Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
I.8 - Chvála "místa setkání" s poznáním neboli "zde" (z knihy Dásbódh)
8. 9. 2017 - Matěj
Siddharaméšvar Maharádž: Jógini a mudrci se pyšní tím, že říkají: „já jsem jógin“, „já jsem mudrc“. Dokonce i Krišna jim řekl, že jejich postavení je skvělé, protože věděl, že nedokážou opustit tělesné vědomí. Mája říká: „Krmím velká, velká zvířata. Ti kteří říkají: jsem světec, jsem jógin, jsem mudrc, ti všichni jsou má zvířátka.“
|| Šrí Rám ||
-
Nyní (když všechno zapomeneme) je čas poklonit se před tímto místem setkání s poznáním. Múla-mája je toto snadno dosažitelné osvobození a to je místo setkání (bytí „teď“ či „tady“ je osvobození od tělesného vědomí). „Zde“ v múla-máje onen Pán světa navždy stojí a čeká za svou prakruti, plný shovívavosti.
Šlóka: Viz níže.
-
Bůh jednou řekl Náradovi: „Nepřebývám ve Vaikhuntě, ani v srdcích jóginů.(1) Když kdekoli mí oddaní pějí mé chvály, tak já „tam“ (v brahman) na ně trpělivě čekám.
(1) Siddharaméšvar Maharádž řekl: Jógini a mudrci se pyšní tím, že říkají: „já jsem jógin“, „já jsem mudrc“. Dokonce i Krišna jim řekl, že jejich postavení je skvělé, protože věděl, že nedokážou opustit tělesné vědomí. Mája říká: „Krmím velká, velká zvířata. Ti kteří říkají: jsem světec, jsem jógin, jsem mudrc, ti všichni jsou má zvířátka.“
-
Tato „řeč“ je Jeho chválou a díky tomu je zde toto místo setkání („jsem všechno, všude“). Pak kdekoli oddaní zpívají, tam je Vaikhunta (místo Višnua, tedy poznání) a když je Boží jméno* pronášeno s plným uvědoměním, pak bude Jeho vítězství provoláváno všude („já nejsem“). (Maharádž řekl: Zařvi jako lev.) *(nám je složeno ze slov na = „ne“ +aham = „já“.)
-
Na tomto místě setkání milující oddaný zpívá Jeho píseň a vypráví Jeho příběh. „Zde“ je hari-kírtana (všudypřítomnost Hariho/Višnua, tedy poznání) a objasnění véd (néti, néti). A „zde“ onen *starodávný Jediný plynule naslouchá „já jsem“. *(Já neboli átma-puruša je nejstarší ze všech a On je vskutku posluchačem.)
-
Je tu nirguna Paraméšvary a tato čirá sattva guna múla-máji (tedy puruša a prakruti). „Mnoho“ rozprav se stane tichým rozhovorem s Bohem, když je „zde“ rozlišování nedělitelného (Paraméšvara) uvnitř odděleného (múla-mája).
-
Pak „mnoho“ myšlenek dosáhne spokojenosti nade všechny spokojenosti. Pak je „mnoho“ myšlenek oním bez-myšlenkovitým nivritti za všemi pochybnostmi. Když je mysl uložena do této Boží podoby (tedy „vše“/poznání) a medituje na ni, pak je tu přesladký rozhovor „vše“.
-
Oddaný, jenž je milující a věrný, je pohlcen v moudrosti tohoto místa setkání a pěje tuto sladkou píseň s plným uvědoměním.
-
Pak je člověk vlastní přirozeností čistého konání, správného vedení, skutečného milosrdenství (tedy odstranit všechno z mysli) a spravedlivé *dharmy; pak je člověk pozorný, je stánkem zásluh a tento vnitřní prostor je klidný a plný soucitu. *(Vlastní přirozenosti či poslání, tedy znát sebe sama.)
-
Pak je tu jógin indiferentní a nedbající světských záležitostí. Vytrvalý v Jeho uctívání („On koná vše“), prostý tužeb a nepřipoutaný. Žije na „mnoha“ místech a přeci zůstává na onom místě osamocení.
-
Pak asketa se zacuchanými vlasy nesoucí hůl, ten, kdo patří do linie Náth, ten, kdo cvičí mudry (hatha jógu) a ten, kdo drží celibát, jsou všichni Jediným Pánem jógy (onen Jediný na sebe bere velmi mnoho forem, ale když hledí očima pochopení, pak vidí jen Sám Sebe, tedy místo setkání).
-
Pak On je tím, kdo pronáší mantru a On je tím, kdo činí přísné pokání; On je tím, kdo pobývá na poutních místech a tím, kdo ovládá svou mysl. On je veliký jógin, který chápe „Já jsem v každém“.
-
Pak On je siddhou i sádhuem a On je sádhakou (ctihodným žákem). Pak On je tím hledajícím v mantrách a jantrách/symbolických duchovních diagramech. Pak On je věrný onomu Jedinému a je uctívačem, který pochopil guny.
-
Pak On je Světcem, sadždžanou a On je učencem; On je tím poučeným a zná védy i šástry. Je moudrým a „vše“-znalým probuzeným Pánem uvnitř tohoto světa; je konatelem i naprostou spokojeností ne-konání.
-
Pak On je jóginem, tím, kdo recituje písma a Pánem ršiů; On je bystrým a logickým myslitelem i Pánem básní. On je tím, kdo pokořil mysl, Pánem mudrců a nebesa jsou jeho šat.
-
Pak On je Znalcem Brahman i Znalcem átma, Znalcem elementů i Znalcem fyzického těla. On je tím, kdo studuje jógu i Znalcem jógy/sjednocení, i tím, kdo je oddělený od světských záležitostí.
-
Pak On je panditem a učitelem purán; učencem, jenž recituje védy i brahmínem, prosícím o almužnu, i tím, kdo vyučuje jadžur védu (pravidla a předpisy rituálů), i tím, kdo ji důsledně následuje.
-
Pak On je velikým myslitelem i velikým naslouchajícím; vykonavatelem zápalných obětí a uctívačem ohně; On je léčitelem i exorcistou, který zahnal přízrak ega a je tím, kdo vnáší Jednotu tam, kde byla různost.
-
Pak On je minulostí, přítomnosti i budoucností mysli a je Jediným, prostým jakékoliv pýchy či očekávání; On je „nyní“ múla-máji, když se tyto tři časy rozplynou, a On je tím, kdo poslouchá „mnoho“ myšlenek.
-
Pak On je mírem, odpuštěním a soucítěním; je čistý a sattvický (vlastní pouze poznání); On je průzračným vnitřním prostorem a vlastníkem poznání; je oním purušou a prakruti.
-
Ale jak by tato múla-mája mohla být Pánem tohoto místa setkání? Proto „zde“ musí být *vivéka mezi stálým a pomíjivým, a proto by ono úžasné pochopení Paramátma nemělo být popisováno. (On je za myslí a neměl by být stahován dolů vnášením tvé mysli za účelem popsat Jej. On je za jakýmkoli popisem.) *(Múla-mája je pomíjivá a onen Pán/puruša je stálý.)
-
Když je „zde“ podpora naslouchání a toto místo setkání paramárthy, pak je mysl pozvednuta z tohoto světa a přirozeně zůstane pouze ono „tam“.
-
„Zde“ (múla-mája) je místo svrchované guny; je to mír a bdělost této čiré sattva guny. „Zde“ ono Věčné Já sídlí ve vždy svěžím a novém štěstí.
-
Ti, kteří jsou příjemci tohoto pochopení „já jsem“ a jeho umění poznání (tedy ti, kteří na všechno zapomněli; čirá sattva guna) jsou ctihodnými příjemci oné Pravdy. Pak „zde“ splývá s oním čirým poznáním „tam“ skrze svou lásku k Bohu.
-
Pak tvé světské smýšlení i odmítnutí myšlenek, tvůj světský život/prapanča i tvé opuštění tohoto světa/paramártha, tvůj život hospodáře i tvůj život sanjásina, to všechno se spojí.
-
Když ono neporušitelné Parabrahma medituje o Sobe Samém, pak stařec, mladík, dítě, muž i žena a tak dále jsou tímto „vše“. (Ono neporušitelné Parabrahma na Sebe zapomnělo a považovalo se za muže, ženu, starce, mladíka a tak dále a tak dále. Nyní, když rozpustilo všechny tyto omezující koncepty, tu „nic není“. To je poznání. Pak medituje o Sobe Samém a zří svůj vlastní odraz.)
-
Tímto způsobem se mysl stane Paraméšvarou, pokloním-li se před tímto „vše“. Díky této múla-máje je náhle dosaženo naprosté spokojenosti (připomínáním si tohoto „já jsem“ se toto „já jsem“ rozpustí, ustanou-li všechny snahy).
-
Když toto místo setkání zazvučí Jeho chválou, pak je tu vzdání se „já“. Pak všudypřítomnost/prakruti Boha/puruša „zde“ je oním věčným Parabrahma.
-
Je-li tu tento obraz Boha „zde“, pak tu může být dosažení nejvyššího stavu „tam“. Ale toto Písmo nejprve podává svědectví o tomto „vše“, purušovi a Jeho „řeči“ (nejprve by tu mělo být pozorování a pozorované).
-
Ve věku kali (tedy v těle) je *opěvování Jeho všudypřítomnosti největším uctíváním, díky tomu se toto místo setkání čiré sattva guny stane onou Skutečností „tam“. Ale při vyprávění tohoto Božího „příběhu“ a naslouchání Jeho „příběhu“ by mělo nejprve být odstraněno tělesné vědomí. *(Tedy nejdřív na všechno zapomeň a uvědom se jako poznání „zde“.)
Poznámka: Když ono Nejvyšší Já na Sebe zapomene, pak na Sebe bere „mnoho“ podob a hraje „mnoho“ rolí. Ale když na všechno zapomene a zůstává stále na tomto místě setkání poznání, pak dojde k poznání, že On je oním purušou. A když nechá zmizet tuto čirou sattva gunu místa setkání, pak zůstane nirguna Já. To je čiré poznání, kdy se tento puruša vzdává svého pozorování a vrací se tam, odkud vzešel.
Tímto končí 8. kapitola 1. dášaky knihy Dásbódh s názvem „Chvála „místa setkání“ s poznáním neboli ‚zde‘“
Z anglického překladu Johna Norwella přeložil Matěj Čihák
Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)