Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
1. Ze života Světce Šrí Nisargadatta Maharadže – Úvod
20. 6. 2016 - Gabriela
Následující pondělky budou věnovány kapitolám z útlé publikace obsahující podrobný životopis Šrí Nisargadatta Maharadže. Knihu v Indii vydali Maharadžovy žáci u příležitosti 110. výročí Jeho „narození“.
„Den narozenin Šrí Maharadže byl dlouhou dobu neznámý. Oddaní to potřebovali zjistit, protože jak jinak by ho mohli slavit? Těm, kteří sesbírali odvahu a zeptali se na to přímo Šrí Maharadže, Maharadž odvětil: „Jak vám mohu povědět datum narození, když tu na něj není žádná vzpomínka? Proč hovořit o věcech, které se nestaly!“ Ačkoli to byla na duchovní úrovni pravda, oddaní přesto potřebovali vědět den, kdy jejich Satguru nabyl v tomto hmotném světě formu a tvar, aby mohli vyzdobit vnější formu své oddanosti.“
Ze života světce Šrí Nisargadatta Maharadže
Úvod
Vhodnou příležitostí je oslava narozenin Šrí Nisargadatta Maharadže. Bohatě osvětlená Laxmi hala v Bombaji je naplněna hemžícími se oddanými žáky Šrí Maharadže. Obrovský portrét, bohatě ověnčený čerstvými a pestrými květy na speciálně vyzdobeném pódiu, uchvacuje pozornost všech přítomných.
V rohu tohoto zářícího, krásného a upraveného pódia sedí Šrí Nisargadatta Maharadž. Je oděn do běžného oděvu, skládajícího se ze sněhobílého dhótí, zlatavé kurty a jednoduché pokrývky hlavy (topi). Tradiční ozdoby jako jsou otisky pasty ze santálového dřeva a tradiční korále, které jsou obvykle součástí oděvu jiných svatých osob, na těle Šrí Maharadže očividně chybí. Jeho jasně tmavá pleť, plný obličej, široké čelo a zejména jeho velké oči rozlévající milost všude kolem – příznačné pro dokonalého (Siddha Purušu) – jsou středem pozornosti četného množství oddaných.
Poblíž Maharadže sedí vážení spolužáci (Gurubandhu) a proslulí žáci jako Šrí V. S. Page, Šrí Maurice Frydman atd. Po následujících promluvách několika význačných hostů, oslavujících Šrí Maharadže, zahajuje Maharadž svou řeč. Jeho slova naplněná božskou moudrostí rozechvějí a naplní klidem všechna srdce jeho nesčetných oddaných. Hleďte, jak intenzivní a podnětné jsou následující slova vycházející z jeho svatých úst.
„Dnešní slavnosti nejsou oslavy velebící individualitu. Toto je vhodná příležitost pro vás i pro mě, jak oslavit jednotu oddaného se svým Satguruem. Pojmenovat konkrétní den jako den narození Toho, kdo je nejen věčně existující, ale věčnou existencí samotnou, je v duchovní hantýrce považováno za chybu. Stejně tak je nesprávné personifikovat opravdového oddaného. Dokud budete sami sebe považovat za individuální mužskou či ženskou bytost, nebudete vše-prostupujícím, věčným a transcendentálním „Já“.
Žijte s přesvědčením, že nejste tělesným bytím, ale tím, co je před zrozením i smrtí. Že jste dynamičtí, jste samotnou hybností, zakoušeni výhradně jako čiré a prosté uvědomění. Buďte svobodní, velebte světce, dosáhněte vnitřního ujištění, že Átman není slabý či postrádající sílu. Věřte neochvějně a s naprostým přesvědčením, že Átman je překypující svou úplností. Není možné zabořit se natolik hluboko, aby bylo dosaženo semene – Gurubeej – vnitřní víry v Satgurua. Oddanost ke Guruovi dojde ke Guruovi prostřednictvím oddanosti k „Já“ a veškerá Satguruova požehnání se náhle objeví a vykvetou skrze „Já“ a jsou oddaným žákem vědomě přijata zvenčí.
Božská přirozenost není ničím jiným než čirým uvědoměním si svého bytí. Dosažení tohoto ovoce, tohoto božství, je uskutečněno prostřednictvím neotřesitelné víry v čiré „Já“. To, co se nazývá Satswarupa, „Já“, je skrze tuto víru zcela pochopeno. Mělo by zde být naprosté přesvědčení o tomto pochopení. Přesvědčení znamená neotřesitelnost. Právě té by mělo být dosaženo. Mělo by tu být neochvějné přesvědčení o Sobě – „Já“, které je stálé a nehybné. To, za co se pokládáte, je klam, protože se považujete za fyzickou bytost. To nepochopitelné na povrchu, na němž je zakoušeno uvědomování si podstaty bytí, se nazývá Satguru. Nazývejte přesvědčením jedině To, co neustoupí, co je nehybné. Parabrahman je stálé, nehybné. „Já“ je ustáleno (v Parabrahman). „Já“ je Parabrahman.“
Šrí Nisargadatta, jehož svatými ústy se řinula tato silná slova, ničící kůru individuality oddaných, zřídka kdy mluvil o svém životě. Podle něj nejsou události ve světském životě Světce nijak důležité. Jedinou misií Světců, která zůstane, je hovořit o „Já“, zatímco jsou usazeni ve své podstatě. A slyšitelný odkaz, přicházející skrze neslyšitelné „Já“, se běžně označuje jako promluva Světce. Tudíž je obtížné znázornit obrysy Maharadžova osobního života. Světský život Světce, ač z jeho pohledu se to zdá být nepodstatné, dodává oddaným vedení a poskytuje jim inspiraci. Oddaní by proto měli sesbírat veškeré údaje o životě svého Satgurua, aby nasytili svou zvídavou mysl a to je též pro jejich dobro.
Den narozenin Šrí Maharadže byl dlouhou dobu neznámý. Oddaní to potřebovali zjistit, protože jak jinak by ho mohli slavit? Těm, kteří sesbírali odvahu a zeptali se na to přímo Šrí Maharadže, Maharadž odvětil: „Jak vám mohu povědět datum narození, když tu na něj není žádná vzpomínka? Proč hovořit o věcech, které se nestaly!“ Ačkoli to byla na duchovní úrovni pravda, oddaní přesto potřebovali vědět den, kdy jejich Satguru nabyl v tomto hmotném světě formu a tvar, aby mohli vyzdobit vnější formu své oddanosti.
Po dlouhém pátrání byl tento den zjištěn. Na počátku příznivého úplňku v měsíci Čaitra (pozn. překl. duben) roku 1897, všeobecně známého jako Hanuman Džajanti, nabyl Šrí Maharadž tělesnou formu. Od jeho rodiny a blízkých příbuzných se také podařilo získat pár detailů o jeho předcích. Napsat životopis Světce, takový jaký byl, je opravdu velmi těžký úkol. Jeden oddaný se kdysi zeptal Swámiho Vivékanandy, proč nikdy nenapsal životopis svého Satgurua. Na tuto otázku Swámi odvětil, že je nemožné, aby pouhá slova plně vystihla velikost Jeho života.
Jsme postaveni před stejný problém, nicméně jsme se v této knížce ve zkratce pokusili vylíčit pozemský život Šrí Maharadže.
Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Nisargadatta Maharadž Ki Džej
Konec 1. kapitoly.
Překlad: Gabriela Adámková