé tělo).

36. Když je zde tento lék v podobě „já jsem“, pak se stáváte oddaným tohoto Jediného Boha. Přesto však nebyla dosažena naprostá bezžádostivost (já neexistuji) a proto by měl být prostřednictvím této síly „já jsem“ prováděn Jeho bhadžan.

37. Mysl by měla nabídnout tělo a řeč džívy; tímto způsobem by Jemu měly být nabídnuty listy (hrubé živé a neživé objekty), květy (zkušenosti) a plody (radosti a bolesti). Když je toto nabídnuto spolu s myslí, poté tu je naplnění smyslu života.

38. Tato síla „já jsem“ je skutečnou dobročinností (skutečnou dobročinností je darování mysli, těla atd. tomuto „vše“), ale v Bohu neexistuje žádná oddělenost/rozdílnost. Jinak bude tato síla „vše“ přinášet potěšení a bolesti tělesného vědomí tam, kde by jinak měla být jedině tato myšlenka Boha.

39. Od začátku do konce tu je jen Jeden Jediný Bůh, avšak uprostřed je pociťována avidja mája („já jsem tělo“). Proto by mělo být toto pochopení „já jsem“ iluzorní máji uvnitř Boha završeno (já neexistuji).

40. Když tu je tato nečistá radža guna, pak je „příběh“ poznání sdělen pouze ve stručnosti (je sdělen částečný příběh, neboť poznání je smícháno s nevědomostí). Proto nyní všechno zapomeňte a vězte, že jste ryzím Átma, samotnou přirozeností paramárthy (Nejvyšší Završení).

41. Když je tu toto poznané/prakrti tohoto Átma (Znalce), pak vězte, že jste v sattva guně. Pak je úplné a dokonalé Átma, které bylo radža gunou počátkem saguna bhadžanu (tj. sattva guny).

42. Když se radža guna stane sattva gunou, domněnky mysli jsou vstřebány v této „řeči“ (když zde domněnky radža guny nejsou, pak je tu „řeč“ sattva guny; nepotřebuje žádné pozvání). Nyní byste si měli pozorně vyslechnout výklad o tama guně, která by se pak (také) měla stát sattva gunou.

Tímto končí 5. kapitola 2. dášaky knihy Dásbódh s názvem „Pozornost radža guny“.

Z anglického překladu Johna Norwella přeložil Aleš Adámek

Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)