ADVAITA.cz

63. Představte si Brahman, koncept za všemi koncepty (z knihy Vše je iluze)

5. 8. 2015 - Aleš

Parabrahman je ne-dvojné a my jsme „To“. Skutečně na To není možné meditovat, ale znamená to, že bychom se proto měli vzdát meditace? Meditace tu není jen z toho důvodu, že se jí držíme. Naopak, ona je přirozená. Nejprve je třeba začít studovat pravé Já neboli Átman. Nyní vám vykládám studium Nejvyššího Já, Paramátman (Para zde značí „za“ či „před“). Váš přirozený stav je Parabrahman. To je životní energie. To je Bůh. To, co zakoušíte ve svém vědomí, je životní energie Boha. Parabrahman se na základě své vlastní vůle stalo pohybující. My jsme Bůh. Bůh je prvotní impuls (naléhavá potřeba pohybu). Je to vědomí. Jediné, k čemu dojde, je vnímání Existence. Začala být vnímána a je nepřetržitě cítěna. To, co zůstává bez „vědění“, aniž byste si toho byli „vědomi“, je Nejvyšší Já, Paramátman.

Aby došlo k sestoupení do tohoto světa zjevnosti, musí být přijato „Božské vtělení“ neboli Avatar (Avatar značí sestoupení). „To“ sestupuje ze „svého“ Bytí. Nepatrně klesne z naprostého ticha a klidu. To je Avatar. Pokud přemýšlíme o stálém a nestálém, mysl přejde do duševní rovnováhy, klidu. Když studujete Paramátman, vznikne něco dalšího. Paramátman je to, co zůstává. Ono není předmětem studia. Není dostatečně pochopeno, co se myslí tím „stát se“ a „nestát se“. Pokud se tím snažíme stát, utrpíme ztrátu, pokles. Naše správně vynaložené úsilí spočívá v tom, abychom se ničím „nestali“. Prožijte sami na sobě, co znamená „stát se tím“ a co naopak značí „nestát se ničím“.Nemějte žádnou představu o tom, že se něčím „stanete“. V paměti si nic nedržte. Meditace na Absolutno přináší dvojnost. Nepodlehněte pochybnosti. Nebuďte naplněni úzkostí. Opusťte veškerou iluzi. Paramátman není možné nikdy pošpinit či poskvrnit, ani nevznikne nové po určité snaze, kterou vykonáte. Lidé se zapletou do světského života, nemají-li schopnost rozlišování. Proto je třeba, abyste byli pozorní. To, čemu říkáte individualita (džíva), je ve skutečnosti Bůh (Šiva). Jakmile se vše, co je vytvořené představivostí, vytratí, pak jediné, co zůstane, je Parabrahman. Zapomeňte i na pocit, že „On je“. Zmizí pocit „sebe, pozorujícího to“, pak jediné, co zůstává, je „On“. Zůstaňte se svým Já takoví, jací jste. Buďte velice přirození. Není to zasaženo trojím časem (minulostí, přítomností a budoucností). Když veškerá minulost, přítomnost a budoucnost zmizí, pak to, co na konci zůstává, je vaše Já, Paramátman.

Když se začnete dívat, dojde spolu s tím ke vzniku třech aspektů, kterými jsou pozorovatel, samotné pozorování a objekt, který je pozorován. Když se snažíte „To“ nalézt, tak místo abyste to nalezli, ztratíte to, neboť v „Tom“ není místo pro příčinu. „To“, co by mělo být pozorováno, na co je nutné nezapomínat a co je třeba uctívat, je vaše Já. „Ty Jsi To“. Avšak když se zabýváte snahou to nalézt, stane se to něčím „druhým“. Není možné, abyste zapomněli na své Já. Fakt, že „Vy existujete“, je vaše vlastní přímá zkušenost. Kdo jiný vás může přesvědčit, že existujete? Nejprve musíte existovat. Pouze pak je dotazování možné. Kdo bude provádět zkoumání, pokud zde nejste? Vy jste zde, aniž byste řekli, že jste. Je třeba pochopit, že potvrzení vaší existence není závislé na vašich smyslech. Nejsou v ní pochybnosti o pravdě či nepravdě, protože je to stav Bytí. To jsi ty. „To“, co není smysly patrné a s čím nelze navázat kontakt, je Pravda. „To“ je Sat neboli Bytí, jež je mimo dopad tří aspektů času.

Jak je možné praktikovat to, co je? K čemu myslet na existenci, která je již tady? Nazývá se to Samo-zřejmým stavem, kde není potřeba vytvářet nějaké úsilí. Já je „Samo-zřejmé“. I když s ním budete točit sem a tam, stejně Ho nelze překroutit. Ani kdybyste se snažili sebevíc, na své Já zapomenout nelze. To, co cítíte, že zapomínáte, není vámi. Je to něco „jiného“. Je to pouze zapomenutí toho, co bylo pamatováno. Vše, co je pamatováno, podléhá zapomnění. Vše, co je zapomenutelné, je něco jiného než Já. Vzpomínka a zapomnění se odehrají vždy ve vztahu k něčemu jinému, netýkají se Vás. To nejste vy. Protože nejste objektem vzpomínky, nejste také objektem zapomnění. Tyto záležitosti, jakými jsou pamatování a zapomínání, se pouze odehrávají ve vědomí. Vy jste bez nich. Ve vás nedochází k žádnému poškození, protože „To“ nelze nikdy ničím poškodit.

Co jsem přece jen (s vámi) udělal, přijdete-li ke mně? Odstranil jsem iluzi. Odstranil jsem iluzi hada. Provaz vypadal jako had a byl tu strach. Přesvědčil jsem vás, že to není had, ale pouze provaz. Provaz se nikdy nestal hadem. Jen jste byli zmatení. Nyní je had zapomenut. Zapomenout na něho je samo o sobě připomenutí si Skutečnosti. Nejprve musíte získat poznání, a potom je třeba poznání opustit. Stačí znát toto pravé „Já“. Vy jste ho rozpoznali; to je vše, co je potřeba. Proč byste to měli znát znova a znova? Proniká to celým tělem. Je to okrasa, plně pokrývající tělo. Pokud se budete snažit se s tím setkat, uteče to. To je zázrak, který je třeba zakusit. Žádnými prostředky toho není možné dosáhnout. Pokud se budete snažit to ztratit, nepodaří se vám to. Není možné to ztratit. Nelze to odhodit, pakliže se o to budete pokoušet. Je to vždy existující. Unikne to, jestliže se pokusíte to vidět, a je To tady, i když to nevidíte. Snaha získat to se stává překážkou. Je to realizováno bez procesu pochopení. Je to negativní stav (néti, néti; ne toto, ne tamto) bez zaměření úsilí na něco konkrétního. Pomyslné „já“, co se snažilo to pochopit, je mrtvé.

Brahman není předmět meditace. Když jíte a pijete, je to po celou dobu On, co jí a pije. On je naprosté odtažení. Mysl je falešná, tak jak by mohlo být nekonečné Brahman pochopeno myslí? Ten, kdo říká, že zná Brahman, se popravdě vůbec nedostal do této sféry. Brahman nelze poznat pomocí mentálního postoje či mysli. Kdo může znát to, co je otcem všech věcí, podstatou veškerého stvoření? Pokud se budete snažit to mentálně následovat, budete pouze zmateni. I Védy zůstaly potichu (prohlašujíce jen néti, néti), když se pokusily to popsat. Pouze Satguru může říci to, co „já“ říci nemůže. Není to pro „já“, aby se do toho pouštělo. Kdo může popsat nepopsatelné?

Veškerá představivost je vykreslena podle ega, pocitu „já“. My však musíme zcela opustit trasu ega. Pouze pak můžete dosáhnout Paramátman. Pochybností se zbavíte ve společnosti světců. Přirovnejte světce k sobě. Zmenšete, a nakonec zcela odstraňte ego. Zjistěte a odhalte, jak to může být provedeno. Vaše slova by měla být v souladu s Jeho slovy a vaše pochopení by mělo být na stejné úrovni s Jeho přednáškami. Vaše forma by měla zůstat v blízkosti Jeho formy a vaše poctivost by měla být jako Jeho poctivost. Vaše kvality a činy by měly být srovnatelné s kvalitami světce. Potom bychom měli rozpoznat, co je v Něm lepší. Měli bychom přezkoumat a poznat, jestli to, co je v Něm lepší či nejlepší, je stejně tak přítomné v nás. Potom s Jeho pomocí, se silou úsudku a moudrosti, kterou má, bychom měli vidět, jaké jsou naše nedostatky. Porovnáním našich kvalit bychom se měli držet toho, co je nejlepší. Měli bychom odstranit z naší povahy to, co je nejhorší. Tímto způsobem by měly být všechny pochybnosti zcela vyhlazeny. Dva podobné projevy by měly být spojeny. Veškeré vaše studium a pozorování patří do „vnitřní oblasti“. To je protínající vztah mezi poznáním, nepoznáním a Nejvyšším Poznáním. Ten, kdo dosáhne podle těchto řádků stejné úrovně, se stává Tím, kdo má přímé Poznání.

Pocitu ega je obtížné se zbavit. Pouze učení Satgurua to dokáže udělat. Použitím egoistického postoje dojde ke zničení oddanosti. Já, které je Samo-zřejmé, je prostřednictvím ega zahalené. Kvůli egu se mnozí toulali nazí všude možně, jiní měli převrácený přístup k józe, někteří se ukryli hluboko v horách a další se zahalili pod dlouhé vousy a dredy a přestali o sebe dbát, až zcela zahořkli. Veškerá tato takzvaná duchovnost je založena na egu. Nikdo nedokáže říct, jakou spoušť ego napáchá. Kvůli egu není duchovní život možný. Naopak je zcela zničen. V Božském vědomí nelze ego tolerovat. Uctívatel Satgurua své ego zahodí. Jakým způsobem je ego zahozeno? Tím, že si ho uvědomujete, ho zahazujete. Pouze pomocí pochopení bude zahozeno. Znáte-li Skutečnost, jste schopni se zbavit ega. Musíme být Brahman, a pak jsme schopni mít přímou zkušenost.

Buďte šťastní v ne-připoutanosti. Ten, kdo vynakládá duchovní úsilí bez pýchy, je vskutku hoden uznání. Sláva Brahman je plná přízně. Bůh říká: „Ráma, Krišna a podobní světci jsou mými oddanými. Světci Nárada, Sanaka a další mě chválili. Jsem Bůh všech. Všichni světci, kteří až dosud žili, Mně dělali púdžu. Uctívali Mne, jenž jsem bezforemný, bez poskvrny, plný radosti, mimo názory, za všemi kvalitami, bez jakékoliv usazeniny, úplný, Átmarám, Paramátman. Já jsem Bůh, spotřebitel veškeré snahy
a obětí, které byly přineseny tímto úsilím. Pouze vlastní mysl je zodpovědná za vaši spoutanost. Mezi vámi a Mnou neleží žádná překážka.“

Musíme zakusit Brahman tím, že budeme Brahman. Zakoušení by mělo být bez pomyslného „já“, zakusitele. Pouze pak je tato zkušenost možná. Nemělo by zde být vůbec žádné „vědomí já“. Neměli byste si uvědomovat, že vy jako „ego“ zakoušíte Brahman. Tolik se jich snažilo být zakusiteli Brahman, avšak nikdo z nich si neužíval této slávy. Pán Krišna se z toho mohl těšit. Konejte, ale neměli byste být konatelem s pocitem, že to a to „děláte“. Činy by měly být bez pocitu „já“ jako konatele. Stav „být nezaujatý,
nezapletený“ by měl být správně pochopen. Pouze potom se stanete Paramátman.

Večer, 27. 9. 1935

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Dže

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Nisargadatta Maharadž Ki Džej 

další kapitoly z knihy ´Vše je iluze´ jsou v "Textech na pokračování"

překlad Aleš Adámek