ADVAITA.cz

61. Hlavní nauka Védánty (z knihy Vše je iluze)

22. 7. 2015 - Aleš

Vše je Brahman. Mít koncept, že „já jsem někdo“, patří vymyšlené entitě. To, co je bez konceptu, je Brahman. Koncept je individualita, džíva, což je ego, nevědomost. Ve Védantě jsou dva principy: Brahman a mája (iluze). Mája znamená „to, co neexistuje“. Brahman je naopak „To, co existuje“. Mája je klam, přetvářka. To, co klamné není, je Brahman. Mája je padělek, je to švindl. Kde není žádný švindl, není ani žádný klam. Když se užije slovo mája, znamená to atrapu, klam, podvod. Pravdou nemůže být nikdy to, co je klamem. Mája je falešná a Brahman je Pravda. Brahman není přetvářkou. Vše, co má zevnějšek, vše, co je vnímané a viděné, je falešné. Pokud to má nějaké jméno či nějakou formu, není to skutečné, trvalé. Pokud to má nějaký zevnějšek, nepotrvá to navždy, není to stálé.

Pouze Brahman je skutečné, a proto nebude uctívat to, co je falešné. To, co je falešné, dělá mnoho povyku a tyátru, avšak proti Pravdě, kterou je Brahman, protestuje. Falešné není ani v nejmenší míře uznáváno, a proto nesetrvá. Není mu dovoleno zůstat delší dobu. Má velmi krátkou dobu trvání. Vše, co je hranou přetvářkou, ať už to má sílu a smělost jakkoliv velkou, stejně nemůže být samotným Brahman prokázáno za skutečné. Tuto neskutečnou iluzi Brahman ani neuznává, ani nijak nevyživuje, a tak automaticky odpadne, vytratí se, a stane se neviditelná. To, co zmizelo, bylo falešné, a protože to bylo falešné, stalo se neviditelné. Mělo by se to nazývat mája a také se tomu tak říká. Mája je ponižující slovo. Je to opovržlivý název. Brahman je skutečné a k žádnému zevnějšku se nedá přirovnat. Pravda nemá žádnou kopii. To, co nemá žádnou kopii, nelze napodobit falešnými (umělými) okázalostmi. Jak by mohla mít pravda napodobeninu či něco, co by se s ní shodovalo? To, co lze napodobit, není Pravda. Ta je bezpodmínečná, absolutní, bez jakékoliv formy (podoby). Je zcela zbytečné pyšnit se jakkoliv kvalitně namalovaným, avšak padělaným obrazem. Brahman pokládá máju za zcela opovrženíhodnou. Jakýmkoliv podvodníkem, který se pyšní sám sebou, je třeba pohrdat.

Brahman je naprosto bez pýchy. Proto sebemenší pýcha, pocítěná při kterékoliv zkušenosti, při jakémkoliv úspěchu, je bezcenná. Může to být i pýcha z vykonání velkých dobročinností, na které je konatel hrdý, avšak Brahman tím není nijak dotčen, ani k tomu nechová úctu. Je to „opravdové Poznání“ naší pravé přirozenosti známé jako „Sebe-poznání“. Kromě pomyslného „já“, které je třeba odhalit, tu nikdo není. Po prohledání a odstranění všech elementů a principů v přírodě (včetně konceptu lidské bytosti) dojde nakonec k tomu, že tu vůbec žádné „já“ nezůstane. Skutečné Já (Brahman) je tu a tělo tu je také, ale třetí osoba, toto vymyšlené „já“, zde není. Je to mája, která říká „já“ a „mně“. Toto „mně“ je produkt určitého rozruchu v iluzi. Jakmile je tato třetí osoba zahozena, pak hledající, aspirant, jeho úsilí a to, čeho je dosaženo (cíl), to vše je odstraněno. Potom tu je samotné Paramátman. Dokud není pocit ega pryč, není možné uskutečnit „Sebe-poznání“. Jakmile je pryč domnělé „já“ a „mně“, koncept sebe-ztotožnění se s hledajícím, pocit dělání něčeho (konatelství) a idea něčeho, čeho je třeba dosáhnout, jsou také pryč. Paramátman je odkryté, aniž by se o to nějak přičinilo. Jestliže prošetříte všechny své myšlenky, zjistíte, že tu není vůbec žádné „já“.Je tu pět elementů a šestým je Já (Átman). Pěti elementy jsou samotné smyslové orgány v těle a Já je šestý smysl. Žádné jiné „já“ není možné kdekoliv v těle nalézt. Jakmile je Jednota prostřednictvím Samotné Jednoty pochopena, vše je rázem Brahman. Jakmile dojde k rozpoznání tohoto vymyšleného „já“ nebo pochopení potřeby po něm, jeho význam skončí. Zůstává tu pouze to, co je stvořitelem světa.

Co zůstane, když „já“ a „ty“ jsou odstraněny? Bytí neboli to, co „je“, je tím, co zůstává po tomto procesu odstranění. Když to, co „je“ (projev) odejde, a to, co „není“ (neprojev) také odejde, a To něco, co není objektivní věc, zůstane, není potom zapotřebí oznamovat, co To vlastně „Je“. Ono je prostě „Samo o Sobě“. Když znáte to „neskutečné“, pak To, co „Je“, je prostě jakékoliv. K čemu je zapotřebí prohlašovat za ne-existující to, co tu není? Ono to tu přirozeně není! Tomu se říká zřeknutí se vymyšleného „já“(Átma-Nivedan). Toto „já“ je nabídnuto Bohu, který to strávil, a tak se to stalo Bohem Samotným. Příroda (okolní svět) je rozpuštěn. Příroda se nazývá „Pra-kruti“ neboli druhý čin. Když je rozpuštěn, pak jen To (Skutečnost) zůstává. Byl tu jeden. On vytvořil něco druhého. To druhé znamená to další. On spolykal to, co bylo vytvořeno. Potom tu zůstal pouze Jeden. Prakruti, oddělené stvoření, je zcela zničeno. Odkud přišla třetí entita, která je iluzí? Když není existující, jak zasáhla? Tento jeden je Bůh a nazývá se Bůh s „pěti tvářemi“. Pět elementů je jeho pěti tvářemi. Všech těchto pět elementů je spojeno přirozeně v jedno Já. To vše je Jedno. Bůh má pět tváří, říká světec Džňánoba. Kde je to „já“ a „mé“ , tvářící se jako nějaká entita? Není to. Je to jako když jdete ven, abyste hledali tmu, a držíte v ruce světlo (lampu). Jestliže budete hledat tmu se svítilnou v ruce, nenajdete ji. Jakmile vyjde slunce Poznání, potom tmu, pyšné ego, nevědomost spatřit možné nebude. Kde je had v hadovi? Kde je osel v oslu? Vše je Já. Na počátku a na konci tu není nic než Já. On je Átman. Pocity „já“ a „mé“ tu nejsou.

V AUM dochází k vzruchu pouze do mezí slabiky „M“, která je iluzí, světským klamem, egem, pýchou. Jakmile je získán stav „Sebe-poznání“, vaše vlastní večeře se stane jídlem nabídnutým Bohu. Vaše chůze vytvoří bázeň, díky níž vznikají ochranné kruhy okolo Boží podoby, vaše řeč bude Jeho chválou a spánek Jeho samádhi. Být usazen, spočívat v bezstarostném poklidu, je Jeho nepřetržité samádhi. Přirozeně „být“, „existovat“, je označení pro přirozenost Brahman, která se stala projevená. To je přirozenost Brahman v lidské formě, která se stala viditelnou. Není tu nic než „To“. Světci jsou Brahman, což je vyjádření v konkrétní formě. Svazek existuje proto, že jste ho svázali. Můžeme ho povolit myšlením. Potom tu nebude žádný svazek. Potřeba rozdělování je onou odděleností, kterou je svazek, džíva. Jakmile zmizí potřeba dělení, není tu ani žádná dualita. Potom tu je pouze Brahman. Svazek byl dán dohromady nahromaděním všelijakých konceptů. Když je zanalyzujeme a prošetříme, svazek se poruší a rozpustí. Ten, kdo nesl náklad konceptů a atributů, byl potom zbaven tohoto břemene.

Kdo je tu, kdo by měl dělat nějakou duchovní praxi (sádhanu) poté, když zmizí vymyšlené „já“? Kdo bude dělat meditaci? Být nazván Bohem pro mne znamená požehnání světců, kteří jsou velice šlechetní. Pro druhé je velice obtížné přijmout oslovení Toho, kdo má pravé Poznání. On je Bůh v konkrétní osobě, on je Všemocný. Je velice těžké být příjemcem poct, které se od Něj dostávají. Hřích a ctnost, nebe a peklo – to se ho nijak nedotkne. On je samo-zřejmý. On je celistvý a neomezený ve své přímosti (upřímnosti). Netrpí špatným obdobím vlivu Saturnu (ve védské astrologii to je sedmileté období obtíží). I hřích někoho, kdo si stále připomíná realizovanou bytost neboli Džňánina, je dočista vyhlazen. Dotkne-li se někdo realizované bytosti, dostane se za zrození a smrt. Bůh říká: „Moje přítomnost a pohlížení na mne je příznivým činem, příznivým okamžikem.“ Džňánin netrpí pomluvou, protože On není individualita. Je nevyjádřitelný, za kvalitami a tvary. Jógini a asketi byli pyšní na to, že jsou znalci různých praktik jako třeba jógických pozic a slibů mlčenlivosti. Pán Krišna jim řekl, že jsou velmi namyšlení, neboť nejsou schopni pozbýt svou totožnost s fyzickým tělem. Hrdě stavěli na odiv své vlasy a vousy. Krišna jim vzkázal: „Můžete žít po velmi dlouhou dobu.“ Měli zvláštní názory, co se týče porušování pravidel při příjmu jídla a pití. Pán Krišna však zůstal neposkvrněný i přesto, že dělal všelijaké věci. Uvědomoval si totiž, že je Nejvyšší Paramátman (Absolutno).

Ten, kdo rozlomí pouta těla, bude Paramátman, a jeho život je pak naplněn. Měli byste setrvat ve zdravém myšlení. Nedržte se žádných konceptů. Nevěřte jednoduše konceptu, že pokud je Brahman všude, budu tudíž zachráněn. Pokud toto vše je Brahman, není zapotřebí se držet jakýchkoliv konceptů. Brahman je bez konceptů. S „Tímto pochopením“ budete osvobozeni. Ti, kdo chovají v mysli pochybnosti, končí zle. Ti, kdo jsou oddanými Gurua, získají stav Nesmrtelnosti (Brahman). Lidé prostého ducha mají neotřesitelnou víru a důvěru. Jakmile odevzdáte své já, pak jediná čirá věc, která zůstane, je Brahman. Nepusťte dovnitř ego, démona Narakasura, který je peklem.

Jakmile si uvědomíte, že jste dokonalé Paramátman, pak jste Brahman včetně svého těla. Dřívější světský život je zničen. Bůh nemá žádnou starou karmu. Přestaňte věřit ve starou karmu. Vaše koncepty vás klamou. Nepodlehněte pochybnostem. Iluze říká: „Uvázala jsem na řetěz mnoho velkých zvířat.“ Hledající, saddhuové a jógini jsou touto lovnou zvěří, kterou mája uvázala. Nejvyšší Já, Pán Krišna, se stal a zůstal dokonalé Parabrahman. Ostatní mají pouze totožnost odděleného ega. Zrcadlo říká: „Ve mně není nikdo.“ Člověk, který se dívá do zrcadla, říká: „Já jsem v tomto zrcadle.“ „Zkušený znalec“ chápe všechny tyto záležitosti. Elementy se seskupily a staly se tělem. Poté, co to pochopíte, si to žádá dovednost, jak žít podle tohoto poznání. Nejprve je zapotřebí poznání, abyste poté získali Sebe-poznání. Toto Sebe-poznání, neboli „Moudrost“ potom zničí samotné poznání. Měli byste také přestat myslet na vše, co se stalo. Klíč k Sebe-odevzdání je následující - Ten, jehož konceptuální entita je pryč, je Tím „Zkušeným Znalcem“. Iluze je pryč, elementy jsou pryč, a poznání je také pryč. Jediné, co zůstává, je Absolutní Poznání neboli „Vidžňána“. Jakmile je jeden dům vyprázdněn (totožnost s tělem), všechny „domy“ jsou prázdné (celý svět).

Transcendentální Brahman je mimo kvality a není ničím zasažené. Je vždy nepostižené. Jakmile začneme používat rozlišování mezi Skutečným a neskutečným, nepodstatné zmizí a pouze ryzí Esence zůstává. Pouze Brahman, které je i za kvalitou sattvaguny, tu zůstává. Pocit „já“ byl pouze vymyšlen. Ten, jehož pocit „já“ je vyhlazen díky požehnání od Gurua, nezůstává jako osoba, ale jako Paramátman. Výsledek je závislý na vašem určení. Cokoliv si představíte, bude následně tím, co zakusíte. Když budete pohlížet na Boha, stanete se Bohem. Paramátman má sílu něco udělat, potom to zrušit, a pak udělat něco jiného. Ono nade vším vyniká. Ono může udělat cokoliv, co se mu zachce. Pro Toho, kdo je osvobozen od všech činností, žádné omezení neexistuje. Nebuďte pyšní na karmu a neztotožňujte se s ní. Jedna osoba klamala sama sebe a oslovovala se jako určitá entita, ale jakmile zmizí pocit „mne“, pak je rovněž pryč pocit „já“ včetně dotazování „kdo jsem já?“, konstatování „já jsem To“, a další. Potom, i když budete přebývat v těle, budete od těla osvobozeni, neboť jste mimo tělesné omezení. Pouze Paramátman Jest.

Večer, 25. 9. 1935

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Dže

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Nisargadatta Maharadž Ki Džej 

další kapitoly z knihy ´Vše je iluze´ jsou v "Textech na pokračování"

překlad Aleš Adámek