ADVAITA.cz

67. Éknáth Bhagwat (z knihy Vše je iluze)

2. 9. 2015 - Aleš

Videhi Džanaka (Džanaka byl starodávný král; Videhi značí stav, kdy byl bez těla, zatímco byl v těle) se zeptal: „Co je zač tato mája, která nahání tolik hrůzy? Prosím řekněte mi, jak se jí můžeme zbavit?“ Na to mu světec Antarikša odvětil: „Tvoje otázka je zbytečná, neboť se ptáš na něco, co není. To, co není, dohnalo celý svět k šílenství. Přitom toto vše je iluze. Veškerý svět se sloučil s touto iluzí. Je marné se ptát syna neplodné ženy na čas narození, znamení zvěrokruhu, jméno atd.“ Podobně se takto ptáte vy. Iluze je stejná. Je možné rozdrtit hlavu svého stínu? Snacha neplodné ženy přivedla na svět syna. Manželka Bhíšmy (který se nikdy neoženil) měla mateřské mléko. Vzduch by měl být vložen do mlýnu a zde rozdrcen na prach. Vnouče eunucha se šlo schovat do domu, které patřilo slunci. Ti, kdo pokládají tyto věci za pravdivé, mohou pokládat iluzi za skutečnou. Iluze znamená, že ať děláme či zakoušíme cokoliv, vše, co se nám přihodí, je neplodné; a dokonce i my sami jsme neplodní (neskuteční). Prokázat, že všechny zkušenosti v dualitě jsou falešné, je význam slova Mája.

Védy a Guru vám sdělí, co je tato mája. Je na vás, zda přijmete, či nepřijmete to, co je řečeno. V krátkosti mája značí „To, co neexistuje.“ Mája, která říká „já“, je vskutku velkou iluzí. Slovo mája začíná písmenem „m“. Nepochopit znamená mája. Mája jednoduše značí nevědomost či nepochopení. Nepochopení vede k nesprávným výsledkům. Chcete s radostí nasytit tělo, protože říkáte „já jsem tělo“. Proto se mája jeví být skutečná. Je to pouze nevědomost. Co jiného je mája? Individualita (džíva), která je jako opice, není ochotna pustit svou omezenou existenci džívy, dokud není vystavena nějakému velkému pozdvižení či změně. Pouze když si vytrpí velké neštěstí a pohromu, pocítí, že toto vše je falešné. Potom pozná, že ve světských věcech není vskutku žádná radost jako taková. Pak přijde na to, co je mája. Mája samotná sdělí, že nikdy nebyla, není a nebude existovat. Mája značí chybné poznání (neboli neskutečnost).

Poznání neboli vidja má dva významy. Příčinou máji je klam a strom iluze (máji) vyroste po zalévání vodou klamu. Hloupost je jejími větvemi a smyslové požitky jsou jejími plody. Brahman a Bhrama se liší jen nepatrně, co se výslovnosti týče. Je to jen na začátku slov, u jednoho je Bra, u druhého Bhra. Bhrama je iluze. Říká se: „Realizoval jsem Já, nerealizoval jsem Brahman.“ Pouze na podkladě (skutečnosti) Brahman došlo k zrození všech těch mnoha a mnoha potomků. Objekty smyslů jsou pomocí touhy svázány jako provaz. A to nachází svou vitalitu v pocitu „já“. Klenot na hlavě hada, který se zdá být skutečný (i když se jedná o provaz a ne o hada), je sejmut a složen do provázků. Mája se postarala o vznik ega, prvorozeného syna. „Moje“ a „připoutanost“ jsou její další děti. „Moha“ neboli „přitažlivost k tělu“ je zetěm usazeným v jejím vlastním domě. Zeť (džawai) je ten, kdo je k ničemu.

Jaký to vše má vlastně význam? Znamená to, že „vše“ je falešné. Mája nosí náramky rozhodování a pochybnosti. Ego, džíva tancuje do rytmu cinkotu náramků. Zeťovi byla jako věno dána mysl. Mája se výhradně rozvinula na základě třech kvalit (gun). Povaha této falešné máji je taková, že zachvátí nevědomého. Jak můžeme říci, že skutečně existuje? Nahlížíme-li na to s „vnitřní vizí“ poznání, pak zde vůbec není. Jak můžeme prohlásit, že je? Nelze tvrdit, že je. Mnozí lidé, aby se dostali za tuto máju, si nechali narůst dlouhé vlasy a podstoupili zkoušku ohněm. Znají Pančakšari mantru. Tato mantra ukazuje, že mája je taková, že bychom neměli ohledně ní klást žádné otázky. Ona je nepopsatelná. Neměli bychom jí popisovat slovy, protože ona se jimi nedá nijak vylíčit. Nebyla zde v minulosti a ani zde nebude v budoucnosti. Myslet si, že svět je skutečný, je mája.

Védy byly dotázány na to, co je mája? Zůstaly tiše. Co můžeme říci o počátku řeky ve fata morgáně? Její počátek je v nevědomosti hlupáků. V poznání je její konec. Ona se zdá existovat, protože my si něco představujeme. Slyšíme naše vlastní kroky, pohlédneme za sebe, kdo že to za námi kráčí. To, co si člověk myslí a představuje, je pro něho skutečné. On je pak zmatený a ustaraný. To vše je hra představivosti. Původní představivost se nazývá „základní iluze“ neboli mula-mája. Jakmile zapomenete na svou Skutečnost, okamžitě vyvstane koncept máji. Potom si myslíte, že to je skutečné. Mája značí „já“. Chybný koncept o sobě je zde tím velkým omylem, nic jiného to není. Když dáte malý kousek bavlny pod lupu, pak sluneční paprsky, procházející lupou, bavlnu zapálí. Tento chybný koncept se nenachází v pěti elementech. V ryzím Brahman také není koncept „já“. Světský život začíná v poutech ega. Toto „já“ je neutrální, tedy bezpohlavní. Koncept vytvoří ducha z ničeho a jen pomocí konceptu tento duch zase zmizí. Vybudujeme to pomocí naší představivosti, pokusíme se to strávit, a když to nedokážeme, jsme znepokojení. V těle není žádný světský život, a ani v Já není. Touha a tělesné ego vytvoří pocit, že ego existuje.

Ve snu může krátké období pěti minut obsahovat dlouhotrvající životní fázi. Když jste v hlubokém spánku, není v něm bdělý ani snový život přítomen. Ve spánku si užíváte jistý klid. V tomto klidu je Já a také je zde tělo, ale není tu ego. Zrození a smrt jsou také falešné. Jakmile je Já zapomenuto, začne existovat „já“ a to nám dává iluzi existence a zkušenosti zrození a smrti. Zaplétání se do světského života činí z života něco nesmírně obtížného a je velice těžké dostat se za to. Ten, kdo se stane „něčím“, je podveden májou. Žádostivost po potěšení ze smyslových objektů se stane v individualitě mocnou a pomocí toho se zvýší energie máji a její síla. Říká se, že byste se neměli dotknout podoby Ganéši dřív, než se předtím vykoupete. Ale kdo viděl, jak se malý chlapec, syn hrnčíře, vyčůral do hlíny, která byla poté použita pro tvorbu sochy Ganéši? Stručně řečeno, dokud má džíva končetiny, ruce a nohy, je přirozené, že ty zákonitě časem vyrostou. Avšak, jak je pak může někdo zlomit, když tu nejsou, nebo jsou zpřelámány již od počátku? Jak by zde mohla být nějaká zkáza?

Další příklad je o muži, který dá zlomek rupie (cca jeden haléř Kč) na charitu v naději, že za to příště dostane stonásobek nazpátky. To je naprostá nevědomost. Mája má tuto vlastnost. Odhalit to sám a využít některé prostředky k tomu, abyste ji zahodili, je jako činnost přízraku. Mája se rozpustí pouze s použitím učení od Satgurua. Je činnost ve snu pravá či falešná? Bude někdy možné zjistit, jak a kdy sen nastal? Jak může někdo zkoumat něco, co je falešné? Bylo tu město, které nebylo nikdy postaveno. Koho byste se měli zeptat, proč nebylo město nikdy postaveno? Je nesmyslné a hloupé provádět tato šetření. Musíte pochopit, že mája je pouze vymyšlená představa.

Vše, co se jeví, je falešné. Vše je snové. Je velice obtížné dostat se za tuto máju pro ty, kdo ji pokládají za skutečnou. Mnoho lidí říká: „Toto vše se opravdu stalo“, nebo „Já jsem toto vše řekl, a potom jsem byl probuzen.“ Zatímco někdo říká opakovaně toto „já jsem“, oni říkají toto „já jsem učinil vše.“ I když jsem sebe dříve označoval za „šťastného“ či „nešťastného“, nyní jsem probuzen díky Požehnání od Satgurua. Říkejte: „Já jsem osvobozen a jen díky Milosti Gurua toto poznání vyvstalo.“ Jinak si člověk myslí, že mája je skutečná a bude chycen v cyklu zrození a smrti.

Říci „já jsem tělo“ značí zrození skrze dělohu, ale říci „Já jsem Brahman“ značí být neměnný, zcela bez vývoje. Ten, kdo to řekne, je syn Gurua. Mít v Brahman pocit „já“ znamená být individualitou, džívou. Ale když je „já“ nic, potom je vše Brahman. Měli bychom vědět, jaké je složení tohoto pocitu „já“. Jestliže „já“ nemá žádnou strukturu či tvar, je automaticky považováno za falešné. Jak můžeme dokázat jeho existenci, jestliže nemá svou vlastní strukturu? Proto jakékoliv vyjádření, které je učiněno, by mělo být vyřčeno až poté, kdy odpozorujeme strukturu pocitu „já“. Jakmile „já“ zmizí, celý svět je tím pádem také pryč, protože celý svět spolu s pocitem „já“ je iluzí; je to falešné. Proto je zde rčení: „Když zemřeme, celý svět vyhasne a zmizí do prázdnoty.“ Ten, kdo odhodil pocit „já“, se stane skutečným „znalcem Brahman“.

1. 10. 1935

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Dže

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Nisargadatta Maharadž Ki Džej 

další kapitoly z knihy ´Vše je iluze´ jsou v "Textech na pokračování"