ADVAITA.cz

60. Je tu pouze Jedno bez druhého (z knihy Vše je iluze)

15. 7. 2015 - Aleš

Já (Átman) je Jeden Jedinečný. On je před vším, je Jeden, zcela úplný. Jestliže by mělo přijít něco jiného, odkud by to přišlo? Pouze po zničení Jednoty by něco mohlo přijít. Není tu místo pro něco druhého. Jedno Já je absolutně zcela existující. Nic „dalšího“ (existujícího) není možné. Nejvyšší Já, Paramátman, říká, že Ono je úplně všude. Je tu pouze „Jedna autorita“. Pokud by i jen na chvilku nastoupila nějaká další, moc Jedinečného Já by se zmenšila do této míry. Nic druhého nebylo nikdy schopno sem proniknout a nastoupit na místo Jednoty. Nastane-li pocit, že něco dalšího proniklo do této Jednoty, pak je to pouze klam. Bude se jednat jen o pochybnost. V naprosté nepochybnosti je pochybnost druhořadou věcí. Tato pochybnost se rozmnoží a je z ní mysl, která je plná pochyb; až pak se objeví iluze světa. Vybavením si Já se potvrdí zření Nejvyššího Já, Paramátman, a pochybnost je rázem odstraněna, čímž je dokázána Jednota existence. Pouze Jedna forma, Jeden stav a Jedna síla zůstávají. Když si jste jisti tím, že tu je pouze Jednota, pak zde není tím pádem to „druhé“.

Slunce je celý den stejné, jak ráno, tak v poledne, i večer. Jsou tři denní doby, ale slunce je pořád jedno. Popravdě řečeno, den a noc nejsou skutečné. Slunce říká: „Já neznám ani ráno, ani večer. Vy nevíte, jaké jsem. Proto mne poměřujete. Kde je těch sedm dní (v týdnu)? Kam odešly?“ Slunce nezná žádný den jako pondělí, úterý atd. Vaše představivost vytvořila veškerá tato rozhodnutí. Slunce nezná ani východ, ani západ. Protože jsme se stali přízemními, zakoušíme východ a západ slunce. Není tu sebemenší prostor, jenž by byl beze Mne. Vše je vědomí. Obyvatel a to, co je obýváno, se od sebe neliší, stejně jako nejsou od sebe odlišné země a zeď. To, co je životní energií, se nazývá mysl. Není zapotřebí tomu dávat nějaké jiné jméno. Mysl, intelekt, vědomí, ego, to vše je hra mé vlastní přirozenosti.

Jeden člověk přišel na večeři a řekl: „Je nás tu sedmnáct“.Jenže on byl sám, tudíž tu byl jen jeden člověk. Pět prán, pět smyslových orgánů, pět funkčních orgánů, jedna mysl a jeden intelekt dohromady tvoří sedmnáct členů. Nikdo kromě světce mne nepozná. Učenec mne nepozná. Vše je Mnou, vše jsem jen Já. Smyslové orgány musí dělat svou práci jako přirozenou činnost. Je to jejich přirozenost.

Jednou dostal švagr krále trest v podobě povinného dvaceti sedmidenního spánku. Po pěti dnech potrestaný švagr řekl králi: „Můžeš mě třeba pověsit, ale já už nechci pykat za tento trest.“ Nikdo nechce mít mysl zbavenou jakékoliv činnosti. Pouze světec to dokáže. Být bez činnosti není přirozeností mysli. Mysl zůstane klidná pouze v blízkém okolí Skutečnosti. Mysl dokáže získat radost ze svobody pouze v blízkosti Skutečnosti. Dokud jsou v mysli falešné představy nebo nadějná očekávání štěstí, mysl trpí opakující se lítostí. Dokonce i mysl, která se dostane pod kontrolu pomocí hatha-jógy, začne být obětí přecitlivělosti v okamžiku, kdy dojde k přerušení transu ze samádhi.

Světci, kteří realizovali Já prostřednictvím stezky oddanosti, znají podstatu samotného vyvstání mysli, a proto je jejich mysl vždy ve šťastném stavu. Dokud neznáte prvotní příčinu, jak mysl vzniká, není možné buď mysl kontrolovat, nebo ji učinit trvale šťastnou. Znát to, je věc tajemná. Nebudete schopni chytit mysl, když se pokusíte ji nalézt. Mysl a Brahman jsou jedno. Obojí je podstata životní energie, čajtanja. Musíme jít spolu s myslí, abychom ji pochopili, a dokázali ji obrátit, jak chceme. Jestliže jste v mysli zatvrzelí, vaše mysl se stane dvojnásobně domýšlivou. Světci dokážou ovládnout mysl delikátním způsobem. Proč jste tak domýšliví, jste-li oddáni této životní energii? V hindštině je známé rčení. To, co je „život“, jest „On“ jedině. Mysl je zdání, navršené na základu, jímž jsem Já. Já není mysl. Já jsem jen a jen Já. Pokud použijete slovo „druhý“, tak toto slovo je také pouze plné „Poznání“.

Řečník a to, o čem mluví, jsem pouze Já Sám. Jak je ten, kdo mluví, ode Mne oddělený? Bůh vytvořil Védy. Védy jsou samotné mluvení. Řečník Véd je Mnou. Védánta znamená konec „vědění“. Véda značí „vědět“. Pranava neboli Ómkar, jenž zná Védy, jsem Já Sám. Odpověď, odezva „Ó“ je dána pouze Mnou. Já jsem řeč prvotní řeči. Když se Paigambera zeptali: „Kde je Alláh?“, odvětil: „On je.“ To znamená, že On je Óm. Entita, která dává odpověď, je pouze Alláh. My nejsme někdo, kdo je oddělen od Boha (Hari). Bůh je Jeden. Nejsou tu dvě věci. Vesmír funguje na základě Jeho řeči. Je to Jeho text, který je poslouchán. Óm je prostupující v celém světě. První slabikou zvuku Óm je A. Bez vyslovení slabiky A není žádná řeč možná. A+U+M dohromady se nazývá třemi slabikami. Óm je třemi slabikami. Tyto tři slabiky spolu s Bohem jsou základ světa. Z nich jsou vytvořeny tři světy. Ze třech světů vznikl nespočet vesmírů. Proto prvotní Óm jsem Já Sám. Jsem předmět všech řečí. Vidět očima značí být Sebou Samotným. Pokud tu nejsem, není možné po zhlédnutí cokoliv rozpoznat. Beze Mne jsou oči nic než kusy masa. Zření značí Vědomí, což je pohyb životní energie, což jsem Já. Není tady (ve všech třech světech) žádný další vidoucí, kromě Já.

Třemi světy jsou stavy bdění, snění a hlubokého spánku. Já jsem Mistr třech světů. Jsem znalec bolesti v žaludku. Znám vše. Schopnost vidění je Mnou. Jsem příjemce zlých jmen. Příčina, původ je znám pouze Mnou. Ten, kdo to chápe, je vnímající a to je Mé Já. Já jsem pokyn, který je dán pomocí oka, a protože Vědomí je zde, je to „moje vlastní Bytí“. Jazyk beze Mne je jako kus podrážky u boty. Co může taková podrážka znát? Já jsem jednak Tím, kdo si užívá vůně, rovněž to, co voní, a jsem také ten, kdo dokáže vůni rozeznat. Jsem to Já, kdo je poznáním věcí. Žádné tělo kromě Mne věci nezná. Spoutanost je kvůli Mně a znát Mne je svoboda. Neznat Mne je jedinou spoutaností. Jakákoliv struktura, postrádající Mne, je pouze obal, prázdná skořápka. Já jsem chuť. Kdo jiný kromě Mne ví, co znamená být znalcem chuti? Já jsem uživatel a tvůrce všech smyslů. Já jsem „Síla činu“, „Síla hmoty“ a „Síla Poznání“. Jak může být hromada masa, které se říká tělo, oddělena ode mne, když jsem Jednotou (Vším)? Odkud by přišla? Vše je Jedním. Co je tedy tím, co se označuje jako „druhé“? Co dalšího tu kromě Mne může být? Dech všech je Jeden jediný.

Pouze lidé, kteří jsou zmateni, si myslí, že tělo je oddělené od Boha. Musíte každý den umřít. Den za dnem tělo vypouští odpad a zároveň přijímá nějakou novou hmotu (potravu). Dvojnásobek toho, co z těla vyjde, se dostává do těla. Člověk je pyšný na to, co je ve skutečnosti „mrtvé“ (tělo), domnívaje se, že tím je. Nerozpozná však to, co neumírá. Těchto pět elementů je něco jako vlny na hladině. Ve skutečnosti tu ode Mne není nic odděleného. Veškerá živá a neživá stvoření jsou Mnou. Rozdílná jména jsou ve světě dána pouze proto, aby se tím usnadnila komunikace ve společnosti. Není nutné chovat se výstředně jako podivín, když se stanete Džňáninem, čili bytostí se Sebe-poznáním. Je tu pouze jedno vesmírné Já, Jedno Átman.

Co studujete? Stačí, že máte pochopení ne-dvojnosti. Je tu kromě Jednoty něco dalšího? Je nutné vykřikovat jméno své matky, když ji znáte? Je-li mysl naplněna rozpoznáním, že tu je „Pouze Jedno“, pak není zapotřebí něco další dělat. Pro toho, kdo si uvědomí, že je všude, není žádná další sádhana (duchovní praxe) nutná. Pro toho, kdo zná Mne, tedy své Já, skončilo veškeré úsilí. Svým drahým oddaným jsem řekl, že Já je všude, že „Já jsem ve všem“, ale ostatním jsem sdělil, aby prováděli nějakou duchovní praxi (sádhanu), a aby si nechali narůst dlouhé vlasy na hlavě. Neudělil jsem jim Své Poznání. Toto je „Mé vlastní poznání“. Odstranil jsem pocit oddělenosti v mysli svých oddaných, ale asketům a jóginům jsem stanovil provádět určitou řadu cvičení. Udělil jsem jejich tělu život o délce tisíce let, ale jen mým oddaným jsem dal „Své Poznání“. Mé Poznání, Poznání o Mé Pravé Přirozenosti (svarúpa) je obtížné získat. Dokud se nezbavíte všech smyslů ega, všech žádostí a veškeré pýchy, nebudete schopni ho realizovat.

Večer, 24. 9. 1935

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Dže

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Nisargadatta Maharadž Ki Džej 

další kapitoly z knihy ´Vše je iluze´ jsou v "Textech na pokračování"

překlad Aleš Adámek