Nová kniha:


Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980.  Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


proste_budte_n.jpgJóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


proste_budte_n.jpgÁtma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

93. Parabrahman je nevnímatelné (z knihy Oddanost po Seberealizaci)

9. 3. 2016 - Gabriela

SiddhaO Brahman se říká, že je „všeprostupující“, ale jestliže je „vše“ neskutečné, jak tím Brahman může prostupovat? To, co vidíme, není skutečné, jak tím tedy může Brahman prostupovat? V hlubokém spánku není „nic“, co je vnímáno či prostupováno. Když jste bdělí a přítomní, to, co vidíte, je viděné, forma. Forma je to, co je spatřené. Říci, že je to viděné, znamená tvrdit, že je to poznané či vnímané. Jedině potom je řečeno „zřím to“. Nicméně vše, co je viděno, je ve skutečnosti zřeno smyslovými orgány, a ty jsou poznány prostřednictvím intelektu, stejně jako „Poznáním“. Nyní prosím dávejte dobrý pozor. Kdo vnímá „Poznání“? Stav „vědění“, „Poznání“, je sám o sobě vnímán, ale Toho, kdo to zří, popsat nelze. Tohoto pozorovatele nelze popsat, přesto je o „Něm“ zmiňováno. Takže „zřít“ značí „znát“, „vnímat“, a to, co je takto vnímáno, je vnímáno či prostupováno samotným Brahman. Jedině to, co je takto prostoupené, je poznatelné či vnímatelné. Dokud je vše poznané ve viditelném stavu, je prostoupeno. Nicméně jakmile zdánlivé (viditelné) věci zmizí, co je tu k prostoupení? Má-li být pomocí Brahman něco prostoupeno, musí to být viděno či poznáno. „Vědění“ skončí a potom tu nezbývá nic k prostupování.

93. Parabrahman je nevnímatelné

Parabrahman nelze vnímat pomocí smyslů, přesto existuje. „To“, co není vnímatelné, je Parabrahman. Skutečné je „To“, co existuje, avšak není viditelné. Řekne-li někdo, že „To“ není, pak i tato osoba, která to říká, není sama nic jiného, než Parabrahman. Pokud je zde forma, pak její tělo a tvar jsou poznatelné, a lze tuto formu poznat, vnímat a pochopit. Nicméně tvar neboli forma „Já“, jež je samotné „Já“, které je zcela beztvaré či bezforemné, je nevnímatelná. Své zkoumání zakončíte prohlášením, že „To“ je nepoznatelné, přesto je s vámi vždy zajedno. Tragédií je, že vy existenci „Toho“ nepřijímáte. Nepřipustíte ani skutečnost, že „To“ existuje výhradně jako vaše „Já“.

Pochopení, že „Já jsem Pochopení, Já jsem Šiva, Já jsem Šiva“ (Šivóham, Šivóham), je vnímatelné okem „Vnitřního vhledu pochopení“, jenž je Šivou. Pochopení je vjem. Země je podporou pro vše živé. Je nazývána zemí neboli bhumi. Stejně jako jsou všechny věci objevující se našim smyslům na zemi, podobně vše, co je viditelné, je vnímáno na podkladě neviditelné existence Parabrahman. Je to díky „Tomu“, že vše začíná a končí. Nemůžeme se dostat nikam jinam mimo „To“. Nelze „To“ opustit. Vše končí, je zničeno, ale „To“, které nemůže nikdy skončit, přetrvává, a co zůstává, je „To“. Za každé situace je stejné.

„To“, co je nepopsatelné, nepředstavitelné, a co nemůže být uchopeno logikou a domněnkou, je „To“. „Ono“ existuje. Bude-li se někdo snažit říci, že „To je jako toto nebo tamto“, jeho tvrzení budou falešná.

O „Tom“ není možné hovořit. Ať už o „Tom“ něco vyřknete, přesto „To“ těmito slovy neuchopíte. Takže ať už řeknete cokoliv, i kdyby to bylo plné moudrosti, „To“ popsat nelze. Proto byste k této záležitosti měli přistupovat velmi jemně, s odhodláním. Víru ve skutečnost tělesné existence a domnělou skutečnost zdánlivé existence vesmíru musíte prohlásit za neplatnou. Jedině pak „To“ pochopíte.

O Brahman se říká, že je „všeprostupující“, ale jestliže je „vše“ neskutečné, jak tím Brahman může prostupovat? To, co vidíme, není skutečné, jak tím tedy může Brahman prostupovat? V hlubokém spánku není „nic“, co je vnímáno či prostupováno. Když jste bdělí a přítomní, to, co vidíte, je viděné, forma. Forma je to, co je spatřené. Říci, že je to viděné, znamená tvrdit, že je to poznané či vnímané. Jedině potom je řečeno „zřím to“. Nicméně vše, co je viděno, je ve skutečnosti zřeno smyslovými orgány, a ty jsou poznány prostřednictvím intelektu, stejně jako „Poznáním“. Nyní prosím dávejte dobrý pozor. Kdo vnímá „Poznání“? Stav „vědění“, „Poznání“, je sám o sobě vnímán, ale Toho, kdo to zří, popsat nelze. Tohoto pozorovatele nelze popsat, přesto je o „Něm“ zmiňováno. Takže „zřít“ značí „znát“, „vnímat“, a to, co je takto vnímáno, je vnímáno či prostupováno samotným Brahman. Jedině to, co je takto prostoupené, je poznatelné či vnímatelné. Dokud je vše poznané ve viditelném stavu, je prostoupeno. Nicméně jakmile zdánlivé (viditelné) věci zmizí, co je tu k prostoupení? Má-li být pomocí Brahman něco prostoupeno, musí to být viděno či poznáno. „Vědění“ skončí a potom tu nezbývá nic k prostupování.

Součástí mléka je jak smetana, tak mléko. Jakmile se smetana oddělí, jeví se našim smyslům jako odloučená. Je důležitou složkou mléka. Oddělíme-li ji, stane se separátní, jinak je součástí mléka. Prázdná expanze a kvalita prostupování jsou falešnými pojmy. Ten, kdo zůstává poté, kdy představivost zmizí, je „Já“. Nenachází se uvnitř oblasti představivosti. Jakmile jsou zakoušeny koncepty, představivost, schopnost pohybovat se, pohyb, pochopení, vědomí atd., pak jedině tehdy si začneme uvědomovat mužský a ženský princip (Puruša a Prakrti). V nich jsou obsaženy tři guny, pět elementů, stavy vědomí, různé okolnosti a nespočet vlastností hmoty. „To“, co si toto vše uvědomuje, se nazývá „Přirozenost existence“, „Hlavní cíl“, „Síla Za“, „Síla Poznání“, „Záblesk Úplnosti či „Kosmické Bytí“ nebo „Záblesk nezměrnosti Brahman“, „Prvotní Bůh“ atd. Pochopení, které vyvstává z tohoto jména a formy, je prostou a tou nejpřirozenější zkušeností Bytí, které pociťuje prvotní Purušotama (ryzí nedualita), přesto je to druh přímého vnímání, jež nelze představivostí uchopit.

Nejryzejším, nejjednodušším duchovním úsilím, je naslouchání (šravana). Poté následuje rozjímání, které je naslouchání nadřazené. Když tu není žádný „znalec“, buď jako bytí nebo jako kvalita pochopení, mysl je sjednocena se svým vyšším stavem. Kde končí stav úsilí či sádhana, tam je „Duchovní Poznání“ neboli Vidžňána. Váš život je naplněn, jakmile duchovní úsilí vyvrcholí v „Konečné Dosažení“. To, co je za kvalitami (gunami), je věčné, nehybné, ničím nevyrušené. Nemůže být zničeno. Je tou nikdy nekončící a nikdy se nevytrácející nejneproniknutelnější pevností (plností). „Vy jste To“. Toto pochopení zaručuje, že „To“ nikdy nekončí. Potom je problém iluze vyřešen, protože již není více viděna. Iluze je pryč. Vezměme si příklad. Svobodnému muži se zdá sen, ve kterém je ženatý a má děti. Ale jakmile se probudí, kde jsou? Kde je bude hledat? Kde se s ním setkají? Když je muž probuzen, sen je prokázán za falešný. Vnímání jiných věcí se dělo v důsledku nevědomosti, a tato nevědomost byla snem. Sen byl touto nevědomostí, a ta byla světským životem. Byla spatřena rozsáhlá obloha, rozlehlá země, kde žilo mnoho lidí, kteří se zdáli být šťastní. Mnoho rodin zde žilo radostně a mezi nimi se nacházela i moje rodina. Nicméně tato rodina, nepatrná tečka, zde z hlediska Duchovního Vědomí neboli Uvědomění nebyla. Celá tato scenérie byla představena nevědomostí. Princip rodiny není obecně vzato nikým pochopen ve své Skutečnosti. Ten, kdo zná Skutečnost, je zcela ojedinělý; jelikož „znalec“ je Paramátman. Znáte-li Skutečnost, jste probuzeni. Sen je pryč. Co to znamená? Co je probuzení? Značí to, že je tu nyní Poznání Skutečnosti. Probuzení je Poznání a Poznání značí, že jste probuzeni.

Zakoušení světského života je samo o sobě zakoušením nevědomosti. Člověk si může užívat šťastný, luxusní život, je však ponořen v nevědomosti. Na druhé straně může mít v životě samé problémy, těžce pracovat, ale to, co zakouší, je také nevědomost. Světský život může být jakýchkoliv kvalit. Je to pouhá nevědomost, které se jedinec těší. Nevědomost se projevila sama od sebe. Nevědomost je To, co je zjevné. Pak přichází změna. Objeví se Poznání a s ním přichází probuzení. Člověk se probudí a řekne: „Ó, jaký světský život to byl. Nyní se toto vše ukázalo jako falešné.“ Jakmile se probudí, tak stále vidí, avšak vše je nepopsatelné, nevyslovitelné. Toto je nutné pociťovat na základě jemného a ostrého rozlišování (vivéka – rozlišování mezi skutečným a neskutečným). Zkušenost probuzení musí pochopit své vlastní rysy, svou vlastní přirozenost. Kniha Dasbódh byla sestavena na základě „Učení Já“. Ten, kdo medituje na Parabrahman, zná tuto Knihu života.

Ráno, 26. 10. 1935

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Dže

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Nisargadatta Maharadž Ki Džej 

Další kapitoly z knihy ´Oddanost po Seberealizaci´ jsou v "Textech na pokračování"

Překlad: Gabriela Adámková