Nová kniha:


Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980.  Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


proste_budte_n.jpgJóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


proste_budte_n.jpgÁtma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

I.8 - Chvála "místa setkání" s poznáním neboli "zde" (z knihy Dásbódh)

8. 9. 2017 - Matěj

Siddharaméšvar Maharádž: Jógini a mudrci se pyšní tím, že říkají: „já jsem jógin“, „já jsem mudrc“. Dokonce Krišna jim řekl, že jejich postavení je skvělé, protože věděl, že nedokážou opustit tělesné vědomí. Mája říká: „Krmím velká, velká zvířata. Ti kteří říkají: jsem světec, jsem jógin, jsem mudrc, ti všichni jsou má zvířátka.“

 

|| Šrí Rám ||

  1. Nyní (když všechno zapomeneme) je čas poklonit se před tímto místem setkání s poznáním. Múla-mája je toto snadno dosažitelné osvobození a to je místo setkání (bytí „teď“ či „tady“ je osvobození od tělesného vědomí). „Zde“ v múla-máje onen Pán světa navždy stojí a čeká za svou prakruti, plný shovívavosti.

  Šlóka: Viz níže.

  1. Bůh jednou řekl Náradovi: „Nepřebývám ve Vaikhuntě, ani v srdcích jóginů.(1) Když kdekoli mí oddaní pějí mé chvály, tak já „tam“ (v brahman) na ně trpělivě čekám.

(1) Siddharaméšvar Maharádž řekl: Jógini a mudrci se pyšní tím, že říkají: „já jsem jógin“, „já jsem mudrc“. Dokonce Krišna jim řekl, že jejich postavení je skvělé, protože věděl, že nedokážou opustit tělesné vědomí. Mája říká: „Krmím velká, velká zvířata. Ti kteří říkají: jsem světec, jsem jógin, jsem mudrc, ti všichni jsou má zvířátka.“

  1. Tato „řeč“ je Jeho chválou a díky tomu je zde toto místo setkání („jsem všechno, všude“). Pak kdekoli oddaní zpívají, tam je Vaikhunta (místo Višnua, tedy poznání) a když je Boží jméno* pronášeno s plným uvědoměním, pak bude Jeho vítězství provoláváno všude („já nejsem“). (Maharádž řekl: Zařvi jako lev.) *(náje složeno ze slov na = „ne“ +aham = „já“.)

  2. Na tomto místě setkání milující oddaný zpívá Jeho píseň a vypráví Jeho příběh. „Zde“ je hari-kírtana (všudypřítomnost Hariho/Višnua, tedy poznání) a objasnění véd (néti, néti). A „zde“ onen *starodávný Jediný plynule naslouchá „já jsem“. *(Já neboli átma-puruša je nejstarší ze všech a On je vskutku posluchačem.)

  3. Je tu nirguna Paraméšvary a tato čirá sattva guna múla-máji (tedy puruša a prakruti). „Mnoho“ rozprav se stane tichým rozhovorem s Bohem, když je „zde“ rozlišování nedělitelného (Paraméšvara) uvnitř odděleného (múla-mája).

  4. Pak „mnoho“ myšlenek dosáhne spokojenosti nade všechny spokojenosti. Pak je „mnoho“ myšlenek oním bez-myšlenkovitým nivritti za všemi pochybnostmi. Když je mysl uložena do této Boží podoby (tedy „vše“/poznání) a medituje na ni, pak je tu přesladký rozhovor „vše“.

  5. Oddaný, jenž je milující a věrný, je pohlcen v moudrosti tohoto místa setkání a pěje tuto sladkou píseň s plným uvědoměním.

  6. Pak je člověk vlastní přirozeností čistého konání, správného vedení, skutečného milosrdenství (tedy odstranit všechno z mysli) a spravedlivé *dharmy; pak je člověk pozorný, je stánkem zásluh a tento vnitřní prostor je klidný a plný soucitu. *(Vlastní přirozenosti či poslání, tedy znát sebe sama.)

  7. Pak je tu jógin indiferentní a nedbající světských záležitostí. Vytrvalý v Jeho uctívání („On koná vše“), prostý tužeb a nepřipoutaný. Žije na „mnoha“ místech a přeci zůstává na onom místě osamocení.

  8. Pak asketa se zacuchanými vlasy nesoucí hůl, ten, kdo patří do linie Náth, ten, kdo cvičí mudry (hatha jógu) a ten, kdo drží celibát, jsou všichni Jediným Pánem jógy (onen Jediný na sebe bere velmi mnoho forem, ale když hledí očima pochopení, pak vidí jen Sám Sebe, tedy místo setkání).

  9. Pak On je tím, kdo pronáší mantru a On je tím, kdo činí přísné pokání; On je tím, kdo pobývá na poutních místech a tím, kdo ovládá svou mysl. On je veliký jógin, který chápe „Já jsem v každém“.

  10. Pak On je siddhou i sádhuem a On je sádhakou (ctihodným žákem). Pak On je tím hledajícím v mantrách a jantrách/symbolických duchovních diagramech. Pak On je věrný onomu Jedinému a je uctívačem, který pochopil guny.

  11. Pak On je Světcem, sadždžanou a On je učencem; On je tím poučeným a zná védy i šástry. Je moudrým a „vše“-znalým probuzeným Pánem uvnitř tohoto světa; je konatelem i naprostou spokojeností ne-konání.

  12. Pak On je jóginem, tím, kdo recituje písma a Pánem ršiů; On je bystrým a logickým myslitelem i Pánem básní. On je tím, kdo pokořil mysl, Pánem mudrců a nebesa jsou jeho šat.

  13. Pak On je Znalcem Brahman i Znalcem átma, Znalcem elementů i Znalcem fyzického těla. On je tím, kdo studuje jógu i Znalcem jógy/sjednocení, i tím, kdo je oddělený od světských záležitostí.

  14. Pak On je panditem a učitelem purán; učencem, jenž recituje védy i brahmínem, prosícím o almužnu, i tím, kdo vyučuje jadžur védu (pravidla a předpisy rituálů), i tím, kdo ji důsledně následuje.

  15. Pak On je velikým myslitelem i velikým naslouchajícím; vykonavatelem zápalných obětí a uctívačem ohně; On je léčitelem i exorcistou, který zahnal přízrak ega a je tím, kdo vnáší Jednotu tam, kde byla různost.

  16. Pak On je minulostí, přítomnosti i budoucností mysli a je Jediným, prostým jakékoliv pýchy či očekávání; On je „nyní“ múla-máji, když se tyto tři časy rozplynou, a On je tím, kdo poslouchá „mnoho“ myšlenek.

  17. Pak On je mírem, odpuštěním a soucítěním; je čistý a sattvický (vlastní pouze poznání); On je průzračným vnitřním prostorem a vlastníkem poznání; je oním purušou a prakruti.

  18. Ale jak by tato múla-mája mohla být Pánem tohoto místa setkání? Proto „zde“ musí být *vivéka mezi stálým a pomíjivým, a proto by ono úžasné pochopení Paramátma nemělo být popisováno. (On je za myslí a neměl by být stahován dolů vnášením tvé mysli za účelem popsat Jej. On je za jakýmkoli popisem.) *(Múla-mája je pomíjivá a onen Pán/puruša je stálý.)

  19. Když je „zde“ podpora naslouchání a toto místo setkání paramárthy, pak je mysl pozvednuta z tohoto světa a přirozeně zůstane pouze ono „tam“.

  20. „Zde“ (múla-mája) je místo svrchované guny; je to mír a bdělost této čiré sattva guny. „Zde“ ono Věčné Já sídlí ve vždy svěžím a novém štěstí.

  21. Ti, kteří jsou příjemci tohoto pochopení „já jsem“ a jeho umění poznání (tedy ti, kteří na všechno zapomněli; čirá sattva guna) jsou ctihodnými příjemci oné Pravdy. Pak „zde“ splývá s oním čirým poznáním „tam“ skrze svou lásku k Bohu.

  22. Pak tvé světské smýšlení i odmítnutí myšlenek, tvůj světský život/prapanča i tvé opuštění tohoto světa/paramártha, tvůj život hospodáře i tvůj život sanjásina, to všechno se spojí.

  23. Když ono neporušitelné Parabrahma medituje o Sobe Samém, pak stařec, mladík, dítě, muž i žena a tak dále jsou tímto „vše“. (Ono neporušitelné Parabrahma na Sebe zapomnělo a považovalo se za muže, ženu, starce, mladíka a tak dále a tak dále. Nyní, když rozpustilo všechny tyto omezující koncepty, tu „nic není“. To je poznání. Pak medituje o Sobe Samém a zří svůj vlastní odraz.)

  24. Tímto způsobem se mysl stane Paraméšvarou, pokloním-li se před tímto „vše“. Díky této múla-máje je náhle dosaženo naprosté spokojenosti (připomínáním si tohoto „já jsem“ se toto „já jsem“ rozpustí, ustanou-li všechny snahy).

  25. Když toto místo setkání zazvučí Jeho chválou, pak je tu vzdání se „já“. Pak všudypřítomnost/prakruti Boha/puruša „zde“ je oním věčným Parabrahma.

  26. Je-li tu tento obraz Boha „zde“, pak tu může být dosažení nejvyššího stavu „tam“. Ale toto Písmo nejprve podává svědectví o tomto „vše“, purušovi a Jeho „řeči“ (nejprve by tu mělo být pozorování a pozorované).

  27. Ve věku kali (tedy v těle) je *opěvování Jeho všudypřítomnosti největším uctíváním, díky tomu se toto místo setkání čiré sattva guny stane onou Skutečností „tam“. Ale při vyprávění tohoto Božího „příběhu“ a naslouchání Jeho „příběhu“ by mělo nejprve být odstraněno tělesné vědomí. *(Tedy nejdřív na všechno zapomeň a uvědom se jako poznání „zde“.)

Poznámka: Když ono Nejvyšší Já na Sebe zapomene, pak na Sebe bere „mnoho“ podob a hraje „mnoho“ rolí. Ale když na všechno zapomene a zůstává stále na tomto místě setkání poznání, pak dojde k poznání, že On je oním purušou. A když nechá zmizet tuto čirou sattva gunu místa setkání, pak zůstane nirguna Já. To je čiré poznání, kdy se tento puruša vzdává svého pozorování a vrací se tam, odkud vzešel.

Tímto končí 8. kapitola 1. dášaky knihy Dásbódh s názvem „Chvála „místa setkání“ s poznáním neboli ‚zde‘“

Z anglického překladu Johna Norwella přeložil Matěj Čihák


Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.