ADVAITA.cz

VIII.2. Jemné Brahman a pochybnosti

18. 9. 2015 - Aleš

8. dášaka – Počátek Máji

|| ŠRÍ RÁM ||

8. dášaka – Počátek Máji

|| ŠRÍ RÁM ||

Kapitola 2 Jemné Brahman a pochybnosti

1. Dříve v posluchači vyvstala pochybnost a to by mělo být objasněno. Zeptal se: „Jak se objevil svět (celá živá a neživá příroda) v ´tom, co je bez částí´(Brahman)?“
2. Řečník řekl. Jestliže tu je toto ´slovo´ mula máji, jak zde potom může být toto Věčné Brahman? V Brahman je tato mája falešnou pozorností; je to jako vlna, která se objeví na vodní hladině (pozn.: je tu obrovská vodní plocha/rozloha, ale vaše pozornost se upíná pouze na její malou část a nazve to vlnou).
3. Ve zdroji je To Samojediné/Parabrahman. Je to nitjamukta (pozn.: navždy osvobozený), bez činů a Nejvyšší To. Tam v jemném Brahman se objevila neprojevená mula mája (pozn.: guny se ještě neprojevily).
4. V posluchači vyvstala pochybnost a zeptal se: „Pokud je Brahman Samojediné To, bez formy, osvobozené, bez činu a beze změny, jak se ´tam´ potom může objevit tento zázrak máji?“
5. „Protože je Brahman nepřetržité a bez kvalit/Nirguna, kdo ´tam´ může mít toto ´přání´? Protože nebude-li tato saguna Brahman/Brahman s kvalitami v Nirguna Brahman/bez kvalit, pak zde nemůže být žádné ´přání´.“
6. „Původně tu nebyla žádná saguna. Proto se ptám: „Obsahuje Nirguna Brahman tento pocit ´já jsem´ saguny Brahman?“
7. Jestliže platí „Nirguna se stala těmito gunami“, pak by adept měl pochopit, že tato ´řeč´ se stala domněnkou džívy.
8. Potom Ten, kdo se stal hlupákem, říká: „Ten, kdo neměl žádné části, je konatel, a On je také Bůh, ne-konatel.“ Ale co může tento zmatený džíva vědět o této božské hře Paramátman?
9. Jiný řekne: „Kdo může znát velikost Paramátman? Co může zmatený džívaátman znát v Práně?“
10. Právě nyní je tam tato velikost Paramátman a to je význam písma (šáster). Avšak On byl překryt mnoha myšlenkami mysli (pozn.: tam je pouze On, avšak mysl vytváří ´mnoho´ hloupých džívů). Potom Ten (pozn.: kdo se stal hlupákem) důrazně pronese: „Nirguna koná a ve stejnou dobu On/Nirguna je ne-konatel.“
11. Další řekne: „Ve zdroji/kořeni není žádný konatel, tak jak tu může být konání a ne-konání? Idea konatele a ne-konatele je zcela chybná.“
12. A další řekne: „Jestliže tato mula mája byla původně Nirguna, jak může být v Brahman konatelství? Jak může mít ´nemyšlení´ nějakou ´touhu´ po vytvoření hrubohmotného světa?“
13. „Tato ´touha´ Paraméšwary je ´trikem´ Toho, kdo je universálním vědomím/´vše´, ale jak může být tato ´touha´ Nirgunou? Je to známka toho, že ´bezmyšlenkovitá´ Nirguna nebyla pochopena.“
14. Někdo řekne: „Jak by mohlo mít ´nemyšlení´ touhu?“, či: „Nebo se tato touha objevila sama od sebe?“ nebo: „Platí, že může být stvořena bez Boha?“
15. „Avšak jestliže se toto ´vše´ objevilo bez Boha, kde je pak potřeba po Bohu? Proto v iluzi/mája je Bůh ne-existencí.“
16. „Jestliže řekneme, že Bůh je stvořitel hrubohmotného světa, potom musíme předpokládat, že On je saguna a pak Nirguna Brahman je pouze fáma/výmysl.“
17. „Avšak jestliže je Bůh ve své přirozenosti Nirguna, kdo je potom stvořitel tohoto hrubohmotného světa? Je stvořitelem zničitelná saguna?“
18. ´Zde´ toto ´hloubání´/´já jsem´ spadlo do tělesného vědomí a potom Samojediné To říká: „Jak se v iluzi zjevila tato živá a neživá příroda (svět)? Kdybychom řekli, že iluze/mája existuje nezávisle, potom se toto prohlášení nezdá být správné.“ (pozn.: Samojediné To, které pronáší tuto ´řeč´ a chápe toto ´já jsem´, ví, že tu není žádné stvoření/svět či iluze/mája. A To Samojediné, které nepochopilo toto ´já jsem´, je chyceno v iluzi/máji a kvůli nevědomosti vyvstane příliš ´mnoho´ různých názorů).
19. „Nebo kdybychom řekli, že nic iluzi nevytvořilo, prostě se stala a rozšířila sama od sebe, pak tím byla odstraněna idea Boha.“
20. „Nebo kdybychom řekli, že Bůh je nirguna a Sám o sobě-existující, jaké spojení potom může On mít s májou? Poté by Bůh a mája jeden druhému oponovali.“
21. „Pokud toto ´vše´/´universální síla´ je konatel, pak celé stvoření/svět je činností/zodpovědností máji. Jak tam ale může být nějaký Bůh, který by pozvedl oddaného nad (sevření) máji?“
22. „A jestliže tam není žádný Bůh, ale prostě jen iluze/mája, jak by pak mohlo dojít k rozpuštění tohoto hrubohmotného stvoření/světa? A jak by tu mohl být někdo, kdo by se o nás, oddané, postaral?“
23. „Jak by mohlo být vůbec dosaženo poznání ´já jsem´ a jak by mohlo být vůbec možné osvobození, kdyby platilo, že mája/iluze je nezávislá? Ale jestliže Bůh/Pán všech vytvořil máju, potom tam je ve skutečnosti pouze Tento Samojediný Pán bez kvalit/Nirguna Brahman.“
24. „Jak může být Tento Bůh ale stvořitelem? A jak může být toto poznání ´já jsem´ iluzí?“ Toto ´nemyšlení´ se stalo zcela zmatené a nyní by adept měl s naprostou odhodlaností opustit všechny své domněnky a být To/On (učinit tuto ´řeč´).
25. Řečník přednesl toto – posluchač by měl být pozorný a měl by mít jednobodově zaměřenou mysl (pozn.: neměl by mysl zaplňovat koncepty a pochybnostmi). Nyní zapomeňte na vše a poslechněte si ´příběh Boha´ (pozn.: a již žádná domněnka, protože další domněnka by nikdy nepřivodila konec všech domněnek).
26. Díky Němu (Samojediné To) tu je existence pochybnosti. Poté lidé ignorovali tento stav ´já jsem zkušenost´ a vyvstalo ´mnoho´ konceptů/myšlenek. Proto by mělo být toto ´já jsem´ neustále ´pronášeno´.  Konec korektury
27. Jinak To Samojediné zapomene na sebe a řekne: „Bůh vše vytvořil a vše je rozpínavost Boha“ neboli „Kde by byla tato mája, kdyby tato touha nevyvstala u Boha?“
28. Potom To Samojediné říká: „Bůh je nirguna. Jak může touha/přání vyvstat v Brahman? Proto tu není žádná iluze/mája, protože by se nemohla objevit sama od sebe.“
29. To Samojediné říká: „Jak může někdo tvrdit, že to, co je zakoušeno smyslovými orgány, není skutečné? Mája/iluze je věčná (bez počátku) síla Išvary.“
30. To Samojediné říká: „Jestliže to je skutečné a mája je věčná (bez počátku), jak to, že pak může být zničena Poznáním? Iluze se jeví být skutečná, ale je falešná/neskutečná.“
31. To Samojediné říká: „Jestliže je vše ve své přirozenosti neskutečné, pak jaký důvod má provádění praxe/sádhany?“ To Samojediné říká: „Bůh řekl, že sádhana/praxe oddanosti značí zřeknout se máji/iluze.“
32. To Samojediné říká: „Neskutečné se objevilo v důsledku příchodu a smíchání strachu a nevědomosti, a když adept bere lék v podobě sádhany/praxe, viditelné se stane falešné.“
33. Řečník pronese, že ´nekonečné´ Já je touto ´řečí´ díky sádhaně a (naopak) kvůli ´mnoha´ názorům je Já zcela zmatené. Pouze To Samojediné, co opustilo iluzi, může nazvat iluzi jako falešnou neboli jestliže není tato iluze opuštěna, jak pak může být označena za falešnou?
34. Ve Védách, šástrách a puránách se praví, že mája je falešná. Existuje mnoho textů, kde se říká, že iluze je falešná.
35. Avšak pouhým sdělením, že mája je falešná, se mája nevytratí. Ve skutečnosti si ji tímto prohlášením, že je falešná, ještě více připomínáte.
36. Světce/sadžana nelze rozpoznat, není-li přijato uvnitř toto Poznání mula máji. Bez přijetí je tento falešný dojem iluze vnímán/brán za skutečný.
37. Skutečnost se pak objeví právě jen podle toho, jakého přesvědčení se tato mula mája drží. Mája je prostě jen jako odraz; tato iluze zjeví způsob, kterým ji pochopíte.
38. Potom To Samojediné, které je zmatené, říká: „Jak tam může mýt mája? Vše je nic než Brahman. Stejně jako existuje tekuté a tuhé ghee/máslo, tak i platí, že vše je přirozenost/podstata Brahman a jeho Jednota se nepřeruší.“
39. Řečník říká – nemůžete pro ´bezmyšlenkovitou´ swarupu/přirozenost použít příklad tuhého/těžkého a jemného/lehkého. Protože potom tato asociace ´bezmyšlenkovité´ swarupy je přerušena ve chvíli, kdy použijete tyto pojmy.
40. Vše je Brahman, avšak tato esence nebyla pochopena a tak klam uvnitř neodejde.
41. To Samojediné říká: „Je tam pouze Jeden Bůh, jak tam v Brahman může být něco jiného? Vše je Brahman a nic se nikdy neobjevilo. Jen se má za to, že se zjevil tento fiktivní svět/výtvor.“
42. To Samojediné říká: „Jestliže je pouze To Samojediné skutečné, jak tam pak může být něco dalšího? Vše je Brahman a díky tomu se přirozeně objevily formy.“
43. To Samojediné říká: „Jestliže se vše stane zcela falešné, pak tu zůstává pouze toto skutečné Brahman.  Takový je význam ´velkých prohlášení´ (jako např. tattwasmi, apod.) a tato prohlášení jsou s písmy (šástrami) ve shodě.“
44. To Samojediné říká: „Stejně jako v příkladu zlata a ornamentů vyrobených ze zlata, i v Brahman není žádné rozlišování/odlišování (pozn.: vše je zlato). V iluzi je pouze marná lopota a únava.“
45. To Samojediné říká: „Jakékoliv srovnání je omezující. Jak může toto vastu/Skutečnost vystát jakákoliv srovnání? Není možné použít projevenou formu a porovnat ji s tou neprojevenou.“
46. To Samojediné říká: „Nestal se Zdroj zcela zjevný v případě, kdy vidíte pouze zlato? Zlatý ornament tu je díky zlatu a pro toho, kdo toto chápe, tu je pouze zlato.“
47. To Samojediné říká: „Ve zdroji/základu tu je pouze zlato a to se projevuje jako těžký, zpracovaný ornament žluté barvy. Proč použít tento nedokonalý příklad/popis pro tuto dokonalou Skutečnost.“
48. Řečník praví – tento příměr může být nedostačující/omezený, ale dopomůže nám k tomu, aby nastalo pochopení. Dá se použít i jiný příklad s vodou – jakmile známe vodu jako základ, pak kde jsou rozdílnosti mezi mořem a vlnou?“ (viz V.2)
49. Příměry mohou odhalit trojí úroveň – to nejlepší, prostřední a nejhorší, jako např. nirguna, saguna a ´mnohé´. Díky příměrům lze To Samojediné jasně pochopit, jestliže rozjímáte nad jejich hlubokým významem. Naopak jestliže příměry použijete jen k argumentaci a během hádek, pak je kvůli nim To Samojediné zničeno a totožnost s tělesným vědomím se stále zvětšuje .
50. Jestliže se budete chtít dobrat podstaty/základu moře a vlny, pak pochopíte, že hybné a nehybné Brahman jest jedno a to samé. (pozn.: to je užitečný příklad; moře a vlny jsou koncepty; když tu je voda, potom je moře i vlna jedno a to samé, podobně jako Nirguna). Nicméně Skutečnost a kouzlo iluze/máji by nemělo být pokládáno za totožné.
51. Jakmile tu je kouzlo (máji) (pozn.: když vytváříme ´mnoho´ konceptů a překrýváme tím to ´nemyšlení´) potom toto ´nemyšlení´ je koncept a To Samojediné vytváří ´mnoho´ dojmů a tím se zjeví tento svět. Vězte, že ve skutečnosti existuje pouze toto ´nemyšlení´/´bezmyšlenkovité´ Brahaman.“
52. Takové bylo dohadování/pření jednoho s druhým, a pokud se tomu nezabrání, zůstanou tu jen pochyby. Jenže pravdou je, že jedině Skutečnost existuje, proto nyní poslouchejte a buďte velmi bdělí (pozn.: na vše zapomeňte a vstupte do přítomného okamžiku).
53. Jakmile je mája/iluze prokázána jako falešná (pozn.: když přestaneme myslet), pak tu je pochopení této Skutečnosti. Jak se potom v Brahman může objevit tato mája? (pozn.: díky naslouchání nemohou tyto otázky vyvstat, což značí že mája/iluze nemůže vyvstat). A i kdyby někdo tvrdil, že to bylo vykonáno nirgunou, pak přesto tato Skutečnost jediná jest, a i tento kořen saguna/nirguna, je falešný (pozn.: otázka existence saguna a nirguna nevyvstane).
54. Uvnitř tohoto falešného ´já jsem´ tu nemůže být žádná ´věc´/substance. Je tu někdo v Brahman, kdo něco vytvořil? Na místě Nirguny je pouze toto obdivuhodné ´Nemyšlení´ (pozn.: proto buďte toto ´bezmyšlenkovité´ Brahman).
55. Avšak posluchač říká: „Konatel ve své přirozenosti nemá žádnou formu. Jak mohlo to (co nemá formu) vytvořit falešnou formu?“ Dosud zde je tato pochybnost posluchače a ta by měla být následně objasněna.

Konec kapitoly

|| ŠRÍ RÁM ||

Tímto končí druhá kapitola osmé dášaky knihy Dasbodh s názvem "Jemné Brahman a pochybnosti".

Překlad do češtiny Aleš Adámek (převážně byl použit anglický překlad Johna Norwella včetně jeho komentářů, který dokončil v roce 2014)

Další kapitoly z knihy Dásbódh