ADVAITA.cz

X.2. Tato těla jsou pochyba (z knihy Dásbódh)

26. 2. 2016 - Aleš

|| Šrí Rám ||

1. Když svámí odhalí toto bezmyšlenkovité Já, pak višnu je prokázán jako ne-existence (i poznání je iluze). Potom nezůstávají brahma, višnu a ani mahéš.

2. Je-li tu vytvořen, udržován a zničen tento svět, potom tu je brahma, višnu a mahéš. A když tu je tato směsice gun, potom ´já jsem´ a tato bezmyšlenkovitá nirguna nemohou být pochopeny.

3. Brahma (stvořitel) má čtyři tváře, reprezentující čtyři formy zrození. Když je zde, tvořící jména a formy, pak zde nemůže být bez-myšlenkovost. Višnu se čtyřma rukama ochraňuje každého džívu a když poznává, zapomeňte na vše a jen poslouchejte tento pocit ´já jsem´.

4. Mahéš je ničitel (tj. ne-vědomost). Jak ale může přivodit tato ne-vědomost bezmyšlenkovité pochopení? A když je místo mahéšeŠiva (tj. zapomeňte na vše a On je tam), potom tam je toto falešné ´já jsem´, jež sídlí uvnitř tohoto starodávného a věčného paramátma.

5. Ale jak tam může existovat stvořitel této neexistující mula máji? Proto byste měli pochopit bez-myšlenkovost. Trojice bohů/guny se objevila na této straně mula máji.

6. Mulamája je matka světa. Z ní vzešlo ono ´rozrušení gun´. Z tohoto ´rozrušení gun´ došlo k zrození tří bohů.

7. Mulamája je nejen stvořitelem šáster, ale také světské existence. Neboť je-li toto pochopení nirguna vyhlazeno, pak To Jedno uvnitř se hned projeví hlasitým křikem (nejprve vykřikne ´já jsem´ a potom vykřikuje ´já jsem takový a takový´, já vše znám lépe než ty´ atd., atd.).

8. Ale pokud není bez-myšlenkovost vyhlazena, kde jsou potom tyto guny? A když toto pochopení nirguna chybí, potom tam je pouze podvod a nepoctivost ´mnohého´ úsilí.

9. Jestliže je přivolán doktor, který nezná tuto ´zkušenost´, pak bude jeho pacient zbytečně trpět (on může dát ´mnoho´ léků a sádhan, ale de facto může jen nabídnout pokračující život v práně). Neboť je i on hlupákem, zapleteným v práně.

10. Tato ´zkušenost´ by proto měla být získána spolu s přesvědčením o této bez-myšlenkové nirguně. Kde není toto pochopení nirguna, potom guru i žák zakopávají (dopouštějí se chyb) v temnotě.

11. Proč by měl moudrý* říkat něco o tomto světě temnoty? (Randžit Mahárádž: Nestarejte se o nic). Tento svět se označuje za moudrého, ale jen svámí vám může povědět, co je skutečná moudrost. * (Buďte klidní ve své mysli).

12. Jestliže guru říká: „Mája byla stvořena v Bohu“, potom jsou tyto formy v iluzi/mája Bohem. Nebo když říká: „Mája byla utvořena májou“, potom tam není nic než mája.

13. Jestliže říká: „Tato Skutečnost uvnitř pěti jemných elementů vše vytvořila“, potom je i tato Skutečnost stvořena z jemných elementů. A pokud tvrdí „Bylo to vytvořeno samotným parabrahman“, pak by tam nebyla žádná tvořící schopnost máji.

14. A když říká: „Mája je skutečná“, potom v brahman vzniká spletenina konání. Ale je-li mája poznána jako falešná, pak jak může On něco dělat?

15. Nyní by se ´mnoho´ věcí mělo rozzářit (stát se poznáním) a mysl by měla dosáhnout pochopení nirguna. Taková přeměna by se měla uskutečnit díky milosti Boží (milostí je míněno, abyste učinili to, co Mistr říká, a viděli sami na sobě, co z toho vzejde).

16. Bez tohoto ´slova´ mula máji tu nejsou védy. A bez tohoto universálního ´super-kausálního´ těla/´vše´ tu není žádné ´slovo´ (tj. znát a být). A další těla, tj. kausální, jemné a hrubé, nemohou být stvořeny bez tohoto universálního ´super-kausálního´ těla/´vše´.

17. Uvnitř tohoto universálního ´super-kausálního´ těla/´vše´ je lidské tělo a v tomto lidském těle je toto universální ´super-kausální´ tělo/´vše´ brahmína (Znalec brahman). Tento brahmín používá toto universální ´super-kausální´ tělo/´vše´, avšak On se ho nedotýká a On je jediný, kdo chápe vnitřní význam véd (Používá poznání neboli ´vše´ k svému působení ve světě. Ale toto poznání se neliší od Něho samotného, tj. není tu nic dalšího, neboli je tu nedvojnost).

18. On ví, odkud vzešly védy. On ví, jak jsou utvořena těla. On ví, jak se objevila trojice bohů (tj. guny) a jaká je jejich přirozenost.

19. On uděluje naprostou spokojenost těm, kdo se utápí v domněnkách. Řečník/Mistr říká: „Na vše zapomeň a nyní naslouchej velmi pozorně tomuto ´já jsem´.

20. Protože pokud je nirguna pochopení svázáno/uvězněno v lidském těle, pak je toto pochopení zcela znečištěno a pak každý okamžik uhyne v domněnkách a názorech.

21. Ve strádání a povyku tohoto světa jsou stanoveny příkazy, sepsané v písmu. Ale ty mohou přinést jen mnohá utvrzení/ujištění světského života a v písmu tudíž nelze nalézt jedno zásadní přesvědčení bez-myšlenkovosti.

22. Chová-li člověk pouze úctu k písmu/šástrám, pak tato bezmyšlenkovitá svarúpa nemůže být odseknuta od této spleteniny (zaplétání se). A pokud tato bez-myšlenkovost rozmotá (objasní) tuto spleteninu, pak bude nesouhlasit s písmy (písma/šástry vás mohou poučit maximálně do úrovně ´já jsem zkušenost´, tj. neti, neti, ale ony nemají žádnou schopnost jít za toto poznání).

23. Proto jsou písma pod ochranou, a potom je třeba předat toto chápání nirguny. Když je tato původní/prvotní hypotéza ´já jsem´ opuštěna, pak je pochopena tato Pravda/siddhánta (já neexistuji). Hlupáci by proto měli pochopit moudrost této božské ´řeči´(neti, neti).

24. V písmu se uvádí tato prapůvodní hypotéza a tou je (představa) ´já jsem´. Přesto byste měli (nakonec) pochopit, že je tato hypotéza falešná a jakmile je pochopena bez-myšlenkovost, toto ´slovo´ by už nemělo být poté vyřknuto .

25. Přesto dokud tu je tato ´řeč´, pak jsou písma pod ochranou, a to přivodí zázrak v podobě pocitu ´já jsem všude´. Proto by měl mít posluchač úctu k rozlišování/vivéka (ne toto, ne tamto).

Poznámka: Říká se, že tu jsou tři druhy zkušeností. Zkušenost získaná ze šáster/písma; zkušenost získaná od gurua a nakonec vaše vlastní přímá zkušenost.

Tímto končí 2. kapitola 10. dášaky knihy Dásbódh s názvem „Tato těla jsou pochyba" .