ADVAITA.cz

Šrí Siddharaméšvar Maharaž - Vačan Amruta - kapitola 12

11. 10. 2016 - Aleš

Chování po Sebe-realizaci

Kapitola 12

Po získání Poznání se nestanete nehybný jako kláda, ale chápete, že všechny činnosti jsou uskutečněny díky stavu Brahman. Někteří mohou říci: „Sankalpa (san-s, kalpa-myšlenka; originální vnuknutí/myšlenka ´já jsem´/vritti) by ve mně neměla vyvstat.“ Ale to je pochopení neživého kamene. Co takový kámen ví? Sadguru Šrí Hansaradža Svámí (autor komentářů ke knize Sadačar od Šankary v jazyce maráthí) to shrnul v této větě: „Dokud tu je mysl, pak bude vyvstávat sankalpa.“

Světci a mahátmové chtějí, aby sankalpa vyvstávala, a aby džíva přebýval v radosti Poznání, Proto vnášejí požadavek k Bohu: „Nechť tu nic nikdy nepřekáží sankalpě. Ať tu třeba po vyvstání sankalpy vzniknou stovky hloupých a ubohých myšlenek, ale jen ne bránění sankalpě.“ Nyní je tato sankalpa původní inspirací a formou či projevem Já. Je to Já prosté překážek; je to Já pamatující si. Vlny na vodě mohou být jen vodou. Stejně tak vlny představivosti vyvstávající na Poznání, nejsou nic než poznání.

Pravé Já se stane slepé, jestliže nedokážete vidět zlato v ozdobách (vidíte ho jen po roztavení ozdob do formy v podobě hroudy zlata). Pravé Já se stane slepé/přehlížené, pokud nepřijmete pochopení bezmyšlenkovitého stavu, aniž byste zabíjeli myšlenky, které se objeví z Poznání. Ten, kdo dokáže vidět zlato v ornamentech a bezmyšlenkovitost v myšlence, má božskou vizi Puruši. Podřadnost smyslových objektů je vysvětlena v tomto rozhovoru:

Znalec: Já jsem nepřetržitě (dvacet čtyři hodin denně) v bezmyšlenkovitém stavu, bez odporování smyslům, práně a mysli.

Tazatel, který zatvrzele trvá na samádhí, při kterém je nehnutý jako kláda, říká: Jak můžete být bezmyšlenkovitý, když vaše smyslová zkušenost překryje tuto myšlenku ´já jsem´?

Znalec: Pochop to na tomto případu: Zlato je místem nemyšlení, do kterého se dostane ornament myšlenky. Nyní, jestliže jsi to pochopil, řekni mi, jak dlouhou dobu zůstane zlato zlatem v ornamentech?

Tazatel: Co je na tom tak obtížné k pochopení? Přeci zlato zůstává neustále v ornamentech.

Znalec: Potom mi tedy řekni, jak dlouhou dobu zůstává myšlenka v nemyšlení? To bys měl pochopit sám bez toho, aby ti to někdo řekl.

Aktivita Znalce je bez pocitu džívy

Je tu skutečný jedovatý had, ale zaříkávač hadů poté, kdy odstraní jeho jedovaté zuby, používá tohoto smrtelného hada jako prostředek ke svému živobytí. Stejným způsobem třebaže tento světský život přináší bolest, přesto po odstranění jedovatých zubů v podobě ´já´ a ´moje´ se ten samý světský život stává radostným.

Podnikáte všechny možné aktivity, abyste nabyli spokojenosti. Podstupujete to vše ochotně. A nyní říkáte, že činnosti, které jste vykonali, jsou nepříjemné a kazí vám vaši vlastní spokojenost! Takže potřebujete nalézt nápravu/lék. Budete-li se držet omezujícího konceptu ´jsem džíva´, pak bude tento světský život ničivý; držením se omezujícího konceptu ´jsem Brahman´ se světský život stane radostným. Proto vytvořte koncept, který bude osvobozen od pocitu džívovství.

„Já jsem někdo“ je tvrdohlavost a „já neudělám toto“ je neústupnost. „Tato určitá věc je dobrá, ale tato určitá věc není přijatelná,“ nebo „Jestliže to bude takto a takto, pak budu šťastný“ či „jestliže to nebude (probíhat) takto, potom budu nešťastný.“ Pokud žijete a chováte se takto umíněně a tvrdohlavě, pak se Nejvyšší Já stává pochopením někoho, kdo žije ve spoutanosti. Avšak vzdáte-li se tvrdohlavosti a umíněnosti a budete-li spontánně uskutečňovat aktivity Já, zůstanete v přirozeném stavu, a to je pochopení Siddhy/realizované bytosti.

Znalec funguje s neskutečným egem. Čas od času vás navštíví hosté a po čase z vašeho domu odejdou. Není možné, aby se jakožto hosté stali pány vašeho domu. Z projevu zdvořilosti k nim je přívětivě přivítáme slovy: „Buďte jako doma, tento dům je váš.“ Ale je to míněno jinak, vnitřní pochopení je zcela odlišné. Stejně tak je uvnitř (vás) přirozený stav, ze kterého vychází a kam se vrací myšlenka ´já jsem´, a třebaže se chováte, jako byste se s ní ztotožňovali, přesto tu není žádné přerušení/pokažení přirozeného stavu. To je zkušenost věčně osvobozené bytosti.

Herec, který hraje v převleku za ženu v dramatu, si je zcela jistý tím, že není ženou. Přesto během představení musí hrát svou ženskou roli přesvědčivě, neboť jinak by byla hra nudná. Stejně tak má Znalec dokonalé pochopení, že je Já/Átman, a není tělem. Avšak světské činnosti vykonává s ´přetvářkou´ své připoutanosti k tělu. Zatímco provádí tyto činnosti, toto spojení Já tím není přesto nikdy dotčeno a znehodnoceno.

„Poté, co opustíte toto zde, navrátit se nemůžete. To je můj Konečný Příbytek.“

Tento Konečný Příbytek je tam. Ale nemyslete si, že by se Znalec nemohl navrátit do myšlenky ´já jsem´ či nepodstoupil opětovně zrození. Jakmile se dívka vdá, a přestěhuje se do domu tchána, jejím konečným domovem se stane dům tchána. Ale to neznamená, že poté nemůže navštívit dům svých rodičů. Po svatbě tam zajde na návštěvu, ale již v odlišném způsobu chování. Místem, kde nyní může oprávněně bydlet, je dům, který patří jejímu tchánovi. Poté, kdy nevěsta tento princip zcela přijme, začne navštěvovat dům svých rodičů s plným přesvědčením, že jejím domovem je tchánův dům. Proto nelze za návrat považovat odchod z tchánova domu a návštěva místa, kde žijí její rodiče.

Stejným způsobem Znalec chápe toto: „Já jsem věčné, nesmrtelné Nejvyšší Já.“ Jestliže začne obchodovat ve světském životě či po skonání svého těla svévolně podstoupí další zrození, nese přesto jeho každý čin a také jeho znovuzrození známku nesmrtelnosti. Jeho čin není nikdy činem a jeho narození není nikdy narozením!

Podobně Znalec, jehož mysl má naprosté přesvědčení v podobě „Já jsem věčně svobodné Já,“ může v okamžiku smrti v důsledku blouznění z horečky blábolit cokoliv, ale i tak je vždy volný. To, co bylo jeho pochopením během života, bude jeho pochopením i na jeho konci, a proto zůstává ve svém královském stavu. Pak v čase smrti je to Poznání, které blábolí nesmysly.  

Konec dvanácté kapitoly

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Džej

Další kapitoly z knihy ´Konečné dosažení - 1. díl Vačan Amruta´ budou postupně přidány v "Textech na pokračování"

Překlad: Aleš Adámek