ADVAITA.cz

Šrí Siddharaméšvar Maharaž - Vačan Amruta - kapitola 10

6. 9. 2016 - Aleš

Kapitola 10

Praxe přebývat jako Brahman

Vy jste Brahman, tak buďte Brahman a setrvejte tak. Šrí Samartha Ramdas říká: „Realizujte Boha tím, že se s ním stanete zajedno. Potom je Jeho sláva a síla díky tomu ´naráz´ přijata uvnitř universální formy ´já jsem´.“ Pochopit Boha byste měli tak, že se stanete oddaným (neodděleným od Boha). To značí, že oddaný je opravdu Bůh, a když je to pochopeno, pak je dosaženo Božství. Adept by měl pochopit „Já jsem Bůh.“ Džíva a Šiva nejsou odděleni, ale jestliže říkáte: „Já jsem džíva“, potom tu je džíva (jedinec), a pokud říkáte „Já jsem Šiva“, potom se objeví Šiva. Pokud král říká: „Jsem voják“, stává se vojákem, a začne s výcvikem a pochoduje jako voják. Pro toho, kdo se stal džívou (jedincem), je prvním zoufáním zrození a smrt, druhým zoufáním je štěstí a neštěstí, a třetím pocit hladu, žízně, apod.

V tomto světě neexistuje jiný ochránce než Sadguru. Žák by měl prokazovat službu Guruovi a s hrdostí si uvědomovat: „Náležím Guruovi.“  Tímto by měl dosáhnout stavu nesmrtelnosti. Pokud žák zapomene na to, že se ke Guruovi uchýlil za tím účelem, aby se stal nesmrtelným, jaký pak bude mít užitek z oslovení ´syn Gurua´? Měl by zůstávat vždy jako Brahman a těšit se z toho, že je synem (oddaným) Gurua/Guruputra. Zůstat neustále usazen v království vlastního Blaha je největším bohatstvím. Pro tohoto vždy spokojeného syna Gurua/Guruputru nemají objekty světa a světská bohatství žádnou hodnotu. K čemu jsou mu zlato, stříbro, diamanty, perly, rubíny, když je vždy zcela ponořen v bezforemné přirozenosti (svarúpa).
Žák: Maharadži, přišel jsem!
Guru: Kdo jsi?
Žák: Brahman!
Guru: Tudíž buď Brahman a zůstaň tak.

Potom jsou vstřebány impozantnosti Brahman. Jste pak věční, ryzí, probuzení, osvobození, bezforemní, bez kvalit/nirguna, a všude přítomní.

Neříkejte jen prostě „Já jsem Brahman.“ Jsouce Brahman, spočívejte ve slávě své pravé přirozenosti/svarúpa. My jsme Bůh, ale jestliže se jako Bůh nechováme, pak jsme Bohem jen dle označení! Proto jako Bůh byste měli být bez kvalit/nirguna, bez tužeb, bez pout světského života, a bez jakéhokoliv znepokojení. Skutku nedosáhnete pouhým prohlášením „Já jsem Brahman.“ Proto buďte Brahman a přebývejte jako Brahman. „Já jsem vše-prostupující, prost kvalit a vad.“ Jestliže se takovými stanou vaše myšlenky/vritti, pak pokračujete v nabývání vlastní slávy Já, a z toho získáváte nesmírnou radost. Čím více pozornosti věnujete své pravé přirozenosti/bezforemná svarúpa, tím lepší je pro vás strávený den! Védy a písma chvalořečí tuto svarúpu. Když je sláva Brahman příčinou nesmírného štěstí, proč se tak vehementně držíte tělesného vědomí a nespočíváte v Brahman?

Když byl Kabír otázán: „Odkud pocházíš a kde žiješ?“, odvětil: „Přebývám v zemi, kterou nikdo nemůže navštívit; byl jsem vránou, která se díky ztrátě kasty, rodiny a rasy stala labutí.“

Říkáme: „My jsme z Bombaje!" Příčinou našeho prohlášení je to, že přebýváme v pocitu ´já jsem´, a nikdy nepřestaneme být Já. Proto by mělo být během vašeho každodenního života, během mluveni, chození apod. jasně rozpoznáno Já/ Brahman.
„Kdo jsem já?“ Když je to poznáno, pak se podle toho musíte náležitě chovat. Jestliže má být toto poznání napevno usazeno, pak musí podle toho vaše jednání vypadat. To, že myšlenky jsou převedeny do praxe, je třeba dokázat vlastním chováním. Takže každý by měl hned ráno po probuzení ověřit své Já. My jsme Brahman; neměli bychom potom žít svůj život s Jeho slávou a vznešeností? Být Brahman značí, že jsme bez žádostí, kvalit, tvaru, a spočíváme jako nejvyšší forma radosti. Žít s touto vznešeností je naší povinností. Proto bychom neměli v lidské společnosti upadat na úroveň lidí a být lidmi. Dokonce bychom neměli věnovat pozornost lidským (světským) řečem. Oddělte se od lidí, neustále obracejte pozornost na svou pravou přirozenost/svarúpa.

Zbavte se zvyku být tělem (džívovství) a spočívejte s pochopením Brahman.
„Samotný Bůh se stal oddaným“ nebo „Oddaný se stal Bohem."
Řekněte mi, je zde nějaký rozdíl v těchto dvou prohlášeních? Ačkoliv platí, že tu není žádný rozdíl mezi oddaným a Bohem, přesto na základě prohlášení „Bůh se stal oddaným“ je ego zlikvidováno, ale výrokem „Oddaný se stal Bohem“ vyvstane pýcha ega! Když se objeví Bůh, přichází Jeho impozantnost a je tu naprostý pocit jistoty a nesobeckosti, úspěch a sláva (tj. všudypřítomnost). Všechny tyto velkoleposti jsou vstřebány společně s pocitem bezstrachovosti, zbavením se obav a prožíváním nesmírné radosti.

Avšak ten, kdo žije jako tělo, musí snášet tělesná trápení. Tělo je příbytkem starostí. A proto jestliže aspirant navrší na sebe džívovství (ztotožnění se s tělem), pak je to vskutku podivné! Jste král, a přesto se chcete stát chuďasem/´mistrem spodiny´. K čemu to je? Proto skoncujte se starým zvykem tvrdit o sobě „já jsem džíva,“ a vždy setrvávejte s pochopením Brahman. Nedržte se zarputile ega těla poté, kdy získáte Poznání. Jste Brahman, tak mějte radost z nádhery Brahman.

Praxe ´Já jsem Brahman´/AhamBrahmasmi

Buďte Bohem a libujte si v Božství. Říkat „Bůh je někdo jiný (ode mne oddělený)“ je chybné. Nikdy si nemyslete, že někdo jiný z vás učiní Brahman. Kdyby Bůh obdržel Božství od někoho dalšího, pak by dárce Božství byl větší než samotný Bůh. Člověk se stal džívou (jedincem) na základě své vlastní touhy a Šivou (univerzálním) se stane také díky svému přání. Stručně řečeno stát se Bohem leží ve vašich rukou.

Popravdě řečeno, Vy jste Bůh. Vše zakoušíte prostřednictvím smyslových orgánů. Když se skutečně stanete Bohem, pak se budete stydět označovat se za ´tělo´. Jste-li muž/puruša, pak bude-li vám někdo nabízet noblesní dámský nákotník, jak se budete cítit? Budete zahanbeni! Ne? To samé platí také zde. Ten, kdo dosáhl Božství, bude pociťovat: „K čemu je tento světský život, žena, manžel, majetek, peníze?“ Cítit se zahanben džívovstvím je známkou toho, že jste získali Brahman. Budete prohlašovat: „Já jsem stále šťastný(á), k čemu mi jsou objekty smyslového potěšení.“
Aspirant si musí podle myšlenek, které mu vyvstávají v mysli neustále prověřovat, jakého jsou druhu. Vyvstávají u něho myšlenky tohoto materiálního světa či myšlenky světa Brahman? To by mělo být pozorováno a přezkoumáno. Řeknu vám, jakou kvalitu mají  myšlenky stavu Já. Jsou to myšlenky typu „Já jsem všeprostupující, zcela dokonalý/paripurna, přítomný ve vnitřním srdci všech, jsem neustále svobodný a zcela plný blaženého klidu.“

Co se týče druhých, aspirant by si měl myslet: „Mám co dočinění s událostmi ve světě?" Na základě rozhodnutí moudré rady/koncilu bychom se my sami měli nechat osvobodit.  O záležitostech druhých byste neměli hovořit. Neměli byste se oddávat takovým škodlivým myšlenkám typu „lak se ostatní aspiranti vypořádali se zřeknutím se a jaké poznání vstřebali, apod.“ Na adresu toho, kdo je egoistický, si pomyslete: „Ať se klidně vychloubá po dobu čtyř dní.“ (pozn.: symbolika toho, jak krátký je lidský život). Jednou a provždy se oprostěte od tohoto světa a ducha ve formě pýchy na tělo. Zahoďte všechny ty objekty ze své mysli a pomocí mantry „Já jsem Brahman“ zažeňte toho ducha tělesné formy.

Nasajte přesvědčení o své vlastní přirozenosti (svarúpa). V Já není žádný spánek, probuzení, sezení, a dokonce ani žádný čas nebo dokonce okamžik. Takže pokud vás přepadne myšlenka/výčitka: „Dnes jsem vstal pozdě“, pak si na to okamžitě odvěťte: „Ale kdy jsem vlastně usnul poprvé? Jsem tu ve všech třech stavech.“ (pozn.: bdění, snění a hluboký spánek). Pokaždé, kdy taková situace nastane, byste měli takto ihned reagovat ze stavu Já. Jestliže vám někdo například řekne, abyste si umyl nohy, pak byste si měl pomyslet: „Kde mám jaké nohy k umytí?“ Alespoň mentálně by zde měly být takové druhy myšlenek. Když si budete připomínat Já, potom tu je pouze Já. Proto mějte neustále toto přesvědčení (o) Já.

„Nejsem tělo, Jsem Já. Ale ...“ Mája má neustále v oblibě používat toto „ale!“ Pocit „já jsem“ je pozorností Já, přesto byste měli zůstat v tomto pocitu (pozn.: Já je bez dávání pozornosti něčemu; mája značí mít pozornost). Slovo „ale“ vytváří formu a tuto světskou existenci a jen když je toto slovo rozptýleno, jste pravý Znalec. „Proč, ó proč jsem se nechal zaplést do tohoto světského života?“ Takto byste se měli cítit.

Zlikvidujte myšlenky ohledně smyslových objektů a mějte myšlenky (o) Brahman.
Existuje rčení, že byste měli vstát, spatříte-li krásný obličej. To značí, že byste měli ráno vstát s přesvědčením „Já jsem Nejvyšší Já.“ Nevstávejte s myšlenkami žebráka, který říká: „Já chci to,“ „Já chci tamto.“ Musíte upevnit svou pozornost na sebe sama. Je to záležitost vaší vlastní volby. „Jsem král“ nebo „jsem ochranka?“. Jakmile se Já stane džívou, potom se ze Satwai (Bohyně/věštkyně, která navštíví dům, kde se narodilo dítě) stane paní domu, a začne mít neustálé požadavky typu „Přines mi toto,“ „Přines mi tamto“ a nedovolí svému muži na chvilku si oddechnout. Jinou možností je bohyně Lakšmí (manželka boha Višnua), která má Poznání Brahman, a čeká na příležitost poskytnout vám Nejvyšší Blaženost. Je na vás, s kým vstoupíte do manželství.

Pokud se zaobíráte ztotožňováním se s džívou, pak bude docházet k vytváření starostí v nekonečných zrodech. Nebo můžete říci: „Já jsem nirguna Brahman.“ Pokud svou mysl vycvičíte a navyknete na myšlenky (o) Brahman, pak můžete získat naprosté oproštění od starostí.

Dživou (individualitou) se nestanete pouhým zakoušením smyslových objektů, ale kvůli připoutanosti ke smyslovým objektům a rozjímáním o nich. Proto zničte myšlenky na objekty a udržujte praxi myšlení (o) Brahman. Strom je třeba zalévat, dokud nezapustí kořeny. Praxi provádějte do té doby, dokud se plně neusadíte v tomto místě (Brahman).

Ta kravská lejna (na vesnici ve formě placek používaných jako palivo), ze kterých vychází zvuk "Vitthala", jsou kravince, které si označila Muktabai (realizovaná bytost a sestra džnánina Džnanéšvara), a ostatní kravince nejsou nic než lejna! Stejně tak je osvobozen ten, z jehož vnitřní schopnosti vědění/antah-karana (´já jsem´, mysl, buddhi, čitta, a ego) vychází zvuk "Já jsem On/Soham, a ostatní, kteří jsou motivováni nutkáním tělesného ega, jsou spoutáni.

Ustanovení nididhjásy/hluboké kontemplace
neboli Buďte připoutáni k Já 

Přišel Maharadž. Je třeba probrat tyto dvě záležitosti. Proto jste přišli sem a tyto dvě záležitosti nejsou plané řeči o tom či onom, ale je to zaprvé „Já nejsem tělo“ a zadruhé „já jsem Já“.
Jak je sdělováno v Sadguruově učení, svou mysl byste měli držet vždy ponořenou ve své bezforemné svarúpě. „Já jsem Já. Jsem nirguna/bez kvalit, zcela dokonalý, vždy svobodný a ve své přirozenosti jsem blaženým klidem.“ Takové spojení by zde mělo být neustále. To je pozornost aspiranta. Buďte v domě/těle, ale buďte od domu odděleni. Buďte s lidmi, ale buďte od nich odděleni. Jakmile toto budete zakoušet, pak udržujte toto pochopení a odpoutanost bude vstřebána. Je to kvůli naší neustálé kontemplaci a spojení s tímto příběhem světa, že se falešné zdá být skutečné. Takže pokud aspirant rozjímá o skutečném, což je naše vlastní Já, potom co je udivujícího na tom, jestliže se Tím/Já stane?

Jsme-li velmi hrdí na svůj kriketový klub, má to velký dopad ve vaší mysli. Jak obrovská pak musí u vás nastat změna, přijmete-li hrdost Šivy či Brahman? Díky tomuto pochopení Brahman by měla být změna zcela přijata.

„Korunním drahokamem praxe je to, když saguna myšlenky ustanou v nirguně.“
Dasbodh

Největší praxí všech praxí je to, kdy myšlenka/pocit ´já jsem´ ustane v nirguna svarúpě. Aby se tak stalo, je nutné opustit i poslední zbytky světského života. Bez vzdání se lidství se nikdy nemůžete stát Bohem.
V mysli by mělo být nesmazatelně vtištěno: „Já jsem Brahman. I kdyby mi někdo nabídnul dva miliony rupií, stejně se nebudu držet tělesného buddhi/přesvědčení!"
Jak dlouhou dobu jste sloužili Guruovi? A jak dlouho jste sloužili této ovci? Kolikrát byl navázán kontakt s Brahman? Evidujte to. Kolik hodin denně je věnováno myšlenkám (o) Brahman? Veďte si o tom záznam.

Zbavte se zájmu o svět a udržujte spojení s Já

Jakmile džíva opustí tělesnou totožnost (ego), stane se Šivou (univerzální vědomí); člověk/nara se stane Bohem/Narajána. Jestliže se kámen může stát Bohem, proč by se Jím nemohl stát člověk? Popravdě řečeno, vy jste Parabrahman, došlo však k pobláznění samotnou prakrti/prapůvodní májou. Stali jste se jejím manželem, manželem iluze (světa), a poklesli jste (manžel je pati, což je odvožení od patit – spadnout). Dalo by se říci, že kvůli tomuto prahnutí po iluzi/prakrti jste padli a byli vyvedeni z rovnováhy.
Ten, kdo užívá medicínu Vitthaly/Purusha, musí dodržovat správnou životosprávu a to značí, že se musí zbavit společenství prakrti. Buďte odpoutáni od objektů světa a buďte vždy usazeni ve spojení (s) Já. „Tam, kde je svět vzhůru, sádhu (světec) spí, a tam, kde svět spí, sádhu bdí.“ To je stav Já!  Sádhu v iluzi spí a v bezforemné svarúpě bdí. Ten, kdo s plným odhodláním zapomene na svět, a říká: „Netoužím po respektu, poctě a ani po královském trůnu,“ je realizovanou bytostí! Kdo jsou skuteční boháči? Ti, kdo říkají: „Z tohoto světa nic nechci.“ Jedině oni se vskutku zřekli všeho a jsou opravdoví boháči! Peníze, světský blahobyt a chlouba z Poznání – to je pro žebráky!

Ekadaši je příznivý den pro půst. Ekadaši (eka – jeden, daši – stav) značí chránění tohoto jedinečného stavu „Já jsem Brahman.“ Během tohoto dne byste měl přijímat jen ovoce. To značí ovoce (tj. saguna), které dostáváte od Gurua, byste měli spolknout a být jako Brahman. Ten, kdo dodržuje půst zvaný ekadaši, by se neměl nikoho dotýkat. To značí, že by měl zakoušet toto: „Já jsem Samo-Jediný, bez jakékoliv společnosti.“ V Konečném Dosažení je třeba přijmout svůj vlastní titul. „Nejsme světští lidé, ale jsme džňáninové, sádhuové/světci.“ Mějte toto neochvějné přesvědčení/buddhi. Nejvyšší Já potkává toho, kdo jej chce potkat. Avšak mája potkává každého, i když jí člověk potkat nechce.

Nemějte strach ze světského života. Jaký to paradox – člověk je král, ale věří, že bude šťastný ve vězení. Podobně vy jste Nejvyšší Já, které bylo vměstnáno do těla v důsledku víry, že se tam nachází štěstí.
Bez ohledu na to, kolikrát vám je řečeno, že "Vy jste král", stejně to neposloucháte. Vy, i když prostupujete celým vesmírem, jste mimo dosah radosti a smutku a jste ve své přirozenosti blaženým klidem. Jenže místo toho jste se stali plni utrpení, starostí a znepokojení. A takto spočívající nejste připraveni vzdát se tělesné pýchy. Můj drahý hledající, nečiň tak! Založ toto spojení s Já a spočívej bezstarostně před tímto světským životem. Jaká je jeho hodnota? Tato světská existence je dětskou představivostí trvající čtyři dny. Jednej na základě tohoto pochopení, a pokud takto začneš jednat, dostaneš se nad světskou existenci a usedneš na ní, neboť jsi král. Avšak jestliže jsi toho dojmu, že „tato světská existence je tak mocná, jak je to možné? Co mohu dělat?“, potom se stane mája/světská existence jezdcem a ty se staneš koněm! Právě tak tomu je.

Ať je zde cokoliv, stejně je to falešné, a vy jste Brahman, Pravda. Držte v ruce meč v podobě „Já jsem Brahman“ a štít v podobě „Svět je falešný.“
„Já jsem Já, já jsem Brahman.“ Toto je Dokonalá Spokojenost a právě tak byste měli zůstat. Když nemáte žádný zájem o svět, jste blaženým Klidem.

Svět/džagat je kombinace slov ´stvoření´/džaga a ´ukončené´/gata. A označuje to, co bude zničené/ukončené. Slovo ´zlikvidováno´/nasha je na/ne a asha/být, což značí to, co neexistuje či nezůstává. Není pak ten, kdo říká: „Já ho (svět) budu chránit,“ hlupákem? Neboť ten někdo, kdo bude svět chránit, je „já“, které si udržuje pýchu na to, že zapomnělo Já. Může být věčný? Ne!  Proto by měl mít aspirant toto pochopení: „Vše, co se má jednou rozpadnout, nechť se to s mým požehnáním stane.“ Potom se „klidný a tichý adept“ nepotřebuje zaplétat do plané a prázdné diskuse s druhými.
Podobně jako osoba nacházející se v hlubokém spánku, buďte vy Brahman a zůstaňte tak. O co se strachujete? O toto tělo? Proč se obáváte o to, jak bude pokračovat tento materiální život! Přát si těšit se z blaženého klidu Brahman a zabývat se přitom starostmi o materiální život by bylo jako kdyby si někdo přál být králem, ale přitom se choval jako žebrák.

Dokud řezník táhne kozu na porážku, je koza v ohrožení smrti. Stejně tak iluze (mája) vtahuje džívu do problémů. Proto si v tu dobu máte láskyplně připomínat jméno Gurua/Boha (tj. ´já neexistuji´). To znamená, že se nenecháte zatáhnout do světského života, a spočíváte vždy v Brahman. Buďte v klidu a nečeřte myšlenky. Pomyslíte-li na to, proč se honíte sem a tam, pak zjistíte, že se zaměstnáváte samými bezvýznamnými věcmi, jako např. že někdo zemřel, že někdo odešel, že skončilo monzunové období, že ujel vlak, apod.!! Skončete s tímto zaplétáním se do iluze a buďte Brahman.

Uctívání Boha (bhadžana) značí mít spojení s Já

Tímto bhadžanem Boha je iluze držena stranou. Provádět uctívání/bhadžan Boha značí pochopení s plným přesvědčením „já jsem Já“, a poté fungování v životě podle své vlastní přirozenosti/svarúpa.  Jestliže přijdou starosti v podobě „Nestane se něco?“, odpovězte si otázkou: „Jsem tělo? Ne! Já jsem Brahman. Proč by se tedy mělo Brahman strachovat o tělo?“ Tímto způsobem bychom měli provádět rozlišování/vivéka a neustále spočívat jako Brahman. To by mělo být nazýváno ´neotřesitelné přesvědčení´.

Co je to síla přesvědčení?  Vlastní-li někdo dvacet tisíc rupií, je potěšen (v době, kdy žil Siddharaméšvar Maharadž to byla obrovská částka, pozn. př.). Kamkoliv jde, pomyslí si: „Kde najít vhodné místo k posezení?“ A pak se posadí s dojmem dvaceti tisíc rupií. Když se prochází, vykračuje pyšnou chůzí, a i když jde na záchod, odchází s důležitostí dvaceti tisíc rupií! Protože jste Brahman, největší ze všech, pak buďte Brahman, a existujte v tomto povzneseném stavu. Proč existujete, jako kdybyste byl bezvýznamné tělo?

Opakovat Rámovo jméno značí toto: „Já jsem Ráma, já nejsem tělo.“ Říkejte to takto. Džapa (opakování mantry) značí chránit to s péčí. Opakování značí podržet v mysli/věnovat pozornost. Poté, co oddaný spatří Boha, je naplněn láskou a cítí: „Nechť je tělo nabídnuto a odevzdáno. Avšak s tělem nelze mávat před Bohem/Guruem jako s áratí lampičkou během púdži. Co bych měl tedy dělat?“ Pokud je zde tato pochybnost, nabídnutí těla nebude uskutečněno. Jen ten, kdo získal jednotu s Bohem, jasně chápe, jak by mělo být tělo nabídnuto Bohu a odevzdáno.

Konečné osvobození – získání tohoto nejvyššího uznání je větší než Poznání.
Vy jste skutečné, nepopiratelné Nejvyšší Já. Těšte se z Jeho vznešenosti. Je úžasné znát toto „sídlo Brahman“, ale těšit se z Něho je ještě úžasnější.
Poté Védy pějí chválu na Vás. Celý svět uctívá jen Vás. Mahadév a Višnu přijdou společně a splynou v Poznání. A toto Poznání spočine v Já. Pán Brahma a další bohové jsou chór Poznání. Veškeré stvoření/prakrti/mája je služebníkem Boha. Tato mája těžce pracuje, aby Ho potěšila. Sláva, nádhera a vznešenost náleží Já. Vše, co řeknete, se stane! Každý, kdo vás vidí, bude očištěn. Měli byste zakoušet pouze nádheru osvobození vlastní přirozenosti/svarúpa, a pak již nejste lidská bytost, ale nejpožehnanější Pravé Já/Puruša! Zůstává Vám potom nějaká povinnost? Probudit ty, kdo jsou zapleteni v iluzi!

Konec desáté kapitoly

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Džej

Další kapitoly z knihy ´Konečné dosažení - 1. díl Vačan Amruta´ budou postupně přidány v "Textech na pokračování"

Překlad: Aleš Adámek