Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
Jóga Vasištha - Kniha II. - O chování hledajícího - II.6 - II.8
18. 1. 2017 - Lenka
Člověk by se měl osvobodit od svých chtění či nechtění a vědom si toho, že vlastní úsilí je jen jiné označení pro boží řízení, měl by vynaložit co nejvíce správného úsilí a dosáhnout nejvyšší pravdy. Ti, kdo se vymlouvají na osud, jsou jen k smíchu. Vlastní úsilí je správné tehdy, když vychází ze správného pochopení, z pochopení, jež pramení v srdci prozářeném učením posvátných knih či přímým vedením mudrce.
II.6
VASIŠTHA začal další den svoji druhou promluvu:
Jaké je úsilí, takové jsou jeho plody, Rámo, v tom je smysl vlastního úsilí. Říká se tomu však taky osud či boží řízení. Potká-li člověka trápení, stěžuje si: „Běda, jaké to neštěstí“ nebo „Ach, můj nešťastný osud“. Obojí znamená totéž. To, co se nazývá osud či boží řízení, není nic jiného než činy a vlastní úsilí v minulosti. Přítomnost je daleko mocnější než minulost. Jen hlupáci se spokojí s plody svého minulého úsilí, považujíce je za boží řízení, a vlastním úsilím v přítomném okamžiku se nezabývají.
Pokud se domníváš, že je tvé úsilí osudem mařeno, měl bys pochopit, že tvé současné úsilí není dostačující. Když hlupák a slaboch podlehne silnému a chytrému protivníkovi, nazve to řízením osudu.
Někdy se stane, že člověk něco získá bez vynaloženého úsilí. Podle staré tradice je kupříkladu následovník krále, který zemřel bez potomků, vybírán z řad žebráků dvorním slonem. V tomto případě nepůjde o náhodu nebo boží řízení, ale výsledek úsilí onoho žebráka v minulých zrozeních.
Někdy se stane, že práce rolníka přijde vniveč vinou krupobití. V tom případě bylo krupobití silnější než snažení rolníka a ten bude muset vynaložit ještě více úsilí. Nemá smysl, aby truchlil nad něčím, co nemohl ovlivnit. Kdyby mělo být truchlení oprávněné, pak by člověk musel denně lkát nad nevyhnutelností smrti. Moudrý člověk by měl vědět, čeho je schopen vlastním úsilím dosáhnout a čeho nikoli. Jen nevědomý člověk vše přisuzuje vyšší síle a říká: „Bůh mě vede tam či onam“ nebo „Vyšší moc mě nutí dělat to či ono“. Takovému člověku je lépe se vyhnout.
Člověk by se měl osvobodit od svých chtění či nechtění a vědom si toho, že vlastní úsilí je jen jiné označení pro boží řízení, měl by vynaložit co nejvíce správného úsilí a dosáhnout nejvyšší pravdy. Ti, kdo se vymlouvají na osud, jsou jen k smíchu. Vlastní úsilí je správné tehdy, když vychází ze správného pochopení, z pochopení, jež pramení v srdci prozářeném učením posvátných knih či přímým vedením mudrce.
II.7, 8
VASIŠTHA pokračoval:
Ó Rámo, člověk by měl s tělem zbaveným nemocí a myslí zbavenou trápení usilovat o sebepoznání, tak aby se vyhnul dalšímu zrození. Vlastní úsilí má trojí kořeny a proto i trojí plody, které jsou na úrovni rozumového pochopení, rozhodnutí v mysli a fyzického činu.
Trojími kořeny vlastního úsilí jsou studium posvátných textů, učení mistra a samotná snaha jedince. Osud či boží řízení s tím nemají co dělat. Proto ten, kdo touží po osvobození, by měl vytrvalým úsilím obracet nečistou mysl k čistému úsilí. To je podstatou všech posvátných knih. Světci zdůrazňují, že je důležité vytrvale následovat cestu vedoucí k dobru. A moudrý hledající ví, že plody jeho snažení budou úměrné intenzitě vlastního úsilí a ani osud ani boží řízení na tom nic nezmění. Jen na jeho vlastním úsilí záleží, čeho člověk dosáhne. Přijde-li však na něj neštěstí, lidé ho utěšují tvrdíce, že je to osud. Přitom je zřejmé, že chceme-li odjet do ciziny, musíme se vydat na cestu a chceme-li zahnat hlad, musíme se najíst. V tom osud roli nehraje. Osud či boží řízení nikdo nikdy neviděl, zato každý zakusil, že čin (dobrý či špatný) vedl k nějakému následku (dobrému či špatnému). Proto by člověk měl již od mládí usilovat o své dobro (osvobození) studováním posvátných knih, pobýváním v přítomnosti mudrců a správným vlastním úsilím.
Osud či boží řízení je způsob náhledu, který je považován za pravdivý jen proto, že se o něm jako o pravdivém opakovaně mluvilo. Pokud by všechno na světě bylo skutečně určeno osudem či božím řízením, jaký smysl by mělo něco vykonávat (včetně koupelí, mluvení a dávání) a proč by měl člověk někoho učit? Ne. V tomto světě je každý vyjma mrtvoly činný a každá činnost má své následky. A osud či boží řízení ještě nikdo nikdy neviděl.
Lidé používají větu „Bylo mým osudem to udělat“ jen na svoji omluvu. Pravda to však není. Když kupříkladu astrolog předpoví mladíkovi, že se stane učencem, může se jím onen člověk stát, aniž by studoval? Nemůže. Tak proč věříme na boží řízení? Zde přítomný mudrc Višvámitra dosáhl stavu Brahma-rši vlastním úsilím a my ostatní jsme získali sebepoznání také jen díky vlastnímu úsilí. Proto Rámo, vzdej se víry v osud a boží řízení a zaměř se na vlastní úsilí.
překlad Lenka Vinklerová