Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
IV.4. - Služba nohám Mistra (z knihy Dásbódh)
19. 12. 2014 - Angelina
||ŠRÍ RÁM||
(1) V minulé kapitole byly popsány způsoby, jak pamatovat na Božího Jméno. Nyní si prosím vyslechněte "Službu nohám Mistra", která je čtvrtým druhem oddanosti.
(2) Tímto názvem je míněno, že pro dosažení vysokého stupně duchovního vývoje je nutné sloužit nohám Sadgurua, fyzicky, v řeči a v mysli.
(3) To znamená být soustředěný na sebeodevzdání Sadguruovi, který nás osvobodí od koloběhu zrození a smrtí, jenž není něčím jiným než přicházením a odcházením.
(4) Není žádný jiný způsob, jak transcendovat (překročit) pozemský život, než skrze milost Sadgurua. Proto musíme sloužit jeho nohám ihned.
(5) Je to Sadguru, kdo nám ukazuje Skutečnost, umožňuje rozlišování mezi podstatným a nepodstatným, a s jehož pomocí máme v naší mysli jistotu v tom, co je Parabrahman.
(6) Je to věc, která nemůže být spatřena očima, nelze být pochopena myslí a nemůže být zakoušena bez úplné netečnosti nebo zřeknutí se veškeré duality.
(7) Když je tu "prožitek", zbavení se duality není možné; a když mizí připoutanost, přestává existovat i "prožitek". Jen člověk, který to zakusil, ví, co tato slova znamenají. Pro ostatní je to hádanka.
(8) Služba nohám Mistra má sedm podmínek: (i) zbavení se duality, (ii) sebeodevzdání, (iii) stav přesahující tělo, (iv) samota, (v) přirozený stav, (vi) supramentální stav, (vii) moudrost aneb znalost Brahman – všechny jsou si podobné.
(9) Existují také další pojmy, které jsou symbolickým výrazem stavu spokojenosti. Tomuto všemu člověk postupně porozumí, když slouží nohám Gurua.
(10) Védy, jádro Véd – Védánta – vycházející z Upanišad, což znamená Mistrovství, opravdový smysl kvalit Mistrovství, Prožitek, Nepopsatelné, Osobní zkušenost – to vše svědčí o jedné pravdě.
(11) Všechny tyto podmínky naznačující Realizaci jsou pevně uchopeny a pochopeny jen při pobývání ve společnosti světců; a ve čtvrtém druhu oddanosti se skryté stává zjevným.
(12) Brahman je očividný, ale skrytý, neviditelný, ale může být pocítěn. Nicméně přesahuje pozorovatelné a nepozorovatelné. Může být uvědomen jen díky milosti Sadgurua.
(13) Tato cesta je vnitřní a vše spatřené se okamžitě stává starým a falešným, a jestliže ji chce někdo spatřit znovu, nejde to.
(14) To, co je předmětem pozornosti a cílem meditace, je věc, kterou se sami musíme stát, a tento stav musí být ověřený svědectvím Véd, učením Gurua a naší vlastní zkušeností.
(15) Tyto věci mohou být pochopeny skrze skutečnou praxi, rozlišování a setrvávání ve společnosti světců.
(16) Během zkoumání pravdy falešné mizí, a když se díváte na lež, pravdu nespatříte. Proto, díváte-li se na Máju (iluzi), nemůžete vidět Brahman, a když si uvědomíte Brahman, nevidíte Máju (iluzi).
(17) V okamžiku, kdy se v původním "pozorovateli" spojí v jedno "pozorovatel", "akt pozorování" s "tím, co je pozorováno", nastane úplný klid.
(18) Existuje mnoho duchovních cest, ale jenom díky milosti Sadgurua se stávájí užitečnými. Cesta ke svatosti není bez milosti Sadgurua dosažitelná.
(19) Člověk může hodně experimentovat, využít všechny způsoby hledání, snažit se studovat různé vědecké disciplíny, ale ty ho nepřivedou k tomu, co je dosažitelné jen s požehnáním Sadgurua.
(20) Jak lze to, co se nedá naučit pomocí běžného studia, a nemůže být dosaženo žádným způsobem, pochopit bez pomoci Sadgurua?
(21) Proto, abychom udělali pokrok na cestě poznání, musíme využít pomoci společnosti světců. Bez ní byste neměli vůbec mluvit o duchovním životě.
(22) Jednotlivec by měl sloužit nohám Mistra, tzn. Sadgurua. Toto se nazývá čtvrtým druhem oddanosti.
(23) Jednotlivec by měl mít velkou úctu k Bohu, Brahmínům, lidem, kteří mají vysoké duchovní zkušenosti, a ostatním lidem hodným úcty.
(24) Tato rozprava má za cíl správné pochopení tradičního přístupu k předmětu; ale jediným smyslem tohoto typu oddanosti je nabízení svých služeb nohám Sadgurua (což ve skutečnosti znamená podrobení se všem příkazům Sadgurua a starání se o všechny jeho potřeby).
(25) Tento čtvrtý druh oddanosti dělá oddaného tím nejčistším člověkem ve třech světech a oddaný dosahuje konečné a úplné svobody.
(26) Tudíž čtvrtý druh oddanosti je určitě tím nejúžasnějším ze všech, a mnoho lidí pomocí něj dosahuje druhého břehu z tohoto světa.
Tímto končí, ve čtvrté Dášace knihy Dásbódh, dialogu mezi Guruem a žákem, čtvrtá kapitola s názvem "Služba Guruovým chodidlům".
Překlad: Angelina