Nová kniha:


Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980.  Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


proste_budte_n.jpgJóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


proste_budte_n.jpgÁtma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

IX.6. Promluva o gunách a formě (z knihy Dásbódh)

15. 1. 2016 - Aleš

Jakmile se prostor (nejjemnější element) stane bezforemnou svarúpou, pak zavládne bezmyšlenkovitost (stavu) brahman. A když se (naopak) tato bezmyšlenkovitost ´tam´ stává větrem, potom je to mula mája (Toto je jemný vztah prakrti a puruši. Ale když tu není žádný vítr/prakrti, pak tu není ani prostor/puruša, tj. nedochází k pozorování a je tam přítomné bezmyšlenkovité Já. A když je tu vítr, dochází k pozorování a pocitu ´já jsem´ a tudíž bezmyšlenkovitost není ´přítomna´).

|| Šrí Rám ||

  1. Jakmile se prostor (nejjemnější element) stane bezforemnou svarúpou, pak zavládne bezmyšlenkovitost (stavu)brahman. A když se (naopak) tato bezmyšlenkovitost „tam“ stává větrem, potom je to múla mája (Toto je jemný vztah prakruti a puruši. Ale když tu není žádný vítr/prakruti, pak tu není ani prostor/puruša, tj. nedochází k pozorování a je tam přítomné bezmyšlenkovité Já. A když je tu vítr, dochází k pozorování a pocitu „já jsem“ a tudíž bezmyšlenkovitost není „přítomna“).

  2. Tato bezmyšlenkovitost a tato „řeč“ jsou součástí těchto slov knihy Dásbódh. Avšak slova byla přeměněna v poznání deseti smyslů a objevily se smyslové objekty (tj. tělesné vědomí). V Dásbódhu (v dášace 7 a 8) bylo ukázáno, že uvnitř této „řeči“ múla máji (základní iluze) je toto bezmyšlenkovité Já a rovněž tyto objekty utvořené z pěti elementů.

  3. Tam, kde je poznání, je brahman a sattva guna. Uprostřed je brahman a radža guna; a tam, kde je nevědomost, tam je brahman a tama guna. Proto by měl dobrý posluchač znát brahman.

  4. Vnesete-li otázku: „Co je tím poznáním, které se navršilo na brahman?“, pak prostě naslouchejte a přijdete na to, jak důležitá je tato „řeč“/„já jsem“. Tato „řeč“ neboli poznání, které je uvnitř těla (pinda) se nazývá supra-kauzální tělo (máhákárana). V něm je toto „vše“ a proto je tam stav pozorování (toto „vše“ je pozorováno).

  5. A máhá-kárana uvnitř těla je vlastně mája brahmándy/múla prakruti, a tímto způsobem tu probíhá pozorování (tj. Samojediný Svědek vnímá/chápe brahmándu a tělo uvnitř ní). Proto brahman „tam“ se stal živnou půdou přítomného „tady“ (tj. puruša/prakruti), ze které raší poznání. (Siddharaméšvar Mahárádž – Prostor není pátý element, ale samotné poznání. Supra-kauzální tělo a kauzální tělo – to rovněž nejsou dvě těla, ale poznání. Země, voda, oheň a vítr jsou čtyři elementy a dvě (zbylá) těla, tj. hrubé a jemné tělo. Koncept prostoru se váže s dalšími čtyřmi elementy a koncept kauzálního a supra-kauzálního těla je spojen se zbylými dvěma těly (tj. hrubé a jemné tělo). Tyto koncepty jsou pouze určeny k snadnějšímu pochopení).

  6. Skrytý Svědek (puruša) a tři guny (jakožto potenciál k projevu) jsou uvnitř múla máji. Jakmile je prostor/sandhi (Siddharaméšvar Mahárádž – Provádět pravidelné denní modlitby - to neznamená odzpívat si gájátrí mantru, ale jasně a nesporně rozpoznat (volný) prostor/sandhi mezi každým činem, slovem a myšlenkou. V tomto prostoru září světlo Já a udržovat zde nepřetržitě pozornost je tím správným prováděním gájatrí mantry. Proto prováděním modliteb je míněno správné pochopení významu slov gájatrí mantry; pak si musíte na základě své vlastní zkušenosti ověřit, že světlo Já je v tomto prostoru (přítomné). Co lze jinak získat pouhým recitováním slov mantry a nepochopením jejího významu?) zřetelně vnímán také uvnitř dalších čtyř elementů, začnete si uvědomovat jakési „vyrušení gun“ neboli guna-kšóbini (V múla máje došlo k probuzení gun, a tím je tu možnost projevu. Je tu pozorování neboli bezusilovné rozpoznávání a pocit „já se vidím všude“. Když tu je nepatrné „rozrušení gun“ neboli guna mája, pak tam je přítomna sattva guna neboli poznání a vyvstání něčeho mimo mne. Poté se tento nevnímatelný prostor stává objektem).

  7. Podobně jako zavřené zrno začne pučet a rozvíjet se, tak se i múla mája přirozeně rozvine do gun.

  8. múla mája je element větru spolu se skrytým purušou. Poslouchejte a nechť tu je tato forma poznání zvaná guna-kšóbiní (zapomeňte na tento objektivní svět a nechte to, co přichází, přijít). Tímto způsobem se múla mája stane těmi nejmenšími rozruchy gun.

  9. Poté tu dojde k spontánnímu smíchání sattva guny (poznání)tama gunou (nevědomost) a tato směs se nazývá radža guna. Avšak když se brahman stane tímto místem prakruti, přemění se ve „slovo“.

  10. Když je brahman tímto „slovem“ neboli ryzí sattva gunou, pak „zde“ nabývá na významu prostor/ákáša. Poté byly kvůli „slovu“ zformovány védy, šástry (a „mnoho“ slov).

  11. Jak jsem vysvětlil předtím, pět jemných elementů prodlévá uvnitř třech gun, a proto vše stvořené je modifikací múla máji/větru (základní iluze). Kvůli této iluzi/větru se toto ryzí bezmyšlenkovité Já jeví jako hra poznání/nevědomosti (tj. radžas guny a objektivizace).

  12. Jestliže tam není iluze/vítr, jak tam může být poznání? A není-li tam poznání, jak tam může být „nevědomost“? Proto toto místo (tímto místem je myšlen bdělý stav plný jmen a forem) „poznání/nevědomosti“ tu je také díky této ryzí sattvaguně základní iluze/větru.

  13. Pokud „zde“ ve zdroji není sebemenší pohyb, potom jak „tam“ může být soustředěnost samotného poznání? (Bez pohybu tam není nic, co by něco znalo). Proto je třeba, abyste znali tuto tichou ryzí sattva gunu základní iluze/větru.

  14. Ze Samojediného brahman vyvstalo něco dalšího a toto Samojediné klidné a tiché Já začalo vnímat. Poté přirozenost/svarúpa Samojediného, jež je v samotném zdroji, vyvstala v podobě třech gun a pěti jemných elementů. (Z Jednoho vzešly dvě (prakruti/puruša); z dvou vzešly tři (guny); z třech vzešlo pět (elementů) a z pěti vyvstalo „mnoho“(objektů).

  15. Tímto způsobem se uskutečňuje projev tohoto bezmyšlenkovitého Já; během tohoto procesu je múla puruša nejprve zdánlivě oddělen od Své múla máji (prakruti) a poté se stane projeveným. A je-li tento proces opačný, pak se múla mája vrací do Samojediného Já a (zůstává) tu pouze bezmyšlenkovitost.

  16. Tato směs múla máji/větru je touto „řečí“ a od ní přichází element ohně (tj. něco je tam mimo mne). Když však prozkoumáte element ohně, pochopíte, že tu je taktéž směs prakruti/puruši.

  17. Z ohně se objevil element vody. Avšak toto je také směs smíchaná s bez-myšlenkovitou svarúpou. Z vody vzešel element země a tudíž i toto je součástí této smíchané formy. (Původní směs se stává víc a víc objektivní, nicméně vše vzešlo jedině z této Samojediné svarúpy, ze které nejprve vzejde tato směs prakruti a puruši, a poté přicházejí na řadu guny, pak elementy, a nakonec objekty/věci).

  18. Zde vyvstává pochybnost: „Kde je poznání (vědomí), jež vnímá tyto elementy? Jestliže je toto poznání uvnitř elementů, pak je třeba podotknout, že to nebylo dříve zmíněno.

  19. Poznání/vědomí značí „poznat pohyb“ a pak se Skutečnost stane jako (by) vítr/múla mája (tj. trojice - Znalec, rozpoznávání a to poznané). Proto jak bylo vysvětleno dříve, v těle pohyblivé formy/větru je sattva guna „všeho“ (tj. „Vše je mé já. A když učiním malý krok ze svého já, potom se objeví věc/objekt mimo mne samotného neboli mimo sattva gunu/vše).

  20. Proto jen díky vědoucí sattva guně tam může existovat směs poznání a nevědomosti (radžas guna) a taktéž fungování pěti jemných elementů; a až potom se mnohé může projevit. Tímto je tedy vaše pochybnost/otázka vyjasněna; samotné poznání je uvnitř pěti elementů.

  21. Na některých místech to poznává a na jiných ne, avšak toto poznání je uvnitř a prostupuje všemi elementy (Siddharaméšvar Mahárádž: V člověku a dalších živých bytostech je tento vitální princip zcela patrný, avšak v neživých objektech není podstata tohoto principu zcela zřejmá. To není následek či chyba tohoto vitálního principu; to je následek a chyba limitujícího konceptu. Sledujte vodu, jež tryská z fontány. Tato voda tryskající z fontány je vibrující a aktivní. To je následek limitujícího konceptu/formy fontány. Na rozdíl od toho voda v nádrži vypadá kompaktně a klidně. To je následek limitujícího konceptu nádrže. Ve skutečnosti však voda není ani pouze tekoucí/v pohybu, ani pouze stojatá/v klidu. Stejně tak tato samojediná forma vitálního principu prostupuje celou živou a neživou přírodou/stvořením. Tento vitální princip je v důsledku limitující rozpoznávající schopnosti/mozku člověka příčinou cítění/vnímání, avšak co se týče ostatních (neživých) objektů, tam je v důsledku neexistence limitující rozpoznávající schopnosti necítěním/nevnímáním). A když je vaše buddhi ostré jako břitva, můžete transcendovat tyto hrubohmotné objekty v jemné brahman pomocí tohoto poznání/vědomí (buddhi rozhodne, zda je něco skutečné či falešné. Jestliže rozhodne, že hrubohmotné je falešné, pak se o to již nestará a pak přirozeně samotné poznání/vědomí vnímá a chápe, a zatímco přetrváváte v tomto poznání/vědomí, i ono se samo od sebe vytratí).

  22. Těchto pět jemných elementů se stalo mnoha různými formami vzhledem k promíchání každého z elementů s dalšími elementy. A tak se toto Samojediné jemné brahman zjevilo jako hrubé tělo/džíva. (viz. 8.4.; Pokud každý element obsahuje jednu osminu každého dalšího elementu a polovinu své vlastní podstaty, pak se stane hrubohmotným).

  23. Avšak stejně jako se klidný vítr nijak neprojevuje, tak i poznání/vědomí sattva guny nevnímá „mnoho-foremnost“ tohoto světa. Skutečnost je tam spolu s elementem větru, přestože není vnímán žádný svět (tj. není vnímáno nic víc než puruša/prakruti a „vše“).

  24. A jako je oheň ve dřevě, ale není vidět, tak není zjevné také toto vědomí obsažené v nehybném větru (tj. vědomí je tam jako neprojevený potenciál uvnitř elementu větru, a guna mája ho učiní projevu možným). Takové je toto vědomí, ale džíva uvnitř Samojediného brahman toto nedokáže spatřit.

  25. Jemné elementy jsou pochopeny poté, kdy jsou vyseparovány pomocí rozlišovací schopnosti/vivéka. Poté dokážete pochopit, že Samojediné (nirguna) se Samo o sobě zjevilo jako Vlastní odraz, tedy jako saguna forma. Proto by mělo být prostřednictvím moudrého nahlížení rozpoznáno toto „vše“ uvnitř této „zkušenosti“.

  26. brahman vzešla múlamája a z ní vzešla guna mája. A z guna máji jsou zrozeny guny.

  27. gun získá projev všech pět elementů a ty se pak (hmotně) zjeví před pěti smysly. Tímto způsobem z „řeči“ vyvstalo „mnoho“ různých forem.

  28. Když se z ryzí sattva guny objevil prostor (tj. když se nevnímatelný prostor stává objektem, pak je tu vědomá sattva guna, a ryzí sattva guna zmizí), pak tato bezmyšlenkovitá svarúpa nemůže být dosažena, protože je představována jako „slovo“, a tudíž je tu element prostoru a větru/múla máji.

  29. Samojediné Já buďto chápe bezmyšlenkovitou svarúpu, nebo se stává džívou, a začne si všelico představovat a nadbytečně vytváří velkou spleteninu. Kdo Ho pak dokáže zbavit tohoto šíleného zmatku?

  30. I když je žák poučen, přesto tuto bezmyšlenkovitost/nirguna nemůže poznat. A i kdyby tomu porozuměl, přesto to nechápe (Samojediné Já je mimo intelektuální chápání a nelze z toho učinit objekt k porozumění). Dokonce nelze pochopit ani tuto saguna formu, pokud k tomu použijete logiku těchto přirovnání (přirovnání lze pouze použít k vyvození pocitu „já jsem“, tedy dostat mysl k momentu, kdy opustí svou logičnost a vnímá to, co zůstává).

  31. Takže bylo potvrzeno, že z jednoho elementu vychází další element, a že bezmyšlenkovitost je brahman. Ale jak může být prostor, tedy prvorozený, nejstarší z jemných elementů, tímto nezávislým brahman?

  32. Když „zde“ je múla mája, jež obsahuje všechny elementy, pak jak „tam“ může přebývat toto brahman? Je-li prostor „zde“, pak jak tam může být rozlišovací schopnost/vivéka dokonalého brahman? Vždyť Samojediné nirgunabrahman je mimo (za/před)múla májou.

  33. múla mája se objevila v brahman a její „hra“ byla přezkoumána. Ve skutečnosti to je ryzí svarúpa, jež je zasazena v „půdě“ složené ze tří gun a pěti jemných elementů.

  34. Samotný prostor, jakýsi držitel čtyř dalších elementů/modifikací, tj. větru, ohně, vody a země, je po důkladném prozkoumání chápán jako neměnná/nemodifikovaná svarúpa. Bezmyšlenkovité Já se objevilo jako element prostoru kvůli limitujícím konceptům.

  35. Když prostupuje Já jakožto prostor tělem/pinda, je tu džíva. Prostupuje-li jakožto prostor universálním „vše“/brahmánda, je tu šiva. Tímto způsobem se bezmyšlenkovité Já stalo prostorem (tj. prostor je a přesto není. Je to hádanka. Siddharaméšvar Mahárádž: „Když se díváte na měsíc, nevidíte to, co je přítomné mezi měsícem a vaším nosem. Jakmile tam zaměříte svou pozornost, objeví se prostor. Vy, jež jste nevnímatelné brahman, se tímto aktem soustředění se/pozornosti stáváte prostorem.“).

  36. Je-li jemné brahman sevřeno v limitujících konceptech džívy nebo šivy, pak se projeví. Kvůli omezujícím konceptům se objevil prostor a jsou tu tyto elementární formy (poté jste základnou projevených forem).

  37. Prostor je „rozestup/mezera“ a tudíž se brahman stává prázdné jako nula. Avšak absolutní parabrahman je nevnímatelné, tudíž mimo jakýkoliv projev. Jakmile jsou zničeny limitující koncepty, pak je prostor múla máji samotné brahman (když tu nic nezbude k vnímání/prostoupení, pak ani vědomí není zapotřebí; vědomí je mája a je to ona, která přivádí pět elementů).

  38. Je-li tu poznání, nevědomost, a směs obojího, pak se bezmyšlenkovitá Pravda stává gunami. Potom se přítomné „zde“ stane rozpínavostí třech gun společně s pěti elementy.

  39. Prakruti se rozšířila a následně se Samojedinému Já zjevil džíva/jedinec. Jak pak může být prostor, držitel dalších čtyř elementů, touto Skutečností?

  40. Smíchá-li se černá s bílou, zjevně vznikne barva šedá. Když se smíchá černá se žlutou, objeví se zelená barva.

  41. Mícháte-li mnoho různých barev, pak dochází k změnám. Stejně tak tato bezmyšlenkovitá svarúpa se objevila jako viditelné „vše“ a následně došlo k mnoha změnám poté, co se prostor a jeho modifikace (vítr, oheň, voda a země) smísily dohromady (potom dochází k objektivizaci). (Siddharaméšvar Mahárádž: Bezmyšlenkovitý Znalec se stal tímto pestrým viditelným světem; obrazem namalovaným našimi vlastními myšlenkami. Ale pečlivě se dívejte a pochopte, že uvnitř tohoto hrubohmotného světa je jak uvnitř, tak vně toto poznání ukryté za barvami. Moji drazí žáci, opakujte guru mantru s napůl zavřenýma očima. Nyní bude následovat verš z bhadžanů: …. društi ánta društi suranga, karunijá sama-društi maga, náná tarhéčé ranga suranga, rakta švéta-pita áhé pudhé nílavarna tédza dzánávé … Toto je ukázka z odpoledních bhadžanů. Význam je tento: „Zřením s vnitřní vizí/vhledem je tu tato krásná forma. To je vize poznání. Potom jsou mnohé různé barvy touto samojedinou krásnou formou. Jsou-li červená, bílá a žlutá viděny s tímto uvědoměním, pak vše bude nádhera/vznešenost tohoto nekonečného Já.“ Nyní pokračování výše uvedeného verše z odpoledních bhadžanů - … nílavarna té bimbá káší, čaitanjáčí musa tjámadhé vastu džadalí asé; Význam je tento: „A když chápeš nádheru tohoto Já skrytou uvnitř formy čajtanji, potom je toto tím pravým studiem vlastního Já.“ A nyní otevři plně své předtím napůl zavřené oči a s těmato otevřenýma očima pochop, co se nachází vně. Uvědom si, že to jsi ty, toto Já, které vidí sebe sama vně. Poté je všude tento Bůh barev. Zaměř se na cokoliv a pochop, že to je toto Já. Když je vše vně rozlomeno, rozbito a spáleno na popel, pak bude tato Samojediná nádhera spatřena.

  42. Z jedné vody se stane mnoho barev ve chvíli, kdy je vytvořena vlna na vodě. A vlna je pohyb změny. Proto by měla mysl poznat tuto klidnou nirgunu. (Vlna vyvstávající z klidného oceánu vypadá jako oddělená měnící se forma a stejně tak kvůli iluzi/múla mája se v této bezmyšlenkovité svarúpě elementy a formy jeví jako oddělené a měnící se.)

  43. Když to poznáte, potom tam je neomezené a neohraničené Samojediné Jedno. A když toto Jedno pohlédne vně, potom tam je tato změna elementu vody a rozšíření pěti elementů do osmdesáti čtyř principů džívy (jemné zformování formy, tj. zpředmětnění, jako např. vlny, jež je viděna místo vody oceánu).

  44. Tato voda (“jemné“ zpředmětnění) je semenem „mnoha“ těl a z této vody objektivizace přichází také tento svět univerzálního vědomí/„vše“. Hmyz, červy, zvířata a další živé bytosti vzešly z této vody/zpředmětnění. (Jestliže někdo „nachází“ neboli pohlédne dovnitř, a pochopí, potom se mysl zklidní a tato voda/zpředmětnění se rozpustí v univerzálním vědomí/„vše; jestliže někdo „shlíží“ neboli pohlédne vně a začne si (všelico) představovat, mysl se zneklidní a dochází k dalšímu zhmotnění a „jemné“ se stává hrubým. Potom se pokládáte za individuální tělo, vidíte „mnohá“ další stvoření, jako jsou červy, hmyz atd.)

  45. Sperma a krev jsou touto vodou (je to pouze kvůli zpředmětnění, že vyvstane tělesné vědomí a oddělí se a pak jsou vidět rozdílné formy neboli části, jako je krev, jež se liší od potu či spermatu. Pokud tam však není starost o individuální tělo, pak je vnímána tato jednotná pohyblivá forma univerzálního vědomí/„vše“). Tato bezmyšlenkovitá svarúpa a toto univerzální tělo/„vše“ se staly touto vodou zpředmětnění. I nehty, zuby a kosti jsou stvořeny z této objektivizace elementu vody. (Je tam bezmyšlenkovitá bezforemná/bezpředmětná svarúpa a potom tento vítr/iluze univerzálního vědomí/„vše“, tj. prosté poznání/prapůvodního „objektu“; potom se zpředmětnění stává víc a víc hrubším a jsou vnímány formy a těm dávána jména. A z „jemných“ objektů této vody přichází „mnoho“ hrubohmotných objektů v důsledku tělesného vědomí. Tímto způsobem byla Jednota roztříštěna do „mnoha“ oddělených objektů a částí).

  46. (Toto zpředmětnění je vysvětleno použitím symbolu stromu. Tímto stromem je mája.) U kořene jsou drobné úponky a díky nim je celý strom zásobován vodou. Stejně tak z kořene pocitu „já jsem“ vzešla tato „jemná“ objektivizace a z ní vzešlo hrubohmotné tělo.

  47. Na mangovníku se objevily květy díky závlaze vodou; v důsledku vody se vše projeví. Voda je v listech, květech a plodech (tzn. listy jsou rozdílné zdroje zrození, květy jsou zkušenosti a plody jsou radosti a bolesti; vše je tu kvůli objektivizaci).

  48. Jestliže je kmen (tj. guna mája) pořezán, uvnitř dostaneme pouze trpkou vodu (tzn. jestliže zničíte toto poznání guna máji, potom expanduje vně a stává se víc a víc objektivní). Avšak „tam“ v brahman není nic vidět. A jestliže větve s ovocem (tj. guny) roztříštíte a otevřete, pak jediné ovoce, které uvidíte, je tato vlhká kůra neboli slupka (pokud dovolíte gunám expandovat, pak spatříte hrubé tělo).

  49. Uvnitř stromu (od kořene po větve) nenajdete žádné ovoce. Plody (ovoce) vzniknou z této vody/objektivizace a moudrý by si toho měl být vědom prostřednictvím vivéky.

  50. Jen když se tato voda dostane do krajních výběžků (tj. daleko od átman), pak se objeví trsy ovoce. Tímto způsobem se Samojediné Brahman stane džívou (tj. když je někdo prostým bytím/poznáním, pak se (v něm) neprojevují plody potěšení a utrpení. Ale když se vzdáte tohoto poznání (tj. zapomenutí všeho), pak se rozšíří objektivizace a dojde k zpředmětnění hrubého těla a spolu s tím se objeví utrpení a potěšení).

  51. Jsou-li tu tyto odlišné listy, květy a plody, pak mysl prostě opakovaně stále dokola udržuje stejné prožitky (Randžit Mahárádž: Probudíte se ráno a děláte stejné zažité věci znova a znova). Avšak díky jemnému vhledu je tam tato jasná bezmyšlenkovitá svarúpa.

  52. Jak můžete chápat bezmyšlenkovitost, když tam je „mnoho“ modifikací elementů, měnících se okamžik za okamžikem? Samojediné brahman se stalo džívou a je tu „mnoho“ barev a forem.

  53. Pokud se snažíte chápat tuto bezmyšlenkovitou svarúpu, potom tu je rámus a neklid třech gun a pěti elementů. Čeká je tu jen více dřiny a utrpení. Těchto „mnoho“ forem přináší jen „mnohé“ změny, a proto by se tato „mnohost“ měla přeměnit v bezmyšlenkovité Já.

  54. Pomocí rozlišování/vivéka je dosaženo tohoto bez-usilovné rozpuštění prakruti. Poté, kdy provádíte své bhadžány s pochopením nedvojnosti (nic dalšího), tam je paramátma, jež je za „stavem“ íšvara (tj. paramátma je bez Znalce/íšvara a bez poznaného).

Tímto končí 9. kapitola 6. dášaky knihy Dásbódh s názvem „Promluva o gunách a formě".

Z anglického překladu Johna Norwella přeložil Aleš Adámek


Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)