ADVAITA.cz

I.2 - Chvála Pánu Ganéšovi (z knihy Dásbódh)

28. 7. 2017 - Matěj

Poznámka: Následující dvě kapitoly objasňují, co je to poznání. Existují dva aspekty poznání: mužský a ženský. Mužský aspekt je Poznávající neboli Svědek a je označován mnoha jmény. Mezi nimi například Ganéša, múla-puruša nebo Šiva. Ženský aspekt představuje ono poznávané, pozorované, a to je nazýváno Šárada, Sarasvatí, múla-mája, múla-prakruti či šakti, a tak dále.

|| Šrí Rám ||

1. Óm. Skláním se a odevzdávám svou mysl tomuto Pánu počtů_⁽1⁾. Ty jsi dárcem ovoce poznání. Ty jsi ničitelem nevědomostí a zmatků. Ty jsi ztělesněné porozumění.

(1) Siddharaméšvar Maharádž řekl: Gana znamená čísla a toto počítání čísel je možné jen díky naší znalosti nuly. Počítání začíná číslem jedna, ale číslo jedna má počátek v nule. A pokud tato nula, která předchází číslu jedna, je umístěna za něj, je stvořeno číslo deset a čím více nul umístíme za číslo jedna, tím více číslo narůstá. Proto by tato nula, ze které všechna čísla povstávají, měla být také považována za číslo.
Ganéša (Pán – íša, gana – počty) je ukryt uvnitř této nuly. Proto je Pozorovatelem nuly a protože je jejím Pánem, je Pánem všech počtů. On sám nemůže být spočten, ale ve chvíli, kdy začne počítat, zapomene na Sebe a jeví se se jako nízký džíva. Nicméně pokud je schopen setrvat jako svědek nuly, pak je jejím Pánem a Pánem mnohosti čísel. Ganéša je tudíž počátkem nuly, čísel a gun a je rovněž počátkem onoho beztvarého/nirguna.

2. Modlím se k Tobě, abych naplnil svůj vnitřní prostor tímto „já jsem“, abych v něm mohl spočívat ustavičně a abych skrze milost Tvého skrytého porozumění mohl pochopit tuto tichou „řeč“.

3. Mocí Tvé *milosti/krupa jsou rozpuštěny závoje iluze a vše-požírající čas je učiněn služebníkem. *(Maharádž řekl: Krupa znamená kara – „činit“ a paha – „zřít“, což znamená sám to činit a zřít.)

4. Jakmile vyvstane Tvá milost, překážky jsou bezmocné a chvějí se strachy. Pouhým provoláváním Tvého *jména/náma(2) jsou problémy zažehnány. *(Maharádž řekl: Náma znamená na – „ne“ a aham – „já jsem“, tedy ne-já.)

(2) V judaismu stejně jako v hinduismu je jedním z mnoha Božích jmen jednoduše „Jméno“.)

5. Proto jsi nazýván ničitelem překážek. Ty jsi mateřský domov pro nás, kteří jsme ztraceni v této pozemské existenci. Bohové, vedeni pánem Brahmou, pánem Višnuem a pánem Šivou (to znamená: třemi gunami), se Ti klaní.

6. *Klaněním se Tobě, jenž jsi pokladnicí přízně(3), je čin poznání dovršen a žádná pohroma, zábrana či omezující koncept nemůže stát v cestě. *(Klanění znamená, že odevzdám svůj omezený koncept těla Tvým nohám.)

(3) Siddharaméšvar Maharádž řekl: Když bylo toto poznání máji odmítnuto, říká se, že je to ta pravá přízeň/mangala a je nazývána áratí. A ten, kdo touží odhodit toto poznání máji a vykonat toto áratí, dosáhne Nejvyššího Já.

7. Je-li Tvá podoba (poznání) připomínána, potom tu může být naprostá spokojenost. Pokud se mysl setká s Tvým poznáním, hluboce se zamiluje a nedokáže opustit Tvé „vše“- prostupující tělo. (Toto „vše“ je další označení pro poznání neboli bytí.)

8. Poznání je stánkem Tvé podoby; Tvá krása je mimořádně okouzlující a když tančíš, je zde toto poznání „vše“ a bohové mlčky stojí v údivu. (Bohové značí tři guny a božstva, která řídí smyslové orgány.)

9. Ty jsi opojení chvílí tohoto *„vše“ a ustavičně se kýváš sem a tam v čiré blaženosti. Přetékáš radostí získanou moudrostí a Tvá tvář září čistým jasem. *(Chvílí tohoto „vše“ je nekonečné „teď“.)

10. Tvá podoba je bytí; tak ohromující, a přesto klamná. Tvůj stvořený vzhled je jako žádný jiný, tak mocný, a přesto může být i strašlivý. Ty jsi expanzí široširého paramátma a Tvá mysl je rozlehlý oceán poznání.

11. „Mnoho“ forem je Tvou sladkou vůní (která zůstane poté, co hrubé objekty zmizí, podobně jako vůně květiny zůstane poté, co byla květina odnesena) a Tvá mysl přetéká porozuměním. Díky společenství tohoto sladkého „já jsem“ se „tam“ Světci dostanou. (Míní se tím, že se dostanou do brahma.)

12. Tvůj chobot je rovný a na konci zahnutý směrem nahoru. (Míní se tím, že značí Pravdu, ale sám Pravdou není.) Tvé velké krásné čelo je vysoké a široké, protože jsi plný moudrosti. Tvůj spodní ret visí mírně dolů a vždy se něžně usmíváš, protože jsi blažený.

13. Jsi Mistrem čtrnácti věd; svýma drobnýma očima vidíš tento svět a Tvé *ohromné uši(4) hlučí, když plácají o Tvé tělo. *(Aby rozlišily a zaslechly skutečné „slovo“ a ponechaly stranou „mnoho“ falešných slov.)

(4) Siddharaméšvar Maharádž řekl: Z tisíce pouze jediný má to štěstí „mít široké sloní uši ve tvaru zvaném supa.“ Co dělá supa? Pomocí tohoto koše jsou z kukuřice odděleny či odvanuty plevy a po odstranění tohoto nežádoucího odpadu zůstanou jedlá kukuřičná zrnka. Stejně tak ten, kdo „má uši ve tvaru supa“, i když zůstává v lidském těle, setřásá nedůležité a nudné záležitosti, nechává dlouhé a rozsáhlé zkazky za sebou, přijímá učení sádhua a dosahuje nejvyššího životního cíle.

14. Tvá koruna je oslnivá, posetá lesklými klenoty (devatero podob oddanosti je Tvými klenoty), Tvé náušnice jasně září modrými diamanty (Tvé myšlení a slyšení je ozdobeno moudrostí.)

15. Máš dva silné, nebroušené kly se zdobenými zlatými prsteny kolem nich a zlaté plátky u jejich kořene se ustavičně lesknou. (Ty jsi počátek dvou neboli duality; Ty jsi puruša neboli šiva a prakruti neboli šakti je Tvá překrásná podoba.)

16. Tvé břicho je velké a kulaté, neboť je v něm obsaženo celé stvoření a lehce se pohupuje s každým pohybem Tvého těla. Kolem Tvého pasu je stočena kobra (neboli síla/šakti) a jsou k němu připevněny malé zvonečky, jemně cinkající.

17. Máš čtyři ruce a velké břicho. Kolem pasu nosíš žlutý hedvábný oděv (stejně jako brahmín, znalec brahman) a kobra kolem Tvého břicha neustále syčí a je vždy bdělá.

18. Jemně pohybuje svou kápí a neustále Ti projevuje náklonnost. Obtáčí se kolem Tebe s hlavou u Tvého pupku, onoho místa první ze čtyř řečí, (tedy je­‑li všechno zapomenuto, zůstane pouze poznání) a odtud zírá směrem ven a stává se čím dál tím více objektivizovanou (skrze čtyři podoby řeči, které stvořily tento hrubý svět.)

19. „Mnoho“ květů zkušeností je navlečeno na věnci kolem Tvého krásného krku a medailon posetý *klenoty zdobí tento věnec a leží na Tvém lotosovém srdci. *(Míní se tím původní zkušenost „já jsem“.)

20. V rukách máš sekeru rozlišování/vivéka a lotos (lotos je vždy na vodě, ale není do ní ponořen.) Ve druhé ruce je ostrý a zářivý bodec (ke zkrocení slona, zvířete v tobě) a v další je sladký modak (dar porozumění), pochoutka, kterou máš velice rád.

21. Znáš tajné umění herce a jeho dramatu (víš, že „já jsem“ hraje roli v tomto těle.) Tančíš tancem „mnoha“ tužeb a *potěšení, ale díky rytmu činelků/tála(5) a bubnu/mrudang víš, že jsi uvnitř každého činu. *(Toto tělo není nic jiného, než produkt naší minulosti; naše činy jsou následky minulých činů. Stejně tak široširé universální tělo Ganéši není nic jiného než výsledek souhrnu mnoha činů, nicméně On ví, že „ony nejsou Mnou“ a užívá si svou hru.)

(5) Siddharaméšvar Maharádž řekl: Jaký je vnitřní význam zpívání svatých hymnů/abhangů, tleskání a hraní na činelky/tála? Abhanga znamená to, co nikdy nekončí, tedy tvou skutečnou formu/svarúpu, která je vždy přítomná uvnitř tohoto poznání „já jsem“ a bezchybné hraní na činelky/tála značí zření své beztvaré svarúpy, zatímco se díváš na nejrůznější vnější objekty.

22. Nikdy nejsi ustálen v tomto *„vždy přítomném okamžiku“. (Veškeré stvoření je jednotnou formou pohybu, když pochopíš tento vždy přítomný okamžik teď.) Jsi zcela unikátní a nejbystřejší ze všech. (Jsi přítomen ve všem.) Tvá milostiplná podoba je čirou pozorností a je skutečným zdrojem vší krásy. *(On je zdrojem celistvého času; mysl rozděluje tento čas na na sekundy, hodiny, dny, noci a tak dále.)

23. Přívěšky a zvonky na Tvých drobných chodidlech jemně cinkají a zvonečky na Tvých náramcích Ti zvoní do kroku, když tančíš. (Jsem všude a je to překrásné.) Tvé nohy jsou znamenité a složí-li k nim člověk svou hlavu, vytéká z nich porozumění.

24. Ty jsi světlo, které ozařuje shromaždiště moudrosti. Jsi íšvara, svědek toho všeho. Toto oslnivé světlo je Tvé roucho (Maharádž řekl: Světlo znamená poznání) a díky Tvé přízni je tohoto Pána osmidílné prakruti přirozeně dosaženo. (Učiníš mě nezávislým Pozorovatelem/purušou.)

25. Tvé krásné tělo prakruti je zásobárnou poznání. Nabízím Ti své pozdravy/namaskár s absolutní vírou.

26. Když se modlíš k podobě pána Ganéši nasloucháním této „řeči“, pak Sarasvatí, bohyně moudrosti, je potěšena a tvoje zmatená mysl zazáří světlem porozumění.

27. Dokonce i pán Brahma(6), stvořitel tohoto hrubého světa, a ostatní bohové jako Višnu a Mahéš (to znamená tři guny) se sklání před tímto poznáním. Jak by mohl ubohý člověk v „mnoha“ myšlenkách někdy nalézt ono „tam“, které je v brahman? (Buď se staň brahman, nebo zůstaň člověkem. – Maharádž řekl: Nemůžeš zasunout dva meče do jedné pochvy.) Když toto porozumění Skutečnosti v životním dechu/práně zevšední („já jsem tělo“), pak by měl člověk rozjímat o pánu Ganéšovi.

(6) Pán Brahma značí buddhi neboli intelekt. – Siddharaméšvar Maharádž řekl: Já je označováno jako intelekt, dojde-li ke zformování určité konkrétní myšlenky. Pokud ke zformování jednoznačné, pevně dané myšlenky nedojde, označujeme Já jako mysl. Rozhodný intelekt a nerozhodná mysl jsou oba pouhou myšlenkou, ovšem je to intelekt, který rozhodne, že Jediné beztvaré Já je jakousi omezenou věcí, a ve chvíli kdy je toto rozhodnuto, intelekt přestává pracovat. To znamená, že jsi byl objektivizován.

28. Múla-mája („já jsem“) je hloupá a její pozornost je hrubá. Ale proč by tato nízká múla-mája měla klesnout ještě níže (a stát se pocitem „já jsem tělo“)? Je-li však neustále bdělá a věnuje svou plnou pozornost tomuto „já jsem“, stane se Skutečností.

29. Ganéša je tento pozorující puruša a je rovněž Nejvyšší Skutečností (to nastane, vzdá-li se puruša své náklonnosti k prakruti). Naplní touhy mysli a oprostí tě od žádostí. On je uvnitř této čiré zkušenosti saguny a jeho *chvalozpěv/bhadžan je tvoje jediné skutečné bohatství. Uvnitř této kali-jugy (tedy v tělesném vědomí) jsou zde Šárada a Ganéša (tedy prakruti a puruša)(7) a měli by být pochopeni. *(Siddharaméšvar Maharádž řekl: Zpívat bhadžan znamená poznávat svou svarúpu uvnitř každého činu.)

(7) Siddharaméšvar Maharádž řekl: Když Nejvyšší Já/paramátma vykročí ze svého vlastního stavu, pouze tehdy dostane jméno átma a stane se formou sat-čit-ánandy. Bylo naprosto spokojené na svém místě a v oné chvíli si neuvědomovalo guny, ba ani sebe sama. Tím, že se stalo sat-čit-ánandou, přišla i zkušenost sebe sama, poznání a spokojenost. Taková je původní myšlenka „já jsem“ původního purušy. Je nazýván také íšvara, átma, múla-puruša, múla-mája, múla-prakruti, šiva-šakti a lakšmí-nárájana. Tyto páry ženských a mužských jmen jsou přítomny v myšlence „já jsem brahman“. Myšlenka je v zásadě ženský princip/prakruti a ten, kdo si ji uvědomuje, je puruša.)

30. Takový je pán Ganéša; byl nazván nejpříznivější podobou. („já jsem všude“). Mysl se k Němu modlí, když neotřesitelně chápe toto „já jsem“ a toto „já jsem“ je touhou Nejzazšího Dovršení/paramárthy. (Paramártha znamená param – „nejzazší“ a arth – „dovršení“ nebo „smysl“.)

Poznámka: Maharádž řekl: On je počátkem gun a On je nirgun. Díky gunám můžu poznat nirgunu. Guny i nirgun náležejí Jemu.

Poznámka: Guny jsou v zásadě čtyři. Guna znamená vlastní kvalitu neboli vlastnost. Existují tama guna, radža guna, sattva guna a tato čirá sattva guna. Vlastností tama guny je nevědomost, radža guna je směsí nevědomosti a poznání a sattva guna je poznání. Tyto tři společně tvoří svět a tělo skrze proces objektivizace. Když přestaneš objektivizovat, potom se objeví čirá sattva guna múla-máji. To je poznáno jednoduše a bez úsilí. A za tím, jakožto svědek, je nirgun Ganéši neboli čiré poznání. – Maharádž řekl: Čiré poznání znamená ne-poznání.

Tímto končí 2. kapitola 1. dášaky s názvem „Chvála Pánu Ganéšovi“

Z anglického překladu Johna Norwella přeložil Matěj Čihák

Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)