ADVAITA.cz

121. Třetí oko (z knihy Oddanost po Seberealizaci)

21. 9. 2016 - Gabriela

121. Třetí oko

Po mnoha dnech jsem potkal Sám sebe. Nejsem omezen kvalitami. Jsem za kvalitami. Po dlouhé době došlo k Mému setkání se Sebou samým. Až doposud si myslel, že je pouhý džíva a byl v této nevědomosti šťasten, nyní však rozpoznal Sebe sama. Stejně jako byl hrnčíř posedlý myšlenkou, že je oslem, tak se džíva oddával obdobné iluzi. Lidé věnují vše výhradně tělu, ale říkají: „Já jsem se najedl, „Já jsem udělal toto.“ Stejným způsobem džíva záviděl a požadoval něco, co bylo někoho jiného. To je druh zhýralosti či nadměrného oddávání se tomu, co není naše. Říkat, že cizí peníze jsou naše peníze, náboženství někoho druhého je naše náboženství a jednat podle toho, je zhýralost. Ten, kdo tvrdí, že cizí věci jsou jeho, je hříšník. Ten, kdo takto činil a vzal na sebe povinnosti druhých (těla, nebo konec konců Boží povinnosti), potkal po mnoho, mnoho dnech Sebe Sama. Ten, kdo do současné chvíle říkal „já“, byl prokázán za falešného žadatele.

Jakmile je poznána Pravá Přirozenost „Já“, nastane zkušenost, že veškeré štěstí tohoto světa je naším štěstím. Jen co je závoj duality odstraněn, všechna osobní zájmena typu „já“, „ty“, „oni“, „ona“ atd. skončí. Dualita, jež vytváří tyto odlišnosti, je zcela skončena. Potom se vše stalo touto nezměrností. Obrovská Zásobárna Poznání byla otevřena. Ten, kdo je služebníkem u Satguruových chodidel, shledá, že celý svět je naplněn Jeho vlastním „Já“, neboli „Já jsem On“ (Sóham). Zatímco tomu, kdo není oddaný Guruovi, se tento svět jeví v podobě otázky „Kdo jsem Já?“. Muž byl otázán: „Jaké je toto město?“ Odvětil: „Toto město je takové, jaký je tvůj jazyk.“ Jaká je skutečná chuť samotného jazyka? Tomu, kdo je Brahman, celý svět je nic než Brahman. Jste-li vy dobří, tento svět je dobrý. Jinak řečeno, svět se jeví podle toho, jaké je vaše hledisko, koncept. Jedině ten, kdo chápe, že tento svět je Brahman, je sám Brahman. Je Znalcem, Džňáninem, který vidí Sebe Sama takového, jaký skutečně je.

Tento svět odkrývá svou „Skutečnost“ pouze Džňáninovi, zatímco nevědomému ukazuje veškerou škálu různých forem. Tento svět se jeví pln rozmanitosti těm, kteří nejsou oddaní, a je Jedním Jediným pro Oddané Satgurua. Ve skutečnosti osoba, která je nevědomá, má dvě oči, a tudíž oči ukazují dualitu. Tomuto světu se říká dunja, což značí dva. Ten, kdo je nevědomý, bude vidět pouze dualitu. Nevědomost je zrozena ze „dvou“.

Syn Gurua byl obdarován „jedním okem“, a obě dřívější oči, které vidí dualitu, mu byly odebrány. A to proto, že to, co ukazují, je falešné. Jelikož duální oči jsou falešné, tak i svět, který je jimi viděn, je falešný. Žák Satgurua obdržel jedno oko, a protože je jen jedno, vidí pouze Jedno Jediné (tj. bez druhého). Závoj duality byl odstraněn. Závoj iluze byl roztrhán, vyvstalo prožívání Jednoty a veškerá rozdílnost zmizela.

Dříve jste byli klamáni. Nyní je tento klam spolu s prožíváním oddělenosti skončen. Je prokázána Jednota. Všech pět elementů je pryč, zmizely planety a kazatelé klamu jsou zbaveni svého učení. Jedna jediná planetární kombinace (Jedinečnost Poznání) je v osudu všech. Tato konstelace nepodléhá změně a její vlastník se nemění. Všechny planety spolu se svými vlivy jsou nyní skončeny a tři kvality (radžas, tamas, sattva) jsou pryč spolu se šesti nepřáteli (zlost, chtíč, nenasytnost, touha, žádostivost a pýcha). Bohové Višnu, Brahma a Šiva se všichni odebrali do svých míst a zůstává jedině jedno Paramátman. Posedlost pěti elementy zmizela. Průchod Saturnu a fáze sedmi a půl roku neštěstí, která s tím byla spjata, je také pryč. Džíva, který byl obtěžován pěti duchy elementů, zmizel. Jedině Věčný Bůh, který se nezměnil, zůstává. On byl původně čirý a bez poskvrny a díky rozlišování (On) znovu-získal Svou Čirost. Tím, že byl mezi lidmi, se Bůh považoval za lidskou bytost, a v iluzi se nazýval jako „já“.

Před tím, než se setkal Hanumán s Rámou, považoval se za opici. Když potkal Satgurua, Rámu, stal se s Rámou zajedno, a to jak uvnitř, tak vně. Roztrhl náhrdelník drahokamů a potom si rozerval hrudník, aby spatřil, zda je Ráma uvnitř; chtěl dokázal Sítě, že Ráma přebývá uvnitř. Tehdy Ráma pravil: „Můj drahý, proč sis roztrhl svůj hrudník, a nejsou tyto drahokamy také s Rámou zajedno?“ Co je zde, co je bez Rámy? Jakmile jsou obě oči odevzdány Guruovi, jenž je Rámou, obdržíme „jedno oko“, které je „Okem Poznání“. Ráma, který prostupuje všechny věci, je viditelný pouze tomuto třetímu oku. Ten, kdo postrádal „svoji vlastní věc“, ji opětovně nabyl. My jsme Králi, my jsme subjekty. My jsme Bůh a my jsme uctívatelé. My jsme zemí, a my jsme potokem. On se stane vším jako On Sám, a potom získá to, co bylo Jeho. Jeho zrození i smrt jsou rozpuštěny. Ráma řekl Hanumánovi: „Ty jsi Věčný.“

Nyní Guru, který je Rámou, praví: „Vy všechny opice jste Hanumánem, tak buďte Hanumánem.“ To znamená, že byste měli zabít ego. Slovo „Hana“ značí zabít či obětovat, a slovo „Maan“ představuje pýchu neboli ego. Jakmile je ego zabito, jedině pak se člověk stane Hanumánem. Říkám vám všem, abyste byli Brahman. Zrození i smrt toho, kdo spatří Sebe Sama, jsou pryč.

Večer, 21. 11. 1935

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Džej

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Nisargadatta Maharadž Ki Džej 

Další kapitoly z knihy ´Oddanost po Seberealizaci´ jsou v "Textech na pokračování"

Překlad: Gabriela Adámková