Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
Jóga Vasištha - Kniha III. - O stvoření - III.116 - III.118
6. 12. 2017 - Lenka
„Proč jen jsem stále takový hlupák? Měl bych vyhledat svaté muže, studovat posvátná písma a rozvíjet odpoutanost a klid.“ Takové je přání na prvním stupni. Poté se člověk zabývá dotazováním a přímým pozorováním. S tím přichází neulpívání, mysl se zjemňuje a vyjasňuje, to je třetí stupeň. Pokud jsou tyto tři stupně uskutečněny, pak se v hledajícím vytvoří přirozený obrat od smyslového potěšení k přebývání v pravdě, to je čtvrtý stupeň.
III.116, 117
VASIŠTHA pokračoval:
Sám jsem byl očitým svědkem všeho, co se u dvora krále Lavany událo. Když onen kejklíř tak náhle zmizel a každý chtěl vědět, co byl zač, nahlédl jsem jeho totožnost díky své vizi a zjistil, že to byl posel bohů. Je tradicí, že Indra může seslat různá neštěstí na toho, kdo vykonal určitý náboženský rituál, tak jako ten, který král Lavana provedl mentálně, a vyzkoušet tak jeho sílu. Výsledkem byly přeludy a halucinace, které král podstoupil. Protože král vykonal obřad mentálně, i zkouška proběhla pouze v králově mysli.
Je-li mysl důkladně očištěna, zbavíš se veškeré dvojnosti a rozmanitosti, které mysl vytváří.
Rámo, již jsem ti vyprávěl průběh opakovaného tvoření po předchozím kosmickém zániku i to, jak člověk přichází k zakoušení představ „já“ a „moje“. Od toho se pak osvobodí ten, kdo obdařen poznáním následuje sedm kroků jógy vedoucích k dokonalosti.
RÁMA se zeptal:
Svatý muži, co je těch sedm kroků, o kterých mluvíš?
VASIŠTHA odpověděl:
Ó Rámo, existuje sedm sestupných kroků nevědomosti a sedm vzestupných kroků poznání. Nyní ti je popíši. Setrvávat usazený v Sebepoznání znamená osvobození. Je-li to narušeno, přichází ego a omezení. Stav Sebepoznání je takový, v němž není rozruch mysli, rozptýlenost ani otupělost, ego ani vnímání rozmanitosti.
Iluze, která zakrývá Sebepoznání, má sedmero stupňů: semínko bdělého stavu, bdělý stav, silný bdělý stav, snění za bdělého stavu, sen, snový bdělý stav a spánek. Semínko bdělého stavu se nachází v čirém Vědomí, kde mysl a džíva existují jen jako pojmy. Jakmile se objeví představy „já“ a „toto“, jde o bdělý stav. Jestliže jsou tyto představy posíleny vzpomínkou na předchozí vtělení, jedná se o silný bdělý stav. Pokud se mysl během bdění nachází ve vlastních představách a je těmito představami naplněna, pak jde o snění za bdělého stavu. Iluzorní představy zážitků, které vznikají během spánku a zdají se jako skutečnost, to jsou sny. Ve snovém bdělém stavu si člověk vybavuje minulé zážitky, jako by se děly nyní. A jestliže jsou všechny představy opuštěny a nahrazeny úplnou netečnou otupělostí, jde o hluboký spánek. Těchto sedm stupňů lze ještě dále dělit.
III.118
VASIŠTHA pokračoval:
Nyní ti, Rámo, popíšu sedm stupňů či rovin poznání. Když je poznáš, nebudeš chycen do sítě iluzí. Prvním stupněm je čisté přání a záměr. Druhým je hledání a dotazování se. Třetí přichází, když se mysl stane jemnou. Čtvrtým stupněm je ustálení v pravdě. Pátým je naprosté osvobození od lpění a omezenosti. Šestý stupeň přichází, když ustane vytváření představ. Sedmý stupeň je za vším.
„Proč jen jsem stále takový hlupák? Měl bych vyhledat svaté muže, studovat posvátná písma a rozvíjet odpoutanost a klid.“ Takové je přání na prvním stupni. Poté se člověk zabývá dotazováním a přímým pozorováním. S tím přichází neulpívání, mysl se zjemňuje a vyjasňuje, to je třetí stupeň. Pokud jsou tyto tři stupně uskutečněny, pak se v hledajícím vytvoří přirozený obrat od smyslového potěšení k přebývání v pravdě, to je čtvrtý stupeň.
Je-li čtvrtý stupeň dobře zvládnut, přijde tu naprosté odpoutání a zároveň přesvědčení o podstatě pravdy, to je pátý stupeň. Člověk se raduje ve svém Já, mizí vnímání dvojnosti a rozmanitosti uvnitř i vně a úsilí, které člověk po vzoru druhých vynaložil, nese své plody v přímé duchovní zkušenosti. To je šestý stupeň.
Poté již není žádná další opora, žádné dělení ani rozmanitost. Sebepoznání je spontánní, přirozené, a proto nezničitelné. To je sedmý, transcendentální stupeň, tedy stav člověka, který je osvobozen ještě během života. Za tím už je jen stav toho, kdo překročil i tělo, tzv. turíjatita.
Rámo, každý, kdo dosáhl těchto sedmi stupňů poznání, je světec, mudrc. Je osvobozen a neupadá do osidel štěstí či neštěstí. Může nebo nemusí pracovat a být činný. Raduje se v Já a nepotřebuje druhé, aby jej činili šťastným.
Nejvyšší stav Vědomí může být dosažen každým, i zvířetem či primitivním člověkem, vtělenými bytostmi i bytostmi bez těla. Záleží to pouze na vzrůstu poznání.
Ten, kdo dosáhl nejvyššího stupně Vědomí, je vskutku velký člověk, hodný uctívání. V porovnání s ním je i císař bezvýznamný jako stéblo trávy. Neboť velký člověk je osvobozen teď a tady.
překlad Lenka Vinklerová