ADVAITA.cz

Jóga Vasištha - Kniha III. - O stvoření - III.82 - III.85

6. 9. 2017 - Lenka

III.82

VASIŠTHA pokračoval:

Poté, co Karkatí vyslechla moudrá slova krále, pocítila hluboký klid a její démonská povaha ji opustila.

KARKATÍ jim pravila:

Ó moudří mužové, oba dva jste hodni toho, aby vás druzí uctívali a sloužili vám. A já jsem byla plně probuzena vaší svatou společností. Ten, kdo žije ve společnosti osvícených lidí, ve světě netrpí, podobně jako ten, kdo drží v ruce zapálenou svíčku, není ve tmě. Řekněte mi prosím, co pro vás mohu udělat.

KRÁL řekl:

Ó paní, v mém městě má mnoho lidí revmatické problémy a v zemi se šíří epidemie cholery. Abychom to prozkoumali a našli lék, můj ministr a já jsme se dnes v noci vydali z paláce. Pokorně ti tedy dávám v uvážení, zda bys ušetřila životy mých lidí. A prosím řekni mi, jak se ti za tvoji laskavost mám odvděčit a utišit tvůj hlad?

KARKATÍ bez váhání souhlasila s žádostí krále a řekla:

Kdysi jsem si přála provést v Himalájích pokání a zbavit se těla. Ale nyní jsem se této myšlenky vzdala. Budu ti vyprávět o své minulosti. Kdysi dávno jsem byla démonskou bytostí obřích rozměrů, chtěla jsem požírat lidi a s tímto záměrem jsem uskutečnila pokání. Od Stvořitele Brahmy jsem obdržela dar, takže jsem se stala jehlou (a též virem cholery) a působila lidem nevýslovné utrpení. Brahma však rovněž vytvořil mantru, pomocí které je možno mě mít pod kontrolou. Nauč se tuto mantru a s její pomocí budeš schopen zbavit lidi revmatických obtíží, leukémie a dalších nemocí krve. Jsem zvyklá šířit leukémii tak, že je přenášena z rodičů na děti.

Všichni tři šli poté ke břehu řeky, kde král přijal od Karkatí mantru. Tato mantra se stává účinnou, je-li opakována (je-li prováděna džapa).

KRÁL pln vděčnosti pravil Karkatí:

Ó paní, nyní ses stala mým guruem a zároveň přítelkyní. Přátelství je mezi dobrými lidmi velmi ctěno a jako jeho malý výraz přijmi prosím mé pozvání, pojď s námi do paláce a žij tam jako můj host. Nemusíš již sužovat dobré lidi, jako potravu pro tebe budu mít lidi zloděje a násilníky.

Karkatí jeho pozvání přijala. Proměnila se v krásnou mladou ženu a následovala krále do paláce, kde s ním žila jako jeho host. On jí předával zloděje a zločince a Karkatí v noci přijímala svou démonskou podobu a jedla. Během dne z ní byla opět krásná žena, přítelkyně a host krále. Jednou za čas vstupovala do samádhi, a trvalo i několik let, než se zase vrátila do běžného stavu vědomí a k normálnímu životu.

III.83, 84

VASIŠTHA pokračoval:

Tak Karkatí žije dodnes a chrání královy potomky. Karkatí byla dcerou démona podobajícího se raku. Démoni jsou mnoha druhů i barev a Karkatí byla černá. Vyprávěl jsem ti tento příběh, neboť jsem si vzpomněl na její otázky a královy odpovědi. Tak jako strom se svou různorodostí v podobě listů, květů a plodů vyrůstá ze semínka, které takovou různorodost nemá, tak různorodý vesmír vyrůstá z neomezeného Vědomí.

Ó Rámo, není pochyb o tom, že jen pouhým vyslechnutím mých slov budeš osvícen. Věz, že vesmír vyrůstá z Brahman a je to Brahman samo.

RÁMA se zeptal:

Jestliže Jedinost je pravdou, proč potom říkáme, že pomocí jednoho dosahujeme druhé?

VASIŠTHA odpověděl:

Rámo, slova jsou ve svatých textech užívána tak, aby usnadnila sdělení. Příčina a následek, já a Bůh, rozdílnost a nerozlišenost, poznání a nevědomost, bolest a radost – všechny tyto páry protikladů jsou používány k poučení nevědomého člověka. Samy o sobě nejsou skutečné. Všechny rozpravy a zdůvodňování existují jen kvůli nevědomosti. Kde je poznání, tam dvojnost neboli dualita není. Je-li pochopena pravda, všechny popisy zmizí a zůstává pouze ticho.

Tehdy pochopíš, že je tu jen Jedno, bez začátku a bez konce. Ale dokud se k přiblížení pravdy používají slova, dvojnost je nevyhnutelná. Tato dvojnost však není pravdou, všechna dělení jsou klamná.

Dám ti jiný příklad. Naslouchej pozorně. Mé učení ti může pomoci najít lék, kterým překonáš nemoc, jež postihla tvou mysl. Tato samsára, koloběh života a smrti, není nic jiného než mysl plná chtění a odmítání. Jakmile je od toho mysl osvobozena, svět zdání zmizí též. Schopnost uvědomění mysli je semínkem všech věcí a nevědomost či netečnost mysli je příčinou iluzorního projevení světa. Mysl, prostoupená všudypřítomným Vědomím, přijímá schopnost vnímat či poznávat a stává se tak semínkem pro vznik světa, jehož existenci si představuje jako nevědomé dítě. Jakmile je však osvícena, zakouší v sobě neomezené Vědomí.

Nyní ti vysvětlím, jak vzniká rozdělení na subjekt a objekt.

III.85

VASIŠTHA pokračoval:

Jednou jsem požádal Stvořitele Brahmu, aby mi řekl, jak byl poprvé stvořen vesmír. Dal mi následující odpověď.

BRAHMA řekl:

Můj synu, toto všechno, co se jeví, je jen mysl. Řeknu ti, co se mi stalo na začátku této epochy. S koncem předchozí epochy přišla kosmická noc. Když tato noc končila, probudil jsem se, vykonal ranní modlitby a rozhlédl se s přáním stvořit vesmír. Spatřil jsem nekonečné prázdno, jež nebylo ani temné, ani osvětlené.

V mysli se mi zrodila myšlenka tvořit, načež se začaly objevovat vize. Pomocí své mysli jsem v mysli spatřil několik zdánlivě nezávislých vesmírů a v nich moje protějšky, Stvořitele. V těchto vesmírech jsem viděl také mnoho bytostí, hory, řeky a oceány, vítr a Slunce, nebeské bytosti, podsvětí i démony.

Byly zde morální zákony, které určují dobro a zlo, nebe a peklo, i knihy vymezující jak cestu k potěšení, tak cestu k osvobození. Viděl jsem také lidi, kteří tyto rozdílné cíle následovali.

Viděl jsem sedm světů, sedm kontinentů, oceány i hory, vše směřujíc k neodvratnému zániku. Viděl jsem čas a jeho části, rozdělení na den a noc. Viděl jsem svatou řeku Gangu, jak spojuje tři světy - nebeskou sféru, vzduchovou sféru a zemi.

Jako vzdušný zámek zářil tento stvořený svět se svou oblohou, zemí a oceány. Když jsem to vše spatřil, v údivu jsem zkoprněl: „Jak je možné, že to vše vidím svojí myslí ve velkém prázdnu, i když jsem to neviděl fyzickýma očima?" Nějakou dobu jsem nad tím hluboce přemýšlel. Nakonec jsem pomyslel na jedno ze Sluncí a požádal ho, aby ke mně přišlo a tuto otázku, která zaměstnávalo moji mysl, zodpovědělo.

SLUNCE řeklo:

Velký Brahmo, jsi všemocný Stvořitel všeho, co zde je, a tedy skutečný Pán světa. Je to mysl, která se projevuje jako celá ta neustálá a neomezená tvořivá činnost, jež skrze nevědomost mate člověka, zda je skutečná, nebo naopak neskutečná. Ty jistě znáš pravdu, Pane, ale protože mě žádáš o odpověď, povím ti následující příběh.

překlad Lenka Vinklerová

další části knihy