ADVAITA.cz

96. Vzdejte se vzpomínek a očekávání (z knihy Já Jsem To)

14. 3. 2016 - Martin

T: Ano, učili mne tam nějací Angličané a také mi dával lekce jeden indický přívrženec džňána jógy, který tam žije trvale.

M: Jaké máte plány?

T: Musím se vrátit do Států kvůli problémům s vízem. Chci dokončit své studium přírodního léčení na univerzitě a živit se tím.

M: To je bez pochyby dobré zaměstnání.

T: Je nebezpečné snažit se jít cestou jógy za každou cenu?

M: Je sirka nebezpečná, když už je dům v plamenech? Hledání skutečnosti je ten nejnebezpečnější podnik, protože zničí svět, ve kterém žijete. Ale je-li vaším motivem láska k pravdě a životu, nemusíte se ničeho bát.

T: Bojím se své vlastní mysli. Je tak nestálá!

M: V zrcadle vaší mysli se objevují a mizí obrazy. Zrcadlo zůstává. Naučte se rozeznávat nehybné v pohyblivém, neměnné v proměnlivém, až nakonec pochopíte, že všechny rozdíly jsou jen zdánlivé a jednota je skutečná. Tato základní identita – můžete jí říkat Bůh, Brahman či základní hmota (Prakriti), na slovech moc nezáleží – spočívá jenom v pochopení, že vše je jedno. Jakmile můžete s plnou důvěrou zrozenou z vlastní zkušenosti říci: „Já jsem svět, svět je já“, tak jste na jedné straně osvobozen od touhy a strachu a na druhé straně se stáváte za svět totálně zodpo­ vědným. Nesmyslné utrpení lidstva se stane vaším životním zájmem.

T: Takže dokonce i džňánin má své problémy!

M: Ano, ale už to nejsou problémy, které by si vytvářel sám. Jeho utrpení není otráveno pocitem viny. Není nic špatného na tom, že člověk trpí za hříchy druhých. Vaše křesťanství je na tom přece založeno.

T: Copak si všechno utrpení nevytváří člověk sám?

M: Ano, dokud je tu oddělené já, které by je vytvářelo. Nakonec poznáte, že tu není ani hřích, ani vina, ani odplata, jenom život ve svých nekonečných transformacích. Osobní utrpení zmizí spolu s osobním „já“. Zbude velký smutek soucítění a odpor ke zbytečné bolesti.

T: Je v běhu věcí něco zbytečného?

M: Nic není nutné, nic není nevyhnutelné. Zvyk a vášeň oslepují a zavádějí na scestí. Soucitné uvědomění léčí a očišťuje. My nemůžeme dělat nic, můžeme jen nechat věci, aby se děly podle jejich vlastní přiro­ zenosti.

T: Znamená to, že obhajujete naprostou pasivitu?

M: Čistota a dobročinnost jsou samy o sobě aktivní. Láska není líná a čistota je vůdčí. Nemusíte si dělat starosti s tím, jak máte jednat, starejte se o svou mysl a o své srdce. Jediným zlem je hloupost a sobectví.

T: Co je lepší – opakování božího jména, nebo meditace?

M: Opakování božího jména stabilizuje váš dech. Hluboký a tichý dech posílí vaši vitalitu, což pomůže vašemu mozku a mysli, která se pročistí, zklidní a bude připravena na meditaci. Bez vitality se nedá udělat vůbec nic, proto je důležité ji chránit a zvyšovat. Držení těla a dýchání jsou součástí jógy, protože tělo musíte mít zdravé a dobře vycvičené. Ale přílišná zaměřenost na tělo je kontraproduktivní, protože to, co je na začátku primární, je mysl. Jakmile se mysl zklidní a přestane rušit vnitřní prostor (čidákáša), získá tělo nový smysl a jeho transformace se stane jak nutnou, tak i možnou.

T: Procestoval jsem celou Indii, potkal mnoho Guruů a mnoho druhů jógy a od všeho jsem se trošičku něco naučil. Je to správné, když člověk ochutná od všeho trochu?

M: Ne, to je jenom začátek. Nakonec najdete člověka, který vám pomůže najít vaši vlastní cestu.

T: Mám pocit, že Guru, kterého bych si zvolil sám, by nebyl tím pravým. Skutečný Guru musí přijít nečekaně a být neodolatelný.

M: Nejlepší je nic neočekávat. Rozhodující je způsob, jakým zareagujete.

T: Jsem snad pánem svých reakcí?

M: Budete-li se cvičit v rozlišování a nepřipoutanosti, přinese to určitě v pravý čas své plody. Jsou-li kořeny zdravé a mají-li dostatek vláhy, je jisté, že ovoce bude sladké. Buďte čistý, bdělý, připravený.

T: Má nějaký význam asketizmus a pokání?

M: Být vystaven všem přicházejícím ranám osudu je už samo o sobě dostatečným pokáním! Nemusíte si pro sebe vymýšlet nějaká další trápení. Přijímat s radostí vše, co život přináší, je veškerý asketismus, který potřebujete.

T: A co obětování?

M: Sdílejte ochotně a s láskou vše, co máte, s každým, kdo to potře­ buje – nevymýšlejte si pro sebe žádné ukrutnosti.

T: Co znamená sebeodevzdání?

M: Přijímat to, co přichází.

T: Cítím, že jsem příliš slabý na to, abych byl na všechno sám. Potřebuji svatou společnost Gurua a dobrých lidí. Životní vyrovnanost je mi vzdálená. Mám strach přijímat to, co přichází. Myslím s hrůzou na svůj návrat do Států.

M: Vraťte se domů a využijte naplno všech příležitostí, které se vám tam nabízejí. Dokončete nejprve své vysokoškolské studium. Do Indie se potom vždycky můžete vrátit a pokračovat ve studiu přírodního léčení.

T: Já si samozřejmě plně uvědomuji možnosti, které v USA mám. ­Jenomže mám strach z osamělosti.

M: Jste neustále ve společnosti svého vlastního Já – nemusíte se cítit osamělý. Kdybyste tuto společnost neměl, tak byste se cítil osamělý i v Indii. Veškeré štěstí přichází z toho, když děláte radost svému Já. Dělejte mu radost a až se vrátíte do Států, nedělejte nic, co by nebylo hodno té úžasné skutečnosti, kterou máte ve svém srdci, a stanete se šťastným. Ale musíte své Já hledat a když je najdete, tak v něm setrvávat.

T: Byla by vhodná úplná samota?

M: To záleží na vaší povaze. Můžete pracovat s ostatními a pro ostatní, pozorně a přátelsky a bude to pro váš růst lepší než úplná samota, která vás může přivést k otupělosti nebo vás nechá na pospas nekonečným projekcím mysli. Nemyslete si, že se můžete změnit pomocí úsilí. Násilí, i když ho použijete sám proti sobě, tak jako v odříkání a pokání, nemůže přinést plody.

T: Dá se nějak zjistit, kdo je realizovaný a kdo není?

M: Jediný důkaz máte v sobě. Když zjistíte, že se vám v něčí přítomnosti začíná dařit, je to známkou toho, že jste narazil na toho pravého. Buďte s takovým člověkem a sledujte, co se ve vás děje. Neptejte se ostatních. Jejich Guru nemusí být pro vás. Guruové mohou být univerzální ve své podstatě, ale mohou se velmi lišit ve vnějších projevech. Guru se může jevit jako zlostný nebo chtivý nebo přehnaně starostlivý o svůj ášram či o svou rodinu, což vás může, na rozdíl od ostatních, zmást.

T: Copak nemám právo očekávat od Gurua celkovou dokonalost – jak vnitřní, tak vnější?

M: Vnitřní ano. Ale vnější dokonalost závisí na okolnostech, na stavu těla, na osobních a sociálních podmínkách a na mnoha dalších faktorech.

T: Bylo mi řečeno, že mám najít džňánina, abych se od něj naučil umění získat džňánu, ale teď mi říkáte, že celý tento postup je chybný, že nemohu džňánina poznat, ani džňány dosáhnout pomocí úsilí. Je to všechno tak matoucí!

M: To všechno je způsobeno vaším naprostým nepochopením skutečnosti. Vaše mysl je nasáklá zvykem hodnotit všechno z hlediska zisku a nechce připustit, že neporovnatelné a nedosažitelné čeká věčně ve vašem srdci na to, aby bylo objeveno. Jediné, co musíte udělat, je opustit všechna svá očekávání a vzpomínky. Prostě jen buďte připraven v naprosté nahotě a nicotě.

T: Kdo je ten, kdo něco opustí?

M: Udělá to Bůh. Jde jen o to, abyste chápal, že to musíte opustit. Nevzpírejte se tomu, nedržte se jedince, za kterého se považujete. Protože se považujete za jedince, myslíte si, že džňánin je také jedinec, jenom trochu jiný, lépe informovaný a mocnější. Můžete říci, že je věčně vědomý a šťastný, ale to má daleko k celé pravdě. Nevěřte definicím a popisům – jsou silně zavádějící.

T: Dokud mi někdo neřekne, co a jak mám dělat, budu si připadat ztracený.

M: Ale to je jedině dobře! Pokud se cítíte příliš sebejistě a myslíte si, jak jste schopný, tak jste od skutečnosti na hony vzdálen. Nepřijmete-li vnitřní dobrodružství jako způsob svého života, neobjevíte nic.

T: Jaké objevování myslíte?

M: Objevování středu svého bytí, který je osvobozen od všech směrů, prostředků a cílů.

T: Být vším, znát vše, mít vše?

M: Nebýt nic, nevědět nic, nemít nic. To je jediný život, který stojí za to žít, jediné štěstí, které stojí za to mít.

T: Uznávám, že takový cíl je mimo mé chápání. Ukažte mi alespoň cestu.

M: Musíte najít svou vlastní cestu. Pokud byste ji nenašel sám, nebyla by to vaše cesta a nedovedla by vás nikam. Poctivě žijte podle pravdy, kterou jste zatím našel – jednejte podle toho mála, co jste pochopil. To, co vás povede, je vaše upřímná opravdovost, nikoliv chytrost – ať už vaše vlastní nebo někoho jiného.

T: Bojím se chyb. Tolik věcí jsem už zkoušel – a nic z toho nebylo.

M: Málo jste se do toho položil, byl jste jenom zvědavý, ale ne opravdový.

T: Lépe to neumím.

M: Aspoň že tohle víte. Poznejte, že vaše zážitky jsou jen povrchní a nepřikládejte jim žádnou hodnotu, zapomeňte na ně, jakmile jsou pryč. Žijte čistý, nesobecký život, to je vše.

T: Je morálka tak důležitá?

M: Nepodvádět, neubližovat – copak to není důležité? Kromě toho ­potřebujete vnitřní klid – což vyžaduje harmonii mezi vnitřním a vnějším. Dělejte to, v co věříte, a věřte v to, co děláte. Vše ostatní je jen mrháním energie a času.

♥
překlad Martin Vinkler
další kapitoly z knihy JÁ JSEM TO jsou v "Textech na pokračování"