Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
V.9. - Znaky aspiranta (Sádhaky) (z knihy Dásbódh)
3. 4. 2015 - Gábina
//Šrí Rám//
1. Již dříve jsem vysvětlil znaky hledajícího (mumukšu). Nyní s bdělostí naslouchejte znakům aspiranta (sádhaky).
2. Ten, kdo se zřekne svých neřestí a začne se držet společenství světců, je poté nazýván aspirantem. Pozorně naslouchejte.
3. I v ostatních duchovních textech se uvádí, že ten, kdo se odevzdal světcům a rozvinul víru v to, co říkají, začal být nazýván aspirantem.
4. Poté, co jste obdrželi instrukce Sebe-Poznání, otroctví světského života ustane. Ten, kdo provádí praxi k tomu, aby zůstal pevně ukotven v tomto Poznání, se nazývá aspirant.
5. Když má někdo zálibu v naslouchání výkladu o ne-dualitě a pomocí přemítání o tom nalezne vnitřní význam, říká se mu aspirant.
6. Aspirantem jste tehdy, když začnete hluboce rozjímat a zkoumat, co je Pravdivé a co falešné, a zatímco ničíte pochybnosti, stáváte se dychtivými po ukotvenosti v Sebe-Poznání.
7. Rozvíjením postoje objasňování mnoha pochyb se aspirant drží ve společenství vznešených a využívá trojího ověření. Toto ověření spočívá v realizaci (pochopení), že (1) zkušenost "Já", (2) to, co se tvrdí v Písmech a (3) to, co říká Guru, je jedno a totéž.
8. Ten, kdo na základě rozlišování nevěnuje pozornost tělesně orientovanému intelektu a drží intelekt silně zaměřený na "Já", a ten, kdo neustále naslouchá (šravana) a rozjímá (manana) o tom, co si vyslechl, se nazývá aspirant.
9. Ten, kdo skoncuje s vnímáním viditelného světa a pomocí správného myšlení se pevně drží Poznání "Já", a ten, kdo zůstává spokojený, se nazývá aspirant.
10. Ten, kdo boří konceptuální dualitu, jehož praxe je sama o sobě nedvojnou Skutečností, a ten, kdo dosahuje stavu rozpuštění se v absolutní Jednotě (samádhi), se nazývá aspirant.
11. Když během jedné generace Sebe-Poznání stárne a upadá, tak ten, kdo ho oživuje a obnovuje a překročí světskou existenci, se nazývá aspirant.
12. Ten, kdo si osvojí nejlepší kvality světců, stejně tak jako jejich učení, a pomocí určitého úsilí realizuje svou Přirozenost "Já", se nazývá aspirant.
13. Ten, kdo se vzdá nezákonných a škodlivých činností a pozvedá činnost poctivou, a ten, kdo se stane pevným ve své Přirozenosti "Já", se nazývá aspirant.
14. Ten, kdo se den za dnem vzdává negativních kvalit a přijímá ty nejvznešenější, a ten, který neustále vnitřně prošetřuje Přirozenost "Já", se nazývá aspirant.
15. Ten, kdo na základě pevného přesvědčení prohlásí existenci viditelného světa za neplatnou, a ten, kdo se nepřetržitě rozpouští ve své Přirozenosti "Já", se nazývá aspirant.
16. Ten, kdo si nevšímá zdánlivého jevu Iluze, a ten, kdo místo toho přesune svou pozornost směrem dovnitř k tomu, co nelze spatřit, a udržuje koncentraci na "Já", se nazývá aspirant.
17. Ten, kdo se pevně drží toho, co je před obyčejnými lidmi ukryto, a toho, co nelze myslí vnímat či si představovat, se nazývá aspirant.
18. Ten, kdo vyvíjí úsilí k tomu, aby realizoval "To", co nás během mluvení o tom zanechává beze slov, a při snaze spatřit to nás jakoby oslepí, se nazývá aspirant.
19. Ten, kdo získá To, co nelze získat ani spatřit, i když se o to člověk snaží, se nazývá aspirant.
20. Ten, komu se podaří na základě správného úsilí získat zkušenost, během níž je logika odhalena jako bezcenná, a jehož mysl se rozpuouští, se nazývá aspirant.
21. Ten, kdo díky intenzitě Prožitku "Já" dosahuje okamžitě totožnost se Skutečností, se nazývá aspirant.
22. Ten, kdo zná různé stránky zakoušení a nabývání atributů (kvalit) jogína, zatímco se ničím nestává, ale je pouhým "bytím", se nazývá aspirant.
23. Ten, kdo se vzdá připoutaností a díky správné duchovní praxi realizuje To, co je nedosažitelnou Absolutní Skutečností, a koho intelekt zůstává pevně ukotven v Přirozenosti "Já", se nazývá aspirant.
24. Ten, kdo hledá všude a nalezne kořen Boha a oddaného, ten, kdo uspěje v jeho okamžitém dosažení, se nazývá aspirant.
25. Aspirant je ten, kdo na základě síly rozlišování snadno rozpustí sebe sama a stává se neviditelným. A i přesto, že se zdá být viditelný, ve skutečnosti nemůže být nikým spatřen.
26. Ten, kdo zanechal pocit "já", ten, který pro sebe odhalil své pravé "Já", a ten, kdo překročil čtvrté tělo (Turíja), se nazývá aspirant.
27. Ten, kdo se posléze ve stavu ne-mysli (unmami) neustále setkává se svým vlastním "Já", a ten, kdo bez přestání vnímá Prožitek "Já", se nazývá aspirant.
28. Ten, kdo pronikl skrz dualitu, ten, kdo zničil podobu zdánlivého, a ten, kdo je beztělesný (videha) během doby, co má tělesnou formu, se nazývá aspirant.
29. Ten, kdo nepřetržitě přebývá ve stavu Přirozeného "Já", ten, kdo nemá ego spjaté s tělesnou činností a je oproštěn od všech pochybností, se nazývá aspirant.
30. Ten, kdo vnímá rozšířenost pěti elementů jako sen, a ten, kdo je ukotvený ve stavu bez atributů, se nazývá aspirant.
31. Ten, kdo pochopil, že to, co bylo dříve ve snu zakoušeno jako děsivé, není již po probuzení viděné, a tím dojde k závěru, že vše je falešné, se nazývá aspirant.
32. Iluze, která má zdání Skutečnosti, a jež je obyčejnými lidmi zakoušena jako pravdivá, je podle zkušenosti aspiranta realizována jako neskutečná.
33. Stejným způsobem jako když si ulevíte od strachu, který jste pociťovali ve snu tím, že se probudíte, aspirant se vzdá iluze a odpočívá v Přirozenosti "Já".
34. Ten, kdo dosáhl tohoto vnitřního stavu a navenek žije ve stavu bezžádostivosti, a ten, kdo se vzdá připoutanosti k světskému životu, se nazývá aspirant.
35. Aspirant je ten, kdo se osvobodil od chtíče a zlosti, a ten, kdo odhodil namyšlenost a závist.
36. Ten kdo se vzdal pýchy na své rodné jméno, nedbá o společenské postavení a vyživuje spiritualitu prostřednictvím síly své odpoutanosti, se nazývá aspirant.
37. Aspirant je ten, kdo přerušil spojení s nevědomostí, unikl ze spoutanosti rodinných vztahů a rychle se vysmekl z rukou chtivosti.
38. Aspirant je ten, kdo se nestará o slávu či bohatství a díky své odpoutanosti je nezaujatý svou osobní důležitostí.
39. Aspirant je ten, kdo rozehnal dualitu, zřekl se ega a odhodil ho, a smetl nepřítele jménem pochybnost.
40. Aspirant je ten, kdo zabíjí představivost alternativních argumentů, ten, kdo silným úderem ničí oceán všedního světského života a kdo odsekává a odhazuje jakýkoliv odpor vzešlý ze všech pěti elementů.
41. Aspirant spálil strach ze světských pout, zničil míru času a porazil a skoncoval s cyklem zrození a smrti.
42. Aspirant je ten, kdo kritizuje ustaranost z tělesné totožnosti, ničí tužby, a rychle zabíjí klam představivosti.
43. Aspirant je ten, kdo vyhnal všechen vnitřní strach, zvítězil nad jemným tělem (myslí, intelektem, myšlenkami a pod.) a přemohl bezbožnou řeč pomocí síly rozlišování.
44. Aspirant porazil pýchu, zničil sobectví a skončil s nemravným životem a prokázal jej za zbytečný tím, že žije život vznešený a hájí spravedlnost a morálku.
45. Aspirant rozpoltí pokušení, odsekává bolest, odhazuje utrpení.
46. Aspirant zahání závist, zavrhuje pocity ne-oddanosti, nechává zaniknout nelogické myšlenky a chování.
47. Pro toho, kdo je aspirant, je Sebe-Poznání utužováno pomocí rozlišování. Přesvědčení se upevňuje a neřesti jsou zničeny pomocí síly odpoutanosti.
48. Pro toho, kdo je aspirant, je nedostatek jakéhokoliv skutečného náboženství vyhlazen díky jeho vlastnímu Náboženství "Já", Swadharmě, a své Pravé Přirozeností. Špatné skutky jsou nahrazeny těmi dobrými a nepozornost je vystřídána správným myšlením.
49. Aspirant nadšeně likviduje nenávist, odřezává a odhazuje závist a odstraněním utrpení zůstává vždy šťastný.
50. Aspirant odhodil zlost, vytloukl ze sebe intrikánství a považuje se za přítele všech lidí na světě.
51. Aspirant opustil činnosti, které jsou orientovány směrem ven, upustil od spolčování se se světskými přáteli a dosáhl "Jednoty skrze Poznání" (Džňána jógu) tím, že se odvrátil od světských záležitostí.
52. Aspirant klame zloděje smyslových objektů, pohlcuje a dovádí ke konci nesprávné poznání a osvobozuje se od příbuzných, kteří jsou jako lupiči.
53. Aspirant se rozčiluje na závislost, hněvá se na připoutanost k pohnutkám mysli a rychle zanechává a opouští přílišné naděje.
54. Aspirant slučuje mysl s Přirozeností "Já", vytváří bolest pro bolesti života a ustanovil vytrvalost a správné úsilí.
55. Aspirant vytrvává ve studiu, směřuje k tomu, aby dokončil to, co není jednoduché, a vynakládá nejvyšší úsilí k provádění duchovní praxe.
56. Ten, kdo je pozorný a bdělý, je aspirant. Na základě rozlišování chápe věčné a dočasné a vzdáním se vzájemné vazby ("přátelením") s každým drží se jen společenství světců.
57. S dobře uváženou snahou se aspirant vzdává světského života, pomocí rozlišovacích myšlenek pouští veškeré obavy a čirým jednáním odstraňuje špatné zvyky.
58. Aspirant přestává opomíjet svou Skutečnou Přirozenost, stává se línym k lenosti a je nepozorný směrem k pochybnostem.
59. Nyní dosti k této promluvě. Ten, kdo se pomocí tohoto vysvětlení vzdá svých špatných vlastností, je aspirant. Poznejte znaky aspiranta a buďte jako on.
60. Ten, kdo je silný ve svém zřeknutí se všeho, se nazývá aspirant. Nyní v následující kapitole pochopte znaky Dokonalé Bytosti (Siddhy).
61. Zde vystala u tazatele pochybnost, otázal se: "Pokud jedině ten, kdo je bezžádostivý, může být aspirantem, tak ten, kdo není schopen zříci se rodinného života, se jím stát nemůže?
62. Takto byla položena otázka tazatele. Jaká je na ni odpověď? Naslouchejte odpovědi s plnou pozorností v následující kapitole.
Tímto končí, v páté Dášace knihy Dasboadh, dialogu mezi Guruem a žákem, devátá kapitola s názvem "Znaky aspiranta".
Překlad: Gabriela Adámková