ADVAITA.cz

37. Když si prostě uvědomujete své bytí, je tu potom zapotřebí Bůh či svět? (Nirupany)

25. 8. 2016 - Aleš

Nirupana 37

Neděle, 18. června 1978

V dřívějších dobách vysvětlil Guru žákovi vše potřebné jen jednou. Když se pak po dvanácti letech opět setkali, žák byl již realizovaný. Tím je řečeno, že navštěvovat Gurua neustále není nutné.

Nejprve ze všeho tu je Já, naše pravá přirozenost. Poté se objeví vědomí. Prostřednictvím vědomí dochází ke všem záležitostem, jež závisí na paměti. Avšak nic tu nezůstává navždy. Veškeré vaše chování je ovlivněno tradicemi. Jen málokdo zaměří svou pozornost dovnitř. Vědomí a vše, co prostřednictvím něho poznáváte, je ve své podstatě universální. To, co si to uvědomuje, je nepatrné/atomické a neprostupné. Vše, co znáte prostřednictvím vědomí, je nestálé, a samotné vědomí nakonec také zmizí. Kdo byl potom narozen a kdo zemře? Držíte vše v rámci vědomí. Ale vědomí má začátek a konec. Je to váš klam, že v rámci vědomí sebe pokládáte za ´někoho´. Vše, co prostřednictvím vědomí poznáte, skončí. K čemu je nakonec to, co jste vykonali?

Co je stvořené? Je to lotos srdce a jeho okvětní lístky jsou světem. Odtud vzniká mnoho pylu. Avšak jeho zdrojem je stonek. (Universální/jemné vědomí se označuje jako lotos srdce.) Vše, co znáte je součást vědomí. Ten, kdo poznává, že toto vědomí vyvstává a zapadá, je osvobozený. Jste spoutáni, pokud pokládáte za skutečné něco, co je poznáváno prostřednictvím vědomí. Byl tomu udělen status Boha. Kde je Bůh, nemáte-li žádné vědomí?

Guru zaseje semeno ve vašem vědomí: „Ty jsi Bůh.“ To vyklíčí a roste. Potom si hledající uvědomí, že forma (tělo, svět) nemá žádné využití. Moudrý člověk s ryzím intelektem či prostý upřímný věřící dojdou k osvobození. Jen ti, nacházející se někde mezi, tápou.

Nestačí jen meditovat, je třeba žít v meditaci. Slova Gurua jsou jedinou Pravdou. Držte se jich. Guru vám dal radu: „Ty jsi ryzí Brahman.“ Chopte se jí. To je semenné vědomí. Nezapomeňte na to, že jste vědomí. S přesvědčením neústupně trvejte na tomto: „Já jsem Brahman.“ Jaká je vaše poměrná část ve světě? Na co jste pak hrdí?

Naděje a touhy jsou palivo udržující plamen života. Ten, jehož naděje a touhy vyhasnou, zanikne. Není mrtvý, ale zhasne jako lampa. Podle Véd platí, že to, na co myslíte během poslední chvíle života, rozhoduje o vašem místě určení. Například hinduista a muslim se navzájem zabijí při souboji, při kterém upírají svou pozornost jeden na druhého. Hinduista je (potom) narozen jako muslim a naopak, tudíž jejich boj nikdy nekončí.

Nezapomínat na Gurua značí připomínat si vědomí. Když znáte sebe jako vědomí, dojde vám, jak je vše volné a otevřené. Vy a váš svět jsou prázdnota. Náprava/snaha, o kterou se pokusíte, bude vyrušením z toho. Vaše vědomí je jako host. Svět je vnímán prostřednictvím vědomí, ale vědomí nebude napořád. Je to prchavá fáze. Proč se potom zaobírat světem? Když vědomí odejde, značí to, že zemřete? Samotnému vědomí byl dán status Boha. Když se stanete podstatou Boha, budete chápat, že vše je neskutečné. Potom budete vysvobozeni ze sevření/spoutanosti. Pokud ustane snažení, nebude docházet k vyrušení (snahy o nápravu vytváří mysl, která je vyrušením).

Vědomí, které hovoří o Bohu, a vědomí, které naslouchá, se od sebe nijak neliší. Vyslechnutí si učení vytváří odpoutanost. Společenství těla nezůstává navždy. Navíc se tělo mění během různých životních fází. Vědomí nemá žádnou formu, tudíž není ani mužem, ani ženou. Pocit ´já jsem´ závisí na pěti elementech. Chcete se osvobodit od svého tělesného vědomí, tudíž budete muset věnovat pozornost vědomí, které poslouchá. Není důležité, zda ve světě vykonáváte nějakou práci či nikoliv. Avšak koncept ´já jsem konatel a jsem zodpovědný za činnosti´ by měl zmizet. Vaše dočasné vědomí je jemnější než prostor. Vy jste vše. Jakákoliv totožnost, kterou jste na sebe vzali, nepotrvá. Ten, kdo toto ví, je věčný.

To, co znáte, existuje jedině prostřednictvím tohoto vědomí. Ono zakouší štěstí a smutek. Ten, kdo zná vědomí, je mimo jakoukoliv zkušenost. Vědomí je zrozením Boha. Nezapomeňte na to (Bůh je zrozen, když se dozvíte, že ´vy jste´).

Prostřednictvím pocitu/slova ´já jsem´ je ve vás zaseto semeno Brahman. Čím více zakoření, tím menší bude vaše ztotožňování se s lidskou bytostí. Bůh značí vědomí, což je to samé jako vaše bytí, pocit ´já jsem´. Vaše činnosti jsou činnosti Božího vědomí. Bez realizace Já nemůžete být Džnánin.

Opakování mantry je připomínání si vlastní pravé přirozenosti. Je to meditace na ´já jsem´. Praktikujte to. Nevyžaduje to žádný další důkaz. Světské koncepty jedince určují jeho chování. Nicméně vaše vědomí je přirozené a spontánní. Není výsledkem vašich konceptů či idejí. Když tu již není nadále nezbytnost pocitu ´já jsem´ či ´já bych měl být´, tak to je osvobození.

Smrt je pouze vyprojektovaný strach. Není to něco, co lze zakusit. Smrt těla není vaše smrt.

Samotnému konání/činnosti předchází koncept. Ale vědomí je bez předchozího konceptu. To, co nebylo vypozorováno před tím, je zpozorováno jako ´já jsem´. Je to přesto časově omezené. Má to svůj konec. Vyslechnout si příběh Boha značí vyslechnout si svůj vlastní příběh. Když si prostě uvědomujete své bytí, je tu potom zapotřebí Bůh či svět? Slova nemohou popsat realizaci Já.

Ten, v kom se Bůh vtělí, dokáže rozlišovat. Toto poznání vám nepřijde prostřednictvím opakování mantry či pokáním. (Toto nejsou přímé prostředky k realizaci Já; jsou to prostředky k tomu, jak udržet mysl v klidu) Kdo vás sem poslal? Není to vaše Já? Tam, kde nejste, tam není žádný Bůh, žádné náboženství a žádný svět. A tam, kde jste, tam je vše. Bůh se vyznačuje věděním. Vy jste Parabrahman, ve kterém zmizely všechny vlastnosti/kvality.

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Nisargadatta Maharadž Ki Džej

Další nirupany Šrí Nisargadatta Maharadže naleznete v "Textech na pokračování".

Překlad: Aleš Adámek