ADVAITA.cz

13. kapitola z knihy Sulabha Vedanta Lahari (Šrí Siddharaméšvar Maharadž)

30. 5. 2017 - Aleš

Přednáška 13

Pán Nejvyšší Blaženosti je za Poznáním. Toto slunce poznání ukazuje vše a umožňuje, aby se vše objevilo, a přesto se liší od všeho, co je viděno a vnímáno. Slunci na nebi je dáno jméno bhaskara (Bhaskara; bhasane – objevit; kara – forma), neboť umožní světu se objevit. Avšak to, co umožní miliónům/koti sluncí se objevit, je Pán koti bhaskara, a on je před vším, neboli je oddělen od všeho a v něm neexistuje žádná vzdálenost. To znamená, že v něm není žádný prostor. Mezi městy Bombaj a Púna je prostor o vzdálenosti asi 150 kilometrů. Na kolik  je však od vás vzdálen Pán? V něm není žádná mezera/trhlina, proto je ´souvislý a neporušený´, a zcela prostupuje vnitřkem a vnějškem všech, všeho a všude.

Vzhledem ke spojení gun (pozn. J.N.: V saguna Brahman satva, radžas a tamas jsou sloučeny v jedné guně - ryzí sattva guně) je tu sat, čit a ánanda. Toto spojení s touto ryzí sattva gunou je Jeho formou, označenou jako Satčitánanda Brahman. On není tímto názvem, ale je před ním a je Parabrahman. On není Átman s touto gunou, on je před tím, a je Paramátman. On není sat, čit a ánanda Íšvary, neboť on je před tím a je Paraméšvara. Protože jsou tyto kvality sat, čit, a ánanda uvnitř Íšvary (Toho, kdo je prostupuje), tak jsou tyto kvality vrozenými vlastnostmi originální myšlenky ´já jsem´. Sat značí bytí, čit znamená vědění a ánanda je spokojenost. Kvůli tomuto pocitu ´já jsem´ se tyto vlastnosti objevily na samotném Paramátman.

Když Nejvyšší Já/Paramátman udělá jeden úkrok ze svého vlastního stavu, pak pouze On nabývá titulu Já/Átman a stává se Satčitánanda formou. On byl zcela spokojený ve své vlastní pozici, a v tu dobu si nebyl vědom gun či dokonce sama sebe. Avšak současně s touto Satčitánanda formou přichází zkušenost jeho vlastní existence, vědění a spokojenosti.

Právě toto je originální myšlenka ´já jsem´ prapůvodního Puruši. To se také nazývá Íšvara, Átman, Múla Puruša, Múlamája, Múla prakrti, Šiva-šakti a Lakšmí-nárájana. Tyto názvy a páry ženských a mužských jmen jsou přítomné v myšlence „Já jsem Brahman“. Myšlenka je v podstatě ženský princip/prakrti a ten, kdo má pochopení/poznání toho, je Puruša.

Pocit být Íšvarou s sebou přináší trojici znalce, poznaného a poznání. Paraméšvara je před Íšvarou. Zůstat jako Íšvara značí, že pocit „já jsem džíva“ není vytvořen, a tudíž nejsou tvořeny další (nižší) trojice, jako např. meditující, akt meditace, a objekt meditace.

Na co by mohl meditující meditovat a jak by vůbec mohla být možná meditační aktivita, pokud zde není objekt, na který se má meditovat (kvůli nepřítomnosti originálního pocitu ´já jsem´ a nepřítomnosti mysli)? Když tu je objekt pro meditaci, jen pak přichází trojice v podobě meditujícího, meditace a objektu meditace.

Stejným způsobem zůstává bez znalce, poznání a poznaného Paraméšvara jako samo-Jediný. Abyste něco mohli poznat, musí zde být nějaká další věc, a pouze v ten okamžik zde může dojít k aktu poznání. Aby zde například mohl být prožitek vitálnosti, musí zde být přítomna další věc, kterou je třeba vitalizovat/oživit. Jak by tu jinak mohl být pocit ´já jsem životní energie´, nebo já jsem poznávání/vědění, když setrváváte na svém místě, které neopustíte?

Zápasníkova fyzická síla se projeví v zápasu s jiným soupeřem. Pokud je však zápasník sám, bez soupeře, nezná sílu, která uvnitř něho dříme. Stejným způsobem, když tu je nepřítomnost ´já jsem´, pak je Paramátman oproštěné od tohoto pocitu bytí, vědění a spokojenosti a zůstává pohlcené ve svém vlastním Já.

I když je Átman s gunami/saguna, přesto v Átman neexistuje žádná trojice (znalce, poznání a poznaného). A je to právě z tohoto důvodu, že jeho forma Satčitánanda je ve skutečnosti pouze Átman či Brahman (pozn. J.N.: Brahman je rovněž Átman, Znalec a také bez gun. Přesto je Brahman v tomto stavu neoddělitelné od saguna/poznaného). On spočívá na Svém vlastním místě (tj. před tím vším) a protože se poté stává Znalcem, pamatuje si sebe, ale nepamatuje si nic dalšího (tj. objeví se prapůvodní trojice znalce, poznaného a poznání). Jenže bez představování si dalšího objektu odděleného od sebe sama další trojici stvořit nelze.

Proto když tento Íšvara udělá další krok ven (od sebe), pak vyvstává pocit ´jsem oddělený jedinec/džíva´. Potom se originální pocit ´já´ uvnitř Íšvary stává myslí a v mysli je místo originální myšlenky ´já jsem Brahman“ myšlenka „já jsem země, já jsem voda, já jsem oheň a vítr, já jsem tělo, já jsem mysl, já jsem přesvědčení/buddhi, myšlení, ego, atd.“ Takto vyvstane mnoho různých druhů myšlenek a díky tomuto pocitu „já jsem“ tu dojde k stvoření světa různorodých forem.

Shrňme to. Jestliže jsme popsali, kdo je Paraméšvara, Íšvara a džíva, pak Paraméšvara nemá ani připomínání ani zapomínání, Íšvara ví o sobě (myšlenka „já jsem“) a individuální džíva neboli mysl si kromě sebe představuje další, jiné objekty. V tomto smyslu nelze mysl pokládat za myšlenku „já jsem“. To byste měli jasně rozpoznat.

Je třeba také pochopit, co značí pojem ´unmana´ - ´ne-mysl´. Není to ani mysl plná mnoha myšlenek, ani ´bezmyšlenkovitost´/nivritti. Ne-mysl je to, co tu je, když jsou zničeny protichůdné myšlenky (pozn. J.N.: protichůdné myšlenky se nazývají sankalpa-vikalpa. Například tu je originální myšlenka/sankalpa a potom vyvstane protichůdná myšlenka/vikalpa). Unmana/ne-mysl se objeví v originální myšlence „Já jsem Brahman“. Tato unmana/ne-mysl je nevyřčené ´já jsem´ uvnitř každé bytosti neboli toto vědění sebe sama a když (i) toto je odstraněno, pak tu je ´bezmyšlenkovité´ nivritti. Toto je Nejvyšší stav. Originální ´já jsem´ je pole působnosti Íšvary. Mysl, plná protichůdných myšlenek, je polem působnosti džívy a jít za´/před myšlenku ´já jsem´ je ´bezmyšlenkovitost´/nivritti, tedy pole působnosti Paraméšvary.

Jestliže jasně pochopíte z tohoto vysvětlení, kdo je jedincem/džívou, kdo je Íšvarou, kdo je Paraméšvarou a co by se mělo nazývat mysl, co ne-mysl/unmani a co je ´bezmyšlenkovitost´, pak nebudete zmatení. Tento Íšvara je sat,čit a ánanda a vzhledem k spojení s touto gunou se označuje jako saguna Íšvara. Paraméšvara je bez této guny a je označen jako nirguna.

Celý svět je stvořen, udržován a zničen v mysli a zničení mysli značí prvotní setrvání originální myšlenky ´já´. Opora této myšlenky je oporou všeho … tomu se já klaním.

Přednáška ke kapitole z knihy Jóga Vasištha

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Bhausaheb Maharádž Ki Džej

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharádž Ki Džej

Další kapitoly z knihy ´Konečné dosažení - 2. díl Sulabha Vedanta Lahari´ budou postupně přidány v "Textech na pokračování"

Překlad: Aleš Adámek