ADVAITA.cz

IX.5. Odstranění domněnek (z knihy Dásbódh)

8. 1. 2016 - Martin

|| Šrí Rám ||

1. Struktura pindy (tedy individuálního těla) je stejná jako struktura brahmándy (tedy univerzálního těla). (Piṇḍa-Brahmāṇḍa; koncept indické filosofie – mikrokosmos je odrazem makrokosmu. Brahma = Stvořitel, v širším významu „vesmír“ - ze základu briḥ/expanze. Slovo anda/andam znamená vejce. Takže brahmánda je „vesmírné/kosmické vejce“, ze kterého povstal celý vesmír. Toto kosmické vejce se též nazývá Hiraṇyagarbha/zlatá děloha, zlaté vejce. Pozn. českého překl.) Ale to nelze pochopit na základě pochybností a domněnek. Pinda a brahmánda mohou být pro tebe totožné jedině tehdy, když jsi pochopil „zkušenost“ ságuna, jinak jsou to jenom jedny z „mnoha“ matoucích konceptů.

2. Říká se, že cokoli je v pindě, to je i v brahmándě. Ale to jsou jen prázdná slova, pokud to tvrdí někdo, kdo zatím nepochopil tuto „řeč“. Zatímco skutečný Znalec brahman vyslovuje toto božské „slovo“ v každém okamžiku.

3. Bývá zvykem tvrdit, že pinda a brahmánda jsou vytvořeny stejným způsobem. Ale jak by tyto koncepty mohly vůbec existovat pro toho, kdo je ukotven v pochopení nirguny?

4. Pochop, že čtyři těla pindy (hrubé, jemné, kauzální a suprakauzální) jsou ve skutečnosti onou svarúpou, která je za myslí. A pochop, že také čtyři těla brahmándy (hrubé/virāṭ, univerzální/hiraṇya, neprojevené/ avyākṛt a primární iluze/mūḻaprakṛtī) jsou rovněž oním poznáním za myslí.

5. Jak můžeš mít „zkušenost“ ságuna, znáš-li jenom verše z šáster? Protože potom je tato „zkušenost“ chycena v síti nejasností.

6. V některých verších šáster se říká, že tak jako je v pindě obsažena antahkarana (tedy vnitřní nástroj poznávání – dělí se na 4 složky: manas/mysl, buddhi/intelekt, čitta/paměť a ahamkára/ego), tak je v brahmánděVišnu, který poznává. A tomu, čemu se v pindě říká mysl/manas, odpovídá v brahmándě měsíc/candramā.

7. Tak jako v pindě existuje buddhi, tak je obdobně v brahmánděBrahma. A podobně jako je v pinděčitta, je v brahmánděNárájana.

8. Je-li v pinděahamkára/ego, potom se Svrchované Skutečnosti v brahmándě říká Rudra. Ale pokud bychom tomu měli věřit, znamenalo by to, že posvátná písma/šástry oddělují od sebe tuto „řeč“ „já jsem“ a Átman/Já, které je za myslí („já neexistuji“). (Proto zapomeň na dělení na pindu a brahmándu, o kterém píší písma, pochop onu „řeč“, která je v jádru těchto textů, a buď oním Já, které dlí za myslí.)

9. Posluchač se zeptal: Řekni mi, jak mohou být antah-karana a Višnu totožní? Proč je totožná mysl/manas a měsíc/ candramā? A jak může být pozornost buddhi Pánem Brahmou?

10. A řekni mi, jak paměť/čitta může být stejná jako Nárájana a jak může mít Rudra něco společného s ahamkárou/egem? Je proto třeba jasně pochopit to, co je za myslí.

11. Srovnávat pouhé domněnky s pevným přesvědčením této „zkušenosti“ je jako srovnávat psa se lvem. Jak může to, co je nepravdivé, obstát před Pravdou?

12. Ale k nabytí této „zkušenosti“ je nezbytný bystrý zakoušející. Jen bystrý zakoušející je schopen vstřebat toto přesvědčení „já jsem“. A jen v něm nezůstanou žádné domněnky a pochybnosti.

13. Posluchač se zeptal: „Svámí, prosím vysvětli mi, jak mohou být Višnu, měsíc, Brahma, Nárájana a Rudra (tedy pět částí antah-kárany brahmándy) a oněch pět částí antah-kárany/vnitřního nástroje poznávání pindy, touto „řečí“?“

14. Mistr odpověděl: Tato ságuna „zkušenost“ a ono Já, které je za myslí, nepotřebují vůbec domněnky šáster. Kdo pochopí význam skrytý za slovy veršů šáster, získá ono poznání, které je za myslí.

15. Vše, co je vysloveno bez této „zkušenosti“, je výtvorem neklidné a znuděné mysli. A nic z toho, co vychází z takových úst, nemá větší hodnotu než štěkot psa.

16. Copak „tam“ v brahman existuje nějaká potřeba něčemu naslouchat? (Tam není potřeba ani poznání, ani naslouchání.) A co je „tam“ potřeba hledat a pochopit? Naslouchání je potřebné „zde“, v základní iluzi/mula mája, kde se nachází *nula onoho „já jsem“, aby bylo možné hledat nirgunu. *(Říkáš „nic tu není“, ale jsi tu ty.)

17. Neklidná mysl, která vidí tolik různých forem, tě oslepila. „Tam“ nemohou fungovat tvé fyzické oči. A protože byl zničen zrak poznání, je „tam“ jen temnota nevědomosti.

18. Potom tam není žádné mléko (tedy nirguna) a žádná voda (tedy ságuna; zde Šrí Rámdás odkazuje na královskou labuť, která umí oddělit mléko od vody) a je tam jen hromada hnoje (Randžit Mahárádž – Toto tělo je jen továrna na hovna.) A pokud má člověk chuť se v té hromadě hrabat, potom ono „Já“ „tam“ není o nic lepší než vrána, která si v hnoji libuje. (Kvůli touhám přetvoří mysl čiré a pravdivé brahman do podoby falešných jmen a forem máji.)

19. Kvůli tvé „touze“ (já chci být) je tu tato „řeč“ (poznání) a vzniká představa o existenci nějaké brahmándy a pindy a o tom, že jsou totožné. Ale jak by bezforemné Já, které je za myslí, mohlo vůbec nabýt této ságuna formy?

20. Pochop, že to, co se stalo neklidnou myslí plnou domněnek a pochybností, je ve skutečnosti toto Já, které je za myslí. Toto bez-myšlenkovité Já, se stalo divokým a nebezpečným lesem představivosti. A moudrý člověk by tudíž neměl tímto lesem bloudit, protože je jisté, že bude oloupen.

21. To představivost vytvořila všechny mantry a z představivosti vznikli také všichni bozi. Ale tito bozi nejsou oním nezávislým Bohem, protože jsou závislí na vymyšlených mantrách.

22. Je nutné poznat konec této „řeči“ „zde“ a pomocí vivéky přenést tuto řeč „tam“. Taková vivéka může být přirovnána k tomu, když slepec, pomocí pozorného naslouchání, dokáže rozpoznat někoho jenom podle jeho kroků. („Zde“ nejsou potřeba fyzické oči, ale vivéka.)

23. Potom ať v mulamáje vyvstane jakýkoli projev, bude to jako krásná báseň* vytvořená Skutečností. (Co se má stát, stane se; tak to přijímej bez odporu a bez lačnosti. A co má odejít, to odejde; tak to nech odejít beze strachu a bez připoutanosti.) A ty zůstávej v této „zkušenosti“ (v této básni), ale spočívej v nemyšlení. *(Viz 14.3. Umění poezie. Jsou tu jednak skladby či básně sestavené v tomto světě z mnoha různých forem. Může tu být také tato neustávající skladba či báseň toho, co svět překračuje/saguna. Ale můžeš být také samotným básníkem, tímto nirguna Átman/Já.)

24. Jestliže vše bylo stvořeno Brahmou, kdo potom stvořil Brahmu? Je-li vesmír ochraňován Višnuem, kdo potom chrání Višnua?

25. Je-li Rudra ničitelem vesmíru, kdo potom zničí Rudru? Proto je potřeba pochopit Toho, kdo je vládcem smrti/Rudry.

26. Není-li pochopena bez-myšlenkovitost (nirguna) této „řeči“ (saguna), potom přichází temnota světského života. Proto je potřeba se upevnit v tomto principu, který je za myslí.

27. Poté, co samovolně vznikla brahmánda, se ono Já, které je za myslí, stalo zdánlivým „tím, kdo přebývá v pindě“ (a tedy přijalo tělesné vědomí). Ale takové výtvory představivosti nemohou nikdy vést k pochopení nirguny.

28. A pokud jsi dospěl k poznání, že celý tento vesmír/brahmánda je uvnitř poznání/„vše“, potom ono Jediné, které je v „mnohém“, vyvstalo jakožto pocit „já jsem“. Potom se toto bez-myšlenkovité Jedno, které je mimo jakoukoli představivost, stalo zdánlivým naslouchajícím. To je potřeba jasně pochopit. (Tedy ani tento pocit „já jsem“ není ještě konečnou Pravdou.)

29. Jak může někdo tvrdit, že složení pindy je stejné jako složení brahmándy? Jak mohou tyto „mnohé“ objekty, které jsou v brahmándě, být obsaženy také v pindě?

30. Ve svatých textech se píše, že v tomto světě existuje tři a půl *kóti bytostí, tři a půl kóti poutních míst a tři a půl kótimanter. Jak se mohou vejít do pindy? *(Kóti je 10 milionů. Ale kóti znamená také tu nejlepší možnou odpověď a ve védántě je tím myšlena čirá satva guna či poznání. Je to základní podstata, z níž vyvstává tento svět. Číslo 3,5 kóti představuje „slovo“, čili posvátnou slabiku óm/aum; jsou to tři stavy – bdění/radža, snění/satva a hluboký spánek/tama – a onou polovinou je stav čiré satvy čili poznání, který je znázorněn bodem nad symbolem pro slabiku óm/ॐ. Proto v tomto „slovu“ aum či v „řeči“ je obsaženo vše, včetně „mnoha“ bytostí, poutních míst a manter. Toto je pravý význam slova kóti, nikoli 10 milionů – jak by se jinak toto vše mohlo do pindy vejít?)

31. Říká se, že v brahmándě je 33 kóti bohů. Říká se, že je 88 tisíc Pánů Rišiů (světců) a 9 kóti ničivých božstev/katyayana. Jak se mohou vejít do pindy? (Skutečný význam je ten, že v rámci rozdělení pěti jemných elementů, tří gun a čiré satva guny/poznání na 25 částí vzniklo „mnoho“ bohů. A „mnoho“ džívů vzniklo rozdělením puruši/Pána a tohoto poznání na 84 principy a 4 formy zrození. A z pěti elementů, čtyř řečí a čiré satvy vzniklo všechno ničení a zabíjení v tomto světě „mnohosti“. Takto se dá dělit stvořený vesmír, ale jak by potom bylo možné pochopit toto „poznání“ a tuto kóti/„nejlepší možnou odpověď“?)

32. Říká se, že existuje 56 kóti bohyň/čámundá a že toto Jedno se v „mnohém“ proměnilo v miliardy miliard rozličných stvoření brahmándy. Říká se, že v brahmándě existuje 8,4 lakšů druhů bytostí (lakṣa = sto tisíc, ale také pozornost, cíl – pozn. překl. do češtiny). Jak se mohou vejít do pindy? (Skutečný význam je ten, že uvnitř dvaceti pěti jemných a hrubých principů, čtyř těl, poznání a nevědomosti a poznání čiré satvy jsou čamundá – tedy bytosti uvězněné v kůži či v těle. Tím se ono Jediné, v důsledku smísení čirého poznání s nevědomostí, stalo v „mnohosti“ nespočetným množstvím džívů. Džívové jsou tu proto, že je tu pozornost/lakša zaměřená na tyto 84 principy, které vytvářejí hrubé tělo; viz 17.8.9)

33. V brahmándě je tento stvořený „objekt“ a také „mnoho“ odlišných forem, které jsou od něj odděleny. (Záleží na tom, kam zaměříš pozornost: když se díváš ven, vidíš „mnohost“ a když se díváš dovnitř, vnímáš tuto jedinou pohyblivou formu.) Mohl bys mi také vyložit, jak může být tato bez-myšlenkovitá Skutečnost uvnitř pindy?

34. Vše záleží na tom, jaký lék použiješ. Použiješ-li „mnoho“ léků (tedy názorů a domněnek), potom zůstáváš v tělesném vědomí. A pokud použiješ lék „já jsem On“, potom budeš Jím. Vedle hořkých cest „mnohosti“ je tu také sladká šťáva „já jsem“. Proto je potřeba, aby toto „vše“ pochopilo „mnohost“ semen (tedy konceptů) uvnitř pindy. (Zapomeň na jména a formy, tedy „mnohá“ semena tohoto stvoření a spočívej v poznání a přesvědčení „já jsem On“. To je ta správná medicína.)

35. Pokud ono bez-myšlenkovité Já není pohřbeno pod nánosem představ, potom toto klidné a tiché brahman nijak nepotřebuje „mluvit“ pomocí léku „já jsem“. Ale pokud je tu jakákoli pochybnost, tak je nutné ji touto „řečí“ zahanbit a zahnat.

36. I kdyby tu dosud nebyla tato bez-myšlenkovitá promluva, proč by tato „řeč“ měla dávat přednost bezcenným domněnkám a pochybám? Pomocí této „řeči“ pochopíš, že „On dělá vše“ a že tu žádné činnosti vykonané pochybnostmi a domněnkami vůbec nejsou. (Je-li tu myšlenka „já jsem“, potom tu je pouze tato jediná činnost pohybu čajtanja a žádné bezcenné žvanění jako „Já jsem udělal tohle, já jsem udělal tamto...“ tu vůbec není.)

37. V brahmándě je Skutečnost a pět elementů. Dojde-li k promíchání pěti elementů (tedy ke vzniku objektů), potom se ono Jedno ocitlo v pindě. Nyní je proto potřeba poznat tuto vždy přítomnou „zkušenost“ saguna.

38. Je tu bez-myšlenkovitá svarúpa a je tu brahmánda složená z pěti elementů a také pinda složená z pěti elementů. Ale bez této „řeči“ se stává toto nezměrné paramátma pouhou domněnkou.

39. Jakýchkoli pochybností či domněnek, které vyvstanou v této „řeči“, je potřeba se zbavit, jako by to byly zvratky. Potom je jisté, že tu bude „řeč“ tohoto nirguna pochopení.

40. Vše, co je v pindě, je i v brahmándě. Ale jak to může být vnímáno bez „zkušenosti“ saguna? Protože bez této „zkušenosti“ jsou tu jen tato *dvě těla a shon pěti elementů (jména, formy a domněnky). *(Individuální tělo/pinda a univerzální tělo/brahmánda.)

41. A proto když přikládáš váhu těmto dvěma tělům, pindě a brahmándě, potom se bez-myšlenkovitost stane všemi těmi pochybnostmi a domněnkami. Jak by potom toto „teď“ mohlo být spokojeností/samádhan onoho Jediného?

Tímto končí 5. kapitola 9. dášaky knihy Dásbódh s názvem „Odstranění domněnek“.

Z anglického překladu Johna Norwella přeložil Martin Vinkler

Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)