ADVAITA.cz

53. Satguru je Bůh všech Bohů (z knihy Vše je iluze)

27. 5. 2015 - Aleš

Satrguru je Bůh všech Bohů. Jelikož nás činí Bohem, je Bohem všech Bohů. Pokud chudý člověk zbohatne, více si peněz cení. Udělat bohatého muže ještě bohatším nemá význam. Univerzální Já prostoupené ve vesmíru se objevilo v těle, a tak Ho můžete nazývat sebou (svým Já). Dokud však nemáte naprostou důvěru v Satgurua, nemůžete se stát zajedno s univerzálním Já. Ten, kdo plně věří Satguruovi, začne sebe vnímat jako univerzální Já. Samotné tělo nelze označit jako něco, čemu by se dalo věřit. Védánta je v první řadě praktická a proveditelná. To, co existuje i po smrti, To, co je za čtyřmi těly, je Bůh, Satguru. Byl zhanoben bezvěrci a odpůrci oddanosti. Tento Bůh je Všemocný a žehná prostřednictvím vaší důvěry v Něj. Ten, kdo spočine u Satguruových chodidel, obdrží Jeho pohled, Jeho daršan. Oddaný musí být schopen pevně se držet nohou Gurua. Pán Krišna říká: „Oddaný přechází v Absolutno poté, kdy zmizí trojná poloha vědomí (viděné, vidoucí a vidění), spolu s pocitem „mne“, a stejně tak s poznáním „Já jsem To“.“

Jen s fyzickým tělem souvisí pojem rodiče, které má každý. Jenže matkou pravé „Podstaty vašeho Bytí“ je Satguru. V tomto smyslu je otcovství uvnitř vás. Ten, kdo nenabízí oddanost tomuto Satguruovi, se stává nešťastný. Povím vám, jak se to navenek projeví. Věřte mi, že ten, kdo není oddaný, je stále požírán iluzí, což je doprovázeno obrovským soužením.

Držet se „chodidel Boha“, Satgurua, pána Šivy, znamená sedět v meditaci (být ve stavu ne-myšlení). Pán Brahma se stal Jeho synem, s přáním obdržet nějaké poznání. Laskavý je Satguru, jenž vám dává toto Poznání. Satguru vás potká jen v případě, pokud nashromáždíte velké duchovní zásluhy. Světec Éknáth říká: „Ó Guru, má matko, otče, Ty, jenž jsi dárcem Sebe-klidu, vešel jsi do mého domu. Nyní jsem naplnil smysl života. Obdař mne poučením v duchu náboženství Bhagwat, a vysvoboď mne od činnosti, jakož i nečinnosti.“

Iluze je tak silná, že Hari (Višnu) a Hara (Šiva) se jí stále obávají. Tato iluze (mája) má tři kvality (3 guny). Například slunce nemá žádný záměr, ale jakmile ráno vyjde, celý svět začne být činný. Cítíte-li, že tu je něco, třebaže tu ve skutečnosti nic není, pak to je iluze. Co je to, co vlastně říká „já“? Je to domnělá individualita. Tělo nejen že neobsahuje to, co prohlašuje „já“, ale je hrubo-hmotné, složené z krve, masa, semene a dalších hmotných částí. Takže entita, která říká „já“, tu opravdu není. Ve skutečnosti tu nejsou žádní „druzí“, žádná pochybnost, či jiné možnosti. Zpočátku dojde k prvotnímu usilování, kterému se říká prapůvodní iluze neboli múla-mája. Z ní vyvstane blaženost v trojím aspektu (bytí, vědomí a blažený klid), tedy sat-čit-ánanda. Potom On vidí sama sebe, jí sama sebe, pije sama sebe, a začne toužit po získání Sebe-uvědomění blaha. To, co si podle své představivosti přál, začne vzápětí získávat. Všechny čtyři skupiny bytostí jsou stvořeny na základě představivosti. Tři kvality (guny), tři světy, pět elementů, to vše je vytvořeno Jím. On byl vším, ale začal si myslet, že je Jedním („Já jsem To“), a věděl pouze to. V původní nedotčené ryzí podobě byl jen On. Stejně jako tomu je ve snu, kdy vidíte mnoho zdánlivých postav, ale v podstatě jste to jen vy sami, neboli ten snící.

To, co se nehýbá, je nebe čili prostor (akáša), a to, co se začalo hýbat, je vítr (vzduch). Po větru následuje oheň, potom přichází na řadu voda, a nakonec země. Vítr je tím, co se pohybuje. Bezforemný duch se nazývá Puruša, a když se začne pohybovat, je znám jako vítr. Pět elementů se nazývá Prákrti (projev). Puruša (bezforemný duch) je tu sám o sobě. Prákrti je však směsice všeho. Říká se jí Hari-mája, neboli síla Pána (Hariho), jenž je jako veškerý projev. Pouze On si je vědom Sebe.

Ten, kdo nezná iluzi neboli máju, je „esencí ducha“ (čidghana). „Život“ je Jeho vlastností. Všichni ostatní jsou neživí. Pět elementů je na prvopočátku. Vše ostatní je pozdějším projevem. V každém elementu je obsaženo identické „já“. Tento stejný princip je prostoupen v kosmu. Je nazýván jako „Šiva“. Když vstoupí do těla, stane se individualitou („džíva“).

To, co vidíme ve spánku, se nazývá sen. Sen Boha je označen jako svět. Naše vědomí bdělého stavu je snem Šivy. Stejným způsobem je to s Poznáním. Když víte, že sen je vaše vlastní myšlenka, a když jste dosáhli Sebe-poznání, váš život se stává iluzí. To je mája. Když člověk hovoří, mluví díky síle Já, ale dopouští se chyby, když si o sobě myslí, že je jen tělem. Když se Brahman začne vyjadřovat, projeví se nejprve zvuk Óm. Jeho samohláskami je A+U+M. Bůh se zde stal vězněm. Sestoupil ze svého prapůvodního stavu. Individualita (džíva) není nic než Šiva, ale kouzlo vábení iluze je silné.

Třebaže jste Šiva, iluze vás nutí myslet si o sobě, že jste tělo. To je její síla. Ona postupně zvětšuje zapomnění pravého Já, a zvyšuje touhu po smyslových požitcích. Myšlení na smyslové objekty se nazývá myslí. Inteligence ega se nazývá intelekt. K přechodu z tohoto falešného pocitu „já“ (ega) do Brahman (Skutečnosti) dojde v případě, kdy já začne být přesvědčeno o tom, že je Já. Mysl, pozornost, intelekt a ego – to vše se spojí s jediným zvukem Óm. Desetinásobné vlastnosti deseti smyslových orgánů jsou ve skutečnosti neživé. Cokoliv vnímat jsou schopni jen díky Bohu, Nárájanovi, jenž sídlí ve všech těchto orgánech. To znamená, že Nárájana je „Tím Jediným, kdo ví“. Smyslové orgány jsou hrubé. Bůh (Nárájana) provádí všechny jejich činnosti.

Ráno, 17. 9. 1935

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Dže

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Nisargadatta Maharadž Ki Džej 

další kapitoly z knihy ´Vše je iluze´ jsou v "Textech na pokračování"

překlad Aleš Adámek