Jóga Vasištha - Kniha III. - O stvoření - III.1 - III.2

22. 2. 2017 - Lenka

KNIHA TŘETÍ - O STVOŘENÍ

Kapitola 1: Úvodní text knihy třetí

III.1

VASIŠTHA pokračoval:

Nyní ti povím o stvoření a jeho tajemství. Dokud člověk vnímá objekty jako skutečné, je tu omezení, jakmile taková představa zmizí, omezení zmizí s ní. Co bylo v tomto stvořeném světě zrozeno, roste, rozvíjí se, upadá a odchází do nebe či do pekla, nebo dosáhne konečného osvobození.

Na konci vesmírné epochy celý stvořený svět zanikne a rozplyne se v neomezeném Bytí, jež mudrci nazývají různými jmény, jako Átmá (neosobní Já), Brahman, Pravda, aby o tom vůbec bylo možné mluvit. Totéž neomezené Já v sobě nechá vyrůst dualitu „já a druzí“. S tím se objeví mysl jako vlna na hladině původně klidného moře. Měj na paměti, že tak jako zlato v sobě ukrývá možnost vytvoření zlatého náramku, tak Stvořitel v sobě skrývá možnost stvoření světa. Zlato existuje, třebaže nemusí být náramkem, ale náramek nemůže bez zlata či jiného kovu existovat. Podobně mysl nemůže existovat bez Já, nemůže být od neomezeného Já oddělena.

Tak jako fata morgána vytvoří na poušti přesvědčivou iluzi oázy, i tento stvořený svět se zdá být zcela skutečný. A dokud člověk lpí na představě o skutečném „já“ a „těch druhých“, nemůže tu být osvobození. Nestačí pouze slovně představu individuálního já odmítnout, neboť takové odmítnutí se stane jen další hříčkou mysli.

Ó Rámo, kdyby byl stvořený svět skutečný, nebyla by tu možnost jeho ukončení. Pravda je taková, že to, co je neskutečné, nemůže mít reálnou existenci a to, co je skutečné, nemůže přestat existovat. Odříkání, meditace a další metody proto nemohou způsobit ukončení existence stvořeného světa ani osvícení. Dokud přetrvává představa skutečnosti projeveného světa, není možné nirvikalpa samádhi, neboli pohroužení (samádhi), v němž není žádný pohyb mysli (nirvikalpa). V okamžiku, kdy se člověk vrací z hlubokého pohroužení, v mysli se znovu objevuje stvořený svět i se vším utrpením. Představa objektů světa vzniká pohybem mysli.

Tak jako každá věc má svou podstatu, jako je olej v sezamovém semínku nebo vůně v květině, tak je v pozorovateli ukryta schopnost pozorování objektů. Zakoušet předměty ve snu může jen ten, kdo sní, a podobně objekty pozorování zakouší ten, kdo pozoruje. Tak jako v pravý čas vyraší ze semínka klíček, tak se taková schopnost, potencialita (ukrytá ve Stvořiteli – poznámka L.V.) začne projevovat jakožto představa stvořeného světa.

III.2

VASIŠTHA pokračoval:

Jeden svatý muž jménem Akášaja (což znamená: zrozený z prostoru) žil v neustálé meditaci a pracoval pro dobro všech. Už byl dlouho naživu, tak si smrt pomyslela, že si pro něj dojde. Jak se ale k němu přiblížila, objevil se silný oheň, který světce chránil. Smrt oheň sice překonala, ale ať natahovala ruce sebevíc, uchopit světce se jí nepodařilo! Zmatená zcela nečekanou situací vydala se za Jamou, který vládne v říši mrtvých, a zeptala se ho: „Pane, řekni mi prosím, jak je možné, že nedokážu toho muže sebrat?“

Jama odpověděl: „Víš smrti, ty ve skutečnosti nikoho nezabíjíš! Smrt si každý způsobuje sám skrze plody svých činů, jež se označují jako karma. Proto odhal karmu onoho člověka a ta ho přivede ke smrti!

Tak jako nikdo nikde nenalezne syna neplodné ženy, tak smrt nebyla schopná objevit karmu světce.

Oznámila to Jamovi a ten řekl: „Ó smrti, tento svatý muž Akášaja je skutečně zrozený z prostoru a nemá tudíž žádnou karmu. Je čirý jako prostor, a proto není příčinou vzniku žádné karmy, pomocí které by ses ho zmocnila.

Stejně jako syn neplodné ženy ani tento světec se nenarodil. Nemá žádnou karmu z předchozích životů, a proto je bez myšlenek. Z toho důvodu se ani nedopouští mentálních činů, které by ho přivedly do tvé náruče. Existuje jen jako pouhá inteligence. Jakožto živá bytost se jeví pouze nám, v něm žádná taková představa, která by mohla vést ke vzniku karmy, nevzniká. Je nerozlučně spjatý s nejvyšším Vědomím, nejvyšší Inteligencí, podobně jako obrazy malíře jsou nerozlučně spjaty s myslí malíře.

Jako je přirozeností vody tekutost a přirozeností prostoru prázdnota, tak tento světec žije v nejvyšším Vědomí. Jeho projevení je bez příčiny, proto můžeme říci, že je samozrozený. Kdo se drží hloupé představy, že je tělo žijící na zemi, je přitahován ke hmotě a ty ho můžeš přemoci. Pokud světec takovou představu nemá, je opravdu bez těla a mimo tvůj dosah.

Tento svatý muž se nikdy nenarodil. Je čisté Vědomí nepodléhající žádné změně. V neomezeném Bytí se na začátku epochy objevila vibrace, z níž jako ve snu vznikl svět plný různorodých bytostí. Svatého muže se to však nijak nedotýká, takže setrvává jakožto čiré Vědomí.“

VASIŠTHA řekl:

Ve Stvořiteli, jenž je samozrozený, neexistuje pozorovatel ani objekt pozorování. Stvořitel září v kosmickém Vědomí jako obraz v mysli malíře.

překlad Lenka Vinklerová

další části knihy