ADVAITA.cz

Šrí Siddharaméšvar Maharaž - Vačan Amruta - kapitola 7

19. 7. 2016 - Aleš

Kapitola 7 - Rozpuštění čtyř těl

 

Mnoho posluchačů si zapomene přinést na přednášku z domova své uši a hlavy, nebo předtím, než usednou, aby si ji vyslechli, je nechají ležet stranou! To je důvod, proč si nedokáží řádně vyslechnout tuto rozpravu a správně ji pochopit.

Jak by měl Guru odměnit žáka, který nevěnuje pozornost instrukcím v Sadguruově rozpravě a ani podle nich nedokáže jednat? Místo toho žák pouze recituje ´Guru Brahma, Guru Višnu´ a další verše, a pomocí aráti lampičky, vonné tyčinky a nabízeného jídla provádí pudžu (rituální uctívání)? Připusťme, že mistr nařídí služebné: „Přines sem vodu“, jenže ona na to zapomene a začne místo toho tančit okolo a říkat: „Ó mistře, jaký nádherně vypadáte, ó jak jste okouzlující.“ Bude-li služebná takto jednat, jaké odměny se jí dostane od pána? A stejně tak, jestliže žák vede jen sladké řeči při provádění pudžy Sadgurua, jaký účinek má pak samotná rozprava Sadgurua?

Když jíte banán, nejíte přeci písmena ´ba´, ´ná´ a ´n´, ale přijímáte potravu, která je známá pod slovem ´banán´. Tuto věc přijmete ke konzumaci. Stejným způsobem dejte stranou slova v rozpravě, ale vnitřní význam slov je třeba přijmout.

Znát něco je jedna věc a pochopit to je věc druhá. Když si po zahlédnutí něčeho uvědomíte, o co jde, pak to ´znáte´. A pochopením je to, když se dostaví Poznání po hloubavém prozkoumání. Svůj dům poznáte okamžitě. Ale rozjímáním dojde k pochopení, že dům není nic než prach.

Říká se, že Šankasur (Šanka – pochybnost, asura – démon) odcizil Védy. To znamená, že ukradl Poznání poskytované Védami. Ale když se Bůh vtělí do formy Gurua, démon pochybnosti (Šankasura) je zabit.

Prozkoumání hrubého a jemného těla

Stav každé individuality je jako situace hlupáka v příběhu o deseti tulácích. Tento hlupák při přepočítávání zapomněl započítat sebe a tak se dopočítal jen devíti lidí. Potom všichni začali truchlit, že jeden z nich se utopil v řece, kterou právě překročili. „To je mysl, to je intelekt, a to je životní síla/prána“. Ale ten, kdo konstatuje toto vše, je Já/Átma, které sečte vše kromě svého vlastního Já! „Já jsem ztracen; kde a jak sebe mohu najít?“ S touto nadějí se vydává na různé poutě, složí řeholní sliby a provádí všelijaké náboženské povinnosti a na konec ho čeká cyklus 8,4 mil. druhů zrození, která musí podstoupit. Přesto po všem tom hledání nedokáže nalézt ´Já´ a znovu přijde v lidském těle, ve kterém díky velkému štěstí, pokud vůbec, potká Gurua, který mu řekne: „Ten, koho jsi celou dobu hledal, jsi ty sám.“ Džívu (individualitu) toto pochopení naplní klidem a uspokojením.

Opilý hrnčíř jel po cestě a seděl na svém oslovi. Po chvíli si začal myslet, že je osel! Stejně tak džíva vypije víno nevědomosti a pevně se drží společenství tělesné formy, a tak začne říkat ´Já jsem tělo´.

Ahiravana značí ´Já jsem Ravana s deseti tvářemi (5 smyslových orgánů a 5 funkčních orgánů)´ neboli ´Já jsem tělo a smysly´. Mahiravana značí ´Poznání je moje´. Ahiravana a Mahiravana (oba jsou strážci dveří Ravanova paláce) odvedli Rámu a jeho bratra Lakšmana (Lakša – soustředěnost, mana – mysl; soustředěná mysl), aby je obětovali bohyni. To znamená, že ´já a moje´  obětovalo iluzi (bohyni Máji) své pravé Já spolu se soustředěnou myslí.

Sadesati značí 7,5 délek (1 délka je asi 20 cm, tj. délka od konce palce po konec malíčku s rukou plně roztaženou). Je to průměrná délka tělesné formy. Sadesati je rovněž období neštěstí trvající sedm a půl let (Návrat planety Saturn trvá 7,5 roků podle indické astrologie). Avšak skutečné Sadesati je lidské tělo.

Dětství, mládí apod. jsou tělesné stavy. Tyto stavy nastávají díky životní síle/práně, ale životní síla není mladá či stará. Jak by potom mohlo být Já, neboli síla sil (prána prán), těmito stavy?

Mysl je konatel. O všem, co bylo vykonáno myslí, lze říci, že bylo opravdu uděláno. To, co je provedeno tělem je jakoby neuskutečněné. Vezměte si příklad – někdo zakopne o koberec a upadne přímo před podobu boha. Jedná se v tomto případě o úklonu před bohem? Ne, protože to nebylo vykonáno myslí.

„Před světem tu je Brahman.“ To znamená, že předtím, než myšlenka světa vyvstane v naší mysli, jsme v bezmyšlenkovitém přirozeném stavu. Proto by se svět a Brahman neměly hledat někde mimo; jsou pouze uvnitř vás. Myšlenka uvnitř nás je samotný svět a před/po prvotní myšlenkou tu je Brahman.

Přesvědčení/buddhi je semínkem světa. Z tohoto semene vyroste na povrch strom ve formě světa. To, co není obsahem přesvědčení/buddhi, není ve světě. Jen to, co je v přesvědčení/buddhi (ať už tam je cokoliv), je světem. Jestliže přesvědčení/buddhi tvrdí, že toto jemné stvoření je hrubý svět, potom se to takto i (ob)jeví.

Autoři písma sestavili mnoho komplikovaných zbraní/konceptů ve formě různých duchovních praktik, jen aby jimi lidé dokázali přemoci mysl. Přesto tvrdí: „Mysl je hrozný démon!“ a „Vítr lze spoutat či nebe ohnout, ale zabít mysl je nemožný úkol.“ Tímto způsobem vyděsili hledající k smrti tím, jak působivě a děsivě vykreslili mysl. Ale mysl značí prostě něco „říkat“. Ten, kdo chápe tento skutečný fakt, se mysli bát nemusí, a nebude muset vyvinout jakékoliv úsilí ji zabít, neboť zabít mysl si nežádá nic než zůstat potichu a v klidu.

Vritti značí vyvstat. Poté co jste vyšli z universálního stavu rovnováhy, tato vyvstalá (rušivá) myšlenka převezme formu štěstí či utrpení. Obojí je však narušením/vřením, které se objevilo na naší vlastní bezforemné swarúpě. Nejsme ani stavem/formou štěstí, ani neštěstí, ale formou Klidu a předpokladem/oporou vyvstání myšlenky (vrittis) štěstí a utrpení.

Pomocí očí, nosu a uší je Nejvyšší Já/Paramátman (schopné) ´vnímat´ okolí. Stejně tak přesvědčení/buddhi je také nástroj určující poznání, a proto podobně jako vnitřní smyslové orgány je i buddhi/přesvědčení hrubé či neživé.

Odhození kauzálního těla/nevědomosti

Všechny činnosti světa nastávají na podkladě Klidu a všichni džívové (individuality) získávají nevědomky během noci v hlubokém spánku výživnou potravu Klidu, čímž se jim vrací síla, a díky tomuto jsou opět schopni ráno zcela osvěženi provádět aktivity s obnoveným elánem.

Rčením ´Já nejsem´ nedokážete svou ne-existenci. Naopak ve rčení ´Já nejsem´ je sdělen význam ´Já jsem´. Zloděj se ukryl v domě. Domácímu, který ho začal hledat, řekl:  „Zde nikdo není. Proč se zbytečně trápíte hledáním?" Avšak právě slova zloděje, že „tu nikdo není“ dokazují, že tu „Někdo je“, a zloděj byl hned lapen! Říci „Já nejsem“ je to samé, jako když někdo řekne „Já nemám jazyk, já nemluvím“ nebo jako student, jenž napsal zprávu „Naše dítě je nemocné a musí ležet v posteli“, a odešel do školy předat tuto zprávu učiteli.

Žena se zeptala přes dveře: „Je někdo v pokoji?“ Manžel odvětil: „Nikdo zde není. Vejdi dovnitř.“ Zde někdo uvnitř říká: „Nikdo zde není.“ Důvodem pro to je to, že jeho pocit bytí je samo-dokazatelný a není proto zapotřebí opětovně říkat tomuto bytí „Já jsem.“

Všechny rozdílnosti stavů štěstí a bolesti, apod. jsou pouze v hrubém a jemném těle. V kauzálním a supra-kauzálním těle se nachází stav bez rozdílnosti a dělení. Když není ani v kauzálním těle stopa po prostoru, času a objektech, tak jak by mohly být nalezeny nějaké stopy v supra-kauzálním těle a v bezforemné svarúpě, jež je před/za Poznáním?

Odhození supra-kauzálního těla a pochopení svarúpy, jež je za/před čtyřmi těly

Významem zvuku ´Óm´ je ´Já´. Jakmile na vás někdo zavolá, první co ve vás vyvstane, je zvuk ´Ó´ a tato forma zvuku je právě ´Óm´. Tato zkušenost ´Já jsem´ je tu neustále přítomna. V tělech všech bytostí probíhá dnem i nocí prohlášení „Já jsem“! V každém džívovi pulzuje po celou dobu „zvuk bytí“. Nejprve byl džívou, potom se stal Šivou, a když obojí, jak pocit džívovství, tak šivovství zmizí, zůstane prapůvodní stav. Avšak zkušenost „nebytí“ tu nikdy není.

V počátečním pocitu/impulsu neboli v supra-kauzálním či čtvrtém těle, je přítomno pět základních, neprojevených elementů (prostor, vítr, oheň, voda a země) a tři kvality (sattva neboli poznání, radžas neboli nevědomost a poznání dohromady a tamas neboli nevědomost). Tímto způsobem je toto osmidílné stvoření (prakrti) jako semínko, kterému jsou dány názvy jako původní iluze (mulamája), iluze poznání (vidjamája), vyšší stvoření (paraprakrti), apod. V tomto stavu jsou tři kvality ve stavu rovnováhy, proto se to nazývá prakruti s gunami v rovnováze.

Vzhledem k smíchání třech gun, ke kterému dojde v semenném stavu, vyraší výhonek a pět elementů a tři guny/kvality se stanou jasně projevené. Zde jsou vytvořena tři těla džívy (tj. kauzální, jemné a hrubé). To je iluze nevědomosti/avidja-mája neboli „smíchání gun/kvalit“.

Říká se, že při chvalořečení Parabrahman i ´Šéša´ oněmí. To znamená, že po vzdání se hrubého, jemného a kauzálního těla to, co zůstává (séša/sesha je v překladu zůstatek, což je podobný výraz jako Šéša/Shesha) je supra-kauzální tělo. To je Poznání a to je Bůh/Pán Šéša. Tento Šéša zná Sebe sama, ale jeho vědění (o sobě) nefunguje v oblasti Parabrahman. Proto se v Parabrahman pochopení Pána Šéši také vytratí. V bezforemné přirozenosti/Svarupa není vědomost, ani nevědomost přítomná.

Vypozorujte, jak jsou čtyři těla jakoby ukryta ve formě burského oříšku. Vnější skořápka je jako hrubé tělo. Tenká červená slupka na oříšku je jako jemné tělo. Vlastní jádro je kauzální tělo a mezi dvěma polovinami vnitřku ořechu je malý klíček, který je jako supra-kauzální tělo. Dokud tu je tento výhonek, pak i kdyby skořápka, slupka a jádro byly zničeny, burský oříšek opětovně vyroste. Stejně tak dokud je tu semeno, což je prvotní prohlášení ´Aham Brahmasmi´(Já jsem Brahman) v supra-kauzálním těle, do té doby se nelze vyhnout opětovnému zrození!


Tajemství příběhu o Gopičandovi
Aby král Gopičanda pochopil smysl života, poslala ho jeho matka do podzemní šachty, kde byl ukryt Sadguru. Tady byly 4 sochy, první byla ze železa, druhá z mědi, třetí ze stříbra a poslední ze zlata. Pravidelně, když před jámu nechala postavit každou sochu, se z jámy ozval hlas/otázka: "Kdo jsi?" Pokaždé, když král odvětil "Já jsem Gopičanda", přišla odpověď: "Budeš spálen na popel!" Tímto způsobem byly všechny čtyři sochy hozeny do jámy a spáleny a nakonec stál nad jámou sám král Gopičanda. Jak se ho Sadguru zeptal "Kdo je zde?", král odpověděl: "Já jsem Gopičanda", a v ten okamžik mu přišlo z ohně požehnání: "Synu, budeš nesmrtelný."
Čtyři sochy značí hrubé, jemné, kauzální a supra-kauzální tělo s vzestupnou důležitostí, jako čtyři kovy, jejichž hodnota vzrůstá (kov, měď, stříbro, zlato). V těchto tělech se král Gopičanda odpovědí: "Já jsem Gopičanda" pyšnil každým tělem a Sadguru ho pokáral tím, že mu na to odvětil: "Tato pýcha na formu těla (hrubé, jemné, kauzální či supra-kauzální) nechť je spálena na popel." Poté, když byly zničeny všechna čtyři těla, Gopičanda pochopil své skutečné Já a v tu chvíli obdržel požehnání: "Synu, ty, jenž jsi za čtyřmi těly, jsi nesmrtelný!"
(Podle jiného příběhu astrolog varoval, že pokud Gopičanda někdy potká svého Gurua, zemře. Matka Gopičandy ze strachu strčila možného Gurua do šachty a držela ho zde po mnoho let. Avšak když její syn trval na tom, že se s ním chce setkat, nechala udělat nejprve 4 sochy, které se podobaly Gopičandovi)

Supra-kauzální tělo je ryzí satva guna. Tu je možné poznat v podobě síly, pozorování, životního principu, původního vnuknutí a vědění. Potom uvnitř ryzí satva guny dochází k smíchání třech gun a to s sebou přináší mnoho tvarů a forem. Toto supra-kauzální tělo (čtvrté tělo) je ve své přirozenosti Poznáním a je též známé jako Brahman s kvalitami (saguna Brahman). Tam, kde není ani špetka z žádné z těchto gun/kvalit, tam je Nejvyšší Já bez kvalit (Nirguna Parabrahman), jež je za všemi čtyřmi těly.

Když Poznání všech objektů skončí, zůstává tu pocit ´Nic tu není´. V tento okamžik vy jediní jste. Ale protože tu nemůže být rozpoznání naší vlastní formy/svarúpy, řeknete své vlastní svarúpě: „Nic tu není“. A ve chvíli, kdy se snažíte poznat toto „Nic tu není“, stáváte se Poznáním. Ale když tu není ani povědomí o tom, že „Tu nic není“ nebo „Něco tu je“, pak tu zůstává „klid a ticho“. On je za Poznáním a nevědomostí, a tento Bůh ne-myšlení (Nivritti-nath) jste vy sami.

Zbavíte-li se pocitu ´já jsem tělo´, pak pocit ´Já jsem Brahman´ třebaže je užitečný, je stále jen pocitem, a v oblasti Parabrahman, které je za všemi pocity, je i toto pociťování ´Já jsem Brahman´ znečištěním.

Sat-čit-ánanda (Existence, poznání, blaženost) – tato zkušenost také přichází původní myšlence (vritti). Zkušenost sat-čit-ánanda znamená zakoušení Poznání v supra-kauzálním těle. Bůh ne-myšlení (Nivritti-nath) nicméně není ani Existence (Sat) ani Blaženost (Ánanda).

Může zde nastat hádka mezi bratry. (V jazyce maráthi bhav značí buď bratr nebo stav/´být´). Ale poznal někdo spor mezi otci? Protože může být pouze jeden otec (pro oplodnění), není tu žádný spor! Podobně ve čtyřech tělech tu je (bhava/stav, bratr) stav nevědomosti, stav klamného poznání (nevědomost a poznání společně), stav poznání a stav mnoha různých forem (tj. hrubohmotný svět). Mezi těmito stavy (bratry) stále pokračuje hádka do takové míry, že jeden bratr vyleze na hruď druhého a zabije ho! Avšak na místě otce čtyř těl (v tom Nejvyšším Já) nedochází vůbec k žádným sporům, tudíž On je za všemi stavy a je příbytkem naprostého klidu.

Vezměte si neopracovaný čtyřboký kus kamene. Sochař pracuje se svým dlátem, snadno osekává tento kámen do podoby Boha. Je to proto, že úlomky odstraněné tesáním se nevrátí zpět do kamene. Ale neopracovaný „blok“ (čtyř těl ve formě) člověka není tak snadno zpracovatelný jako kámen, protože sochař ve formě Sadgurua, používaje své dláto instrukcí odstraňuje jeden kousek za druhým, čímž otesává úlomky čtyř těl (žáka), jenže tyto odstraněné úlomky se vrací a znova přilepí k tomuto lidskému „bloku“. Jelikož to probíhá tímto způsobem, „lidský kámen“ se nestane snadno Bohem!

Prostor není pátým elementem, ale Poznáním. Supra-kauzální a kauzální tělo také nejsou těly, ale Poznáním. Země, voda, oheň, vítr jsou čtyři elementy a hrubé a jemné tělo jsou dvě těla. Koncept prostoru je tu ve vztahu k dalším čtyřem elementům a koncept kauzálního a supra-kauzálního těla je tu ve věci dalších dvou těl. Tyto koncepty jsou tu pouze k tomu, aby došlo k snadnému pochopení.

Konec sedmé kapitoly.

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Džej

Další kapitoly z knihy ´Konečné dosažení - 1. díl Vačan Amruta´ budou postupně přidány v "Textech na pokračování"

Překlad: Aleš Adámek