ADVAITA.cz

55. Cyklus iluze (z knihy Vše je iluze)

10. 6. 2015 - Aleš

Země se točí kolem Slunce, ale nevědomí lidé tvrdí, že se rozhodně pohybuje a točí Slunce. Podobně džíva (individualita) podstoupí řadu zrození v různých zvířecích formách, a to jen pro pobavení iluze. Džíva trpí, protože si nepamatuje sám sebe. Sbírá plody jak zrození, tak smrti. Svobodné a dokonalé Já se stalo vzhledem k totožnosti s tělem zotročené. Člověka žijícího v klamném domnění, že v objektech je možné získat štěstí, čeká jen samé utrpení a sžírá ho jed spoutanosti. Chemický jed
zabije člověka pouze jednou, avšak jed smyslových objektů se množí a přechází do dalších životů jako zabiják. Utrpení překrývá utrpení. Džíva je vržen do bezedné propasti tužeb a utrpení, a zatímco v životě trpí, obrovská vlna zkázy smete jeho tělo a je tu opět další zrození.

V lidském životě jsou patrné dvě cesty. Jednou je cesta Osvobození, druhou je cesta znovuzrození. Zcela vzácně se někdo vydá po cestě Osvobození. Bez opravdové oddanosti k Bohu se ani bytost s dosaženým Poznáním nestane svobodnou. Největší oddaností je Oddanost ke Guruovi. Oddaní Gurua zjišťují, že obtíže, které mají, se stávají jejich příležitostmi. Iluze je vskutku velice podivná a vzbuzuje hrůzný úžas. Mimo její spáry se dostanou ti, kteří nejsou namyšlení, a ti, kteří prohlašují, že jí uniknou díky svému intelektu, budou vskutku ošáleni. Iluze Boha Hariho (Višnua) je skutečně nepřekonatelná. Je to ve skutečnosti falešná věc, jenže pro toho, kdo je připoután k tělu, je velmi silná a strašně houževnatá.

Někteří si myslí, že by neměli být připoutáni k světskému životu, ale nemají přitom mysl pod kontrolou. Ti, kdo pochopili, že Guru jsou Oni Sami, Paramátman, jsou schopni se dostat za tuto iluzi velice snadno. Jaký léčebný prostředek na iluzi zabere? Takový lék vám může naordinovat pouze a jen ten, jehož intelekt je jasný a kdo rozpozná výrazný rozdíl mezi iluzí a Brahman. Pro někoho takového je překročení iluze tak snadné, jako kráčení po přímé upravené cestě. Abyste toho byli také schopni, musí u vás dojít k naprostému nezájmu o smyslové objekty.

Ten, kdo dokáže rozpoznat stálé od nestálého, je osvícená bytost. Potěšení, které vám přinášejí pomíjivé věci, je ve skutečnosti trápením. Ten, kdo netouží po smyslových objektech, je již svobodný. Ti, kdo pociťují velké nadšení během užívání si smyslových objektů, jsou jen tvorové se zvířecím tělem. Vydělávají a hromadí až do smrti peníze, jen aby vše nakonec zanechali ženě a dětem.

Džíva se vydal na cestu tím způsobem, že začal sbírat hromady zásluh a hříchů. Jen ten, u něhož zmizí připoutanost k světskému životu, kdo má víru v Gurua, a chápe podstatu pravé duchovní stezky, je skutečnou „duchovní autoritou“. Tomu bude patřit opravdová a věčná sláva.

Guru, jenž zbaví své žáky ega, a udělí jim poznání o bez-žádostivosti, je opravdový Satguru. Ten, kdo realizoval Brahman, kdo žije v souladu s učením a nelační po slávě či penězích, je opravdu velký Guru. On vidí vše jako Brahman a nijak své žáky nezatěžuje a nežádá si podporu. Smyslové objekty ani nepotlačuje, ani se z nich netěší. Je mu jedno, zda-li je jeho tělo nošeno na nosítkách, nebo zda kráčí bosky po drsné cestě. Vzdělaní učenci nerozumí těmto znakům pravého Gurua. Tito vzdělanci jsou pyšní na to, že jsou filosofy a náleží do tradiční skupiny učenců. Místo aby se spojili se Skutečností, jejich mysl ustrnula pýchou. Nechápou, že tím, jak stále kupí své vědomosti, svůj život jen zatracují. Místo aby spočinuli v naprostém klidu, jejich ego běhá nezkrotně sem a tam. Klid je znakem Satgurua.

Opravdu moudré lidi nespoutávají žádné děje ve vnějším světě, neboť si uvědomují, že nejsou skutečné. Nemají v sobě ani drobek přesvědčení, že by vnější věci byly skutečné, nebo že by jednoho dne mohly být užitečné. Dokud zcela nepocítíte, že světské projevy jsou neskutečné, vaše pozornost se k nim bude neustále obracet. Člověk je k těmto světským projevům přitahován v domnění, že objektivní svět je skutečný, a že dnes či některý další den jemu či ostatním přinese užitek. Ten, kdo realizuje Podstatu (Pravdu), je prost všech konceptů. Je přesvědčen o tom, že objektivní svět nebude ani dnes, či někdy jindy nějak užitečný. Tato moudrá bytost je vskutku prospěšná. Proto probuzená bytost nehledí na objekty a neříká: „Ano, jsou skutečné.“ Plně se od nich stáhla. Je vždy plná klidu, žije a raduje se zcela bez příčiny. Jenže bez oddanosti k Satguruovi duchovního klidu nedosáhnete. Guru poskytuje žákovi svůj vlastní stav. Tak obrovský je výsledek oddanosti ke Guruovi. Měli byste být naplněni takovým jednoznačným přesvědčením, že si klidně řeknete: „Ať mě třeba přepadne smrt, já však spatřím zcela jistě Boha. Nechť tělo zemře, já svého cíle určitě dosáhnu.“ Někdo takový s tak silným odhodláním získává milost a plnou podporu Satgurua. Tito oddaní bez prodlení dosáhnou osvobození. Ten, kdo je připraven klidně položit svůj život ve snaze ochránit slova Satgurua, a kdo se řídí příkazy Gurua a je přesvědčen o tom, že Guru je Paramátman, je Sám Všemohoucí Bůh. To je důvod, proč byste měli mít naprostou víru v Satgurua. Vskutku, On je Bůh.

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Dže

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Nisargadatta Maharadž Ki Džej 

další kapitoly z knihy ´Vše je iluze´ jsou v "Textech na pokračování"

překlad Aleš Adámek