ADVAITA.cz

I.4 - Chvála Sadguruovi (z knihy Dásbódh)

11. 8. 2017 - Matěj

Poznámka: Maharádž řekl: Nejprve se klaníme Ganéšovi a Šáradě a poté Sadguruovi. Jen díky nim mohu poznat Sadgurua, tedy Skutečnost.

|| Šrí Rám ||

1. *Nyní přišlo poznání, ale ani ono nedokáže chválit Sadgurua. A pokud se Ho tato iluze múla­‑máji „zde“ nedokáže dotknout, jak by pak mohla nevědomost tohoto malého „já“ pochopit svarúpu? *(Znamená to, že přišlo porozumění tomuto „teď“ neboli „řeči“.)

2. „Nevím, nevím. Není to ani toto, není to ani tamto (néti, néti.)“. (Maharádž řekl: Všechno by mělo být znegováno.) Není­‑li zde naslouchání této „řeči“, jak by mohl můj ubohý a pošetilý intelekt/buddhi vstoupit „tam“, do brahman?

3. Nedokáži pochopit ono bez­‑myšlenkovité („já neexistuji.“) Proto Ti, ó Veliký Učiteli/gurudév, předkládám svůj pozdrav/namaskár na dálku. Prosím Tě však, převez mě přes oceán této světské existence.

4. Doufal jsem, že Tě budu moct chválit, nicméně, abych byl upřímný, má víra ve schopnost máji cokoli konat je ta tam. Přesto zůstanu v tomto poznání, neboť to je to jediné, co Ti mohu nabídnout, Sadguru Svámí.

5. Chci Tě chválit, ale jak? Dokonce i toto „já jsem“ je v mojí mysli, ale Ty jsi za myslí. A jelikož se Tě tato múla­‑mája stydí chválit, tak nevím, co dělat.

6. Nejvyšší paramátma nemůže být dotčeno; proto byl stvořen tento obraz poznání. Takto bude velikost Sadgurua chválena s pomocí máji. (Jediný způsob, jak chválit Sadgurua, je opustit všechny myšlenky a být poznáním.)

7. V meditaci by Bůh měl být připomínán; ale toto připamatování je stále jenom mentálním pochopením. Spočívat v pochopení saguny „já jsem On“ je jediný způsob, jak Tě můžu chválit, Sadguru.

8. Džaj džaj Sadgururádž. Prostupuješ celým vesmírem a jsi semenem vesmíru. Jsi Nejvyšší puruša, vlající prapor svobody a bratr opuštěného. Vítězství náleží Tobě, Pane Sadguru.

9. Tvým požehnáním se stanu nebojácným a tato nezkrotná mája pomine stejně, jako když paprsky slunce zahánějí tmu.

10. Díky slunečnímu svitu je tma rozptýlena, ale když padne noc, hrubé stvoření/brahmánda je opět naplněno tmou.

11. Ty takový nejsi, Pane Svámí. Ty ničíš zrození i smrt a vytrháváš nevědomost i s kořeny.

12. Zlato se již nikdy nestane železem poté, co se jej dotkl kámen mudrců. Stejně tak služebník Gurua nikdy neupadne zpět do pochybností tělesného vědomí.

13. Když se bystřina setká s Gangou, stane se Gangou, a i když se poté zdánlivě oddělí, nikdy nebude oddělená doopravdy. (Takže můžeš říkat „já jsem toto a tamto“ a chovat se jako oddělená osobnost, ale ve svém srdci víš, že ve světě není nikdo jiný než já.)

14. *Brahman byl malou říčkou (džívou) a svět se domníval, že je malou říčkou, dokud nesplynul s Gangou. Tehdy, když žák už není, zůstává pouze Svámí. (Maharádž řekl: svá­‑mí znamená „spolknout já“.) *(Maharádž řekl: V tuto chvíli jsi On.)

15. Zlato nedokáže proměnit železo v sebe sama (tj. ve zlato). Kámen mudrců (parís) prý železo ve zlato proměnit dokáže, ale proměnit železo v sebe sama (tj. v tento magický kámen mudrců), to už nedokáže. Sadguruovo učení však obrátí mysl k poznání a toto poznání se pak stane služebníkem Sadgurua.

16. Zlato se nemůže stát zázračným kamenem, ale žák/šišja se může stát Guruem; proto ani přirovnání se zázračným kamenem není pro Sadgurua výstižné.

17. Někdo může Gurua přirovnat k oceánu, ale ten nemá čistou vodu a je velmi slaný. Nebo může člověk přirovnat Sadgurua k sladkému oceánu mléka, ale i ten je zničen, když představivost skončí. (Oceán mléka je příbytek Višnua neboli poznání. Ale ani poznání nezůstane, když je Sadguruovo učení pochopeno. Sadguru se ničemu nepodobá.)

18. Pro srovnání může být použita svatá hora Méru (koncept „já jsem“), ale ta je netečná, hrubá a tvrdá (tedy je zde nevědomost.) Sadguru není takový, On je jemnost pokory (pokora znamená „já neexistuji“).

19. Kdybychom se Ho pokusili přirovnat k nebi, potom se nebe nirguny projeví a tím se stane *sagunou. Z toho důvodu nemůže být nebe srovnáváno se Sadguruem. *(Když řekneme „Nic tu není“, tak právě v tu chvíli se nic stane něčím.)

20. Kdyby byla stálost Sadgurua přirovnána ke stálosti země, pak by bez­‑myšlenkovitá Skutečnost, jež je za představivostí, pominula, stejně jako pomíjí představa země. Proto stálost země nemůže být srovnávána s onou stálostí, vždy přítomnou za poznáním.

21. A kdyby byl Sadguru přirovnán ke slunci, stále by to nebylo výstižné, neboť slunce ozařuje tento svět „mnoha“ forem, zatímco Sadguru je neomezený a Jeho světlo ozařuje toto omezené poznání. (Ona Skutečnost poskytuje světlo poznání a z tohoto poznání vyvěrá svět jmen, forem a konceptů. Proto Skutečnost nemá žádné poznání o hrubém stvoření.)

22. Jak to, že je přirovnání ke slunci neadekvátní, když Sadguruovo světlo je poznání brahman? (Přestože Sadguruovo světlo ozařuje poznání, On se nestává poznáním.) Kdyby byl Sadguru přirovnán k božskému hadu/šéša, pak by musel na své hlavě nést břemeno země. (Božský had/šéša je Pozorovatel; ten, který zůstane, když se všeho vzdáš. Avšak dle mytologie musí tento božský had/šéša nést zemi na jedné ze svých tisíce hlav. To znamená: z trojice Pozorovatel, pozorované a pozorování povstává svět stvořený našimi myšlenkami; ale Sadguru nemá s tímto vším nic společného.)

23. A kdybychom ho přirovnali k velikému elementu vody, pak by se na konci „času“ vypařil spolu s tímto poznáním. Ale Sadguruova forma je stálá a nikdy nezanikne.

24. Kdybychom přirovnali Sadgurua k nektaru nesmrtelnosti, tak bohové, kteří pijí tento nektar a jsou nazýváni nesmrtelní, přece stále kráčejí po stezce smrti. Popravdě, pouze milost Sadgurua učiní někoho nesmrtelným. („Já jsem“ je nektar nesmrtelnosti, ale ani on na konci „času“ nezůstane.)

25. Můžeme říct, že Sadguru je jako božský strom plnící přání, avšak Sadguru je bez­‑myšlenkovitý a za všemi představami. Ten, kdo přijme tento strom plnící přání, se tane poznáním „já jsem“. (Kalpa­‑taru je „strom představivosti a nekonečných možností“, je to poznání a v tomto poznání si lze představit všechno a nic.)

26. Když v mysli není nic, čeho se obávat a o čem přemýšlet, pak by měl být vymazán i tento klenot *čintámaní. Kámadhénu je kráva plnící touhy, ale ten, kdo je bez tužeb, její mléko nepotřebuje. *(O tomto klenotu se říká, že odstraňuje všechny ostatní myšlenky a že je poznáním, původní myšlenkou. Ale jak by mohlo poznání zůstat, když tu není žádná myšlenka?)

27. Pokud by byl Sadguru přirovnán k manželovi Lakšmí [1], pak by se stal *Lakšmí, a proto zničitelným. Osvobození, které Lakšmí udílí, je poznání; Ona stojí trpělivě ve dveřích Svědka. *(Svědek je manžel poznání/Lakšmí. Nicméně kvůli poblouznění svou chotí si neudržuje odstup, zapomíná na Sebe a stává se tímto poznáním. Tím pádem je zničen spolu s poznáním.)

[1] Lakšmí je duchovní bohatství, „já jsem“, choť Nárájany.

28. Sadguru by mohl být přirovnán k nebesům neboli k pánu Indrovi (bohu smyslů), avšak stále by byl konečný a ona bez‑myšlenkovitá Skutečnost, která je za časem, by byla zbavena své slávy. Ale když Sadguru udělí člověku svou milost, pak ona bez­‑myšlenkovitá Skutečnost není nikdy narušena.

29. Tři bohové hari, hara a brahma (neboli tři guny) a ostatní bohové (neboli elementy) jsou jistojistě zničeni v poznání. Ale Sadguru je Jediný a nezničitelný.

30. Co by mohlo být srovnáno s onou Skutečností? Hrubý svět uvnitř mysli („zde“) je zničitelný, zatímco do onoho „tam“ (do brahman) se ani pět velikých elementů vůbec nevměšuje. („Tam“ je brahman a „zde“ je múla­‑mája.)

31. Proto nemůže být Sadguru popsán. Upřímně řečeno, teprve tehdy, až ono bez­‑myšlenkovité „já neexistuji“ zmizí, tak Ho můžu začít skutečně chválit. Tím se ono čiré pochopení nirguny stane pochopením saguny. On může být pochopen pouze tím, kdo setrvává v přesvědčení „já jsem poznání.“ (Pouze ten, kdo pochopil poznání, může jít za poznání.)[2]

[2] Tomášovo evangelium, log. 13: „Ježíš řekl svým učedníkům: Srovnejte mne s někým a povězte mi, komu se podobám. Šimon Petr mu řekl: Podobáš se spravedlivému andělovi. Matouš mu řekl: Podobáš se moudrému filozofovi. Tomáš mu řekl: Mistře, má ústa nemohou vyjádřit, komu se podobáš. Ježíš řekl: Nejsem tvůj mistr, neboť ty jsi pil z tryskajícího pramene, který jsem já sám odměřil a opojil ses.“

Tímto končí 4. kapitola 1. dášaky knihy Dásbódh s názvem „Chvála Sadguruovi“

Z anglického překladu Johna Norwella přeložil Matěj Čihák

Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)