ADVAITA.cz

46. Uvědomovat si bytí je blaženost (z knihy Já Jsem To)

16. 3. 2015 - Martin

T: Tělo je vybudováno a udržováno pomocí jídla. Bez jídla mysl obvykle slábne. Ale mysl tu není jen díky potravě. V těle existuje transformující činitel, který mysl vytváří. Co je tímto činitelem?

M: Tak jako dřevo vytváří oheň, který není dřevem, tak i tělo vytváří mysl, která není tělem. Ale komu se mysl jeví? Kdo vnímá všechny ty pocity a myšlenky, jimž v souhrnu říkáte mysl? Je tu dřevo, je tu oheň, ale je tu i ten, kdo teplo ohně zakouší. Kdo zakouší mysl? Je rovněž produktem potravy, nebo je na ní nezávislý?

T: Ten, kdo vnímá, je na potravě nezávislý.

M: Jak to víte? Mluvte jen ze své vlastní zkušenosti. Vy nejste ani tělo, ani mysl. Sám jste to řekl. Ale jak to víte?

T: Já to ve skutečnosti nevím. Myslím si to.

M: Pravda je trvalá. Skutečnost je neměnná. Co se mění, není skutečné, a co je skutečné, to se nemění. Co je tedy tím, co se ve vás nemění? Dokud je tu potrava, je tu mysl a tělo. Jestliže se přísun potravy zastaví, tělo zemře a mysl se rozplyne. Ale zahyne i pozorovatel?

T: Domnívám se, že ne. Nemám pro to ale žádný důkaz.

M: Vy sám jste tím důkazem. Nemáte a ani nemůžete mít jiný důkaz. Jste sám sebou, znáte sebe a sebe i milujete. Vše, co mysl dělá, je pro lásku ke svému Já. Základní přirozeností já je láska. Já je milováno, je milující i hodné milování. Tím, co dělá tělo a mysl tak zajímavými a vzácnými, je Já. Pozornost, která je jim věnována, pochází z Já.

T: Jestliže Já není ani tělem, ani myslí, může bez těla a mysli existovat?

M: Ano, může. Každá opravdová zkušenost ukazuje, že Já je na těle i na mysli nezávislé. Já je bytí – uvědomění – blaženost. Uvědomovat si bytí je blaženost.

T: To je možná vaše zkušenost, ale ne moje. Jak mohu dosáhnout stejné zkušenosti jako vy? Jaká cvičení mám provádět, jaké úkoly plnit?

M: Abyste poznal, že nejste mysl ani tělo, pozorujte se a žijte nerušen tělem a myslí, zcela nezaujatý, jako byste byl mrtvý. To znamená bez nevyhnutelných zájmů, jak v oblasti tělesné, tak v oblasti mysli.

T: To je nebezpečné!

M: Nechci po vás přece, abyste spáchal sebevraždu. To ani nemůžete. Můžete zabít jenom tělo, ale nemůžete zastavit mentální činnost, ani nemůžete způsobit konec osobnosti, za kterou se pokládáte. Prostě jen zůstaňte nedotčený. Tato totální nedotčenost, nezájem o tělo a mysl je nejlepším důkazem toho, že pravou podstatou vašeho bytí není mysl ani tělo. Nemusíte být schopen ovlivnit to, co se přihodí vašemu tělu a mysli, ale můžete si kdykoli přestat představovat, že jste tělo a mysl. Ať se vám přihodí cokoli, připomínejte si, že se to stalo jen vašemu tělu a mysli, nikoliv vám. Čím upřímněji a opravdověji si budete připomínat to, co je třeba, tím dříve si budete uvědomovat sebe sama takového, jaký opravdu jste, neboť upamatovávání se postupně přemění na zkušenost. Upřímná opravdovost odhaluje bytí. To, co si představujeme a přejeme, se stává skutečností – v tom je nebezpečí a zároveň východisko.

Řekněte mi, jaké kroky jste podnikl, abyste své pravé Já, čili to, co je ve vás neměnné, oddělil od svého těla a mysli?

T: Jsem lékař, hodně jsem studoval, dodržoval jsem přísnou disciplínu ve formě cvičení a pravidelných půstů a jsem vegetarián.

M: Ale co je to, co z celého srdce chcete?

T: Chci najít skutečnost.

M: Jakou cenu jste za to ochoten zaplatit? Jakoukoli?

T: Teoreticky jsem sice ochoten zaplatit jakoukoli cenu, ale ve skutečném životě jsem často nucen chovat se způsobem, který se staví mezi mne a skutečnost. Nechávám se strhnout svými touhami.

M: Rozviňte a rozšiřte své touhy natolik, až vám je bude schopna napl­nit pouze skutečnost. Špatná není touha jako taková, ale její omezenost a malost. Touha je oddanost. Buďte co nejvíc oddán skutečnosti, nekonečnému, věčnému srdci bytí. Transformujte touhu na lásku. Jediné, co chcete, je být šťastný. Všechny vaše touhy, ať už jsou jakékoli, jsou vyjádřením vaší touhy po štěstí. V podstatě si přejete pro sebe dobro.

T: Vím, že bych neměl…

M: Počkejte! Kdo vám řekl, že byste neměl? Co je špatného na tom chtít být šťastný?

T: Já musí odejít, to vím.

M: Ale já tu je. Jsou tu touhy. Vaše snaha být šťastný tu je. Proč? Protože máte rád sám sebe. Klidně se mějte rád, ale moudře. Špatné je, když se máte rád hloupě – tak, že vám to způsobuje utrpení. Mějte se rád moudře. Jak požitkářství, tak střídmost mají stejný cíl – udělat vás šťastným. Po­žitkářství je hloupá cesta, střídmost moudrá.

T: Co je to střídmost?

M: Střídmost znamená, že projdete-li nějakou zkušeností, podruhé se jí už vyhnete. Střídmost je vyhnout se tomu, co není nezbytné. Střídmost je neočekávat radost ani bolest. Touha sama o sobě není špatná. Je to život sám, nutkání růst prostřednictvím znalostí a zkušeností.

Špatné je ale to, co si vybíráte. Jestliže si myslíte, že takové maličkosti jako jídlo, sex, moc nebo sláva vás mohou udělat šťastným, tak se pletete. Jen něco tak velkého a hlubokého, jako je vaše pravé já, vás může udělat opravdově a trvale šťastným.

T: Není-li na touhách, jež jsou výrazem naší lásky k Já, v zásadě nic špatného, jak tedy máme své touhy řídit?

M: Žijte svůj život inteligentně, s myslí neustále obrácenou ke svému nejhlubšímu já. Koneckonců, co vlastně doopravdy chcete? Dokonalost ne, neboť dokonalý už jste. Vy hledáte způsob, jak byste v činnosti vy­jádřil to, čím opravdu jste. K tomu máte mysl a tělo. Musíte dohlédnout na to, aby vám sloužily.

T: Kdo na to má dohlédnout? Kdo má dohlédnout na tělo a mysl?

M: Pročištěná mysl je věrným služebníkem Já. Postará se o vnitřní i vnější nástroje a přiměje je, aby sloužily svému účelu.

T: A jaký je jejich účel?

M: Já je univerzální a má univerzální cíle. Na Já není nic osobního. Žijte spořádaný život, ale neudělejte z něj cíl sám o sobě. Musí to být výchozí bod pro velké dobrodružství.

T: Doporučil byste mi opakovaně jezdit do Indie?

M: Jste-li upřímný a opravdový, nemusíte jezdit nikam. Jste sám se­bou, ať jste kdekoli, a sám si vytváříte svou vlastní atmosféru. Pohyb a přemísťování vás nespasí. Nejste tělo a vláčení těla z místa na místo vás nepřivede nikam. Vaše mysl se může svobodně potulovat po třech světech – tak toho naplno využijte.

T: Jsem-li svobodný, proč jsem potom v těle?

M: Vy nejste v těle, tělo je ve vás! Mysl je ve vás. Tělo a mysl jsou události, které se vám přihodily. Jsou tu proto, že je považujete za zajímavé. Vaše pravá podstata má nekonečnou schopnost se radovat. Je plná nadšení a lásky. Prozařuje všechno, co je v jejím dosahu, nic není vyloučeno. Ne­zná zlo ani ošklivost, je plná naděje, víry a lásky. Vy vůbec nevíte, o co přicházíte, neznáte-li svoje pravé Já. Nejste ani tělo, ani mysl. Nejste ani palivo, ani oheň. Ty se objevují a mizí podle svých vlastních zákonů. To, čím jste, vaše pravé Já, to milujete a cokoli děláte, děláte pro své vlastní štěstí. Vaší základní touhou je své Já nalézt, poznat a opatrovat je. Od nepaměti jste své Já miloval, ale nikdy ne moudře. Používejte své tělo a mysl moudře. Tak, aby sloužily vašemu Já. To je všechno. Buďte ke svému Já upřímný a absolutně je milujte. Nepředstírejte, že milujete ostatní jako sebe sama. Dokud nepochopíte, že oni i vy jste jedno, ne­můžete je milovat. Nepředstírejte, že jste něco, co nejste, ale neodmítejte být tím, čím jste. Vaše láska k druhým je výsledkem poznání sebe sama, nikoliv jeho podmínkou. Bez seberealizace není žádná dobrá vlastnost opravdu ryzí. Až budete nade vší pochybnost vědět, že vším, co existuje, prochází jeden a tentýž život a že tím životem jste vy, pak také budete celou existenci naprosto přirozeně a spontánně milovat. Až pochopíte hloubku a plnost své lásky ke svému já, poznáte, že každá živá bytost i celý vesmír jsou do této lásky zahrnuty. Ale díváte-li se na cokoli jako na něco, co je od vás oddělené, nemůžete to milovat, protože se toho bojíte. Odcizení způsobuje strach a strach prohlubuje odcizení. Je to bludný kruh. Jen seberealizace jej může prolomit. Se vší rozhodností se do toho vrhněte.

♥
překlad Martin Vinkler
další kapitoly z knihy JÁ JSEM TO jsou v "Textech na pokračování"