Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
V.6. - Čiré poznání (z knihy Dásbódh)
13. 3. 2015 - Martin
|| Šrí Rám ||
1. Prosím poslechněte si definici poznání. Poznání znamená sebe-poznání. To znamená, že musíme spatřit sami sebe. To je poznání.
2. Nejdříve bychom měli rozpoznat jediného Boha, kterým je Nejvyšší Bůh a měli bychom si též uvědomit svou skutečnou přirozenost. Měli bychom rozebrat, co je věčné a co věčné není. To je poznání.
3. Tomu, kde končí viditelná příroda, kde je vše stvořené pěti živly rozpuštěno a kde je dualita naprosto zrušena, se říká poznání.
4. To, co je za myslí a intelektem, to, kde logické myšlenky nemohou nic pochopit a to, o čem se říká, že je za řečí "Para" - to se nazývá poznání.
5. To, kde není žádné vědomí viditelného světa, tomu, kde se jako nevědomost označuje bytí si vědom něčeho jsoucího ve stavu duality, tomu, kde je čiré pochopení naší vlastní neposkvrněné skutečnosti – tomu se říká poznání.
6. Říká se, že čtvrtý stav "poznávání" (Turja) je "pozorováním" všeho, ale to je též bezvýznamné, protože je zde předpokladem poznání něčeho.
7. Rozpoznávání jakýchkoli viditelných věcí by mělo být chápáno jako objektivní poznání. Nicméně, uvědomovat si čirou Skutečnost samu je poznání pravého Já.
8. Když zde původně není žádné "všechno", jak by zde mohl být svědek "všeho"? Proto by se poznání ve stavu Turja nemělo brát jako čiré.
9. Poznání znamená ne-dualitu a Turja má zjevně přirozenost duality. Takže čiré poznání se od tohoto stavu velmi liší.
10. Prosím poslechněte si znaky čirého poznání. My sami jsme čirá existence. Vědět to je skutečné a čiré poznání. Nechť to prosím posluchači pochopí.
11. Říkají, že věta z Véd jako je třeba "Ty jsi To" je dobrá rada, nikdo neříká, aby ji někdo opakoval jako mantru. Nad touto větou se má meditovat.
12. Velké konečné učené Véd je esencí všech učení, ale je třeba nad ním přemýšlet. Pouhým opakováním těchto vět se temnota iluze nerozplyne.
13. Když přemýšlíte nad významem učení, pochopíte, že jste Absolutno samo, ale je k ničemu to pouze opakovat.
14. Rozbor velkého učení je znakem rozpoznání hlavního vědění, což jest, že věc, která je předmětem naší pozornosti není od nás samých odlišná.
15. Pro nás je "získat sebe" velmi vzácné poznání, které naznačuje, že jsme, jak na začátku tak na konci, sebe-zjevnou Realitou.
16. Když je získáno poznání toho, odkud se projevil celý vesmír a kde se celé stvoření nakonec rozpustí, tak iluze spoutanosti zmizí.
17. Zde se názor za názorem stává chabým a jsou vyřešeny do jednoho neposkvrněného stavu a velmi ostrým přemýšlením dojdeme konečné jednoty.
18. To je kořenem živého i neživého světa a to je čistá neposkvrněná Skutečnost. Dle Védanty se toto nazývá čirým poznáním.
19. Když pátráme po svém zdroji, nevědomost je přirozeně vyřazena. Pro nás je "získat sebe sama" skutečné poznání, která nás osvobodí.
20. Když zcela pochopíme, co jsme, tedy - "My jsme Brahman" pak je tu přirozená vševědoucnost a je anulován koncept toho, že jsme omezeným bytím.
21. S cílem zjistit, co vlastně jsme, ze všeho nejdříve vyloučíme naše tělo, zjistíme, že jsme Realitou.
22. V minulosti žilo mnoho velkých mudrců, kteří díky tomuto vědění dosáhli druhého břehu tohoto světského života. Povím vám jejich jména. Prosím poslouchejte.
23. Velký mudrc Vjása, Vasišta, Šuka, vždy klidný Nárada a velký mudrc král Džanaka byli osvobozeni tímto věděním.
24. Velcí mistři jógy jako Vamadév, světci vysokého stupně jako Valmiki a Atri a lidé jako Šaunak, kteří dosáhli esence duchovna, jsou také mezi nimi. Ti patří k učení Védanty.
25. Hlavou mezi starověkými světci jsou čtyři Kumarovci a také Adináth, Mínanáth a Gorakšanáth – je jich tolik, že je není možné spočítat.
26. Nyní vám vypovím toto poznání, které je nejvnitřnějším pocitem Mistrů, mnichů a vysoce zkušených mudrců a blažeností, ve které Pán Mahádév vždy kývá na znamení souhlasu.
27. To, co je esencí Véd, věd, učení mistrů a také osobní zkušeností a to, co s velkým štěstím získají upřímní oddaní.
28. To poznání, které je nejvnitřnějším jádrem moudrosti mudrců a světců, včetně poznání minulosti, přítomnosti a budoucnosti.
29. Toto vědění není možné získat poutěmi, přijímáním závazků, pokáním, velikou dobročinností nebo podstupováním sebetrýznění jako je vdechování kouře, zkouška ohněm či pojídáním kamenů z močového měchýře krávy.
30. Toto poznání je výsledkem veškerého úsilí, je zenitem veškerého poznání; a díky němu jsou pochybnosti zcela vykořeněny.
31. Existuje 56 nebo možná i více jazyků a stejně velké množství knih a mezi nimi je nejvyšší Védanta (Upanišady), avšak jádro těchto všech je jen jedno.
32. To, co není možné poznat díky mytologickým knihám, to, čehož popisováním jsou znaveny Védy, bude nyní, právě teď, učeno mnou díky milosti mého Gurua.
33. Nebyl jsem schopný číst knihy v sanskrtu ani jsem nečetl knihy v marathi, ale sama podoba požehnání, kterou je můj Guru, je v mém srdci.
34. Nyní nechci číst knihy v sanskrtu ani v prakrtu, jelikož můj Mistr je usazen v mém srdci s veškerou shovívavostí.
35. Bez studia Véd nebo problémů při poslouchání různých přednášek, jsem obdržel požehnání svého Gurua bez nějakého úsilí.
36. Knihy v sanskrtu jsou důležitější než knihy v marathi a mezi knihami v sanskrtu je největší Védanta.
37. Není nic většího než Védanta, ve které je vyjádřeno samotné srdce vědění Véd.
38. Nyní prosím poslyšte velmi hluboké duchovní vědění, které je esencí vyextrahovanou z Védanty.
39. Moji milí, prosím vězte, že jedna věta učení od Gurua je tou nejhlubší z hlubokých moudrostí. Díky tomuto učení je mysl žáka naprosto uspokojena.
40. Věta rady, kterou dává Satguru, se nachází ve Védantě; je to také vlastní zkušenost jakékoli osoby.
41. Hluboká moudrost, která je učením mého Mistra a díky níž jsem nanejvýš uspokojen,
42. to, co je tajemstvím mé duše, ti povím, pokud mi budeš, pro tuto chvíli, věnovat naprostou pozornost.
43. V tu chvíli se žák podíval s dychtivostí na jeho tvář a chytil nohy Gurua s veškerou oddaností a modlil se, aby byl učen. Poté začal Satguru učit.
44. Velká věta "JÁ JSEM BRAHMAN" má význam, který poráží logiku. Také ti povím, kde Guru, který je Brahman a žák, který je "já" neboli "džíva" ztrácejí svou dualitu.
45. Můj drahý žáku, poslouchej skrytý význam této věty – Ty sám jsi Brahman. Ani trochu o tom nepochybuj.
46. Hlavním druhem oddanosti z jejích devíti druhů je sebeodevzdání. To nyní bude plně vysvětleno.
47. Na konci Kalpy, se pět stvořených živlů rozpustí jeden po druhém. Pak se mužský a ženský princip, kterými jsou Puruša a Prakruti, stanou Brahman.
48. Když jsou rozpuštěny viditelné věci, my sami též zmizíme a zůstane zde samotné jedno, které je věčné od samotného počátku.
49. Není zde otázka celého stvoření! Tak jak by tu mohlo být nějaké "jedno" tělo a mohla být viděna univerzální existence? Protože v kořeni je jednota.
50. Oheň vědění je zapálen a odmítnutí viditelných věcí je spáleno a v něm je oddělenost vykořeněna.
51. Když je zde pochopení, že všechny viditelné věci jsou neskutečné, pozornost se obrátí dovnitř a viditelné, třebaže existující, zmizí z vědomí – takto se automaticky dostaví sebe odevzdání.
52. Nech to tak být. Proč se strachuješ, když jsi naprosto oddaný svému Guruovi? Nezůstávej oddělený tím, že bys byl ne–oddaným.
53. Nyní, abys tento vztah upevnil, by ses měl oddat službě Guruovi. Díky oddanosti Guruovi nastane konečný mír a uspokojení.
54. Můj milý žáku, toto je sebe-poznání. Díky němu se strach spoutanosti světského života stane klamným a získáš vnitřní blaženost.
55. Ten, kdo si myslí, že je tělem, by měl být považován za toho, kdo páchá sebevraždu, jelikož ztotožněním se s tělem se rodí znovu a znovu.
56. Jsi oddělený od všech čtyř těl, odlišný od zrození a Karmy; jsi celek vesmíru uvnitř i vně.
57. Ve skutečnosti není nikoho poutaný, ale protože se lidé ztotožňují se svými těly, jsou obelháváni.
58. Můj milý žáku, měl bys sedět v tichosti a o samotě a stáhnout se do sebe. Tak bude vyšší vědomí trvalé a pevné.
59. Když je tu neustálé naslouchání a meditace, jedině pak je tu vnitřní klid a když je plně získáno poznání Brahman, usídlí se v tobě bezžádostivost.
60. Můj milý žáku, myslet si, že jsi volný a že nemusíš ovládat své smysly, nevyústí do osvobození od úzkosti.
61. Jen ten, kdo naprosto postrádá touhu po objektech, je skutečně moudrý.
62. Existuje příběh o člověku, který upřednostnil falešný drahokam, ale ztratil tak království. Ale když upustil ten drahokam, stal se z něj opět král. Moudrý člověk pouští drahokamy předmětů a převezme tak své vlastní království.
63. Drahý žáku, prosím poslouchej pozorně. Povím ti, co je výsledkem meditace. Osoba získá tu věc, na kterou se bez ustání koncentruje.
64. Proto by mělo být opuštěno špatné vědění či nevědomost a měla by být přijata moudrost. Jedině pak dosáhneš Boha, kterého respektuje celý svět.
65. Když má někdo vysokou horečku a blouzní, tak vidí mnoho strašidelných scén, ale když si vezme lék, osvobodí se od těchto halucinací a je šťastný.
66. Podobně i kvůli blouznění z nevědomosti se klamné zdá skutečným, ale zmizí to, jakmile si vezmeme lék moudrosti.
67. Člověk se ve zlém snu bojí a křičí, ale když ho někdo probudí navrátí se zpět do normálního bdělého stavu a je osvobozen od strachu.
68. V tomto případě si myslel, že je sen skutečný, i když to byla jen iluze a kvůli tomuto konceptu trpěl. Není tu žádná otázka rozpuštění neskutečného, protože neskutečné vůbec neexistovalo.
69. Sen je neskutečným pro osobu, která je vzhůru, ale ten, kdo spí, je jím naprosto ovlivňován a osvobodí se od strachu, jedině když se probudí.
70. Podobně když převládne spánek nevědomosti, je zde naprosto nenávistný pohled na všechno a je zde potřeba neustálého naslouchání radám Gurua a dosažení plného probuzení díky hlubokému přemýšlení nad nimi.
71. Takže, jak rozpoznat, zda-li je člověk duchovně probuzení Poslouchej! Jen ten, kdo je z hloubi svého srdce osvobozený od veškeré touhy po smyslových předmětech, je skutečně probuzený.
72. Ten, kdo se neosvobodil od touhy, by měl být považován pouze za hledajícího a měl by opustit svůj koncept, že je volný a znovu začít s duchovní praxí.
73. Ten, kdo si myslí, že to není nutné, se vskutku stává otrokem, je pořád spoutaný kvůli své pýše, že je osvobozeným. Ten, kdo touží po dosažení stavu osvobození, je lepší než takovýto člověk a zasluhuje si obdržet sebepoznání.
74. Když Satguru prohlásil výše řečené, žák okamžitě položil otázku: "Jak poznat toho, kdo je spoutaný? A toho, kdo touží po osvobození? Jak poznat aspiranta či hledajícího? Jak poznat, kdo je Mistrem?"
75. Odpovědi na tyto otázky budou dány v následujících kapitolách. Prosím poslouchejte je pozorně.
Tímto končí, v páté Dášace knihy Dásbódh, dialogu mezi Guruem a žákem, šestá kapitola s názvem "Čiré poznání".
Přeložil: David Dostal