Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
Jóga Vasištha - Kniha III. - O stvoření - III.92 - III.93
27. 9. 2017 - Lenka
Ó Rámo, všechny objekty a látky ve vesmíru se vzedmuly v Brahman tak, jako vznikají vlny v oceánu. V tomto nestvořeném vesmíru si Mysl Stvořitele Brahmy uvědomila Sebe jako ego a z Brahmy, coby kosmické Mysli, se tak stal Brahma Stvořitel. Je to energie kosmické Mysli, co se jeví jako rozličné vesmírné síly, a v této Mysli se projevuje bezpočet rozmanitých bytostí, džívů.
III.92
VASIŠTHA se zeptal Brahmy:
Pane, jak je možné, že kletba mudrce postihla Indrovo tělo a ne jeho mysl? Je-li tělo od mysli neoddělitelné, pak by měla kletba zasáhnout i mysl. Vysvětli mi to, prosím.
STVOŘITEL BRAHMA odpověděl:
Můj milý, ve vesmíru, Brahmou počínaje a kamenem konče, má každá vtělená bytost dvojí tělo. To první je mentální tělo, které je velmi neposedné a pracuje rychle. To druhé je tělo z masa a kostí, které nedělá nic. Lze ho přemoci kletbou, ale též požehnáním či kouzlem. Je bezmocné, neschopné a zároveň pomíjivé jako krůpěj rosy na lotosovém lístku. Je zcela závislé na osudu a předurčení. Mysl je na těle nezávislá, třebaže se to jeví jinak. Pokud se mysl pevně oddá vlastnímu úsilí, pak je mimo dosah utrpení. Jakmile mysl o něco usiluje, pak zcela jistě plody svého snažení nalezne.
Fyzické tělo nedostane nic, ale mentální tělo výsledky obdrží. Pokud mysl bez ustání spočívá u toho, co je čisté, pak je imunní i k následkům kletby. Tělo může podlehnout tomu či onomu, ale mysl zakouší pouze to, na co myslí. To ukázal Indra. Totéž předvedl i mudrc Dirghatapa, který při přípravě náboženského obřadu spadl do propasti. Provedl obřad ve své mysli a získal jeho plody, tak jako kdyby provedl rituál fyzicky. A deset synů světce svým mentálním úsilím získalo stav Stvořitele, aniž bych tomu já mohl nějak zabránit.
Mysl, jež je oddaná Já, nemůže být ovlivněna mentálními či fyzickými neduhy, ani žádnou kletbou o nic více, než může kvítek lotosu rozpůlit kámen ve dví. Proto by se měl člověk pomocí mysli snažit přivést mysl na cestu čistoty, s pomocí Já přimět já sledovat ryzí cestu. O čem mysl rozjímá, to se vzápětí zhmotňuje. Důkladné rozjímání může v mysli způsobit radikální změny a uzdravit ji z chorého vidění, které zaměňuje iluzi za skutečnost. To, co je v mysli, je zakoušeno jako pravda. Proto může člověk sedící v noci při měsíčku zakoušet spalující žár nebo naopak ten, na koho praží slunce, cítit příjemný chlad.
Taková je síla mysli.
III.93
VASIŠTHA pokračoval:
Takto jsem byl v dobách minulých poučen Stvořitelem Brahmou a tak to nyní předávám tobě, Rámo.
Protože nejvyšší Brahman ve svém nerozlišeném stavu prostupuje vším, je v tomto nerozlišeném stavu všechno. Když se sám od sebe tento nerozlišený stav zhutní, rodí se kosmická Mysl. V ní vzniká velmi jemná touha po existenci rozmanitých prvků jemného stavu. Souhrnem toho všeho je nejvyšší kosmická Bytost, Puruša, známá jako Brahma Stvořitel. Tento Stvořitel tedy není nic jiného než kosmická Mysl.
Brahma Stvořitel vidí to, co ve své mysli vidět chce, neboť má povahu Vědomí. To on si přál, aby vznikla nevědomost, která je rozlišovacím prvkem ve vesmíru a má za následek to, že člověk mylně zaměňuje Já za ne-Já. Stvořitel způsobil, že se vesmír v důsledku nevědomosti jeví jako plný rozmanitých bytostí. A tak přestože celý vesmír není nic jiného než neomezené Vědomí, zdá se, že tu existují bytosti zrozené z malých částic a prvků.
Ó Rámo, všechny objekty a látky ve vesmíru se vzedmuly v Brahman tak, jako vznikají vlny v oceánu. V tomto nestvořeném vesmíru si Mysl Stvořitele Brahmy uvědomila Sebe jako ego a z Brahmy, coby kosmické Mysli, se tak stal Brahma Stvořitel. Je to energie kosmické Mysli, co se jeví jako rozličné vesmírné síly, a v této Mysli se projevuje bezpočet rozmanitých bytostí, džívů.
Jakmile v neomezeném prostoru Vědomí vzniknou rozliční džívové, zdánlivě složeni ze základních prvků, vstoupí do každého těla otvorem pro životní sílu vědomí a vytvoří se semínko pro tělo, ať se jedná o tělo pohyblivé či nepohyblivé. Dochází tak ke zrození jedince. Každá jednotlivá bytost se náhodně (viz vrána a kokos) spojí s různými možnostmi, jejichž projevy dají vzniknout zákonu příčiny a následku a tudíž i k vzestupu a pádu v postupném vývoji. Příčinou toho všeho je tedy touha. Ó Rámo, přesně tak vypadá hustý les, jemuž říkáme projevený svět. Ten, kdo utne samotné kořeny jeho stromů sekerou zkoumání a dotazování se po pravdě, bude z něho vysvobozen. Někdo k tomuto poznání přijde brzy a jinému to může trvat velmi dlouho.
překlad Lenka Vinklerová