ADVAITA.cz

Jóga Vasištha - Kniha III. - O stvoření - III.26 - III.28

3. 5. 2017 - Lenka

III.26

VASIŠTHA pokračoval:

Ó Rámo, Sarasvatí s Lílou vešly do domu světce. Na celou rodinu dolehl velký smutek a v důsledku jejich truchlení působil dům skličujícím dojmem. Protože Líla díky své jógické praxi čistého poznání dosáhla schopnosti okamžitě materializovat své myšlenky, přála si, aby ona i Sarasvatí vypadaly před příbuznými jako obyčejné ženy. Tak se i stalo, avšak z obou žen vycházela záře, která v domě naráz rozptýlila veškerou chmurnou atmosféru.

Nejstarší syn zemřelého světce je přivítal, a protože je považoval za lesní bohyně, řekl jim: „Ó bohyně, jistě jste sem přišly, abyste ulevily našemu smutku. Neboť je přirozeností božských bytostí, že utěšují druhé v jejich trápení.“

Obě ženy se muže zeptaly: „Řekni nám, jaká je příčina vašeho smutku, který jak se zdá, postihl všechny přítomné.“

Syn světce odvětil: „Ó bohyně, zde v tomto domě žil zbožný muž se svou oddanou ženou a oba vedli ušlechtilý život. Nedávno opustili své děti, dům i dobytek a vystoupili na nebe. Tím jakoby svět pro nás ztratil smysl. Pohleďte, i ptáci naříkají, bozi smutkem roní slzy deště a stromy každého rána roní zase slzy rosy. Moji rodiče jistě opustili tento svět, aby odešli do světa nesmrtelných.“

Když to Líla uslyšela, položila ruku na hlavu muže a jeho trápení okamžitě ustalo. Jak to uviděli ostatní, byli i oni smutku ihned zbaveni.

RÁMA se zeptal:

Ó svatý muži, proč se Líla svému synovi nezjevila jako jeho skutečná matka?

VASIŠTHA odvětil:

Ten, kdo pochopil neskutečnost hmotných věcí, vidí všude jen jediné nerozdělené Vědomí. Ten, kdo sní, tento svět nevidí, stejně jako člověk v hlubokém kómatu, který vidí jiné světy. Líla pochopila Pravdu. A pro toho, kdo pochopil, že neexistuje nic jiného než Brahman, jediné neomezené Vědomí, nezbývá prostor pro syna, přítele či manžela. I to, že Líla požehnala svého syna položením ruky na jeho hlavu, bylo spontánní vyjádření milosti Brahman, nikoli čin založený na mateřském citu.

III.27

VASIŠTHA pokračoval:

Když takto potěšily truchlící rodinu, obě ženy zmizely a členové rodiny se rozešli do svých příbytků. Líla se obrátila na Sarasvatí s otázkou, ale pochopitelně ve stavu, v jakém obě byly, neměla jejich těla ani povahu hmotnou jako země, ani psychosomatickou jako životní dech. Byly jako objekty ve snu, které spolu navzájem komunikují.

LÍLA se zeptala:

Jak je možné, že tady nás členové rodiny viděli, zatímco když jsme navštívily mého královského manžela, tak ten nás nezpozoroval?

SARASVATÍ odpověděla:

U svého královského manžela jsi byla připoutaná k představě „já jsem Líla“, kdežto nyní jsi oddělené vědomí těla již překonala. Dokud v člověku přetrvává vědomí duality, nemůže jednat jakožto neomezené Vědomí a nemůže ho ani pochopit. Stejně jako ten, kdo v danou chvíli stojí na slunci, neví, jak chutná chladivý stín stromu. Kdybys přišla za svým manželem nyní, mohla bys s ním komunikovat jako dřív.

LÍLA řekla:

Ó Bohyně, na tomto místě byl můj muž světcem a já jeho ženou. Právě tady jsem byla královnou, když můj královský manžel zemřel, a právě tady nyní opět vládne! Vezmi mě prosím tam, kde se s ním budu moci vidět.

SARASVATÍ řekla:

Lílo, ty a tvůj manžel jste spolu prošli mnoha inkarnacemi. Tři z nich již znáš. Nyní v tomto životě král upadl do léčky světa a představuje si, že je silný a šťastný vládce. Třebaže z duchovního hlediska je celý svět prožíván tady, z hmotného hlediska jde o sféru nepředstavitelně vzdálenou. V neomezeném Vědomí, v každé jeho částečce, vesmíry přicházejí a odcházejí jako částice prachu, které jsou vidět v pruhu slunečních paprsků procházejících škvírou ve střeše.

LÍLA začala vzpomínat:

Ó Bohyně, od doby, co jsem se jako odraz vynořila v neomezeném Vědomí, jsem prošla osmi sty zrozeními. Teď to vidím. Byla jsem nymfou, nemravnou ženou, hadem, ženou lesního kmene, pak v důsledku svých špatných činů popínavou rostlinou a díky blízkosti mudrců zase dcerou mudrce. Dále jsem byla králem, pak kvůli dalším špatným skutkům komárem, včelou, ptákem, rybou a opět nebešťankou, pak želvou, labutí a znovu komárem. A též jsem byla nebeskou nymfou, které všichni nebešťané padali k nohám. Tak jako balancujeme při hledání rovnováhy, tak jsem se nechala uvěznit na houpačce opakujících se existencí, v samsáře.

III.28

RÁMA se zeptal:

Ó svatý muži, jak bylo pro obě ženy možné cestovat do vzdálených galaxií, jak překonávaly všechny překážky během dlouhé cesty vesmírem?

VASIŠTHA odpověděl:

Ó Rámo, kde je vesmír, kde jsou galaxie a kde jsou překážky? Obě ženy zůstaly v komnatě královny. Právě tam světec Vasištha vládl jako král Vidúratha, který byl nejprve králem Padmou. To vše se dělo v čirém prostoru Vědomí a tam není vesmír, vzdálenost ani překážky.

Obě ženy hovoříce spolu vyšly z pokoje paláce a vydaly se k vesnici na vrcholku hory. Krása a vznešenost hory byla nepopsatelná. Všechny domy ve vesnici byly pokryty květy, které padaly ze stromů. Mladé ženy spaly v pokojích na postelích z obláčků. Domy byly ozářeny světlem.

Díky tomu, že Líla s velkou intenzitou praktikovala jógu moudrosti, dosáhla plného poznání minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Připomněla si minulost a obrátila se k Sarasvatí.

LÍLA řekla:

Ó Bohyně, před nějakým časem jsem byla starou ženou a žila zde v této vesnici. Byla jsem ve všech směrech oddána správnému životu, ale nikdy jsem nepátrala po podstatě Já. Nedotazovala jsem se: „Kdo jsem já a co je tento svět?“. Můj manžel byl rovněž dobrý, spravedlivý a učený muž, ale jeho vnitřní inteligence též nebyla probuzena. Byli jsme příkladem správného chování a učili druhé, jak mají žít.

Nato Líla ukázala Sarasvatí svůj předchozí příbytek.

LÍLA pokračovala:

Podívej, zde je moje nejmilejší kráva. Kvůli mé nepřítomnosti přestala jíst a po celých osm dní ustavičně naříká. V tomto místě můj manžel vládl jako král. Díky své silné touze a tomu, že bylo předurčeno, že bude králem, stal se jím během krátké doby osmi dní, ačkoli se zdálo, jakoby uběhla spousta času. Stejně jako se vzduch pohybuje prostorem nepozorován, tak můj manžel žije neviděn v prostorách tohoto domu. A zde na nepatrném prostoru si představujeme království zaujímající obrovskou plochu. Já i můj manžel nejsme nic jiného než čirá Inteligence a přesto se z důvodu tajuplné síly Máji neboli Iluze zdá, že se v království nacházejí stovky hor a pohoří. Vskutku úžasné. Přála bych si jít do hlavního města království, kde můj manžel nyní žije a vládne. Pojďme, neboť co je nemožné pro toho, kdo je snaživý a vytrvalý?

překlad Lenka Vinklerová

další části knihy