Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
XI.6 Znaky Mahánty/duchovního učitele (z knihy Dasbódh)
31. 3. 2017 - Martin
Díky poznání odhodí tento puruša „mnohé“ myšlenky a díky poznání pozve dovnitř bez-myšlenkovitost. Díky poznání se vnitřní význam plně rozvine a díky poznání tento puruša chrání toto „vše“ a to mu přinese naprostou spokojenost/samádhana.
|| Šrí Rám ||
-
Měl by psát příběh tohoto „vše“ správně a přesně a při psaní by měl pečlivě opravovat všechny chyby. A poté, co opraví všechny chyby, by měl to, co napsal, zřetelně a bez chyb přečíst. (Správně a přesně psát znamená zapomenout na tento vymyšlený svět a být neustále v přítomnosti a zřetelně číst znamená být pouhým svědkem.)
-
Tato matka stvořeného (tedy mulamája) by se měla stranit všech pomýlených idejí a konceptů, které se všude kolem rozbujely. S podporou pevného přesvědčení je třeba udržovat jasné a hluboké poznání (tedy „já nejsem tělo; jsem Poznání a mou podstatou je být a přirozeně vědět“). Vznešenost tohoto „příběhu“ by měla být střežena a měla by naplnit celý svět všech ostatních „mnohých“ příběhů (kde každá myšlenka je počátkem dalšího příběhu).
-
„Já jsem“ a „já neexistuji“ jsou naprosto odlišné stavy a On tyto rozdíly chápe. Poznání nemůže být bez-myšlenkovitostí a bez-myšlenkovitost nemůže být omezena na poznání. Ale aby mohl být pochopen Onen Jediný, který je ve všech, musí být nejprve pochopena tato „věc“.
-
„Příběh“ Višnua (tedy vědění) je ovládán rádžakáranou („On je konatelem všeho“ - tedy poznání). A proto, i když je „zakoušen“ tento pocit bytí, důležitější je pochopit Skutečnost (On používá poznání, ale vůbec se poznání nedotýká).
-
Díky poznání odhodí tento puruša „mnohé“ myšlenky a díky poznání pozve dovnitř bez-myšlenkovitost. Díky poznání se vnitřní význam plně rozvine a díky poznání tento puruša chrání toto „vše“ a to mu přinese naprostou spokojenost/samádhana.
-
Uvnitř má neustálé a hluboké pochopení prakruti. Pozorně a s bedlivým rozlišováním získává stále větší poznání a tím se pročišťuje.
-
Jakmile tento puruša poznal toto „vše“, potom je držitelem buddhi mahánty. Ale bez této „řeči“ je tato „věc vše“ dozajista odsouzena k zániku (prostřednictvím tělesného intelektu/buddhi).
-
On hraje *tálu a zpívá tuto božskou báseň Světců a díky tomu se „mnohé“ nižší kvality sjednocují v tomto „vše“ kolem Něj. *(Zapomene na svět a vidí Sebe Sama v každém činu.)
-
Tento puruša je ponořen ve své samotě, protože vstřebal učení svého Gurua a nalezl Svůj vlastní počátek. (Evangelium Sv. Matouše – 18. Učedníci řekli Ježíšovi: Pověz nám, jaký bude náš konec. Ježíš řekl: Už jste odkryli počátek, že se ptáte po konci? Tam, kde je počátek, tam bude i konec. Blažený je ten, kdo stojí na počátku. Takový pozná i konec a neokusí smrti.) Hledal a nalezl skrytý význam a podstatu posvátných textů.
-
Tento puruša prostudoval zdroj, ze kterého vyvěrají všechna učení, a tím dosáhl bez-myšlenkovitosti. Pomocí nepřerušované vivéky se všechna pouta k tomuto světu uvolnila. *(Z tohoto místa poznání/„já jsem“, tedy z místa, odkud vyvstává čas a prostor, vzešlo veškeré světské poznání.)
-
Potom On krásně „píše“ a On krásně „čte“. Potom On krásně „mluví“ a krásně se „pohybuje“. Potom je On ztělesněním půvabné oddanosti/bhakti, poznání/džňána a nezaujatosti/vairagja.
-
Jakmile má tento puruša velikou náklonnost ke správnému úsilí (tedy zapomenout na vše), potom „mnohá“ úsilí vstoupí přirozeně do tohoto spojení „já jsem“. Trpělivě a s odvahou hledá a najde Sebe Sama a pak už Sám Sebe nikdy neztratí.
-
On ví, jak žít uprostřed těžkostí; On ví, jak přebývat v omezujících konceptech; On zná a chrání Své vlastní Já tím, že zůstává od toho všeho stranou.
-
Místem, kde je neustále přítomen, je toto „vše“, ale když se ho člověk pokouší hledat, nemůže *Jej nikde nalézt. Protože On je vlastně totožný s antarátma a je skryt uvnitř, tam, kde je jeho prapůvodní místo. *(Randžit Maharádž – vy sami jste On… jak můžete dát sami sobě polibek?)
-
Bez tohoto puruši by tato „věc“ nemohla existovat, ale i když se Jej člověk pokouší zahlédnout, tak se mu to nepodaří. A přestože jej není možné spatřit, tak je vládcem všech činností v práně. (On koná prostřednictvím poznání a je Poznávajícím ve smyslech.)
-
Tak jako z Jeho bez-myšlenkovitosti mohou vyvstat cesty „mnoha“ myšlenek, tak také naopak díky Jeho moudrosti se „mnohé“ navrací do tohoto „vše“. Tyto „mnohé“ vědomosti byly pečlivě prozkoumány a hrubé já se stalo brahman.
-
On se stal moudrým díky Sobě Samému (tedy uctívej Boha tím, že jsi Bohem) a s lehkostí udržuje a vyživuje Svůj přirozený stav. To vše se děje díky vědomí uvnitř tohoto mahánty.
-
Pomocí poznání chrání spravedlnost (tedy ono věčné Já) a nedělá nic nespravedlivého (tedy neklesá na úroveň tělesného vědomí), ani nedopustí, aby něco nespravedlivého vzniklo. Poznání představuje lék na obtížné a sužující situace tohoto hrubého světa.
-
Takové je poznání puruši. On je jedinou podporou pro toto „vše“. Rámdas říká, „Přijmi tuto gunu (čirou sattvu poznání) od Pána Rámy“. (Maharádž – Nepochopíte-li Mistrovu svarúpu, nemůžete nikdy poznat Skutečnost.)
Tímto končí 6. kapitola 11. dášaky knihy Dásbódh s názvem „Znaky Mahánty/duchovního učitele“.
Z anglického překladu Johna Norwella přeložil Martin Vinkler
Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)