Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
Jóga Vasištha - Kniha III. - O stvoření - III.43 - III.44
31. 5. 2017 - Lenka
To, co je považováno za skutečný svět bdělého stavu, není o nic skutečnější než svět zakoušený ve snu. Během snu neexistuje svět bdělého stavu a během bdění neexistuje sen. Stejně tak odporuje smrt životu. Během života neexistuje smrt a ve smrti neexistuje život. Neboť to, co udržuje jednu zkušenost, není přítomno v druhé.
III.43
SARASVATÍ řekla:
Ó králi, v této bitvě zemřeš a po smrti tohoto těla se s dcerou i ministry vrátíš do hlavního města předchozího království. My dvě nyní odejdeme, jak jsme přišly, a vy dorazíte v příslušném čase za námi. Neboť jinak běží kůň, jinak slon a jinak velbloud.
VASIŠTHA pokračoval:
Jakmile Sarasvatí domluvila, přihnal se královský posel se zprávou, že nepřítel zaútočil na město. V důsledku ohnivých střel je město v plamenech. Obě ženy, král i ministři se vrhli k oknům a naskytl se jim hrůzný pohled.
Ve městě začalo rabování a odevšad byl slyšet křik drancujících nepřátel. Domy byly zahaleny hustým dýmem. Z oblohy sršel oheň. Ohnivé střely opisovaly na nebi dráhu tvaru půlměsíce. Střely těžké jako kámen nacházely svůj cíl a ničily domy, ulice i prostranství mezi domy.
Král spolu s ostatními slyšel žalostný nářek obyvatel. Odevšad se ozýval pláč, kvílení i srdcervoucí křik žen a dětí. Někdo bědoval: „Ach, tato žena ztratila otce, matku, bratra i své malé dítě, a třebaže sama nezemřela, neštěstí ji zlomilo srdce.“ Jiný křičel: „Rychle utečte, dům se brzy zřítí!“ A někdo jiný zase: „Podívejte, snad žádný dům neunikl zkáze!“ Střely pršely jako velká průtrž, jež předchází konec světa. Prostranství mezi domy vypadalo otřesně, všechny stromy byly sežehnuty ohněm. Z bitevního pole vysílali nepřátelé do vzduchu obrovské střely sršící oheň, před nímž nebylo úniku. Všude po městě byly zátarasy. Muži hnaní touhou vnikali do hořících domů a hledali ženy. Nepřátelé odvlekli i ženy z královského harému. Plačíce a bědujíce nevěděly tyto urozené dámy, co dělat: „Ach běda, kdo nám v této hrozné chvíli pomůže?“, naříkaly obklopené nepřátelskými vojáky.
Taková je sláva a nádhera království či říše.
III.44
VASIŠTHA pokračoval:
Mezitím dorazila královna. První dáma harému ji uvedla ke králi a promluvila k němu: „Vaše Výsosti, všechny ostatní dámy z harému byly násilně odvlečeny nepřítelem. V tomto neštěstí, jež nás postihlo, nám může pomoci jen Vaše Výsost.“
Král se poklonil Sarasvatí a omluvil se, že musí odejít na bitevní pole, aby se postavil nepříteli. Svoji manželku zanechal s bohyní v paláci.
Osvícená Líla byla ohromena, když viděla, že královna se jí podobá jako vejce vejci.
LÍLA se zeptala Sarasvatí:
Ó Bohyně, jak je možné, že je královna úplně stejná jako já? Jak jsem vypadala za mlada, ona vypadá nyní. A též tito ministři jsou stejní jako ministři v našem paláci. Pokud jsou to jen obrazy či předměty naší fantazie, mají vůbec schopnost vnímat? Jsou obdařeny vědomím?
SARASVATÍ odvětila:
Jakmile se v člověku zrodí obraz či vize, je tato představa ihned zakoušena. Vědomí jakožto subjekt, který pozoruje, se stává objektem pozorování. Dojde k tomu přesně v tom okamžiku, kdy se ve Vědomí utvoří obraz světa. Prostor, čas, trvání či vztah subjektu a objektu nevznikají z hmoty, neboť pak by musely být hmotné. Co je zobrazeno ve vědomí člověka, vyzařuje i ven.
To, co je považováno za skutečný svět bdělého stavu, není o nic skutečnější než svět zakoušený ve snu. Během snu neexistuje svět bdělého stavu a během bdění neexistuje sen. Stejně tak odporuje smrt životu. Během života neexistuje smrt a ve smrti neexistuje život. Neboť to, co udržuje jednu zkušenost, není přítomno v druhé.
Člověk nemůže říci, zda je skutečný či neskutečný. Může pouze říci, že jeho podstata je skutečná. Svět existuje v Brahman pouze jako představa, pojem. Svět není skutečný ani neskutečný podobně jako had ukrytý v kusu provazu. Stejně je tomu s existencí džívy. Džíva zakouší svá vlastní přání a představuje si, že prožívá něco, co už prožíval dříve. K tomu přidá nějaké nové zážitky, které se starým někdy podobají, jindy ne. Všechny takové zážitky, ačkoli jsou ve své podstatě neskutečné, jako skutečné vypadají. To je případ ministrů i ostatních. Tato královna Líla existuje jako výsledek obrazu utvořeného ve Vědomí. Tak existuješ i ty, já a všichni ostatní. Pochop to a spočívej v klidu a míru.
překlad Lenka Vinklerová