ADVAITA.cz

XII.3 - Promluva o oddaném (z knihy Dásbódh)

19. 5. 2017 - Gábina

|| Šrí Rám ||

1. Uvnitř země (tj. hrubého elementu jmen a forem) se nachází tento svět „všeho“ (tj. svět „za“, kde jsou jména a formy rozpuštěny). Toto „vše“ a rovněž tato Skutečnost by měly být pochopeny skrze rozlišování/vivéka. Vivékou se míní důkladně pochopit tento svět a svět „za“.

2. Abychom skutečně pochopili tento svět, je zapotřebí držet se ve společnosti vědění (tj. zapomenout na vše; toto je důsledně prováděná prapanča/světský život). A abychom skutečně pochopili podstatu tohoto světa „za“, potřebujeme satgurua (tj. důsledně provádět paramárthu/Skutečnost).

3. Proč je tu přítomna potřeba jít za satguruem a na co bych se Ho měl zeptat? Nebyla-li pochopena bez-myšlenkovitost, měli byste jít za satguruem. A poté, jakmile je zde pochopení Jednoho jediného/toho, kde není přítomno nic dalšího neboli přesvědčení, že tu v celém stvoření není nic jiného než toto Jedno, pak je tento „příběh“ mezi prakrti a purušou rozpuštěn. (Maharadž: „Nedokážete zabít sebe sama… proto je zapotřebí Satguru.“)

4. Co je to tento „příběh“ prakrti a puruši? Kdo je Bůh a kdo jsem já? Abyste pochopili tyto otázky, musíte znova a znova zkoumat tento „příběh“.

5. Kdo je tento významný Bůh u zdroje (múla prakrti/puruša) a kdo jsem já, oddaný? Abyste to pochopili, nejdříve by tu měla být *pančikarana *(tj. prozkoumání a rozpuštění pěti velkých elementů, které se smíchaly jeden s druhým. To značí objektivizaci, tedy vytvoření tohoto hrubého světa.) a poté opakované rozjímání nad významným tvrzením védánty – Ty jsi To (Tattvasmi).

6. Ovocem toho, když prozkoumáte a rozpustíte pět elementů/pančikarana, je toto „vše“. Následně, díky hlubokému přemýšlení a rozjímání nad tvrzením „Ty jsi To“, byste měli rozpoznat tuto tichou a věčnou svarúpu. Pokud chcete vědět, kdo jste, měli byste pátrat po bezmyšlenkovitosti čirého poznání a přijmout ji.

7. Jakmile přijmete tuto bezmyšlenkovitou esenci, pak tu tento „objekt“ (tj. ne-esence) není a zůstává tato věčná esence. Proto by měly být u zdroje rozpoznány *příčina (ne-esence tohoto „Já jsem“ je příčinou všeho, co je viděno a vnímáno) a tento Bůh (tj. puruša). *(Vásana – touha být smíchána s vritti – poznání/vědění, neprojevené tři guny a pět elementů jsou touto příčinou/tj. múla májou; viz 9.8.13)

8. Je tu tato tichá svarúpa, toto hybné „vše“ a tato nečinná „mnohost“. Pokud jsou zde ale tyto „mnohé“ nečinné formy a jména způsobené rozpínající se májou, pak nebude toto dokonalé a tiché „Já“ uvnitř hybného „vše“ poznáno.

9. Měli byste pátrat po parabrahman a prostřednictvím vivéky učinit svou pouť skrze tři světy (tj. tři stavy – bdění, snění, spánek; guny ponechat stranou.) Proto ten, kdo má sílu zkoumání, by měl odhodit to falešné pomocí bez-myšlenkovitosti.

10. Ten, kdo má sílu zkoumání by měl přijímat to, co je skutečné, zanecháním toho falešného (negací nakonec dojdete k „Já“). Poznejte, že vše je formou máji a že mája je falešná. (Maharadž: „Nic z toho, co je viděno a vnímáno, neexistuje, a přesto On je zde).

11. Těchto pět elementů je májou a ta je iluzorní a bude zničena. Všech osm těl pindy (hrubé, jemné, kauzální, superkauzální) a rovněž brahmándy tudíž podléhá zániku.

12. Vše, co je viděno, shnije. Vše, co se narodí, zemře; a vše, co je vytvořeno, bude zničeno; protože se jedná o formu máji.

13. Vše, co vyroste, zanikne. Vše, co přijde, jednou odejde. V době rozpuštění (neboli na konci představivosti/myšlenek) pozře jeden element ten předchozí (země se stane vodou a méně objektivní, pak se voda stane ohněm a je zde povědomí o něčem mimo vás, pak se oheň stane větrem a je tu pouhé bezusilovné vědění; vše, co přichází, tak přichází a vše, co odchází, tak odchází; a nakonec skončí i toto poznání.)

14. Když je zničen nositel těla, je tu toto bezmyšlenkovité paramátma uvnitř vždy-přítomné „zkušenosti“. Pak tu není žádný člověk (není tu pocit „já mám toto tělo“), tak jak zde může být sperma? (Konceptualizace zmizela a je tu pouze Jedno jediné; tvůrčí proces zanikl díky pochopení, viz 17.8.27,28)

15. Potom zde není žádná potrava, tak jakpak by zde mohlo být sperma? Pak tu nejsou žádné rostliny, jak by tu mohla být potrava? Když tu poté není ani země, jak by tu mohly být rostliny? (Jak by zde mohlo být individuální pinda/tělo a brahmánanda/univerzální tělo, když tu je pouze To, co je mimo myšlenky?)

16. Potom zde není žádný element vody a taktéž ani element země. Bez elementu ohně tu není voda. A bez větru zde není oheň. Proto byste měli poznat element větru (tj. „zde“, kde je touha/vásana být a vritti – poznání/vědění a neprojevené guny a elementy. Tato svarúpa je samozřejmě vždy přítomná).

17. Jak by mohl existovat vítr bez antarátma (tj. nebe/puruša)? (Toto antarátma se objevuje jakožto Svědek této vyvstalé změny. Jsou nerozpletitelně propojeny a tak, když odejde jeden, odejde i druhý). Jak by mohla existovat změna v neměnném? Proto pochopte toto čiré poznání! (Rozpuštění díky rozlišování/vivék).

18. V tomto neměnném brahman neexistuje země, voda, oheň, vítr, antarátma a ani žádná změna (žádná objektivizace a tudíž žádný Svědek).

19. Neměnné a nirguna jsou kvality této věčné svarúpy. A tento osmidílný projev je naprosto zničitelný.

20. Poté, co pochopíte, že toto zničitelné bylo paramátma, které jste vnímali smysly, pak je tu pouze Skutečnost a neexistence se stane neexistující (jako probuzení ve snu). Když pochopíte rozdíl mezi esencí a ne-esencí, přinese to skutečnou spokojenost.

21. Když je bez-myšlenkovitost pochopena pomocí rozlišování/vivék, pak se mysl stane touto esencí. A díky bez-myšlenkovitosti bude esence pevně ukotvena.

22. To je věčný Bůh, nirguna. Takové pochopení musí být vstřebáno uvnitř vašeho vnitřní prostoru. Je-li pochopen Bůh, měli byste nyní pochopit, kdo jste vy.

23. Pokud chcete pochopit, kdo jste, pak je nutno prozkoumat elementy hrubého těla. Toto hrubé tělo přináší pocity „já“ a „ty“.

24. Jestliže pátráte skrze toto hrubé tělo, objevíte toto „vše“. Toto je „Jáství“, ale není to nic, co lze spatřit. Jakmile je toto pochopeno, budou pocity „já“ a „ty“ uvnitř těchto hrubých elementů docela rozpuštěny. (Když vidíte hrubé tělo, pak jsou zde pocity „já“ a „ty“, tj., mnoho oddělených individuálních těl; když však pochopíte toto „vše“, je tu pouze pocit „Jáství“, tj., všudypřítomné „Já jsem tam“).

25. Jak můžou přetrvat pocity „já“ a „ty“, jestliže je každý hrubý element zničen v tom předchozím a tento viditelný objekt (tj. „svět“ všeho) se rozplynul? Vskutku, je tu pouze Jedno Jediné dokonalé „Já“.

26. Jakmile je tu pančikarana/prozkoumání a rozpuštění pěti hrubých elementů a následně je rozjímáno nad významným prohlášením (tattvamasi; Ty jsi To), jste tímto „Já“. Tímto způsobem byste se měli odevzdat skrz naprosté odtažení se.

27. Je-li hledán zdroj Boha a oddaného, pochopíte toto „vše“. Po oddělení od omezeného konceptu „já jsem“ je zde toto čiré poznání átma, jež je mimo jakýkoliv omezený koncept.

28. Toto „Jáství“ Skutečnost potopilo/utlumilo, ale nyní, díky rozlišování/vivéka, tato oddělenost zmizela. V tomto stavu bez myšlenek/unmana je dosaženo toto „místo“ nivritti.

29. Toto poznání „Já jsem“ končí ve vidžnáně a jakmile bylo dosaženo toho, na co bylo meditováno, meditace skončila (meditovali jste na vlastní „Já“ a to vytvořilo trojici meditující, meditace a objekt meditace). Pak tato „věc vše“, příčina a následek byly řádně pochopeny a odhozeny.

30. Zrození a smrt odešly. Hřích tělesného vědomí byl zničen a útrapy jamy/boha smrti zmizely.

31. Rituály, pravidla a omezení tohoto světa byly vykořeněny a díky bezmyšlenkovitosti bylo získáno osvobození. Jakmile byla „věc vše“ pečlivě proseta/rozebrána, smysl života byl dosažen.

32. „Mnohé“ pochybnosti byly odstraněny a tyto prázdné poutě skrz tento svět plný strachu byly ukončeny. Díky rozlišování poznání byl tento svět „vše“ očištěn.

33. Toto poznání je jak služebníkem padlého, tak služebníkem čirého (tj. poznání je základnou tohoto světa „mnoha“ forem a rovněž prostředkem, skrze který funguje Skutečnost). Toto poznání čistí tento svět tělesného vědomí a přináší do mysli „zkušenost“ „Já jsem“.

Tímto končí 3. kapitola 12. dášaky knihy Dásbódh s názvem „Promluva o oddaném".

Z anglického překladu Johna Norwella přeložila Gabriela Adámková

Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)